70/2001 Sb. · 153 paragrafů
(1) Obstaral-li koupi nebo prodej zaknihovaného cenného papíru obchodník s cennými papíry, je povinen dát bez zbytečného odkladu příkaz k registraci převodu on. Tento obchodník je povinen středisku prokázat své oprávnění dát příkaz k registraci převodu.
(2) Pro odpovědnost obchodníka s cennými papíry platí § 22 odst. 3.
(3) Středisko postupuje v případě příkazu k registraci převodu podle odstavce 1 přiměřeně podle § 22 odst. 1 a 2.
(1) Uskutečňuje-li se převod zaknihovaného cenného papíru na základě smlouvy uzavřené na veřejném trhu, dává příkaz k registraci převodu organizátor veřejného trhu nebo osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry (§ 70b).
(2) Pro odpovědnost osoby podle odstavce 1 platí § 22 odst. 3.
(3) Středisko postupuje v případě příkazu k registraci převodu podle odstavce 1 přiměřeně podle § 22 odst. 1 a 2.
(1) Uskuteční-li se převod zaknihovaného cenného papíru v rámci činností vykonávaných zahraniční národní nebo mezinárodní institucí, která vede registr cenných papírů (dále jen „zahraniční centrální depozitář“), dává středisku příkaz k registraci převodu osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry (§ 70b odst. 1), obchodník s cennými papíry nebo na základě smlouvy se střediskem i tento zahraniční centrální depozitář.
(2) Pro odpovědnost osoby podle odstavce 1 platí § 22 odst. 3 obdobně.
(3) Středisko postupuje v případě příkazu k registraci převodu podle odstavce 1 přiměřeně podle § 22 odst. 1 a 2.
Středisko provádí registraci převodu v pořadí, v jakém do jeho centrální evidence došly příkazy k registraci převodu, pokud jsou v souladu s tímto zákonem proveditelné.
(1) Příkaz k registraci převodu musí obsahovat
a) obchodní firmu nebo název nebo jméno a sídlo nebo místo podnikání převodce a nabyvatele,
b) identifikační nebo rodné číslo převodce a nabyvatele,
c) ISIN nebo případně jiný údaj identifikující zaknihovaný cenný papír a počet převáděných kusů tohoto cenného papíru,
d) údaj o tom, zda jde o převod úplatný nebo bezúplatný, a v případě úplatného převodu též cenu, za kterou se zaknihovaný cenný papír převádí, nevylučuje-li to povaha převodu; v případě, že povaha úplatného převodu uvedení ceny vylučuje, musí příkaz k registraci převodu obsahovat údaj o druhu převodu, ze kterého nemožnost uvést cenu úplatného převodu jednoznačně vyplyne, a
e) právní důvod převodu.
(2) Dává-li příkaz k registraci převodu obchodník s cennými papíry, který obstaral koupi nebo prodej zaknihovaného cenného papíru, musí příkaz k registraci převodu obsahovat i obchodní firmu a identifikační číslo tohoto obchodníka s cennými papíry.
(3) Dává-li příkaz k registraci převodu obchodník s cennými papíry, který obstaral jen koupi zaknihovaného cenného papíru, neuvádí v příkazu k registraci údaje týkající se převodce tohoto cenného papíru, je však povinen uvést údaje týkající se obchodníka s cennými papíry, od něhož tento cenný papír obstaral.
(4) Dává-li příkaz k registraci převodu obchodník s cennými papíry, který obstaral jen prodej zaknihovaného cenného papíru, neuvádí v příkazu k registraci údaje týkající se nabyvatele tohoto cenného papíru, je však povinen uvést údaje týkající se obchodníka s cennými papíry, který od něho tento cenný papír obstaral.
(5) Pro obsah příkazu k registraci převodu podle § 24 platí obdobně § 26 odst. 2.
(1) Středisko zaregistruje pozastavení výkonu práva majitele cenného papíru nakládat se zaknihovaným cenným papírem (dále jen „pozastavení výkonu práva“) na základě příkazu k registraci pozastavení výkonu práva.
(2) Registrací pozastavení výkonu práva se rozumí provedení příslušného zápisu v evidenci střediska.
(3) Příkaz k registraci pozastavení výkonu práva (dále jen „příkaz k registraci pozastavení práva“) může dát
a) majitel zaknihovaného cenného papíru,
b) obchodník s cennými papíry, pokud mu dal majitel zaknihovaného cenného papíru pokyn k obstarání prodeje tohoto cenného papíru nebo pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené mezi obchodníkem s cennými papíry a majitelem zaknihovaného cenného papíru,
c) organizátor veřejného trhu nebo osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, pokud má být zaknihovaný cenný papír prodán na tomto trhu,
d) zástavní věřitel, pokud tak vyplývá ze smlouvy, a
e) příslušný státní orgán, jestliže je to nezbytné v souvislosti s vydáním předběžného opatření nebo k jiným účelům soudního nebo správního řízení, nebo stanoví-li tak zákon.
(4) Příkaz k registraci pozastavení práva musí obsahovat dobu, na niž se výkon práva nakládat se zaknihovaným cenným papírem pozastavuje, nejde-li o pozastavení výkonu práva na dobu neurčitou. Ustanovení § 56 odst. 6 tím není dotčeno.
(5) Po dobu zaregistrování pozastavení výkonu práva neprovede středisko registraci převodu zaknihovaného cenného papíru ani registraci smluvního zástavního práva (§ 42 odst. 1) k takovému cennému papíru. Pokud středisko tuto povinnost poruší, odpovídá za škodu, která tím vznikla.
(6) Pozastavení výkonu práva zaniká zápisem v příslušné evidenci střediska. Středisko zápis provede po uplynutí doby, na kterou byl výkon práva nakládat se zaknihovaným cenným papírem pozastaven, nebo na základě příkazu osob, které středisku prokáží své oprávnění příkaz k registraci pozastavení práva zrušit. Státní orgán je oprávněn též požadovat zrušení všech ostatních případných registrací pozastavení výkonu práva provedených na základě příkazů podle odstavce 3 písm. a) až e). Ustanovení zvláštního zákona o odpovědnosti za škodu18a) tím není dotčeno.
(7) Osoba, která dá neoprávněně příkaz k registraci pozastavení práva nebo příkaz podle odstavce 6, odpovídá za škodu, kterou tím způsobila.
(1) Středisko na příkaz emitenta zaregistruje pozastavení výkonu práva též v případech, kdy:
a) předává podle § 63 odst. 1 písm. c) výpis z registru emitenta pro účely uplatnění práv spojených se zaknihovaným cenným papírem,
b) obdrží příkaz provést ve své evidenci změny údajů týkajících se znaků zastupitelnosti cenného papíru podle § 2 odst. 1 nebo související se zrušením cenného papíru nebo jeho výměnou,
c) obdrží zákaz Komise podle § 91a odst. 1,
d) v jiných případech stanovených zákonem.
(2) Registrace pozastavení výkonu práva podle odstavce 1 se vztahuje na všechny kusy cenného papíru, jichž se týká výpis podle odstavce 1 písm. a) nebo příkaz podle odstavce 1 písm. b).
(3) Středisko zaregistruje podle odstavce 1 pozastavení výkonu práva:
a) na dobu nejdéle sedmi dnů, jde-li o pozastavení výkonu práva podle odstavce 1 písm. a),
b) na dobu nezbytně nutnou a stanovenou emitentem v příkazu podle odstavce 1 písm. b).
