Úplné znění zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Emitent je oprávněn rozhodnout o tom, že požádá o vyřazení z obchodování na veřejném trhu za podmínek stanovených obchodním zákoníkem. Toto rozhodnutí musí být oznámeno Komisi, jakož i organizátorům veřejných trhů, na kterých je cenný papír přijat k obchodování, a uveřejněno stejným způsobem, jakým byl uveřejněn prospekt. Tím nejsou dotčeny požadavky podle zvláštního zákona.34)

(2) Organizátor veřejného trhu je povinen vyloučit cenný papír z obchodování na jím organizovaném veřejném trhu nejpozději ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy je mu rozhodnutí podle odstavce 1 oznámeno, doloženo notářským zápisem o valné hromadě, která je přijala, a kdy mu je předložen doklad o uveřejnění tohoto rozhodnutí, ne však dříve než emitent cenného papíru splní své závazky z veřejného návrhu smlouvy o koupi akcií podle zvláštního zákona.34a)

(3) Organizátor veřejného trhu je povinen vyloučit cenný papír z obchodování na jím organizovaném veřejném trhu nebo pozastavit obchodování s ním vždy bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že není splněn některý z předpokladů, které § 72 stanoví pro přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu, nebo že se spolehlivě dozví o okolnostech, které by v případě nevyloučení nebo nepozastavení obchodování na veřejném trhu mohly vést k poškození investorů nebo vážnému ohrožení jejich zájmů nebo ohrožení důležitých veřejných zájmů.

(4) Ustanoveními odstavců 2 a 3 není organizátor veřejného trhu dotčen ve svém právu pozastavit, a to na dobu nepřesahující 6 měsíců, nebo vyloučit cenný papír z obchodování na jím organizovaném veřejném trhu v jiných případech stanovených právním předpisem nebo obecně upravených organizátorem veřejného trhu v jeho burzovních pravidlech či tržním řádu.

(5) Vyloučil-li cenné papíry z obchodování na veřejném trhu poslední organizátor veřejného trhu v České republice, pozbudou cenné papíry dnem vyloučení charakter registrovaných cenných papírů.

(6) Své rozhodnutí o vyloučení cenného papíru z obchodování na veřejném trhu je organizátor veřejného trhu povinen neprodleně oznámit středisku a Komisi.

(1) Rozhodnutí organizátora veřejného trhu o nepřijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu, o pozastavení obchodování s ním nebo o jeho vyloučení z obchodování se vydává ve správním řízení, nejde-li o vyloučení na žádost emitenta.

(2) O opravném prostředku proti tomuto rozhodnutí rozhoduje Komise. Rozhoduje-li Komise o opravném prostředku proti rozhodnutí o nepřijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu, je povinna odeslat rozhodnutí o opravném prostředku nejpozději do 5 měsíců ode dne, kdy byla organizátorovi veřejného trhu doručena žádost emitenta o přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu.

(3) Nerozhodne-li Komise ve lhůtě podle odstavce 2, lze se vydání rozhodnutí domáhat u soudu.

(1) Jestliže Komise schválí prospekt, vystaví o tom na žádost emitenta potvrzení, pokud se ohledně stejných cenných papírů současně nebo v blízkém časovém rozmezí žádá o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice a v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor. Potvrzení vystaví Komise v českém jazyce. Na žádost vystaví Komise potvrzení též v anglickém jazyce. Pokud Komise povolila zúžení obsahu prospektu podle § 75 odst. 4, musí být zúžení v potvrzení specifikováno spolu s uvedením důvodů.

(2) Jestliže se současně nebo v blízkém časovém rozmezí žádá o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice a na veřejném trhu v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor ohledně cenných papírů, jejichž emitent má sídlo v tomto jiném státu, uzná Komise prospekt, pokud žádost obsahuje

a) překlad prospektu schváleného příslušným orgánem ve státu sídla emitenta do českého jazyka, a

b) potvrzení příslušného orgánu ve státu sídla emitenta o schválení prospektu.

(3) Komise může požadovat, aby emitent doplnil prospekt o údaje se vztahem k finančnímu trhu v České republice, zejména o údaje o osobách, jejichž služeb emitent využívá nebo hodlá využívat v České republice k vyplácení výnosů z cenných papírů nebo k činnostem na základě smluv podle § 33a nebo § 33b, údaje o způsobu, jakým budou v České republice uveřejňovány informace pro investory, a údaje o zdanění cenných papírů, o jejichž přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice se žádá.

(4) Komise může emitenta na žádost zprostit povinnosti předložit překlad prospektu do českého jazyka, pokud je prospekt vypracován v jazyce obvyklém na finančním trhu v České republice.

(5) Jestliže příslušný orgán ve státu sídla emitenta povolil zúžení prospektu, uzná Komise prospekt pouze v případě, že

a) zúžení by bylo možné též podle ustanovení tohoto zákona,

b) zúžení v konkrétním případě splňuje podmínky uvedené v § 75 odst. 4, a

c) zúžení není vázáno na další podmínky, které by bránily povolení zúžení prospektu podle tohoto zákona.

(6) Jestliže jsou předmětem žádosti o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice cenné papíry, se kterými je spojeno právo vztahující se k akciím vydaným emitentem se sídlem v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, a tyto akcie jsou ve státu sídla emitenta přijaty k obchodování na veřejném trhu, Komise neschválí prospekt, dokud neobdrží vyjádření příslušného orgánu ve státu sídla emitenta.

