Úplné znění zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje všechny náležitosti pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem stanovené a kdy se v souladu se zákonem stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele (den vydání cenného papíru). Datum emise cenného papíru je datum označující den, kdy může dojít k vydání cenného papíru prvému nabyvateli. Datum emise cenného papíru určí emitent, nevyplývá-li ze zvláštního zákona něco jiného.12c)

(2) Pro náležitosti postupu osoby, která cenný papír vydává (dále jen „emitent“), platí ustanovení tohoto zákona a zvláštních právních předpisů.1),3)

(3) Akcie, podílové listy nebo dluhopisy mohou být vydány jako hromadné listiny nahrazující tyto jednotlivé cenné papíry. Práva spojená s hromadnou listinou nemohou být převodem dělena na podíly. Za podmínek předem stanovených emitentem má majitel hromadné listiny právo na její výměnu za jednotlivé cenné papíry nebo jiné hromadné listiny. Hromadná listina musí mít náležitosti stanovené pro listinný cenný papír. Na výměnu hromadné listiny za zaknihované cenné papíry se vztahují přiměřeně ustanovení § 9 odst. 2 a § 11.

(4) Mají-li být vydány zaknihované cenné papíry, je emitent povinen o tom učinit oznámení Středisku cenných papírů (dále jen „středisko“). Mají-li být vydány jako zaknihované cenné papíry akcie a není-li emitent jako akciová společnost dosud zapsán v obchodním rejstříku, mají tuto povinnost po založení akciové společnosti její zakladatelé.

(5) Oznámení podle odstavce 4 středisko zanese do své evidence tak, aby všechny cenné papíry, které mají být v rámci dané emise vydány, mohly být v této evidenci registrovány.

(6) Na základě příkazu emitenta k vydání cenného papíru provede středisko bez zbytečného odkladu registraci, jejímž obsahem je zápis do zákonem stanovené evidence ve smyslu § 1 odst. 3.

(1) Kurzem cenného papíru se rozumí cena uveřejněná jako kurz tohoto cenného papíru na veřejném trhu; vytváří se na základě poptávky a nabídky cenného papíru na veřejném trhu přijímáním návrhů určených předem neurčenému okruhu osob.

(2) Emisním kurzem cenného papíru se rozumí peněžní částka, za kterou emitent vydává cenný papír.

Převodem cenného papíru je změna osoby oprávněné z tohoto cenného papíru (dále jen „majitel cenného papíru“) uskutečněná na základě smlouvy. Přechodem cenného papíru je změna osoby majitele cenného papíru na základě jiných právních skutečností.

(1) Investičními službami se při splnění podmínek stanovených zákonem13) rozumí služby podle odstavců 2 a 3 poskytované třetím osobám.

(2) Hlavními investičními službami se rozumí

a) přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních instrumentů na účet zákazníka,

b) provádění pokynů týkajících se investičních instrumentů na cizí účet,

c) obchodování s investičními instrumenty na vlastní účet,

d) obhospodařování individuálních portfolií na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání se zákazníkem, je-li součástí tohoto portfolia některý z investičních instrumentů, a

e) upisování emise investičních instrumentů nebo její umísťování.

(3) Doplňkovými investičními službami se rozumí

a) úschova a správa jednoho nebo několika investičních instrumentů,

b) pronájem bezpečnostních schránek,

c) poskytování úvěrů nebo půjček zákazníkovi za účelem provedení obchodu s investičními instrumenty, jestliže poskytovatel úvěru nebo půjčky je účastníkem tohoto obchodu,

d) poradenská činnost týkající se struktury kapitálu, průmyslové strategie a s tím souvisejících otázek, jakož i poskytování porad a služeb týkajících se fúzí a koupí podniků,

e) služby související s upisováním emisí podle odstavce 2 písm. e),

f) poradenská činnost týkající se investování do investičních instrumentů, a

g) provádění devizových operací souvisejících s poskytováním investičních služeb.

(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se vztahují též na instrumenty kapitálového trhu (§ 8b odst. 3).

(1) Investičními instrumenty jsou

a) investiční cenné papíry,

b) podílové listy otevřených podílových fondů,

c) instrumenty peněžního trhu s výjimkou zejména mezibankovních depozit a úvěrů,

d) finanční termínové smlouvy (futures), včetně rovnocenných instrumentů, z nichž vyplývá právo na vypořádání v penězích,

e) úrokové termínové smlouvy (FRA),

f) úrokové a devizové swapy a swapy na akcie a akciové indexy (equity swaps), a

g) nákupní a prodejní opce týkající se investičního instrumentu, včetně rovnocenných instrumentů, ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích; těmi se rozumí zejména devizové a úrokové opce.

(2) Investičními cennými papíry jsou

a) akcie a jim odpovídající cenné papíry,

b) dluhopisy a jiné cenné papíry ztělesňující pohledávku, s nimiž je možno obchodovat na kapitálovém trhu, a

c) všechny ostatní obvykle obchodované cenné papíry, které opravňují nabýt cenné papíry podle písmene a) nebo b) upsáním nebo výměnou nebo které zakládají právo na vypořádání v penězích, s výjimkou platebních nástrojů.

(3) Instrumenty peněžního trhu jsou takové instrumenty, se kterými se obvykle obchoduje na peněžním trhu.

(4) Ustanovení části druhé tohoto zákona se přiměřeně použijí též na jiné druhy investičních instrumentů než cenné papíry, pokud z povahy věci neplyne jinak.

(5) Deriváty se rozumí penězi ocenitelná práva a závazky, jejichž hodnota se vztahuje k cenným papírům nebo je odvozena z cenných papírů, komodit, měn, jiných majetkových hodnot, úrokových měr, kurzových indexů nebo jakýchkoliv jiných faktorů stanovených pro tento účel, a ke smlouvám nebo ze smluv o nich.