(4) Na registraci pozastavení výkonu práva podle odstavce 1 se vztahuje obdobně § 27 odst. 5 až 7.
(1) Komisionářskou smlouvou o obstarání koupě nebo prodeje cenného papíru (dále jen „komisionářská smlouva“) se zavazuje komisionář, že zařídí vlastním jménem pro komitenta a na jeho účet koupi nebo prodej cenného papíru, nebo že uskuteční činnost k dosažení tohoto výsledku, a komitent se zavazuje zaplatit za to úplatu.
(2) Smlouva podle odstavce 1 musí mít písemnou formu.
(3) Nestanoví-li tento zákon dále jinak, řídí se smlouva komisionářská a právní vztahy z ní vzniklé ustanoveními obchodního zákoníku.20)
Nedohodnou-li se strany komisionářské smlouvy jinak, musí mít komitentův pokyn, podle kterého komisionář obstarává koupi nebo prodej cenného papíru, písemnou formu. Pokud pokyn komitenta písemnou formu nemá, je komisionář povinen vydat komitentovi na jeho žádost potvrzení o uděleném pokynu.
(1) Udělí-li komitent komisionáři pokyn k obstarání koupě cenného papíru, může komisionář žádat zálohu.
(2) Udělí-li komitent komisionáři pokyn k obstarání prodeje cenného papíru, může komisionář požadovat, aby mu v případě listinného cenného papíru komitent tento cenný papír předal, nebo aby v případě zaknihovaného cenného papíru bylo ve středisku zaregistrováno pozastavení výkonu práva nakládat s tímto cenným papírem.
(3) Po dobu závaznosti pokynu k obstarání prodeje cenného papíru není komitent oprávněn s tímto cenným papírem nakládat.
(1) Komisionář se může zprostit svého závazku tak, že komitentovi prodá cenný papír ze svého majetku nebo od komitenta cenný papír koupí, jen pokud to komisionářská smlouva připouští.
(2) Komisionář je povinen prodat cenný papír za vyšší cenu, nebo koupit cenný papír za cenu nižší, než která byla uvedena v pokynu, pokud má takovou možnost; tuto povinnost má i bez souhlasu komitenta. Povinnost komisionáře podle předchozí věty nemůže být komisionářskou smlouvou vyloučena, je-li komisionářem obchodník s cennými papíry.
(3) Není-li určena výše kupní nebo prodejní ceny v pokynu komitenta, je komisionář povinen koupit cenný papír nejvýše za nejnižší a prodat jej nejméně za nejvyšší kurz, za který byl v den koupě nebo prodeje zastupitelný cenný papír kupován a prodáván na veřejném trhu. Pokud takový cenný papír není v tento den předmětem veřejného obchodování, je komisionář povinen koupit cenný papír za nejnižší cenu, za jakou jej bylo možno při vynaložení odborné péče koupit, a prodat za nejvyšší cenu, za jakou jej bylo možno při vynaložení odborné péče prodat.
(1) Nevyplývá-li ze zvláštního zákona něco jiného, jsou listinné cenné papíry svěřené komisionáři k prodeji majetkem komitenta, dokud je nenabude třetí osoba.
(2) Listinné cenné papíry, které pro komitenta obstará komisionář, přecházejí do majetku komitenta dnem jejich předání komisionáři. Komisionář je povinen předat tyto cenné papíry komitentovi bez zbytečného odkladu poté, co komitent zaplatil cenu koupených cenných papírů a úplatu podle § 28 odst. 1. Tuto povinnost komisionář nemá, pokud je podle smlouvy povinen pro komitenta cenné papíry uložit (§ 34 a 37).
(3) Komisionář je povinen bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy o koupi nebo prodeji zaknihovaného cenného papíru dát příkaz středisku k registraci převodu ve prospěch nebo k tíži účtu komitenta. Své oprávnění dát tento příkaz je komisionář povinen středisku prokázat.
(1) Mandátní smlouvou o obstarání koupě nebo prodeje cenných papírů se zavazuje mandatář, že jménem mandanta a na jeho účet koupí nebo prodá cenný papír podle pokynů mandanta nebo že uskuteční činnost k dosažení tohoto výsledku, a mandant se zavazuje zaplatit za to úplatu. Pro povinnosti a práva mandatáře platí obdobně ustanovení § 31 o povinnostech a právech komisionáře.
(2) Smlouvou o zprostředkování koupě nebo prodeje cenných papírů se zavazuje zprostředkovatel, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost prodat nebo koupit cenný papír, a zájemce se zavazuje zaplatit za to úplatu.
(3) Smlouvy podle odstavců 1 a 2 musí mít písemnou formu.
(4) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se smlouvy uvedené v odstavcích 1 a 2 a právní vztahy z nich vzniklé ustanoveními obchodního zákoníku.21)
(1) Smlouva o obstarání vydávání cenného papíru a smlouva o obstarání vracení zastupitelného cenného papíru musejí mít písemnou formu.
(2) Smlouvy podle odstavce 1, týkající se investičních cenných papírů, může jako obstaravatel uzavřít pouze obchodník s cennými papíry, nevyplývá-li z povolení obchodníka s cennými papíry něco jiného, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(1) Smlouva o zprostředkování vydávání zastupitelného cenného papíru a smlouva o zprostředkování vracení cenného papíru musejí mít písemnou formu.
(2) Smlouvy podle odstavce 1, týkající se investičních cenných papírů, může jako zprostředkovatel uzavřít pouze obchodník s cennými papíry nebo organizátor veřejného trhu, nevyplývá-li z povolení obchodníka s cennými papíry nebo organizátora veřejného trhu něco jiného.
(1) Smlouvou o úschově cenných papírů se zavazuje schovatel převzít listinný cenný papír k uložení do samostatné nebo hromadné úschovy a uschovatel se zavazuje zaplatit za to úplatu. Smlouva musí obsahovat určení osob, které jsou oprávněny s listinným cenným papírem ukládaným do úschovy nakládat. Není-li ve smlouvě úplata určena, má schovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy. Jde-li o úschovu investičního cenného papíru, může být schovatelem obchodník s cennými papíry nebo osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, stanoví-li tak povolení podle § 45 odst. 1 nebo § 70b odst. 1.
(2) Samostatnou úschovou je uložení listinného cenného papíru jednoho uschovatele odděleně od listinných cenných papírů ostatních uschovatelů. Schovatel je povinen vrátit uschovateli tentýž listinný cenný papír, který mu uschovatel svěřil do úschovy. Schovatel odpovídá za škodu na uloženém listinném cenném papíru.
(3) Hromadnou úschovou je společné uložení zastupitelného listinného cenného papíru uschovatele se zastupitelnými listinnými cennými papíry jiných uschovatelů. Schovatel je povinen odevzdat uschovateli zastupitelný listinný cenný papír, avšak uschovatel nemá právo na vrácení téhož listinného cenného papíru, který svěřil schovateli do úschovy. Schovatel odpovídá za škodu na uloženém listinném cenném papíru. Zastupitelné cenné papíry v hromadné úschově jsou společným majetkem uschovatelů. Podíl uschovatele na společném majetku je dán poměrem součtu jmenovitých hodnot zastupitelných cenných papírů jím uložených do hromadné úschovy k součtu jmenovitých hodnot všech zastupitelných cenných papírů v hromadné úschově. Nemají-li cenné papíry jmenovitou hodnotu, použije se místo jmenovité hodnoty počet kusů cenných papírů. Ustanovení o spoluvlastnictví21a) se na zastupitelné cenné papíry v hromadné úschově nepoužijí. Každý uschovatel je oprávněn svá práva vůči schovateli uplatňovat samostatně.