(7) Ustanovení odstavců 2 až 6 se použijí též na prospekt schválený v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor v souvislosti s veřejnou nabídkou stejných cenných papírů, které jsou předmětem žádosti o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice, pokud od schválení prospektu příslušným orgánem tohoto jiného státu do podání žádosti o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice neuplynuly více než 3 měsíce.

(8) Jestliže jsou předmětem žádosti o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice cenné papíry, které byly v období nepřesahujícím 6 měsíců před podáním žádosti přijaty k obchodování na veřejném trhu v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, může Komise zprostit emitenta povinnosti předložit nový prospekt, pokud byl prospekt aktualizován, přeložen do českého jazyka a doplněn tak, aby obsahoval náležitosti podle tohoto zákona.

(9) Jestliže se současně nebo v blízkém časovém rozmezí žádá o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice a na veřejném trhu v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor ohledně cenných papírů, jejichž emitent nemá sídlo v České republice ani v tomto jiném státu, použijí se ustanovení odstavců 2 až 8, pokud emitent stanovil, že prospekt bude schválen příslušným orgánem v tomto jiném státu.

(10) Jestliže jsou cenné papíry přijaty k obchodování na veřejném trhu v členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, pozbudou cenné papíry charakter registrovaných cenných papírů podle § 78 odst. 5 pouze tehdy, jestliže cenné papíry byly vyloučeny z obchodování na posledním veřejném trhu v Evropské unii a ve zbylé části Evropského hospodářského prostoru, na který byly přijaty.

(11) Seznam veřejných trhů v členských státech Evropské unie a ostatních státech tvořících Evropský hospodářský prostor stanoví pro účely odstavců 1 až 10 ministerstvo na návrh Komise vyhláškou.

(1) Cenné papíry, které nejsou přijaty k obchodování na veřejném trhu podle tohoto zákona, mohou být veřejně nabízeny pouze, pokud byl nejpozději v okamžiku veřejné nabídky uveřejněn

a) prospekt, jestliže předmětem veřejné nabídky jsou cenné papíry, které jsou v okamžiku veřejné nabídky předmětem žádosti o přijetí k obchodování na veřejném trhu, nebo

b) užší prospekt, jestliže předmětem veřejné nabídky jsou cenné papíry, pro které nebyla podána žádost o přijetí k obchodování na veřejném trhu, ledaže se emitent rozhodne, že i v tomto případě bude uveřejněn prospekt.

(2) Veřejnou nabídkou cenných papírů se rozumí jakékoli sdělení, oznámení nebo jiný text nebo jakékoli jednání, kterým se kdokoli obrací jakýmkoli způsobem propagace nebo prostřednictvím třetích osob na širší okruh osob za účelem sdělení podmínek nabytí nabízených cenných papírů a vyvolání jejich zájmu o nabytí cenných papírů uvedených v nabídce.

(1) Ustanovení § 78c se nepoužije, jestliže

a) adresáty veřejné nabídky jsou výhradně institucionální investoři nebo pouze omezený okruh osob nepřesahující 100,

b) násobek počtu nabízených cenných papírů a jejich emisního kurzu nepřesahuje částku odpovídající 40 000 EUR, nebo

c) nabízené cenné papíry mohou být nabyty pouze za cenu nebo protiplnění v hodnotě převyšující částku odpovídající 40 000 EUR na jednoho investora.

(2) Ustanovení § 78c se rovněž nepoužije, jestliže předmětem veřejné nabídky jsou

a) cenné papíry, jejichž jednotková cena činí alespoň částku odpovídající 40 000 EUR,

b) podílové listy otevřených podílových fondů,

c) cenné papíry emitované státem nebo Českou národní bankou,

d) cenné papíry emitované členským státem Evropské unie nebo jiným státem tvořícím Evropský hospodářský prostor,

e) cenné papíry nabízené v souvislosti s přeměnami společností,

f) akcie nabízené bezúplatně dosavadním akcionářům,

g) akcie nebo obdobné cenné papíry nabízené výměnou za jiné akcie téhož emitenta, aniž by současně docházelo ke zvyšování základního kapitálu,

h) akcie nabízené zaměstnancům,

i) akcie nabízené výměnou za vyměnitelné dluhopisy nebo na základě výkonu práva k prioritním dluhopisům, pokud byl prospekt nebo užší prospekt uveřejněn ohledně těchto vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů v souladu s tímto zákonem,

j) cenné papíry Euro, pro které není vedena veřejná reklamní kampaň a které nejsou nabízeny k nabytí na základě smluv sjednávaných mimo obchodní provozovnu.

(3) Cennými papíry Euro se pro účely tohoto ustanovení rozumí cenné papíry, které

a) jsou upisované a prodávané konsorciem, jehož alespoň dva členové mají sídlo v odlišných členských státech Evropské unie nebo v jiných státech tvořících Evropský hospodářský prostor,

b) jsou z velké části nabízené v jednom nebo ve více státech odlišných od státu sídla emitenta, a

c) mohou být upisovány nebo nabývány pouze prostřednictvím banky nebo jiné finanční instituce.

(1) Prospekt nebo užší prospekt nesmí být uveřejněn, dokud nebyl schválen Komisí.

(2) Ohledně náležitostí, možnosti zúžení obsahu, schvalování a formy uveřejnění prospektu nebo užšího prospektu platí přiměřeně § 74, 75, § 76 s výjimkou odstavce 5 a § 77, není-li stanoveno jinak.