(1) Osoba, jejímž předmětem podnikání je organizování veřejného trhu, je organizátor veřejného trhu. Organizováním veřejného trhu je organizování poptávky a nabídky registrovaných cenných papírů (§ 71 odst. 1), investičních instrumentů, které nejsou cennými papíry, popř. jiných instrumentů kapitálového trhu, na stanoveném místě a ve stanovenou dobu; tato poptávka a nabídka se může týkat též těch cenných papírů, které jsou nebo mají být emitentem teprve vydány, žádá-li emitent současně o jejich přijetí k obchodování na veřejném trhu. Organizováním trhu s cennými papíry není činnost prováděná Českou národní bankou k usměrnění peněžního trhu podle zvláštního zákona ani organizování vydávání cenných papírů formou aukčního prodeje emitentem nebo jím pověřenou osobou ani organizování aukčního nákupu cenných papírů emitentem nebo jím pověřenou osobou při předčasném splácení nebo snižování objemu emise ani organizování veřejné dražby cenných papírů (§ 44b).

(2) Veřejným trhem je trh organizovaný burzou cenných papírů nebo jinou právnickou osobou, která k tomu má povolení podle tohoto zákona, (dále jen „organizátor mimoburzovního trhu“).

(3) Instrumenty kapitálového trhu jsou takové instrumenty, se kterými se obvykle obchoduje na kapitálovém trhu.

(4) Organizátor veřejného trhu je povinen uveřejňovat

a) ohledně všech obchodů uzavřených na jím organizovaném trhu informace o váženém průměru cen každého instrumentu kapitálového trhu, o jeho nejvyšší a nejnižší ceně, jakož i o objemu obchodů s ním; tyto informace musejí být uveřejněny vždy na začátku každého dne, kdy se mohou na jím organizovaném trhu uzavírat obchody (dále jen „obchodní den“), a to za období celého bezprostředně předcházejícího obchodního dne,

b) ohledně obchodů uzavřených na jím organizovaném trhu v rámci průběžného obchodování organizovaného na bázi příkazů nebo nabízených (kótovaných) cen informace o váženém průměru cen každého instrumentu kapitálového trhu, jakož i o objemu obchodů s ním; tyto informace je povinen uveřejnit vždy na konci každé hodiny, během níž se mohou na jím organizovaném trhu uzavírat obchody, (dále jen „obchodní hodina“), a to za posledních 6 obchodních hodin, které končí 2 obchodní hodiny před uveřejněním těchto informací,

c) ohledně obchodů uzavřených na jím organizovaném trhu v rámci průběžného obchodování organizovaného na bázi příkazů nebo nabízených cen informace o váženém průměru cen každého instrumentu kapitálového trhu, jakož i o jeho nejvyšší a nejnižší ceně; tyto informace je povinen uveřejnit vždy po uplynutí každých 20 minut každé obchodní hodiny, a to za období 2 obchodních hodin, které končí 1 obchodní hodinu před uveřejněním těchto informací, a

d) ohledně obchodů uzavřených na jím organizovaném trhu mimo rámec průběžného obchodování informace o váženém průměru cen každého instrumentu kapitálového trhu, jakož i o objemu obchodů s ním; tyto informace je povinen uveřejnit na začátku každého obchodního dne za období celého bezprostředně předcházejícího obchodního dne.

(5) Ministerstvo na návrh Komise stanoví pro každého organizátora veřejného trhu vyhláškou formu, lhůtu a způsob uveřejňování kurzů podle odstavce 4 s ohledem na povahu, velikost a potřeby veřejného trhu a investorů a výjimky a odchylky z povinností podle odstavce 4.

(6) Mají-li účastníci trhu možnost se předem seznámit s informacemi o cenách a objemech instrumentů kapitálového trhu, jichž se mohou týkat obchody, které mají být na trhu uzavřeny, je povinností organizátora veřejného trhu zabezpečit, aby

a) tyto informace byly na trhu k dispozici v průběhu celé doby, po kterou tyto obchody na trhu probíhají, a

b) podmínky oznámené pro uvedenou cenu a uvedený objem byly podmínkami, za kterých může účastník trhu takový obchod uzavřít.

(1) O přeměně listinného cenného papíru na zaknihovaný cenný papír a naopak („podoba cenného papíru“) rozhoduje emitent, který je povinen toto rozhodnutí bez zbytečného odkladu zveřejnit v Obchodním věstníku.

(2) Emitent odpovídá za škodu, která vznikne uskutečňováním přeměny podoby cenného papíru, ledaže ji způsobil někdo jiný.

(1) Rozhodne-li emitent o přeměně listinného cenného papíru na zaknihovaný, současně s tímto rozhodnutím zveřejní v Obchodním věstníku, v jaké lhůtě jsou mu majitelé cenných papírů povinni odevzdat příslušné listinné cenné papíry.

(2) Lhůta podle předchozího odstavce nesmí být kratší než 2 měsíce a delší než 6 měsíců ode dne uveřejnění rozhodnutí podle § 9 odst. 1.

(3) Po uplynutí lhůty podle odstavce 2 středisko na základě oznámení emitenta postupuje obdobně podle § 5 odst. 5. Středisko vede zvláštní evidenci listinných cenných papírů, které nebyly odevzdány.