(4) Schovatel je povinen vést evidenci o listinném cenném papíru uloženém do úschovy. Evidence obsahuje obchodní firmu nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště uschovatele a emitenta, druh listinného cenného papíru a jeho jmenovitou hodnotu. U samostatné úschovy listinného cenného papíru obsahuje evidence i jeho číslo a místo uložení.
(5) Jestliže se listinný cenný papír nenachází u schovatele v době uzavření smlouvy, je schovatel povinen jej převzít a uložit.
(6) Schovatel je povinen chránit listinný cenný papír před ztrátou, zničením, poškozením nebo znehodnocením.
(7) Uschovatel je oprávněn kdykoli požadovat, aby mu byl listinný cenný papír odevzdán a předat jej zpět schovateli, jestliže smlouva o uložení cenných papírů nezanikla.
(8) Není-li smlouva o úschově cenných papírů uzavřena na dobu určitou, může ji schovatel nebo uschovatel vypovědět. Není-li smluvena výpovědní lhůta, může schovatel vypovědět smlouvu ke konci následujícího kalendářního měsíce a uschovatel s okamžitou účinností.
(9) Nevyplývá-li ze smlouvy o úschově cenných papírů nebo z projevu vůle uschovatele v souvislosti s vyzvednutím uloženého cenného papíru jinak, považuje se smlouva za zaniklou, jestliže uschovatel vyzvedl všechny uložené listinné cenné papíry.
(10) Schovatel má k zajištění svých práv ze smlouvy o úschově cenných papírů zástavní právo k listinnému cennému papíru uloženému do úschovy, pokud se u něj nachází.
(11) Je-li prohlášen konkurs na majetek schovatele v případě hromadné úschovy zastupitelných cenných papírů, nejsou tyto papíry součástí konkursní podstaty a správce je povinen učinit potřebná opatření k jejich vydání a vydat je jednotlivým uschovatelům v souladu s jejich podíly podle odstavce 3. Nepodaří-li se vydat papíry všem uschovatelům, uloží nevrácené papíry u jiného schovatele za obdobných podmínek s přihlédnutím k ochraně zájmů uschovatelů. Správce má právo na náhradu nákladů spojených s uvedenými opatřeními proti úpadci. Uschovatelé ručí za úhradu takto vzniklých nákladů podle poměru svých podílů.
(1) Listinný cenný papír převzatý na základě smlouvy o úschově cenných papírů může schovatel předat do úschovy jinému schovateli (dále jen „druhotná úschova“).
(2) Schovatel je oprávněn uložit listinný cenný papír, který převzal do úschovy, do druhotné úschovy bez souhlasu uschovatele.
(3) Předáním listinného cenného papíru do druhotné úschovy nejsou dotčena práva a povinnosti uschovatele vůči schovateli.
(1) Smlouvou o správě cenných papírů se zavazuje správce, že bude činit po dobu trvání smlouvy veškeré právní úkony, které jsou nutné k výkonu a zachování práv spojených s určitým cenným papírem, a majitel cenného papíru se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata ve smlouvě určena, má správce právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.
(2) Jde-li o správu investičního cenného papíru, může být správcem podle odstavce 1 obchodník s cennými papíry nebo osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, stanoví-li tak povolení podle § 45 odst. 1 nebo § 70b odst. 1.
(3) Správce je povinen i bez pokynů majitele cenného papíru učinit veškeré úkony, které jsou nutné k výkonu a zachování práv spojených s cenným papírem, zejména požadovat splnění závazků spojených s cenným papírem, jakož i vykonávat výměnná nebo předkupní práva s cenným papírem spojená, pokud smlouva nestanoví jinak.
(4) Správce je povinen plnit pokyny majitele cenného papíru; tyto pokyny musí být dány písemně, jestliže smlouva o správě cenných papírů nepřipouští jinou formu. Na nesprávné pokyny je správce povinen majitele cenného papíru včas upozornit.
(5) Vyžaduje-li to povaha úkonu, který má správce uskutečnit, je majitel cenného papíru povinen předat správci listinný cenný papír nebo potřebnou písemnou plnou moc, a to včas poté, kdy k tomu byl správcem vyzván. Týká-li se úkon zaknihovaného cenného papíru, je jeho majitel povinen po vyzvání správcem včas učinit opatření, aby byl správce oprávněn v potřebném rozsahu dávat příkazy k nakládání se zaknihovaným cenným papírem.
(6) Má-li správce vykonávat hlasovací právo spojené s cenným papírem, je majitel tohoto cenného papíru povinen vystavit mu k tomu včas plnou moc nebo nechat správce zaregistrovat v evidenci střediska. Plnou moc nelze vystavit ani správce zaregistrovat ve středisku, jde-li o účet vedený na základě § 24a. Dá-li majitel cenného papíru správci pokyny, jak má být hlasovacího práva využito, je správce povinen hlasovat za majitele cenného papíru takto stanoveným způsobem.
(7) Správce odevzdá převzatý listinný cenný papír jeho majiteli bez zbytečného odkladu po uskutečnění úkonu, k němuž byl listinný cenný papír potřebný, pokud z povahy tohoto úkonu nevyplývá něco jiného. Po dobu, kdy má správce listinný cenný papír u sebe, odpovídá za škodu na něm podle § 34 odst. 2.
(8) Nebylo-li dohodnuto jinak, platí, že úplata za správu cenného papíru zahrnuje i náklady, které správce vynaložil při plnění svého závazku.
(9) Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, vykonává správce právní úkony spojené se správou cenného papíru jménem majitele cenného papíru a na jeho účet; pro určení práv a povinností stran se použijí přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o mandátní smlouvě. Má-li správce podle smlouvy uskutečnit právní úkon svým jménem a na účet majitele cenného papíru, platí přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o smlouvě komisionářské.
(10) Na výpověď smlouvy o správě cenných papírů se použije obdobně ustanovení § 34 odst. 8, nestanoví-li tato smlouva jinak.
(1) Smlouvou o uložení cenných papírů se zavazuje opatrovatel převzít listinný cenný papír, aby jej uložil a spravoval, a uložitel se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata ve smlouvě určena, má opatrovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.
(2) Jde-li o uložení a správu investičního cenného papíru, může být opatrovatelem podle odstavce 1 obchodník s cennými papíry nebo osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, stanoví-li tak povolení podle § 45 odst. 1 nebo § 70b odst. 1.
(3) Pro smlouvu o uložení cenných papírů platí přiměřeně ustanovení upravující smlouvu o úschově cenných papírů a smlouvu o správě cenných papírů. Opatrovatel je povinen podat každoročně zprávu o stavu uložených listinných cenných papírů.
(4) Je-li listinný cenný papír odevzdán uložiteli na jeho žádost, nemá opatrovatel po dobu, kdy se u něho listinný cenný papír nenachází, povinnost jej spravovat.
(5) Uložitel může omezit závazek opatrovatele na povinnosti, jež vyplývají ze smlouvy o úschově cenných papírů, nebo na povinnosti, jež vyplývají ze smlouvy o správě cenných papírů. Úplata, kterou má uložitel platit, se v tomto případě přiměřeně sníží.