(3) Součástí žádosti o schválení prospektu nebo užšího prospektu je

a) údaj o tom, že má být činěna veřejná nabídka,

b) údaj o tom, zda byla ohledně cenných papírů, které mají být veřejně nabízeny, podána žádost o přijetí k obchodování na veřejném trhu, a označení tohoto trhu, a

c) prospekt se všemi náležitostmi podle § 75 nebo užší prospekt se všemi náležitostmi podle odstavce 4.

(4) Užší prospekt musí obsahovat veškeré informace, které jsou s ohledem na povahu emitenta a veřejně nabízených cenných papírů nezbytné pro investory k přesnému a správnému posouzení majetku a závazků emitenta, jeho finanční situace, zisků a ztrát a vyhlídek jeho budoucího vývoje a k přesnému a správnému posouzení nabízených cenných papírů. Informace uvedené v užším prospektu musí být vyjádřeny srozumitelně a umožňovat snadnou analýzu. Ministerstvo stanoví na návrh Komise vyhláškou minimální náležitosti užšího prospektu.

(5) Pokud byl v období dvanácti měsíců před veřejnou nabídkou pro stejné cenné papíry uveřejněn prospekt nebo užší prospekt, může prospekt nebo užší prospekt obsahovat jen změny nastalé v údajích v původním prospektu nebo v užším prospektu, které jsou způsobilé ovlivnit hodnotu nabízených cenných papírů. Původní prospekt nebo užší prospekt musí být k změnám přiložen. Stejné platí, pokud byl v uvedeném období uveřejněn prospekt ohledně jiných cenných papírů totožného emitenta.

(6) Pokud nabízejícím není emitent, může Komise kromě případů uvedených v § 75 odst. 4 povolit zúžení obsahu užšího prospektu o údaje, ke kterým nemá nabízející přístup.

(7) Pokud žádost, prospekt nebo užší prospekt neobsahuje předepsané náležitosti, vyzve Komise žadatele k jejich doplnění ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Neodešle-li Komise ve lhůtě 15 dnů od doručení žádosti nebo doplnění náležitostí podle věty první rozhodnutí, že užší prospekt neschvaluje, platí, že užší prospekt schválila.

(8) Každá významná změna nebo nepřesnost v údajích obsažených v prospektu nebo v užším prospektu, která nastane nebo je zjištěna před uplynutím doby závaznosti veřejné nabídky a která je způsobilá ovlivnit přesné a správné posouzení emitenta nebo nabízených cenných papírů investorem, musí být zahrnuta do dodatku podléhajícímu schválení Komise a uveřejněna ve stejném rozsahu a formě jako prospekt nebo užší prospekt.

(1) Jestliže Komise schválí užší prospekt, vystaví o tom na žádost nabízejícího potvrzení, pokud má být ohledně stejného cenného papíru současně nebo v blízkém časovém rozmezí činěna veřejná nabídka v České republice a v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor. Součástí žádosti o potvrzení musí být označení členského státu Evropské unie, ve kterém má být veřejná nabídka činěna. Potvrzení vystaví Komise v českém jazyce. Na žádost vystaví Komise potvrzení též v anglickém jazyce. Jestliže Komise povolila zúžení obsahu prospektu podle § 75 odst. 4 nebo § 78e odst. 6, musí být zúžení v potvrzení specifikováno spolu s uvedením důvodů.

(2) Jestliže emitent v případě podle odstavce 1 rozhodne, že bude uveřejněn prospekt, ačkoli cenné papíry, které mají být veřejně nabízeny, nejsou předmětem žádosti o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice, použijí se přiměřeně ustanovení odstavce 1 a § 78b odst. 1.

(3) Jestliže mají být cenné papíry veřejně nabízeny též v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, musí osoba povinná uveřejnit prospekt nebo užší prospekt podle tohoto zákona doručit příslušnému orgánu v tomto jiném státu návrh prospektu nebo užšího prospektu, který v tomto jiném státu zamýšlí používat. Doručený návrh nesmí být odlišný od prospektu nebo užšího prospektu schváleného podle tohoto zákona.

(4) Jestliže mají být cenné papíry emitenta, který má sídlo v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, současně nebo v blízkém časovém období veřejně nabízeny v České republice a v tomto jiném státu a tyto cenné papíry jsou předmětem žádosti o přijetí k obchodování na veřejném trhu v České republice [§ 78c odst. 1 písm. a)], uzná Komise schválení prospektu příslušným orgánem ve státu sídla emitenta, pokud žádost obsahuje

a) překlad prospektu schváleného příslušným orgánem ve státu sídla emitenta do českého jazyka, a

b) potvrzení příslušného orgánu ve státu sídla emitenta o schválení prospektu.

Ustanovení § 78b odst. 3 až 5 platí obdobně.

(5) Jestliže mají být cenné papíry emitenta, který má sídlo v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, současně nebo v blízkém časovém období veřejně nabízeny v České republice a v tomto jiném státu a pro tyto cenné papíry nebyla podána žádost o přijetí k obchodování v České republice [§ 78c odst. 1 písm. b)], uzná Komise schválení prospektu nebo užšího prospektu příslušným orgánem ve státu sídla emitenta, pokud žádost obsahuje

a) překlad prospektu nebo užšího prospektu schváleného příslušným orgánem ve státu sídla emitenta do českého jazyka, a

b) potvrzení příslušného orgánu ve státu sídla emitenta o schválení prospektu nebo užšího prospektu.