(4) Po uplynutí lhůty podle odstavce 1 až do provedení registrace cenného papíru ve smyslu odstavce 3 nelze s listinnými cennými papíry, které nebyly emitentovi odevzdány, veřejně obchodovat. Majitel cenného papíru může požadovat výnos vyplývající z cenného papíru za dobu po uplynutí uvedené lhůty, jen když odevzdá cenný papír emitentu. Pokud je majitel cenného papíru v prodlení s odevzdáním listinného cenného papíru, vyzve jej emitent, aby tento cenný papír předložil v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou mu k tomu určí, s upozorněním, že jinak bude cenný papír prohlášen za neplatný. Pokud není cenný papír předložen ani v dodatečně stanovené lhůtě, postupuje emitent obdobně jako při nevrácení listinných akcií podle zvláštního právního předpisu.12d)

(1) Emitent, který rozhodl o přeměně zaknihovaného cenného papíru na listinný, své rozhodnutí sdělí středisku, které je povinno do 30 dnů ode dne, kdy sdělení emitenta obdrží, emitentu předat výpis z jeho registru podle § 63 odst. 1 písm. c), a to v rozsahu evidovaných údajů týkajících se cenného papíru, jehož podoba se přeměňuje. Od okamžiku splnění této povinnosti středisko nesmí provádět ve své evidenci žádné zápisy týkající se cenného papíru, jehož podoba se přeměňuje.

(2) Středisko zruší registraci cenného papíru podle odstavce 1 ke dni, který mu jako den přeměny podoby tohoto papíru emitent označí, nejdříve však ke dni splnění povinnosti podle odstavce 1. Středisko současně oznámí tuto skutečnost organizátorům veřejného trhu.

(3) Emitent je povinen postupovat tak, aby ode dne, kdy obdrží výpis podle odstavce 1, do dne zrušení registrace cenného papíru podle odstavce 2 neuplynulo více než 30 dní. Dnem zrušení registrace cenného papíru podle odstavce 2 vzniká majiteli tohoto cenného papíru právo na to, aby mu emitent tento cenný papír odevzdal v listinné podobě.

(4) Je-li ke dni zrušení registrace cenného papíru zaregistrováno podle § 27 odst. 3 písm. a), b) nebo c) pozastavení výkonu práva nakládat s cenným papírem, jehož podoba se přeměňuje, vznikne právo na odevzdání listinného cenného papíru majiteli až po uplynutí doby, na kterou bylo pozastavení výkonu práva zaregistrováno, nebo před uplynutím této doby v okamžiku, kdy emitentovi sdělí svůj souhlas s odevzdáním cenného papíru osoba, která je podle evidence střediska oprávněna zrušit příkaz k registraci pozastavení práva.

(5) Je-li ke dni zrušení registrace cenného papíru pozastavení výkonu práva nakládat s cenným papírem, jehož podoba se přeměňuje, zaregistrováno na základě příkazu státního orgánu [§ 27 odst. 3 písm. d)], vzniká právo na odevzdání listinného cenného papíru podle odstavce 3 tomuto státnímu orgánu; jinak platí obdobně odstavec 4.

(6) Je-li ke dni zrušení registrace cenný papír, jehož podoba se přeměňuje, zastaven, zůstávají účinky zastavení nedotčeny po tomto dni i v případě smluvního zástavního práva (§ 40 odst. 1) s tím, že právo na odevzdání listinného cenného papíru vzniká zástavnímu věřiteli. Povinnosti odpovídající tomuto právu se emitent zprostí též tím, že uloží listinný cenný papír se souhlasem zástavního věřitele do úschovy (§ 34) nebo do úschovy a správy (§ 37), pokud bude nejpozději s tím schovateli nebo opatrovateli předán též prvopis nebo úředně ověřená kopie zástavní smlouvy. Pokud se přeměna týká listinného cenného papíru na řad, vyznačí na něm prohlášení o jeho zastavení podle § 40 odst. 2 za majitele zástavní věřitel.

(7) S cenným papírem, jehož podoba byla přeměněna podle odstavců 1 a 2, nelze obchodovat na veřejném trhu, pokud emitent Komisi nedoručí vzorový výtisk listinného cenného papíru spolu s označením tiskárny, která cenný papír vytiskne, nebo tak učiní, avšak Komise rozhodne, že emitentem doručený vzorový výtisk listinného cenného papíru neodpovídá požadavkům, které je na něj třeba klást ve smyslu § 72 odst. 1 písm. k).

(8) Pokud Komise neodešle do 30 dnů od doručení vzorového výtisku rozhodnutí podle odstavce 7, platí, že vzorový výtisk listinného cenného papíru odpovídá požadavkům, které je na něj třeba klást ve smyslu § 72 odst. 1 písm. k).

(9) Pokud emitent doručí vzorový výtisk podle odstavce 7 ve lhůtě kratší než 30 dnů přede dnem přeměny podoby cenného papíru podle odstavce 2, účinky podle odstavce 8 nenastanou dříve než 30 dnů po tomto dni.

(10) Pokud je majitel cenného papíru v prodlení s převzetím listinného cenného papíru, postupuje emitent přiměřeně jako při nevyzvednutí listinných akcií podle obchodního zákoníku.12e)

(1) Pro uplatnění práva na výnos z akcie, zatímního listu, dluhopisu nebo podílového listu lze vydávat kupóny jako cenné papíry na doručitele.

(2) Listinné kupóny se vydávají v kupónovém archu. Součástí kupónového archu může být talón, z něhož plyne právo na vydání nového kupónového archu. Talón není cenným papírem.

(3) Kupón musí obsahovat údaje o

a) druhu, emitentovi a číselném označení cenného papíru, k němuž byl vydán, s výjimkou číselného označení zaknihovaného cenného papíru,

b) výši výnosu nebo způsobu jeho určení,

c) datu a místu uplatnění práva na výnos.

(1) Smlouva o úplatném převodu cenných papírů se řídí úpravou kupní smlouvy v obchodním zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá něco jiného. K platnosti smlouvy se vyžaduje, aby v ní byly určeny převáděné cenné papíry a jejich kupní cena.