(6) Opatrovatel může předat listinný cenný papír do druhotné úschovy nebo druhotné úschovy a správy jen se souhlasem uložitele. Osoba, která převzala listinný cenný papír do druhotné úschovy a správy, nemůže být zmocněna k výkonu hlasovacího práva spojeného s tímto cenným papírem.
(1) Smlouvou o obhospodařování cenných papírů se zavazuje obhospodařovatel obhospodařovat majetek zákazníka spočívající v cenných papírech nebo v peněžních prostředcích určených ke koupi cenných papírů na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání a zákazník se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata ve smlouvě určena, má obhospodařovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.
(2) Smlouva podle odstavce 1 musí mít písemnou formu.
(3) Jde-li o obhospodařování investičních instrumentů, může být obhospodařovatelem podle odstavce 1 jen obchodník s cennými papíry, nevyplývá-li z povolení obchodníka s cennými papíry něco jiného.
(4) Obhospodařovatel je povinen i bez pokynů zákazníka obstarávat koupě, prodeje, jakož i prvotní nabytí cenných papírů, a nestanoví-li smlouva jinak, též vykonávat činnosti podle § 34 a 36, a to s cílem zabezpečit dlouhodobě odbornou péči o majetek zákazníka. Zákazník může omezit závazek obhospodařovatele na povinnosti týkající se obstarávání koupě, prodeje a prvotního nabytí cenných papírů. Úplata, kterou má zákazník zaplatit, se v tomto případě přiměřeně sníží.
(5) Ustanovení § 34 odst. 7 se použije obdobně, nevyplývá-li z povahy věci něco jiného.
(6) Pro smlouvu o obhospodařování cenných papírů platí přiměřeně ustanovení upravující komisionářskou smlouvu o obstarání koupě nebo prodeje cenných papírů, mandátní smlouvu21b) a případně též smlouvu o úschově cenných papírů a smlouvu o správě cenných papírů.
(7) Ustanoveními odstavců 1 až 6 není dotčena úprava obhospodařovatelské smlouvy podle zvláštního předpisu.21c)
(1) Smlouvu o úschově cenných papírů ukládaných do hromadné úschovy může jako uschovatel uzavřít i emitent těchto cenných papírů. V takovém případě je listinný cenný papír vydán dnem předání listiny schovateli ve prospěch jejího majitele. V listinných cenných papírech na řad a na jméno, které emitent svěřuje do úschovy, se neuvádí při vydání cenného papíru jméno majitele. Na takto emitentem uložené cenné papíry (dále jen „imobilizované cenné papíry“) se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona o zaknihovaných cenných papírech, pokud tento zákon nestanoví jinak. Den registrace cenného papíru ve středisku se musí shodovat s dnem předání listiny schovateli.
(2) Na postup podle odstavce 1 se v případě již vydaného listinného cenného papíru přiměřeně použije ustanovení § 10.
(3) Majitel imobilizovaného cenného papíru má právo požadovat na emitentovi, aby mu bez zbytečného odkladu cenný papír odevzdal. Před odevzdáním listinného cenného papíru majiteli doplní emitent na listinných cenných papírech na jméno a na řad jméno majitele.
(1) Smlouva o zastavení cenných papírů se řídí ustanoveními občanského zákoníku23) o zástavním právu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Právo podzástavní24) nelze pro účely tohoto zákona použít.
(2) Zástavní právo nemůže být zřízeno k cenným papírům, které jsou zastaveny, ledaže jsou zastaveny podle § 34 odst. 10 nebo § 56 odst. 8.
(1) Zástavní právo, které se zřizuje na základě smlouvy podle § 39 (dále jen „smluvní zástavní právo“), vzniká v případě listinného cenného papíru předáním tohoto cenného papíru zástavnímu věřiteli, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Ke vzniku smluvního zástavního práva k listinnému cennému papíru, který je převoditelný rubopisem, je třeba i písemné prohlášení majitele cenného papíru učiněné na tomto cenném papíru (dále jen „zástavní rubopis“). Ustanovení § 11 odst. 6 tím není dotčeno. Zástavní rubopis musí obsahovat doložku „k zastavení“ nebo slova stejného významu a označení osoby zástavního věřitele. Zástavní věřitel nesmí cenný papír opatřený zástavním rubopisem dále převádět, pokud ze zvláštního zákona nevyplývá něco jiného.25) Zanikla-li pohledávka zajištěná zástavním právem, má věřitel povinnost vyznačit zánik zástavního práva na tomto cenném papíru škrtnutím zástavního rubopisu.
(1) Smluvní zástavní právo k listinnému cennému papíru může vzniknout i jeho předáním třetí osobě do úschovy nebo do úschovy a správy, pokud je současně předán osobě prvopis nebo úředně ověřená kopie zástavní smlouvy. Tím není dotčeno ustanovení § 40 odst. 2.
(2) Smluvní zástavní právo k listinnému cennému papíru, který byl uložen do úschovy (§ 34), nebo do úschovy a správy (§ 37), vzniká oznámením o zřízení tohoto zástavního práva schovateli nebo opatrovateli. Oznámení může učinit zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce. K oznámení je nutno připojit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy. Tím není dotčeno ustanovení § 40 odst. 2.
(3) Zastavení listinného cenného papíru podle odstavců 1 a 2 musí být vyznačeno v účetní evidenci schovatele nebo opatrovatele. Z této evidence musí být zřejmé, kdo je zástavním věřitelem.
(4) Zastavený listinný cenný papír, který je v samostatné úschově, musí být uložen odděleně od ostatních cenných papírů uschovatele. Totéž platí o zastavených listinných cenných papírech uložených na základě smlouvy o uložení cenných papírů. Zastavený listinný cenný papír nesmí být vrácen bez souhlasu zástavního věřitele.
(1) Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru vzniká registrací tohoto zástavního práva v evidenci střediska.
(2) Příkaz k registraci smluvního zástavního práva může dát zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy.
(3) Příkaz k registraci zástavního práva musí obsahovat
a) obchodní firmu nebo název nebo jméno a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště zástavce,
b) identifikační nebo rodné číslo zástavce,
c) ISIN nebo případně jiný údaj identifikující zaknihovaný cenný papír a počet zastavených kusů tohoto cenného papíru,
d) obchodní firmu nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště zástavního věřitele, a
e) výši jistiny pohledávky, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno, a dobu její splatnosti, jestliže je známá, nebo druh pohledávek, pro něž bylo zástavní právo zřízeno, maximální částku, do které může být zástavní věřitel uspokojen, a dobu trvání zástavního práva.
(4) Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru zaniká registrací zániku tohoto zástavního práva. Příkaz k registraci zániku smluvního zástavního práva podává zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit doklad prokazující, že zajištěná pohledávka zanikla, nebo prokazující jiný důvod zániku zástavního práva; doklad se nepřikládá, dává-li příkaz k registraci zániku zástavního práva zástavní věřitel.
(1) Při nakládání se zastaveným cenným papírem působí zástavní právo i vůči nabyvateli.
(2) Pokud je zastavený listinný cenný papír uložen v úschově, nesmí být vydán uschovateli bez souhlasu zástavního věřitele. Totéž platí o listinném cenném papíru uloženém podle smlouvy o uložení cenných papírů.
(3) Po dobu trvání zástavního práva k cennému papíru se zástavní právo vztahuje i na výnosy ze zastaveného cenného papíru.