(6) Jestliže mají být v České republice a v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor veřejně nabízeny cenné papíry emitenta, který nemá sídlo v České republice ani v tomto jiném státu, použijí se ustanovení odstavce 4 nebo 5, pokud nabízející, nebo osoba jednající na jeho účet, stanovil, že prospekt nebo užší prospekt bude schválen příslušným orgánem v tomto jiném státu.

(7) Jestliže mají být veřejně nabízeny cenné papíry, se kterými je spojeno právo vztahující se k akciím vydaným emitentem se sídlem v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, a tyto akcie jsou ve státu sídla emitenta přijaty k obchodování na veřejném trhu, Komise prospekt nebo užší prospekt neschválí, dokud neobdrží vyjádření příslušného orgánu ve státu sídla emitenta.

(1) Veškerá oznámení, inzerce, plakáty a další dokumenty obsahující nebo oznamující veřejnou nabídku, které mají být uveřejněny nebo hromadně používány nabízejícím, musí obsahovat údaj o tom, že byl uveřejněn prospekt nebo užší prospekt a kde byl prospekt nebo užší prospekt uveřejněn.

(2) Dokumenty podle odstavce 1 musí být doručeny Komisi. Použít nebo uveřejnit lze tyto dokumenty pouze, pokud byly schváleny Komisí. Komise tyto dokumenty neschválí, pokud nesplňují podmínku uvedenou v odstavci 1 nebo obsahují informace, které jsou v rozporu s obsahem prospektu nebo užšího prospektu, nebo informaci, popř. soubor informací z prospektu nebo užšího prospektu, který by při nedostatku jiné nebo jiných informací z prospektu nebo užšího prospektu mohl být klamavý. Pokud Komise ve lhůtě 5 dnů od doručení dokumentů neodešle rozhodnutí o jejich neschválení, platí, že doručené dokumenty byly Komisí schváleny.

(1) Poskytovatelé služeb na kapitálovém trhu podle zvláštního zákona36) jsou povinni tyto své služby poskytovat s odbornou péčí.

(2) Pokud činnost, která je předmětem některé služby na kapitálovém trhu, může osoba podle odstavce 1 vykonávat ve svůj vlastní prospěch, nesmí tak činit přednostně před poskytováním služeb na kapitálovém trhu.

zrušen

(1) Středisko, organizátor veřejného trhu, obchodník s cennými papíry, osoba oprávněná k vedení části evidence střediska, osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, provozovatel tiskárny oprávněné k tisku cenných papírů a jejich zaměstnanci, statutární orgány nebo jejich členové, členové dozorčích orgánů, prokuristé, likvidátoři, nucení správci, správci konkursní podstaty, jakož i ostatní osoby podílející se na jejich činnosti jsou povinni zachovávat mlčenlivost o informacích, které získají ve svém postavení a které se týkají skutečností majících význam pro vývoj finančního trhu nebo dotýkajících se jeho jednotlivých účastníků.

(2) Nevyplývá-li ze zákona něco jiného, jsou osoby podle odstavce 1 zproštěny povinnosti zachovávat mlčenlivost pro účely

a) občanského soudního řízení,

b) trestního řízení,

c) správy daní,

d) plnění povinností podle zvláštního zákona,36a)

e) správního řízení před ministerstvem nebo Komisí,

f) výkonu státní kontroly.36b)

(3) Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení činnosti osob uvedených v odstavci 1.

(1) Emitent registrovaného cenného papíru je povinen jedenkrát ročně vypracovat výroční zprávu podle zvláštního zákona36c) (dále jen „výroční zpráva“) a uveřejnit ji způsobem podle § 77 odst. 1 nejpozději do 4 měsíců po skončení kalendářního roku, popřípadě hospodářského roku; číselné údaje a informace uvedené ve výroční zprávě musí poskytnout investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a hospodářských výsledcích emitenta za uplynulé roční období a o vyhlídkách budoucího vývoje uvedených ukazatelů.

(2) Výroční zpráva musí obsahovat zejména účetní závěrku v nezkrácené formě a informace o finanční situaci, činnosti a předmětu podnikání emitenta v rozsahu údajů uváděných v prospektu, jakož i další významné informace, zejména o

a) očekávané hospodářské a finanční situaci v příštím roce, popřípadě ve víceletém výhledu,

b) všech peněžitých i naturálních příjmech a tantiémách, které přijali v minulém roce členové statutárních orgánů, dozorčí rady a vedoucí zaměstnanci od emitenta a od osob ovládaných emitentem, dále o peněžních vztazích mezi emitentem a těmito osobami, a to souhrnně za každý orgán, a

c) počtu akcií společnosti, které jsou v majetku členů představenstva, dozorčí rady a vedoucích zaměstnanců emitenta. Tyto osoby jsou povinny oznámit emitentovi na žádost počet akcií emitenta, které mají ve svém majetku, a to souhrnně za každý orgán.

(3) Pokud není ve lhůtě podle odstavce 1 účetní závěrka ověřena auditorem, je emitent povinen doplnit uveřejnění výroční zprávy uveřejněním zprávy auditora bez zbytečného odkladu poté, kdy tuto zprávu obdrží. Totéž platí o konsolidované účetní závěrce, má-li emitent registrovaného cenného papíru povinnost ji sestavovat.