(2) Bez určení kupní ceny je smlouva o koupi cenných papírů platná, jen když strany projevily vůli uzavřít ji bez určení kupní ceny. V těchto případech je kupující povinen zaplatit kupní cenu, jež odpovídá nejnižšímu kurzu, za který byl takový zastupitelný cenný papír prodáván v den uzavření smlouvy na veřejných trzích. Jestliže zastupitelný cenný papír nebyl v tento den předmětem obchodování na veřejných trzích, je kupující povinen zaplatit kupní cenu odpovídající kurzu, za který byl takový cenný papír naposled obchodován na veřejných trzích. Nelze-li kupní cenu ani takto určit, je kupující povinen zaplatit jmenovitou hodnotu cenného papíru, jinak cenu, kterou bylo možno při vynaložení odborné péče docílit.

(3) Smlouva o bezúplatném převodu cenného papíru se řídí úpravou darovací smlouvy v občanském zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo z povahy věci nevyplývá něco jiného.

zrušen

zrušen

(1) Při použití § 469 obchodního zákoníku je rozhodující cenový rozdíl vyplývající z uskutečněné koupě nebo uskutečněného prodeje cenného papíru na veřejném trhu. Neobchoduje-li se s cenným papírem na veřejném trhu, je rozhodující cenový rozdíl, který vyplyne z jinak obvykle uskutečněné koupě nebo obvykle uskutečněného prodeje.

(2) Při použití § 470 obchodního zákoníku je pro určení cenového rozdílu rozhodující kurz cenného papíru na veřejném trhu; jestliže předmětem smlouvy je cenný papír, se kterým se neobchoduje na veřejném trhu, je rozhodná cena, za kterou se cenný papír většinou prodává. Rozhodující je kurz nebo cena v den odstoupení od smlouvy; neodstoupila-li oprávněná strana od smlouvy bez zbytečného odkladu, je rozhodující den, kdy mohla nejdříve od smlouvy odstoupit.

(3) Nárok na náhradu škody zahrnuje i náklady spojené se zprostředkováním smlouvy, u níž došlo k odstoupení, jakož i smlouvy o náhradním prodeji nebo náhradní koupi, a to v rozsahu, v jakém jsou tyto náklady obvyklé.

(4) Uplatněním odstavců 1 a 2 není dotčen nárok na náhradu zbylé škody.

(1) Smlouvou o půjčce cenných papírů se zavazuje věřitel, že převede na dlužníka určitý počet zastupitelných cenných papírů, a dlužník se zavazuje převést na věřitele po uplynutí sjednané doby stejný počet zastupitelných cenných papírů a zaplatit za půjčení cenných papírů cenu, pokud byla sjednána její výše.

(2) Místo ceny v penězích lze sjednat závazek převést na věřitele větší počet zastupitelných cenných papírů, než kolik jich bylo převedeno na dlužníka.

(3) Závazkové vztahy z úplatné smlouvy o půjčce cenných papírů se řídí ustanoveními obchodního zákoníku.14a) Závazkové vztahy z bezúplatné smlouvy o půjčce cenných papírů se řídí ustanoveními občanského zákoníku.14b)

(1) K převodu listinného cenného papíru dochází jeho předáním nabyvateli, nestanoví-li zákon nebo dohoda stran něco jiného.

(2) Závazek převést listinný cenný papír je splněn převodem uskutečněným podle odstavce 1, pokud listinný cenný papír odpovídá smlouvě.

(1) K převodu listinného cenného papíru na řad se vyžaduje i rubopis. Rubopis musí být bezpodmínečný a přecházejí jím veškerá práva s papírem spojená, pokud ze zvláštního zákona nevyplývá něco jiného.15) Jakákoliv podmínka, na níž byl rubopis učiněn závislým, platí za nenapsanou.15a)

(2) Převoditelnost cenného papíru na řad lze omezit, jen pokud to připouští zvláštní zákon.16)

(3) Na legitimační účinky rubopisu se použijí obdobně ustanovení zvláštního právního předpisu upravující rubopis směnky.15a)

(1) Smlouva o převodu listinného cenného papíru na jméno musí mít písemnou formu.

(2) Převoditelnost cenného papíru na jméno lze vyloučit nebo omezit jen zvláštním zákonem,11) anebo pokud to zvláštní zákon připouští.

Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,18) stává se ten, na koho je listinný cenný papír převáděn, majitelem tohoto cenného papíru i tehdy, jestliže převodce neměl právo listinný cenný papír převést, ledaže věděl nebo musel vědět, že převodce toto právo v době převodu neměl. V pochybnostech se dobrá víra předpokládá.

(1) K převodu zaknihovaného cenného papíru dochází registrací tohoto převodu provedenou na základě příkazu k registraci převodu zaknihovaného cenného papíru (dále jen „příkaz k registraci převodu“). Registrací převodu zaknihovaného cenného papíru je provedení zápisu v zákonem stanovené evidenci podle § 1 odst. 3, a to k tíži účtu převodce a ve prospěch účtu nabyvatele. Zápisy na obou účtech je středisko povinno provést k témuž dni.

(2) Ustanovení o převodu listinného cenného papíru se na převod zaknihovaného cenného papíru nepoužijí. Pro převod zaknihovaného cenného papíru však platí obdobně § 20.

(3) Nestanoví-li smlouva jinak, je závazek převést zaknihovaný cenný papír splněn převodem uskutečněným podle odstavce 1, pokud zaknihovaný cenný papír odpovídá smlouvě.

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, dává příkaz k registraci převodu převodce i nabyvatel, a to v dohodnuté lhůtě, a pokud nebyla lhůta dohodnuta, ve lhůtě 7 dní od uzavření smlouvy. Středisko provede registraci bez zbytečného odkladu poté, kdy obdrží obsahově shodné příkazy k registraci převodu od převodce i nabyvatele.