(4) Má-li být zastavený cenný papír emitentem vyměněn za jiný cenný papír, vzniká zástavní právo ve stejném rozsahu k cennému papíru, za nějž je cenný papír vyměněn. Vyžaduje-li se ke vzniku zástavního práva zástavní rubopis, podepíše zástavní rubopis na vyměněném cenném papíru za majitele emitent.
(5) Zástavní věřitel není oprávněn vykonávat práva spojená se zastaveným cenným papírem, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis anebo smlouva nestanoví jinak. Vznikne-li ze zastaveného cenného papíru právo na plnění, je emitent povinen plnit zástavnímu věřiteli. Zástavní věřitel započte obdržené plnění proti pohledávce zajištěné zástavním právem, pokud smlouva nestanoví jinak.
(1) Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem k cennému papíru řádně a včas splněna, je zástavní věřitel oprávněn zastavený cenný papír prodat prostřednictvím obchodníka s cennými papíry. O zamýšleném prodeji je zástavní věřitel povinen předem informovat zástavce.
(2) Obchodník s cennými papíry prodává zastavený cenný papír svým jménem na účet zástavce na veřejném trhu, jedná-li se o registrovaný cenný papír, nebo ve veřejné dražbě, jedná-li se o investiční cenný papír. Výnos z prodeje cenného papíru snížený o náklady spojené s jeho prodejem a obvyklou odměnu vydá obchodník s cennými papíry zástavnímu věřiteli. Je-li předmětem prodeje cenný papír opatřený zástavním rubopisem, vyznačí na tomto cenném papíru rubopis znějící na kupujícího po škrtnutí zástavního rubopisu zástavním věřitelem za majitele obchodník s cennými papíry.
Nestanoví-li tento zákon jinak a nevylučuje-li to povaha věci, vztahují se ustanovení § 39 až 44 přiměřeně též na zástavní právo, které se zřizuje jinak než na základě smlouvy.
(1) Organizovat veřejné dražby cenných papírů může jen obchodník s cennými papíry, který má povolení k poskytování investiční služby uvedené v § 8 odst. 2 písm. b), (dále jen „dražebník cenných papírů“). Pravidla organizování veřejné dražby cenných papírů upraví dražebník cenných papírů dražebním řádem podléhajícím schválení Komise. Komise dražební řád schválí, jestliže žadatel splňuje věcné, personální a organizační předpoklady pro řádný výkon činnosti dražebníka cenných papírů a jestliže dražební řád zaručuje organizování veřejné dražby cenných papírů v souladu se zákonem a dostatečnou ochranu zájmů majitele cenných papírů, navrhovatele i účastníků veřejné dražby cenných papírů.
(2) Na veřejnou dražbu cenných papírů se přiměřeně použijí ustanovení § 3, § 5 odst. 1, § 8 až 14, § 16, části třetí a § 63 zákona o veřejných dražbách, nestanoví-li tento zákon jinak, s tím, že státní dozor nad organizováním veřejné dražby cenných papírů vykonává výhradně Komise.
(3) Nabídka cenného papíru ve veřejné dražbě cenných papírů se považuje za veřejnou nabídku podle tohoto zákona (§ 78c). Komise může na žádost dražebníka cenných papírů povolit výjimku z povinnosti uveřejnit prospekt nebo užší prospekt cenného papíru, který je předmětem veřejné dražby cenných papírů, jestliže tím nebudou ohroženy zájmy investorů. Prospekt nebo užší prospekt musí tvořit přílohu k dražební vyhlášce a být uveřejněn stejným způsobem jako dražební vyhláška. Ustanovení § 77 odst. 1 se v takovém případě nepoužije.
(4) Dražebník cenných papírů provede veřejnou dražbu cenných papírů též, prokáže-li navrhovatel, že majitel cenného papíru je v prodlení s převzetím listinného cenného papíru (§ 11 odst. 10) nebo listinné akcie (§ 214 obchodního zákoníku).
(5) Jestliže předmětem veřejné dražby cenných papírů je zaknihovaný cenný papír, zaregistruje středisko přechod cenného papíru na vydražitele k okamžiku udělení příklepu na základě potvrzení o nabytí vlastnictví na příkaz dražebníka nebo vydražitele. V případě listinného cenného papíru na řad vyznačí na základě potvrzení o nabytí vlastnictví přechod cenného papíru na vydražitele k okamžiku udělení příklepu dražebník rubopisem.
(1) Poskytovat hlavní investiční služby a doplňkovou investiční službu podle § 8 odst. 3 písm. a) může jen osoba, která má k této činnosti povolení Komise, (dále jen „obchodník s cennými papíry“), nevyplývá-li ze zákona něco jiného. Povolení se uděluje na žádost, s výjimkou uvedenou v § 45a.
(2) V povolení Komise stanoví, které hlavní a doplňkové investiční služby je obchodník s cennými papíry oprávněn poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním instrumentům. Povolení musí zahrnovat nejméně jednu hlavní investiční službu. Obchodník s cennými papíry nesmí poskytovat jiné investiční služby než ty, ke kterým má povolení Komise, ani vykonávat jiné činnosti, pokud vykazují znaky podnikání podle zvláštního zákona,13) nestanoví-li zákon jinak.
(3) O povolení podle odstavce 1 může požádat pouze akciová společnost se sídlem na území České republiky, která má pouze zaknihované akcie, nebo je-li společnost teprve založena, osoby jednající jejím jménem podle zvláštního právního předpisu25a) nebo státní peněžní ústav.
(4) V žádosti podle odstavce 1 je žadatel povinen uvést
a) obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo obchodníka s cennými papíry,
b) výši čistého obchodního majetku a základního kapitálu obchodníka s cennými papíry,
c) seznam všech osob s kvalifikovanou účastí na obchodníkovi s cennými papíry; v seznamu se uvede obchodní firma nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo, sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště a výše kvalifikované účasti,
d) seznam osob úzce propojených s obchodníkem s cennými papíry; v seznamu se uvede obchodní firma nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo, sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště a způsob propojení,
e) návrh, v jakém rozsahu bude obchodník s cennými papíry vykonávat hlavní investiční služby a doplňkové investiční služby, a údaje o jeho případném jiném podnikání,
f) věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činností obchodníka s cennými papíry,
g) jména, popřípadě obchodní firmy, názvy, rodná čísla a bydliště členů představenstva a dozorčí rady a osob, které na základě dohody, podílu na obchodníkovi s cennými papíry či jiné skutečnosti ovlivňují podstatným způsobem chování obchodníka s cennými papíry, přestože nejsou členem představenstva nebo dozorčí rady obchodníka s cennými papíry bez zřetele k tomu, jaký vztah k obchodníkovi s cennými papíry mají, (dále jen „osoby fakticky řídící činnost obchodníka s cennými papíry“),
h) pravidla organizace vnitřního provozu obchodníka s cennými papíry (§ 47a), a
i) pravidla jednání obchodníka s cennými papíry ve vztahu k zákazníkům (§ 47b).
(5) Přílohu k žádosti o povolení podle odstavce 1 tvoří
a) stanovy akciové společnosti a výpis z obchodního rejstříku nebo listina prokazující založení akciové společnosti, pokud společnost ještě není zapsána do obchodního rejstříku,
b) doklady nebo čestná prohlášení osob uvedených v odstavci 4 písm. g) o dosaženém vzdělání, odborné praxi, o členství ve statutárních a dozorčích orgánech jiných právnických osob, o jejich vlastních podnikatelských aktivitách a o splnění podmínek stanovených v § 46b odst. 1,
c) výpis z evidence Rejstříku trestů osob uvedených v odstavci 4 písm. g) ne starší než 3 měsíce, a
d) doklad prokazující splacení základního kapitálu.