(4) Výroční zpráva musí být k dispozici rovněž účastníkům té valné hromady emitenta registrovaného cenného papíru, na které se bude schvalovat řádná roční účetní závěrka ověřená auditorem. Pokud valná hromada účetní závěrku neschválí, musí emitent do jednoho měsíce uveřejnit novou výroční zprávu, ve které uvede důvody neschválení účetní závěrky a postup řešení připomínek valné hromady.

(5) Výroční zpráva musí být nejpozději ve lhůtě podle odstavce 1 doručena Komisi. Pokud není v této době účetní závěrka ověřena auditorem, doručí se Komisi zpráva auditora bez zbytečného odkladu po jejím vyhotovení, nejpozději však v den jejího uveřejnění.

(6) Komise je oprávněna na žádost emitenta povolit, aby emitent mající povinnost sestavovat účetní závěrku i konsolidovanou účetní závěrku uveřejnil při plnění své povinnosti podle odstavce 1 pouze jednu z nich.

(1) Emitent registrovaného cenného papíru je povinen nejdéle do jednoho měsíce po skončení prvního pololetí kalendářního nebo hospodářského roku uveřejnit v českém jazyce způsobem uvedeným v § 77 odst. 1 zprávu o své činnosti za toto pololetí (dále jen „pololetní zpráva“); číselné údaje a informace uvedené v popisné části pololetní zprávy musí poskytnout investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a hospodářských výsledcích emitenta za uplynulé pololetí a o vyhlídkách budoucího vývoje uvedených ukazatelů. Pokud emitent sestavuje konsolidované účetní výkazy, může uveřejnit pololetní zprávu v konsolidované nebo nekonsolidované formě.

(2) Pololetní zpráva musí obsahovat

a) číselné údaje v rozsahu rozvahy a výkazu zisků a ztrát, které vycházejí z účetnictví a dalších podkladů, které má emitent k dispozici,

b) ke každému z údajů podle písmene a) odpovídající údaje za první pololetí předchozího roku,

c) úplný výrok auditora, včetně případných výhrad, pokud údaje podle písmene a) nebo b) byly ověřeny auditorem, a

d) popisnou část podle odstavce 3.

(3) Popisná část musí v rozsahu, který je nezbytný pro přesné a správné posouzení vývoje podnikatelské činnosti emitenta a jeho hospodářských výsledků, obsahovat

a) popis stavu a vývojových tendencí podnikatelské činnosti a hospodářských výsledků emitenta v pololetí, na které se pololetní zpráva vztahuje,

b) popis důležitých faktorů, které ovlivnily podnikatelskou činnost a hospodářské výsledky emitenta v pololetí, na které se pololetní zpráva vztahuje,

c) odpovídající srovnání s prvním pololetím předchozího roku, a

d) popis pravděpodobného budoucího vývoje podnikatelské činnosti emitenta a jeho hospodářských výsledků v druhém pololetí roku.

(4) Komise může na žádost povolit zúžení obsahu pololetní zprávy, pokud se tím pololetní zpráva nestane klamavou a pokud bude zúžena pouze o informace, jejichž

a) uveřejnění by bylo v rozporu s veřejným zájmem, nebo

b) uveřejnění by mohlo významně poškodit emitenta, za předpokladu, že by takové zúžení nebylo klamavé pro posouzení skutečností důležitých pro obchodování s cenným papírem.

(5) Pololetní zpráva musí být nejpozději ve lhůtě podle odstavce 1 doručena Komisi, nejpozději však v den jejího uveřejnění.

(6) Pololetní zpráva musí být nejpozději v den prvního uveřejnění v kterémkoli členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor doručena Komisi a současně příslušnému orgánu ve všech uvedených státech, ve kterých jsou cenné papíry emitenta přijaty k obchodování na veřejném trhu.

(7) Jestliže má být pololetní zpráva uveřejněna v České republice a v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, koordinuje Komise svou činnost s příslušným orgánem v tomto jiném státu v rámci možnosti tak, aby bylo emitentovi umožněno uveřejnit jednotné znění pololetní zprávy v České republice a v tomto jiném státu. Komise při tom usiluje zejména o to, aby bylo emitentovi umožněno uveřejnit pololetní zprávu ve znění požadovaném podle práva státu, ve kterém byly jeho cenné papíry přijaty k obchodování na veřejném trhu nejdříve, nebo podle práva státu, ve kterém má emitent sídlo, jestliže jeho akcie nebo zatímní listy byly k obchodování na veřejném trhu v České republice a v jiném členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor přijaty současně.

(1) Emitent registrovaného cenného papíru je povinen

a) uzavřít smlouvu s bankou nebo jinou k tomu oprávněnou osobou, jejímž prostřednictvím mohou majitelé registrovaného cenného papíru zdarma uplatňovat svá majetková práva spojená s tímto cenným papírem, zejména jejímž prostřednictvím budou vypláceny výnosy z tohoto cenného papíru, ledaže emitent sám je k těmto činnostem oprávněn,

b) neprodleně uveřejňovat veškeré změny v právech vztahujících se k registrovanému cennému papíru způsobem stanoveným pro uveřejnění výroční zprávy,

c) předložit organizátorovi veřejného trhu, na němž byl tento cenný papír přijat k obchodování, návrh změn svých stanov, popřípadě též svého zakladatelského dokumentu nebo návrh rozhodnutí o snížení nebo zvýšení základního kapitálu před tím, než o něm rozhodne; není-li emitentem akcií, má tuto povinnost pouze v případě, že navrhovaná změna má mít vliv na práva majitelů jím vydaného cenného papíru, a

d) předložit organizátorovi veřejného trhu, na němž byl tento cenný papír přijat k obchodování, veškeré informace potřebné k ochraně investorů nebo k zajištění hladkého fungování trhu a podle požadavku organizátora veřejného trhu tyto informace uveřejnit způsobem stanoveným pro uveřejnění výroční zprávy; pokud emitent požadavku nevyhoví, může organizátor veřejného trhu uveřejnit informaci sám po projednání s emitentem.