(2) Pokud příkazy k registraci převodu podle odstavce 1 nejsou obsahově shodné, středisko registraci neprovede a bez zbytečného odkladu příkaz k registraci převodu s uvedením důvodů vrátí nabyvateli i převodci.

(3) Ten, kdo dal nesprávný, neúplný nebo opožděný příkaz k registraci převodu, odpovídá za škodu, která v důsledku toho vznikla.

(1) Obstaral-li koupi nebo prodej zaknihovaného cenného papíru obchodník s cennými papíry, je povinen dát bez zbytečného odkladu příkaz k registraci převodu on. Tento obchodník je povinen středisku prokázat své oprávnění dát příkaz k registraci převodu.

(2) Pro odpovědnost obchodníka s cennými papíry platí § 22 odst. 3.

(3) Středisko postupuje v případě příkazu k registraci převodu podle odstavce 1 přiměřeně podle § 22 odst. 1 a 2.

(1) Uskutečňuje-li se převod zaknihovaného cenného papíru na základě smlouvy uzavřené na veřejném trhu, dává příkaz k registraci převodu organizátor veřejného trhu nebo osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry (§ 70b).

(2) Pro odpovědnost osoby podle odstavce 1 platí § 22 odst. 3.

(3) Středisko postupuje v případě příkazu k registraci převodu podle odstavce 1 přiměřeně podle § 22 odst. 1 a 2.

(1) Uskuteční-li se převod zaknihovaného cenného papíru v rámci činností vykonávaných zahraniční národní nebo mezinárodní institucí, která vede registr cenných papírů (dále jen „zahraniční centrální depozitář“), dává středisku příkaz k registraci převodu osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry (§ 70b odst. 1), obchodník s cennými papíry nebo na základě smlouvy se střediskem i tento zahraniční centrální depozitář.

(2) Pro odpovědnost osoby podle odstavce 1 platí § 22 odst. 3 obdobně.

(3) Středisko postupuje v případě příkazu k registraci převodu podle odstavce 1 přiměřeně podle § 22 odst. 1 a 2.

Středisko provádí registraci převodu v pořadí, v jakém do jeho centrální evidence došly příkazy k registraci převodu, pokud jsou v souladu s tímto zákonem proveditelné.

(1) Příkaz k registraci převodu musí obsahovat

a) obchodní firmu nebo název nebo jméno a sídlo nebo místo podnikání převodce a nabyvatele,

b) identifikační nebo rodné číslo převodce a nabyvatele,

c) ISIN nebo případně jiný údaj identifikující zaknihovaný cenný papír a počet převáděných kusů tohoto cenného papíru,

d) údaj o tom, zda jde o převod úplatný nebo bezúplatný, a v případě úplatného převodu též cenu, za kterou se zaknihovaný cenný papír převádí, nevylučuje-li to povaha převodu; v případě, že povaha úplatného převodu uvedení ceny vylučuje, musí příkaz k registraci převodu obsahovat údaj o druhu převodu, ze kterého nemožnost uvést cenu úplatného převodu jednoznačně vyplyne, a

e) právní důvod převodu.

(2) Dává-li příkaz k registraci převodu obchodník s cennými papíry, který obstaral koupi nebo prodej zaknihovaného cenného papíru, musí příkaz k registraci převodu obsahovat i obchodní firmu a identifikační číslo tohoto obchodníka s cennými papíry.

(3) Dává-li příkaz k registraci převodu obchodník s cennými papíry, který obstaral jen koupi zaknihovaného cenného papíru, neuvádí v příkazu k registraci údaje týkající se převodce tohoto cenného papíru, je však povinen uvést údaje týkající se obchodníka s cennými papíry, od něhož tento cenný papír obstaral.

(4) Dává-li příkaz k registraci převodu obchodník s cennými papíry, který obstaral jen prodej zaknihovaného cenného papíru, neuvádí v příkazu k registraci údaje týkající se nabyvatele tohoto cenného papíru, je však povinen uvést údaje týkající se obchodníka s cennými papíry, který od něho tento cenný papír obstaral.

(5) Pro obsah příkazu k registraci převodu podle § 24 platí obdobně § 26 odst. 2.

(1) Středisko zaregistruje pozastavení výkonu práva majitele cenného papíru nakládat se zaknihovaným cenným papírem (dále jen „pozastavení výkonu práva“) na základě příkazu k registraci pozastavení výkonu práva.

(2) Registrací pozastavení výkonu práva se rozumí provedení příslušného zápisu v evidenci střediska.

(3) Příkaz k registraci pozastavení výkonu práva (dále jen „příkaz k registraci pozastavení práva“) může dát

a) majitel zaknihovaného cenného papíru,

b) obchodník s cennými papíry, pokud mu dal majitel zaknihovaného cenného papíru pokyn k obstarání prodeje tohoto cenného papíru nebo pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené mezi obchodníkem s cennými papíry a majitelem zaknihovaného cenného papíru,

c) organizátor veřejného trhu nebo osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, pokud má být zaknihovaný cenný papír prodán na tomto trhu,

d) zástavní věřitel, pokud tak vyplývá ze smlouvy, a

e) příslušný státní orgán, jestliže je to nezbytné v souvislosti s vydáním předběžného opatření nebo k jiným účelům soudního nebo správního řízení, nebo stanoví-li tak zákon.

(4) Příkaz k registraci pozastavení práva musí obsahovat dobu, na niž se výkon práva nakládat se zaknihovaným cenným papírem pozastavuje, nejde-li o pozastavení výkonu práva na dobu neurčitou. Ustanovení § 56 odst. 6 tím není dotčeno.