(6) Kvalifikovanou účastí se rozumí přímý nebo nepřímý podíl, který představuje 10 nebo více procent na základním kapitálu nebo hlasovacích právech obchodníka s cennými papíry nebo který umožňuje vykonávat významný vliv na vedení obchodníka s cennými papíry, ve kterém je držen.
(7) Úzkým propojením se pro účely tohoto zákona rozumí vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl 20 a více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo tuto osobu přímo či nepřímo ovládá, nebo vztah dvou nebo více osob ovládaných stejnou osobou.25b)
(1) Osoba, která
a) není oprávněna poskytovat jinou investiční službu než přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních instrumentů podle § 8a odst. 1 písm. a) nebo b),
b) není oprávněna přijímat peněžní prostředky nebo investiční instrumenty zákazníků a nemůže se tak za žádných okolností dostat vůči svým zákazníkům do postavení osoby dlužící peněžní prostředky nebo investiční instrumenty, a
c) v rámci poskytování služby podle písmene a) je oprávněna předávat pokyny pouze bance nebo pobočce zahraniční banky, obchodníkovi s cennými papíry nebo pobočce zahraničního obchodníka s cennými papíry, investiční společnosti nebo investičnímu fondu nebo zahraniční osobě zabývající se kolektivním investováním s povolením podle části osmé A zákona investičních společnostech a investičních fondech,
může tuto činnost vykonávat bez povolení podle § 45 odst. 1, jestliže se zaregistruje u Komise.
(2) Osoba poskytující investiční službu podle odstavce 1 je povinna být pojištěna pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování této investiční služby, a to minimálně s limitem pojistného plnění 5 000 000 Kč.
(3) Komise zaregistruje osobu podle odstavce 1 na základě písemné žádosti této osoby do 30 dnů od podání nebo doplnění žádosti. O registraci vydá Komise rozhodnutí. Žádost o registraci obsahuje
a) jméno, rodné číslo a bydliště v České republice, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název, identifikační číslo, sídlo a právní formu, včetně jména, rodného čísla a bydliště osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem, jedná-li se o právnickou osobu,
b) rozsah poskytovaných služeb ve smyslu odstavce 1 písm. a) a c),
c) výši majetku, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo výši základního kapitálu, jedná-li se o právnickou osobu, která musí činit nejméně 1 000 000 Kč,
d) den zahájení poskytování investiční služby podle odstavce 1,
e) doklady prokazující splnění podmínek podle odstavců 4 a 5,
f) úplný výpis z obchodního rejstříku, jedná-li se o osobu, která se zapisuje do obchodního rejstříku, nebo jiný doklad prokazující její vznik v případě, že se nezapisuje do obchodního rejstříku, a
g) pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem investiční služby podle odstavce 1.
(4) Je-li žadatelem o registraci fyzická osoba, Komise žadatele zaregistruje, pokud
a) splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle živnostenského zákona,
b) žadatel nebyl v posledních 3 letech členem statutárního orgánu nebo dozorčího orgánu nebo prokuristou právnické osoby, která se v této době dostala do úpadku, nebo
c) žadateli nebylo odejmuto oprávnění k podnikání pro porušení činností stanovených zvláštním právním předpisem.
(5) Je-li žadatelem o registraci právnická osoba, musí podmínky podle odstavce 4 splňovat všechny fyzické osoby, které jsou oprávněny vykonávat činnost podle odstavce 1 jménem této právnické osoby.
(6) Osoba, která byla zaregistrována podle odstavce 3 Komisí, je povinna vykonávat činnost podle odstavce 1 s odbornou péčí a dodržovat ustanovení § 47b, 79 a 80. Kromě toho je povinna vést deník o přijatých a předaných pokynech přiměřeně podle § 47.
(7) Pro zrušení registrace Komisí platí přiměřeně ustanovení § 48.
Komise je povinna předběžně konzultovat s příslušným orgánem dozoru členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor udělení povolení obchodníkovi s cennými papíry, který je
a) osobou ovládanou osobou uvedenou v § 48e nebo bankou se sídlem a s povolením k činnosti banky v členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, nebo
b) osobou ovládanou jinou osobou, která ovládá osobu uvedenou v § 48e nebo banku se sídlem a s povolením k činnosti banky v členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor.
(1) Obchodník s cennými papíry se sídlem v zahraničí, který je oprávněn k poskytování investičních služeb ve státu sídla, (dále jen „zahraniční obchodník s cennými papíry“) může na území České republiky poskytovat investiční služby pouze prostřednictvím pobočky. Ke zřízení pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry (dále jen „pobočka“) nebo k poskytování investičních služeb prostřednictvím pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry, který jako zahraniční banka již v České republice pobočku zřídil, je třeba povolení Komise.
(2) V žádosti o povolení uvede zahraniční obchodník s cennými papíry
a) údaje přiměřeně v rozsahu podle § 45 odst. 4 písm. a) až d),
b) údaje o pobočce v rozsahu údajů podle § 45 odst. 4 písm. e), f), h) a i), a
c) jméno, rodné číslo, je-li přiděleno, jinak datum narození, a bydliště osob navrhovaných do vedení pobočky a dalších osob fakticky řídících činnost pobočky.
(3) Přílohu žádosti o povolení tvoří
a) kopie dokumentu dokládajícího existenci zahraničního obchodníka s cennými papíry ve státu jeho sídla včetně rozsahu oprávnění zahraničního obchodníka s cennými papíry a zakladatelské dokumenty v posledním úplném znění,
b) účetní závěrky zahraničního obchodníka s cennými papíry a v případě, že zahraniční obchodník s cennými papíry je součástí konsolidovaného celku, též konsolidované účetní závěrky za poslední 3 roky ověřené auditorem,
c) výpisy z evidence Rejstříku trestů osob uvedených v odstavci 2 písm. c), ne starší 3 měsíců; zahraniční fyzická osoba předloží též dokument obdobného charakteru vydaný příslušným orgánem ve státu trvalého pobytu, ve státu, jehož je občanem, není-li totožný se státem trvalého pobytu, jakož i ve státech, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala více než 3 měsíce; nejsou-li dokumenty příslušným státem vydávány, nahradí je zahraniční fyzická osoba čestným prohlášením,
d) další doklady o splnění podmínek podle odstavce 6, a
e) potvrzení příslušného orgánu dozoru ve státu sídla zahraničního obchodníka s cennými papíry o tom, že zahraniční obchodník s cennými papíry je držitelem povolení v tomto státu, souhlas tohoto orgánu se založením pobočky v České republice a jeho prohlášení, že nad pobočkou bude vykonáván dozor, pokud orgán dozoru takový souhlas a prohlášení vydává podle práva státu sídla.
(4) Za účelem posouzení, zda zahraniční obchodník s cennými papíry splňuje podmínky pro udělení povolení, může Komise požadovat předloženích dalších informací a dokladů. Jestliže zahraničním obchodníkem s cennými papíry je banka, která má na území České republiky pobočku s licencí České národní banky, vyžádá si Komise stanovisko České národní banky. Po dohodě s Českou národní bankou může Komise zprostit zahraničního obchodníka s cennými papíry povinnosti předložit některé informace nebo doklady podle odstavce 2 nebo 3.