(2) Emitent registrovaných akcií je rovněž povinen

a) s dostatečným předstihem uveřejňovat informace o svolání valné hromady, výplatě dividend, vydání nových akcií, výkonu práv z vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů a výkonu upisovacího práva,

b) během roku bez zbytečného odkladu uveřejňovat podstatné změny, které nejsou veřejně známy a které se týkají hospodářské, zejména finanční situace emitenta nebo jiných skutečností, které mohou vyvolat významnou změnu kurzu jím vydaného cenného papíru nebo zhoršit schopnost emitenta plnit závazky z cenného papíru s tím, že Komise může na žádost udělit výjimku z povinnosti uveřejňovat uvedené změny, pokud by jejich uveřejnění bylo v rozporu s veřejným zájmem nebo by mohlo významně poškodit emitenta; za skutečnosti, které mohou vyvolat významnou změnu kurzu cenného papíru nebo zhoršit schopnost emitenta plnit závazky z cenného papíru, se považují zejména významné změny v obchodních, výrobních nebo odbytových podmínkách, zahájení řízení o konkursu či vyrovnání, pozastavení činnosti emitenta úředním rozhodnutím, schválený záměr k přeměně společnosti,36e) rozhodnutí o přeměně společnosti,36e) každé snížení obchodního majetku nebo čistého obchodního majetku emitenta přesahující 10 %, soudní a obchodní spory, jejichž předmětem je hodnota, která přesahuje 5% obchodního majetku emitenta, jakož i změny ve statutárních, dozorčích a řídících orgánech emitenta,

c) podat žádost o přijetí k obchodování na veřejném trhu těch akcií, které nově vydává a které jsou stejného druhu jako jím vydané akcie na tento trh k obchodování již přijaté, pokud nedojde k přijetí těchto akcií k obchodování na veřejném trhu bez žádosti; tato povinnost musí být splněna do 1 roku od vydání akcií, a

d) zajistit rovné zacházení se všemi akcionáři, kteří jsou ve stejném postavení.

(3) Emitent registrovaných dluhopisů je rovněž povinen

a) s dostatečným předstihem uveřejňovat informace o svolání schůze majitelů dluhopisů, výkonu práv z vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, výplatě výnosů a splácení dluhopisů,

b) neprodleně uveřejňovat informace o veškerých přijatých půjčkách nebo úvěrech a zejména zárukách a jiných zajištěních poskytnutých v souvislosti s nimi a o dalších skutečnostech, které mohou podstatně ovlivnit schopnost emitenta plnit své závazky vyplývající z jím vydaných dluhopisů, a

c) v případě vyměnitelných a prioritních dluhopisů neprodleně uveřejňovat informace o jakékoli změně v právech vztahujících se k akciím, které mohou být nabyty na základě těchto dluhopisů.

(4) Povinnost podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na případy splacení dluhopisu před lhůtou splatnosti, které jsou odůvodněny oprávněnými zájmy určitého okruhu majitelů.

(5) Jestliže jsou cenné papíry přijaty k obchodování na několika veřejných trzích, je emitent povinen uveřejňovat na všech těchto trzích stejné informace.

(6) Jestliže jsou cenné papíry přijaty k obchodování na několika veřejných trzích v České republice, je emitent povinen uveřejňovat na všech těchto trzích stejné informace.

(7) Povinnost podle odstavce 6 platí též ve vztahu k veřejným trhům v jiných členských státech Evropské unie nebo v jiných státech tvořících Evropský hospodářský prostor.

(8) Jestliže jsou cenné papíry přijaty k obchodování na veřejném trhu v České republice a též na veřejném trhu ve státu, který není členem Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, a emitent v tomto jiném státu uveřejnil informace, které mohou mít vliv na posouzení těchto cenných papírů, je emitent povinen uveřejnit v České republice nejméně stejné informace jako v tomto jiném státu.

(1) Při propagaci investičních cenných papírů nebo při plnění jiné informační povinnosti podle tohoto zákona nesmí nikdo vědomě používat nepravdivé nebo klamavé informace nebo zamlčovat skutečnosti důležité při rozhodování o nabývání investičních cenných papírů, zejména nabízet výhody, jejichž spolehlivost nemůže zaručit, nebo uvádět nesprávné údaje o hospodářské situaci emitenta. Každý odpovídá za škodu, kterou porušením těchto povinností způsobí. Ustanovení obchodního zákoníku o nekalé soutěži36d) tím není dotčeno.

(2) Informace se považuje za klamavou, pokud je způsobilá vyvolat odůvodněně mylnou představu o skutečnostech, které tvoří její předmět.

(1) Za důvěrnou informaci se pro účely tohoto zákona považuje informace, která

a) není veřejně známá,

b) se týká jednoho nebo několika instrumentů kapitálového trhu přijatých k obchodování na veřejném trhu nebo jednoho či několika jejich emitentů anebo jiné skutečnosti významné pro vývoj kurzu nebo jiné ceny některého z takových instrumentů,

c) by mohla poté, co by se stala veřejně známou, významně ovlivnit kurz nebo jinou cenu podle písmene b) nebo výnos instrumentu kapitálového trhu přijatého k obchodování na veřejném trhu.