(5) Po dobu zaregistrování pozastavení výkonu práva neprovede středisko registraci převodu zaknihovaného cenného papíru ani registraci smluvního zástavního práva (§ 42 odst. 1) k takovému cennému papíru. Pokud středisko tuto povinnost poruší, odpovídá za škodu, která tím vznikla.

(6) Pozastavení výkonu práva zaniká zápisem v příslušné evidenci střediska. Středisko zápis provede po uplynutí doby, na kterou byl výkon práva nakládat se zaknihovaným cenným papírem pozastaven, nebo na základě příkazu osob, které středisku prokáží své oprávnění příkaz k registraci pozastavení práva zrušit. Státní orgán je oprávněn též požadovat zrušení všech ostatních případných registrací pozastavení výkonu práva provedených na základě příkazů podle odstavce 3 písm. a) až e). Ustanovení zvláštního zákona o odpovědnosti za škodu18a) tím není dotčeno.

(7) Osoba, která dá neoprávněně příkaz k registraci pozastavení práva nebo příkaz podle odstavce 6, odpovídá za škodu, kterou tím způsobila.

(1) Středisko na příkaz emitenta zaregistruje pozastavení výkonu práva též v případech, kdy:

a) předává podle § 63 odst. 1 písm. c) výpis z registru emitenta pro účely uplatnění práv spojených se zaknihovaným cenným papírem,

b) obdrží příkaz provést ve své evidenci změny údajů týkajících se znaků zastupitelnosti cenného papíru podle § 2 odst. 1 nebo související se zrušením cenného papíru nebo jeho výměnou,

c) obdrží zákaz Komise podle § 91a odst. 1,

d) v jiných případech stanovených zákonem.

(2) Registrace pozastavení výkonu práva podle odstavce 1 se vztahuje na všechny kusy cenného papíru, jichž se týká výpis podle odstavce 1 písm. a) nebo příkaz podle odstavce 1 písm. b).

(3) Středisko zaregistruje podle odstavce 1 pozastavení výkonu práva:

a) na dobu nejdéle sedmi dnů, jde-li o pozastavení výkonu práva podle odstavce 1 písm. a),

b) na dobu nezbytně nutnou a stanovenou emitentem v příkazu podle odstavce 1 písm. b).

(4) Na registraci pozastavení výkonu práva podle odstavce 1 se vztahuje obdobně § 27 odst. 5 až 7.

(1) Komisionářskou smlouvou o obstarání koupě nebo prodeje cenného papíru (dále jen „komisionářská smlouva“) se zavazuje komisionář, že zařídí vlastním jménem pro komitenta a na jeho účet koupi nebo prodej cenného papíru, nebo že uskuteční činnost k dosažení tohoto výsledku, a komitent se zavazuje zaplatit za to úplatu.

(2) Smlouva podle odstavce 1 musí mít písemnou formu.

(3) Nestanoví-li tento zákon dále jinak, řídí se smlouva komisionářská a právní vztahy z ní vzniklé ustanoveními obchodního zákoníku.20)

Nedohodnou-li se strany komisionářské smlouvy jinak, musí mít komitentův pokyn, podle kterého komisionář obstarává koupi nebo prodej cenného papíru, písemnou formu. Pokud pokyn komitenta písemnou formu nemá, je komisionář povinen vydat komitentovi na jeho žádost potvrzení o uděleném pokynu.

(1) Udělí-li komitent komisionáři pokyn k obstarání koupě cenného papíru, může komisionář žádat zálohu.

(2) Udělí-li komitent komisionáři pokyn k obstarání prodeje cenného papíru, může komisionář požadovat, aby mu v případě listinného cenného papíru komitent tento cenný papír předal, nebo aby v případě zaknihovaného cenného papíru bylo ve středisku zaregistrováno pozastavení výkonu práva nakládat s tímto cenným papírem.

(3) Po dobu závaznosti pokynu k obstarání prodeje cenného papíru není komitent oprávněn s tímto cenným papírem nakládat.

(1) Komisionář se může zprostit svého závazku tak, že komitentovi prodá cenný papír ze svého majetku nebo od komitenta cenný papír koupí, jen pokud to komisionářská smlouva připouští.

(2) Komisionář je povinen prodat cenný papír za vyšší cenu, nebo koupit cenný papír za cenu nižší, než která byla uvedena v pokynu, pokud má takovou možnost; tuto povinnost má i bez souhlasu komitenta. Povinnost komisionáře podle předchozí věty nemůže být komisionářskou smlouvou vyloučena, je-li komisionářem obchodník s cennými papíry.

(3) Není-li určena výše kupní nebo prodejní ceny v pokynu komitenta, je komisionář povinen koupit cenný papír nejvýše za nejnižší a prodat jej nejméně za nejvyšší kurz, za který byl v den koupě nebo prodeje zastupitelný cenný papír kupován a prodáván na veřejném trhu. Pokud takový cenný papír není v tento den předmětem veřejného obchodování, je komisionář povinen koupit cenný papír za nejnižší cenu, za jakou jej bylo možno při vynaložení odborné péče koupit, a prodat za nejvyšší cenu, za jakou jej bylo možno při vynaložení odborné péče prodat.

(1) Nevyplývá-li ze zvláštního zákona něco jiného, jsou listinné cenné papíry svěřené komisionáři k prodeji majetkem komitenta, dokud je nenabude třetí osoba.

(2) Listinné cenné papíry, které pro komitenta obstará komisionář, přecházejí do majetku komitenta dnem jejich předání komisionáři. Komisionář je povinen předat tyto cenné papíry komitentovi bez zbytečného odkladu poté, co komitent zaplatil cenu koupených cenných papírů a úplatu podle § 28 odst. 1. Tuto povinnost komisionář nemá, pokud je podle smlouvy povinen pro komitenta cenné papíry uložit (§ 34 a 37).