(5) Údaje v žádosti musí být uvedeny v českém jazyce a všechny dokumenty musí být předloženy též v úředně ověřeném překladu do českého jazyka. Komise může na žádost zahraničního obchodníka s cennými papíry ohledně některých dokumentů upustit od požadavku ověřeného překladu do českého jazyka.
(6) Pro udělení povolení musí být splněny následující podmínky:
a) dostatečný objem a transparentnost původu finančních zdrojů poskytnutých zahraničním obchodníkem s cennými papíry jeho pobočce s ohledem na rozsah investičních služeb, které hodlá zahraniční obchodník s cennými papíry prostřednictvím pobočky poskytovat,
b) důvěryhodnost zahraničního obchodníka s cennými papíry a jeho dostatečná finanční síla s ohledem na rozsah investičních služeb, které hodlá prostřednictvím pobočky poskytovat,
c) dobrá pověst, dostatečná kvalifikace a zkušenost osob navrhovaných do vedení pobočky a dalších osob fakticky řídících činnost pobočky,
d) věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti pobočky,
e) obchodní plán pobočky vycházející z navrhované strategie činnosti pobočky podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi,
f) zahraniční obchodník s cennými papíry má sídlo a skutečné sídlo ve státu, který vydal povolení k poskytování investičních služeb,
g) transparentnost skupiny osob úzce propojených se zahraničním obchodníkem s cennými papíry,
h) úzké propojení mezi zahraničním obchodníkem s cennými papíry a jinými osobami nebrání účinnému výkonu dozoru nad zahraničním obchodníkem s cennými papíry,
i) právní prostředí ve státu, který není členem Evropské unie nebo členským státem Evropského hospodářského prostoru a jehož právním řádem se řídí jedna nebo několik osob, se kterou má zahraniční obchodník s cennými papíry úzké propojení, včetně vynutitelnosti práva v tomto státu, nebrání účinnému výkonu dozoru nad zahraničním obchodníkem s cennými papíry,
j) právními předpisy státu sídla zahraničního obchodníka s cennými papíry je zajištěna úroveň ochrany zákazníků, která je stejná nebo vyšší než úroveň ochrany zajištěná zákazníkům tímto zákonem, a
k) povolení příslušného orgánu dozoru ve státu sídla zahraničního obchodníka s cennými papíry podle odstavce 3 písm. e).
(7) Důvodem pro zamítnutí žádosti o povolení nemůže být skutečnost, že právní forma zahraničního obchodníka s cennými papíry neodpovídá právní formě akciové společnosti.
(8) V povolení Komise uvede, které investiční služby a ve vztahu ke kterým investičním instrumentům je pobočka oprávněna poskytovat. Komise může v povolení stanovit podmínky, které musí pobočka splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti. Ustanovení § 46 odst. 1 věta první a druhá a § 46 odst. 3 platí obdobně.
(9) Kromě získání povolení je zahraniční obchodník s cennými papíry povinen splnit též požadavky obchodního zákoníku týkající se organizačních složek podniků zahraničních osob. Oprávnění zahraničního obchodníka s cennými papíry podnikat vznikne zápisem do obchodního rejstříku v souladu s obchodním zákoníkem.
(10) Při poskytování investičních služeb uvedených v povolení podle odstavce 1 je zahraniční obchodník s cennými papíry povinen dodržovat ustanovení tohoto zákona a dalších předpisů, není-li stanoveno jinak nebo nevyplývá-li z povahy věci něco jiného. Zahraniční obchodník s cennými papíry je zejména povinen plnit povinnosti podle § 47 až 47b, § 47c odst. 2 až 6, § 49, 79, 80, 81a a povinnost hlásit obchody uzavřené mimo veřejný trh podle zákona o Komisi.25c) Ustanovení § 46a platí obdobně pro osoby navrhované do vedení pobočky a další osoby fakticky řídící činnost pobočky. Ustanovení § 46c a 46d platí pro zahraničního obchodníka s cennými papíry přiměřeně. Ustanovení § 47c odst. 1 platí obdobně pro výroční zprávu zahraničního obchodníka s cennými papíry a údaje v rozsahu této výroční zprávy za pobočku.
(11) Pro odnětí povolení zahraničnímu obchodníkovi s cennými papíry platí přiměřeně ustanovení § 48. Kromě toho odejme Komise zahraničnímu obchodníkovi s cennými papíry povolení, jestliže příslušný orgán dozoru ve státu sídla zahraničního obchodníka s cennými papíry odejme zahraničnímu obchodníkovi s cennými papíry povolení k poskytování investičních služeb uvedených v povolení podle odstavce 1 nebo pokud je zrušena právnická osoba, o jejíž pobočku jde.
(12) Činnost pobočky podléhá státnímu dozoru Komise podle tohoto zákona a podle zákona o Komisi. O každém opatření podle části páté tohoto zákona informuje Komise bez zbytečného odkladu příslušný orgán dozoru ve státu sídla zahraničního obchodníka s cennými papíry.
(13) Ustanovení odstavců 1 až 12 neplatí pro osoby uvedené v § 48e.
(1) O povolení podle § 45 odst. 1 rozhodne Komise do 60 dnů od doručení žádosti, a to na základě posouzení věcných, personálních a organizačních předpokladů pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry, zejména ve vztahu k rozsahu hlavních a doplňkových investičních služeb, které mají být povoleny. Povolení se uděluje na dobu neurčitou, nelze je převést na jinou osobu a ani nepřechází na právního nástupce. Povolení se neudělí, jestliže
a) nejsou splněny věcné, personální nebo organizační předpoklady pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry, zejména nedosahuje-li základní kapitál obchodníka s cennými papíry výše podle § 46c, nemají-li osoby podle § 45 odst. 4 písm. g) dobrou pověst, potřebnou kvalifikaci nebo zkušenosti nebo nesplňují-li podmínku podle § 46b, nebo pravidla ve smyslu § 47a či 47b nejsou v souladu s požadavky tohoto zákona,
b) osoby s kvalifikovanou účastí na obchodníkovi s cennými papíry nejsou osobami vhodnými z hlediska zdravého a obezřetného vedení obchodníka s cennými papíry,
c) sídlo a skutečné sídlo obchodníka s cennými papíry není na území České republiky,
d) úzké propojení mezi obchodníkem s cennými papíry a jinými osobami brání účinnému výkonu státního dozoru nad obchodníkem s cennými papíry, nebo
e) právní prostředí ve státu, který není členem Evropské unie nebo členským státem Evropského hospodářského prostoru a jehož právním řádem se řídí jedna nebo několik osob, se kterou má obchodník s cennými papíry úzké propojení, včetně vymahatelnosti práva v tomto státu, brání účinnému výkonu státního dozoru nad obchodníkem s cennými papíry.
(2) V případě, že rozhodnutí o povolení podle § 45 odst. 1 nebude vydáno do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení, lze se jeho vydání domáhat u soudu.
(3) Jestliže obchodník s cennými papíry nezahájí činnost na základě povolení podle § 45 odst. 1 do 12 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení, pozbývá toto povolení platnosti.
(1) Podmínkou volitelnosti nebo jmenování člena představenstva a dozorčí rady obchodníka s cennými papíry je předchozí souhlas Komise. Totéž platí pro vznik oprávnění osob fakticky řídících činnost obchodníka s cennými papíry k této činnosti.