(2) Osoba, která má ze svého zaměstnání, povolání, postavení, podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech emitenta, funkce nebo v souvislosti s plněním svých povinností přístup k důvěrné informaci a která takovou informaci získá, (dále jen „zasvěcená osoba“) nesmí tuto informaci využít ve svůj prospěch nebo ve prospěch jiné osoby, zejména nesmí nabýt nebo zcizit instrument kapitálového trhu, kterého se tato informace týká.

(3) Zákaz podle odstavce 2 se vztahuje též na osobu, která získala důvěrnou informaci přímo nebo zprostředkovaně od zasvěcené osoby a která ví, že jde o důvěrnou informaci.

(4) Zasvěcená osoba je též povinna zachovávat mlčenlivost o důvěrné informaci a zamezit jiné osobě přístup k této informaci, pokud sdělení této informace není součástí její povinnosti nebo zaměstnání, zejména nesmí přímo nebo nepřímo učinit jakékoliv jiné osobě doporučení k nabytí nebo zcizení investičního instrumentu, kterého se důvěrná informace týká; povinnost mlčenlivosti trvá i po zániku postavení zasvěcené osoby podle odstavce 2. Ustanovení § 80 odst. 2 platí obdobně.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 neplatí pro operace uskutečňované Českou národní bankou v rámci měnové nebo devizové politiky nebo v rámci správy veřejného dluhu České republiky.

(1) Zřizuje se Garanční fond obchodníků s cennými papíry (dále jen „Fond“). Fond je právnickou osobou a zapisuje se do obchodního rejstříku.

(2) Fond není státním fondem. Na Fond se nevztahují předpisy o pojišťovnictví.

(3) Fond je řízen pětičlennou správní radou, která je jeho statutárním orgánem. Předsedu, místopředsedu a ostatní členy správní rady Fondu jmenuje a odvolává ministr financí. Členové správní rady jsou jmenováni na období 5 let, a to i opakovaně. Nejméně jeden člen je jmenován z řad zaměstnanců Komise, a to na návrh prezidia Komise. Nejméně dva členové jsou jmenováni z řad členů představenstva nebo zaměstnanců obchodníků s cennými papíry. Za výkon funkce člena správní rady nenáleží odměna. Člen správní rady má právo na náhradu nákladů vzniklých mu v souvislosti s výkonem jeho funkce.

(4) Pokud některý z členů správní rady ukončí členství ve správní radě před uplynutím svého funkčního období, je na jeho místo jmenován nový člen správní rady, jehož funkční období skončí ke stejnému dni, ke kterému by skončilo funkční období jeho předchůdce.

(5) Všichni obchodníci s cennými papíry jsou povinni účastnit se systému pojištění zabezpečovaného Fondem.

(6) Zdrojem majetku Fondu jsou příspěvky od obchodníků s cennými papíry, výnosy z investování peněžních prostředků, návratné finanční výpomoci, úvěry a výtěžky z ukončených konkurzních a likvidačních řízení, týkajících se obchodníka s cennými papíry.

(7) Prostředky Fondu lze použít na

a) náhrady plynoucí z neschopnosti obchodníka s cennými papíry splnit své závazky vůči zákazníkům, z důvodu přímo souvisejících s jeho finanční situací,

b) splátky poskytnutých návratných finančních výpomocí a úvěrů, a

c) úhradu nákladů na činnost Fondu.

(8) Podrobnosti o činnosti a působnosti Fondu upraví statut Fondu, který vydá správní rada po předchozím souhlasu ministerstva.

(1) Zákaznickým majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí finanční prostředky a investiční instrumenty zákazníka přijaté obchodníkem s cennými papíry za účelem provedení hlavní nebo doplňkové investiční služby a tvořící závazek obchodníka s cennými papíry vůči zákazníkovi [§ 81a odst. 7 písm. a)]. Zákaznickým majetkem nejsou finanční prostředky zákazníka přijaté obchodníkem s cennými papíry a vedené na účtech pojištěných podle zvláštního zákona36f) a závazky emitentů vyplývající z emitovaných cenných papírů vůči nabyvatelům cenných papírů.

(2) Roční příspěvek do Fondu jsou povinni platit všichni obchodníci s cennými papíry ve výši 0,3% hodnoty zákaznického majetku, po odečtení hodnoty majetku osob uvedených v § 81c odst. 4 písm. a) až g), zjištěné jako aritmetický průměr hodnot tohoto majetku vykázaných v rozvaze obchodníka s cennými papíry ke konci posledního dne každého čtvrtletí kalendářního roku. Nevykonává-li obchodník s cennými papíry svou činnost po celý kalendářní rok, ve kterém mu bylo uděleno povolení podle § 45, bere se pro účely zjištění celoročního průměru podle předchozí věty v úvahu vždy pouze to kalendářní čtvrtletí, k jehož konci obchodník s cennými papíry vykazuje ve svém účetnictví zákaznický majetek.

(3) Příspěvek do Fondu je obchodník s cennými papíry povinen zaplatit nejpozději do 31. března následujícího roku.