(3) Komisionář je povinen bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy o koupi nebo prodeji zaknihovaného cenného papíru dát příkaz středisku k registraci převodu ve prospěch nebo k tíži účtu komitenta. Své oprávnění dát tento příkaz je komisionář povinen středisku prokázat.

(1) Mandátní smlouvou o obstarání koupě nebo prodeje cenných papírů se zavazuje mandatář, že jménem mandanta a na jeho účet koupí nebo prodá cenný papír podle pokynů mandanta nebo že uskuteční činnost k dosažení tohoto výsledku, a mandant se zavazuje zaplatit za to úplatu. Pro povinnosti a práva mandatáře platí obdobně ustanovení § 31 o povinnostech a právech komisionáře.

(2) Smlouvou o zprostředkování koupě nebo prodeje cenných papírů se zavazuje zprostředkovatel, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost prodat nebo koupit cenný papír, a zájemce se zavazuje zaplatit za to úplatu.

(3) Smlouvy podle odstavců 1 a 2 musí mít písemnou formu.

(4) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se smlouvy uvedené v odstavcích 1 a 2 a právní vztahy z nich vzniklé ustanoveními obchodního zákoníku.21)

(1) Smlouva o obstarání vydávání cenného papíru a smlouva o obstarání vracení zastupitelného cenného papíru musejí mít písemnou formu.

(2) Smlouvy podle odstavce 1, týkající se investičních cenných papírů, může jako obstaravatel uzavřít pouze obchodník s cennými papíry, nevyplývá-li z povolení obchodníka s cennými papíry něco jiného, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

(1) Smlouva o zprostředkování vydávání zastupitelného cenného papíru a smlouva o zprostředkování vracení cenného papíru musejí mít písemnou formu.

(2) Smlouvy podle odstavce 1, týkající se investičních cenných papírů, může jako zprostředkovatel uzavřít pouze obchodník s cennými papíry nebo organizátor veřejného trhu, nevyplývá-li z povolení obchodníka s cennými papíry nebo organizátora veřejného trhu něco jiného.

(1) Smlouvou o úschově cenných papírů se zavazuje schovatel převzít listinný cenný papír k uložení do samostatné nebo hromadné úschovy a uschovatel se zavazuje zaplatit za to úplatu. Smlouva musí obsahovat určení osob, které jsou oprávněny s listinným cenným papírem ukládaným do úschovy nakládat. Není-li ve smlouvě úplata určena, má schovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy. Jde-li o úschovu investičního cenného papíru, může být schovatelem obchodník s cennými papíry nebo osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, stanoví-li tak povolení podle § 45 odst. 1 nebo § 70b odst. 1.

(2) Samostatnou úschovou je uložení listinného cenného papíru jednoho uschovatele odděleně od listinných cenných papírů ostatních uschovatelů. Schovatel je povinen vrátit uschovateli tentýž listinný cenný papír, který mu uschovatel svěřil do úschovy. Schovatel odpovídá za škodu na uloženém listinném cenném papíru.

(3) Hromadnou úschovou je společné uložení zastupitelného listinného cenného papíru uschovatele se zastupitelnými listinnými cennými papíry jiných uschovatelů. Schovatel je povinen odevzdat uschovateli zastupitelný listinný cenný papír, avšak uschovatel nemá právo na vrácení téhož listinného cenného papíru, který svěřil schovateli do úschovy. Schovatel odpovídá za škodu na uloženém listinném cenném papíru. Zastupitelné cenné papíry v hromadné úschově jsou společným majetkem uschovatelů. Podíl uschovatele na společném majetku je dán poměrem součtu jmenovitých hodnot zastupitelných cenných papírů jím uložených do hromadné úschovy k součtu jmenovitých hodnot všech zastupitelných cenných papírů v hromadné úschově. Nemají-li cenné papíry jmenovitou hodnotu, použije se místo jmenovité hodnoty počet kusů cenných papírů. Ustanovení o spoluvlastnictví21a) se na zastupitelné cenné papíry v hromadné úschově nepoužijí. Každý uschovatel je oprávněn svá práva vůči schovateli uplatňovat samostatně.

(4) Schovatel je povinen vést evidenci o listinném cenném papíru uloženém do úschovy. Evidence obsahuje obchodní firmu nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště uschovatele a emitenta, druh listinného cenného papíru a jeho jmenovitou hodnotu. U samostatné úschovy listinného cenného papíru obsahuje evidence i jeho číslo a místo uložení.

(5) Jestliže se listinný cenný papír nenachází u schovatele v době uzavření smlouvy, je schovatel povinen jej převzít a uložit.

(6) Schovatel je povinen chránit listinný cenný papír před ztrátou, zničením, poškozením nebo znehodnocením.

(7) Uschovatel je oprávněn kdykoli požadovat, aby mu byl listinný cenný papír odevzdán a předat jej zpět schovateli, jestliže smlouva o uložení cenných papírů nezanikla.

(8) Není-li smlouva o úschově cenných papírů uzavřena na dobu určitou, může ji schovatel nebo uschovatel vypovědět. Není-li smluvena výpovědní lhůta, může schovatel vypovědět smlouvu ke konci následujícího kalendářního měsíce a uschovatel s okamžitou účinností.

(9) Nevyplývá-li ze smlouvy o úschově cenných papírů nebo z projevu vůle uschovatele v souvislosti s vyzvednutím uloženého cenného papíru jinak, považuje se smlouva za zaniklou, jestliže uschovatel vyzvedl všechny uložené listinné cenné papíry.

(10) Schovatel má k zajištění svých práv ze smlouvy o úschově cenných papírů zástavní právo k listinnému cennému papíru uloženému do úschovy, pokud se u něj nachází.