(2) Jestliže činnost obchodníka s cennými papíry vykonává banka, týká se souhlas podle odstavce 1 pouze těch osob, které budou odpovědné za výkon činností obchodníka s cennými papíry.
(3) Součástí žádosti o souhlas s ustanovením osoby podle odstavce 1 jsou doklady nebo čestná prohlášení této osoby podle § 45 odst. 5 písm. b), jakož i o splnění dalších podmínek podle § 46b a výpis z evidence Rejstříku trestů, ne starší 3 měsíců.
(4) Komise souhlas podle odstavce 1 neudělí, pokud navržená osoba nemá dobrou pověst, potřebnou kvalifikaci nebo dostatečné zkušenosti pro činnost podle odstavce 1 a nebo nesplňuje podmínky podle § 46b.
(5) Rozhodnutí o souhlasu podle odstavce 1 nebo o jeho neudělení je Komise povinna odeslat do 21 dnů ode dne doručení nebo doplnění žádosti s tím, že neodešle-li v této lhůtě své rozhodnutí, platí, že byl souhlas udělen. Účastníkem řízení je žadatel a osoba, pro kterou se žádá o udělení souhlasu, není-li žadatelem.
(1) Členem představenstva, dozorčí rady, prokuristou nebo makléřem obchodníka s cennými papíry nebo osobou fakticky řídící činnost obchodníka s cennými papíry může být pouze osoba, která není poslancem nebo senátorem Parlamentu České republiky, členem Nejvyššího kontrolního úřadu nebo bankovní rady České národní banky, zaměstnancem Komise anebo členem představenstva, členem dozorčí rady, prokuristou nebo makléřem jiného obchodníka s cennými papíry nebo společnosti s obdobným předmětem podnikání nebo investiční společnosti nebo investičního fondu. Ustanovení tohoto zákona ani zvláštních zákonů25d) tím nejsou dotčena.
(2) Obchodník s cennými papíry a v případě, že má být vydáno povolení podle § 45 pro osobu, která jako akciová společnost ještě nevznikla, zakladatel této osoby, má povinnost si vyžádat čestné prohlášení fyzických osob podle odstavce 1 o tom, že splňují podmínky podle odstavce 1, ještě před jejich ustanovením do funkce nebo před vznikem jejich oprávnění k činnosti osoby fakticky řídící činnost obchodníka s cennými papíry.
(1) Základní kapitál obchodníka s cennými papíry, který není bankou nebo pobočkou zahraniční banky, musí činit alespoň 27 000 000 Kč, nejde-li o případ podle odstavce 2 nebo 3.
(2) Jestliže je obchodník s cennými papíry oprávněn poskytovat výhradně investiční služby podle § 8 odst. 2 písm. a), b) a d) a přijímá při tom peněžní prostředky nebo investiční instrumenty zákazníků, musí jeho základní kapitál činit alespoň 5 000 000 Kč.
(3) Jestliže je obchodník s cennými papíry oprávněn poskytovat výhradně investiční služby podle § 8 odst. 2 písm. a), b) a d) a není přitom oprávněn přijímat peněžní prostředky nebo investiční instrumenty zákazníků, musí jeho základní kapitál činit alespoň 2 000 000 Kč.
(4) Ustanovení obchodního zákoníku o minimálním základním kapitálu akciové společnosti nejsou odstavci 1 až 3 dotčena.
(1) Obchodník s cennými papíry, který je bankou nebo pobočkou zahraniční banky, je povinen dodržovat kapitálovou přiměřenost podle zvláštního právního předpisu.25e)
(2) Kapitálová přiměřenost na individuálním i konsolidovaném základě obchodníka s cennými papíry, který není bankou, se přiměřeně řídí právní úpravou platnou pro banky.
(3) Podrobnosti této úpravy a případné odchylky stanoví právním předpisem ministerstvo na návrh Komise.
(1) Obchodník s cennými papíry je povinen vést deník o přijatých pokynech k obstarání koupě a prodeje nebo převodu investičních cenných papírů a obchodech uzavřených na základě těchto pokynů. Záznamy v tomto deníku musí obsahovat zejména tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo název nebo jméno a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště prodávajícího a kupujícího,
b) identifikační číslo nebo rodné číslo prodávajícího a kupujícího,
c) ISIN nebo případně jiný údaj identifikující cenný papír a počet kusů cenného papíru, které mají být podle pokynu zákazníka koupeny nebo prodány, a počet kusů cenného papíru na základě tohoto pokynu koupených nebo prodaných,
d) cenu, za kterou má být cenný papír koupen nebo prodán, anebo alespoň způsob jejího určení a cenu, za kterou byl obchod uskutečněn,
e) lhůtu pro obstarání koupě nebo prodeje cenného papíru a čas uskutečnění koupě nebo prodeje cenného papíru,
f) čas, místo přijetí pokynu a způsob jeho předání,
g) označení veřejného trhu nebo jiného místa, kde byl cenný papír koupen nebo prodán,
h) důvod, proč nebylo možné pokyn realizovat,
i) jméno makléře (§ 49), který prováděl odborné obchodní činnosti související s uzavřeným obchodem,
j) výši úplaty účtované za obstarání převodu a za poskytnutí s ním souvisejících služeb,
k) nákupy a prodeje uskutečňované na základě smlouvy podle § 37a.
(2) Povinnosti uvedené v odstavci 1 se vztahují obdobně též na pokyny přijaté k obstarání koupě nebo prodeje jiných investičních instrumentů.
(3) Údaje podle odstavců 1 a 2 je obchodník s cennými papíry povinen uvádět ve svém deníku přiměřeně též o koupích a prodejích investičních instrumentů uskutečněných na vlastní účet.
(1) Kromě jiných povinností týkajících se organizace vnitřního provozu je obchodník s cennými papíry povinen
a) zavést administrativní postupy, kontrolní a bezpečnostní opatření pro zpracování a evidenci dat a přiměřený mechanismus vnitřní kontroly včetně pravidel pro obchody uzavírané jeho zaměstnanci na vlastní účet nebo na účet osob jim blízkých,
b) vést finanční prostředky klienta, které jsou mu svěřeny, na bankovních účtech odděleně od bankovních účtů, kde má uloženy finanční prostředky patřící do jeho majetku,
c) účtovat o finančních prostředcích a investičních instrumentech zákazníka, které jsou mu svěřeny, odděleně od ostatního svého majetku,
d) učinit přiměřená opatření k tomu, aby svěřené finanční prostředky a investiční instrumenty, které patří zákazníkům, nemohly být použity k obchodům na vlastní účet,
e) zavést v rámci svého provozu takové postupy a informační a organizační bariéry, aby se omezila možnost střetu zájmů mezi ním a jeho zákazníkem nebo mezi jeho zákazníky navzájem,
f) pro svou obchodní činnost musí mít potřebné materiální a personální vybavení a jeho zaměstnanci musejí být osoby vhodné a odborně způsobilé pro činnost, kterou vykonávají.
(2) Finanční prostředky a investiční instrumenty zákazníka, které jsou svěřeny obchodníkovi s cennými papíry za účelem provedení jeho pokynu, nejsou součástí majetku obchodníka s cennými papíry.
(3) Ministerstvo může na návrh Komise upravit vyhláškou podrobnější pravidla pro plnění povinností uvedených v odstavci 1.