(11) Je-li prohlášen konkurs na majetek schovatele v případě hromadné úschovy zastupitelných cenných papírů, nejsou tyto papíry součástí konkursní podstaty a správce je povinen učinit potřebná opatření k jejich vydání a vydat je jednotlivým uschovatelům v souladu s jejich podíly podle odstavce 3. Nepodaří-li se vydat papíry všem uschovatelům, uloží nevrácené papíry u jiného schovatele za obdobných podmínek s přihlédnutím k ochraně zájmů uschovatelů. Správce má právo na náhradu nákladů spojených s uvedenými opatřeními proti úpadci. Uschovatelé ručí za úhradu takto vzniklých nákladů podle poměru svých podílů.

(1) Listinný cenný papír převzatý na základě smlouvy o úschově cenných papírů může schovatel předat do úschovy jinému schovateli (dále jen „druhotná úschova“).

(2) Schovatel je oprávněn uložit listinný cenný papír, který převzal do úschovy, do druhotné úschovy bez souhlasu uschovatele.

(3) Předáním listinného cenného papíru do druhotné úschovy nejsou dotčena práva a povinnosti uschovatele vůči schovateli.

(1) Smlouvou o správě cenných papírů se zavazuje správce, že bude činit po dobu trvání smlouvy veškeré právní úkony, které jsou nutné k výkonu a zachování práv spojených s určitým cenným papírem, a majitel cenného papíru se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata ve smlouvě určena, má správce právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.

(2) Jde-li o správu investičního cenného papíru, může být správcem podle odstavce 1 obchodník s cennými papíry nebo osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, stanoví-li tak povolení podle § 45 odst. 1 nebo § 70b odst. 1.

(3) Správce je povinen i bez pokynů majitele cenného papíru učinit veškeré úkony, které jsou nutné k výkonu a zachování práv spojených s cenným papírem, zejména požadovat splnění závazků spojených s cenným papírem, jakož i vykonávat výměnná nebo předkupní práva s cenným papírem spojená, pokud smlouva nestanoví jinak.

(4) Správce je povinen plnit pokyny majitele cenného papíru; tyto pokyny musí být dány písemně, jestliže smlouva o správě cenných papírů nepřipouští jinou formu. Na nesprávné pokyny je správce povinen majitele cenného papíru včas upozornit.

(5) Vyžaduje-li to povaha úkonu, který má správce uskutečnit, je majitel cenného papíru povinen předat správci listinný cenný papír nebo potřebnou písemnou plnou moc, a to včas poté, kdy k tomu byl správcem vyzván. Týká-li se úkon zaknihovaného cenného papíru, je jeho majitel povinen po vyzvání správcem včas učinit opatření, aby byl správce oprávněn v potřebném rozsahu dávat příkazy k nakládání se zaknihovaným cenným papírem.

(6) Má-li správce vykonávat hlasovací právo spojené s cenným papírem, je majitel tohoto cenného papíru povinen vystavit mu k tomu včas plnou moc nebo nechat správce zaregistrovat v evidenci střediska. Plnou moc nelze vystavit ani správce zaregistrovat ve středisku, jde-li o účet vedený na základě § 24a. Dá-li majitel cenného papíru správci pokyny, jak má být hlasovacího práva využito, je správce povinen hlasovat za majitele cenného papíru takto stanoveným způsobem.

(7) Správce odevzdá převzatý listinný cenný papír jeho majiteli bez zbytečného odkladu po uskutečnění úkonu, k němuž byl listinný cenný papír potřebný, pokud z povahy tohoto úkonu nevyplývá něco jiného. Po dobu, kdy má správce listinný cenný papír u sebe, odpovídá za škodu na něm podle § 34 odst. 2.

(8) Nebylo-li dohodnuto jinak, platí, že úplata za správu cenného papíru zahrnuje i náklady, které správce vynaložil při plnění svého závazku.

(9) Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, vykonává správce právní úkony spojené se správou cenného papíru jménem majitele cenného papíru a na jeho účet; pro určení práv a povinností stran se použijí přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o mandátní smlouvě. Má-li správce podle smlouvy uskutečnit právní úkon svým jménem a na účet majitele cenného papíru, platí přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o smlouvě komisionářské.

(10) Na výpověď smlouvy o správě cenných papírů se použije obdobně ustanovení § 34 odst. 8, nestanoví-li tato smlouva jinak.

(1) Smlouvou o uložení cenných papírů se zavazuje opatrovatel převzít listinný cenný papír, aby jej uložil a spravoval, a uložitel se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata ve smlouvě určena, má opatrovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.

(2) Jde-li o uložení a správu investičního cenného papíru, může být opatrovatelem podle odstavce 1 obchodník s cennými papíry nebo osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, stanoví-li tak povolení podle § 45 odst. 1 nebo § 70b odst. 1.

(3) Pro smlouvu o uložení cenných papírů platí přiměřeně ustanovení upravující smlouvu o úschově cenných papírů a smlouvu o správě cenných papírů. Opatrovatel je povinen podat každoročně zprávu o stavu uložených listinných cenných papírů.

(4) Je-li listinný cenný papír odevzdán uložiteli na jeho žádost, nemá opatrovatel po dobu, kdy se u něho listinný cenný papír nenachází, povinnost jej spravovat.

(5) Uložitel může omezit závazek opatrovatele na povinnosti, jež vyplývají ze smlouvy o úschově cenných papírů, nebo na povinnosti, jež vyplývají ze smlouvy o správě cenných papírů. Úplata, kterou má uložitel platit, se v tomto případě přiměřeně sníží.

(6) Opatrovatel může předat listinný cenný papír do druhotné úschovy nebo druhotné úschovy a správy jen se souhlasem uložitele. Osoba, která převzala listinný cenný papír do druhotné úschovy a správy, nemůže být zmocněna k výkonu hlasovacího práva spojeného s tímto cenným papírem.