(4) Obchodník s cennými papíry, který nezaplatil příspěvek do Fondu ve lhůtě podle odstavce 3, nesmí od prvního dne prodlení s placením tohoto příspěvku uzavírat nové smlouvy o poskytování investičních služeb. Komise stanoví tomuto obchodníkovi s cennými papíry dodatečnou lhůtu pro splnění povinnosti zaplatit příspěvek do Fondu. Pokud v dodatečně stanovené lhůtě obchodník s cennými papíry příspěvek do Fondu nezaplatí, Komise mu odejme povolení vydané podle § 45.

(1) Náhrada z Fondu se zákazníkům obchodníka s cennými papíry poskytne v případě, že Fond obdrží písemné oznámení Komise učiněné v dohodě s ministerstvem, a v případě, že je obchodníkem s cennými papíry banka, též s Českou národní bankou, o tom, že obchodník s cennými papíry není z důvodů přímo souvisejících s jeho finanční situací schopen plnit své závazky vůči zákazníkům za zákonných a smluvních podmínek a že nejsou vyhlídky na to, že bude schopen tak učinit. Náhrada se též poskytne v případě, že soud vydal rozhodnutí přímo související s finanční situací obchodníka s cennými papíry, které má za následek, že zákazníci nemohou účinně uplatňovat své nároky vůči obchodníkovi s cennými papíry.

(2) Fond v dohodě s Komisí a ministerstvem a v případě, že je obchodníkem s cennými papíry banka, též s Českou národní bankou, vhodným způsobem neprodleně uveřejní

a) skutečnost, že obchodník s cennými papíry není schopen plnit své závazky,

b) místo, způsob, lhůtu pro přihlášení nároků a zahájení výplaty náhrad z Fondu, a

c) případné další skutečnosti související s přihlášením nároků.

(3) Lhůta pro přihlášení nároků nesmí být kratší než 5 měsíců od uveřejnění zjištění podle odstavce 2.

(4) Na náhrady z Fondu nemají nárok

a) obchodníci s cennými papíry,

b) institucionální investoři36g) včetně zahraničních,

c) města a obce,

d) státní úřady a instituce včetně státních fondů,

e) nadnárodní instituce,

f) členové představenstva a dozorčí rady obchodníka s cennými papíry,

g) osoby, které mají vyšší než 10% přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech obchodníka s cennými papíry,

h) osoby blízké36h) osobám podle písmen f) a g),

i) osoby, které patří do stejného podnikatelského seskupení,26a)

j) osoby, ve kterých má obchodník s cennými papíry nebo osoba podle písmene g) vyšší než 50% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech,

k) osoby, které svěřily obchodníkovi s cennými papíry prostředky získané v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti, za kterou byly soudem v trestním řízení pravomocně odsouzeny, a

l) osoby, které svou trestnou činností, za kterou byly soudem v trestním řízení pravomocně odsouzeny, částečně nebo úplně způsobily neschopnost obchodníka s cennými papíry splnit své závazky.

(5) Fond pozastaví výplatu náhrad za ten zákaznický majetek, o kterém je z průběhu trestního řízení zřejmé, že jde nebo může jít o majetek ve smyslu odstavce 4 písm. k). Fond dále pozastaví výplatu náhrad osobám, proti nimž je vedeno trestní řízení, na jehož základě by mohly být splněny podmínky uvedené v odstavci 4 písm. l), po dobu trestního řízení vedeného proti těmto osobám v souvislosti s jejich trestnou činností, která může mít vztah k neschopnosti obchodníka s cennými papíry splnit své závazky.

(6) Ustanovením odstavce 4 písm. k) a l) a odstavce 5 není dotčena povinnost platit příspěvek do Fondu z hodnoty zákaznického majetku připadajícího na osoby podle odstavce 4 písm. k) a l).

(7) Pro výpočet náhrady z Fondu se sečtou hodnoty všech složek zákaznického majetku připadajícího na zákazníka, a to s připočtením úroků nebo jiných výnosů. Součet podle předchozí věty musí zahrnovat vždy též spolumajitelský podíl zákazníka na zákaznickém majetku připadajícím na jiné zákazníky. Od výsledné částky součtu se odečte hodnota zákazníkových závazků vůči obchodníkovi s cennými papíry splatných ke dni, kdy Fond obdržel oznámení podle odstavce 1.

(8) Pro součet a odpočet podle odstavce 7 jsou určující hodnoty, které ke dni, kdy Fond obdrží oznámení podle odstavce 1 vyplývají ze smluvních ujednání mezi obchodníkem s cennými papíry a zákazníkem nebo z právních předpisů, s tím, že je-li to možné, se při stanovení hodnoty vychází z tržních cen.

(9) Náhrada se zákazníkovi poskytuje ve výši 90 % částky vypočtené podle odstavců 7 a 8, nejvýše však 400 000 Kč pro jednoho zákazníka u jednoho obchodníka s cennými papíry.

(10) Výplata náhrad z Fondu musí být zahájena nejpozději do 3 měsíců od ověření přihlášených nároků a stanovení částky nároku, nejpozději však do 10 měsíců od uveřejnění skutečností podle odstavce 1. Na žádost Fondu může Komise ve výjimečných případech prodloužit lhůty podle věty první nejvýše o 3 měsíce.

(11) Obchodník s cennými papíry, popřípadě bývalý obchodník s cennými papíry je povinen ve lhůtě stanovené Fondem poskytnout Fondu podklady potřebné pro zahájení výplaty náhrady z Fondu. Podklady musí obsahovat údaje o výši pohledávky, titulu pohledávky a výši započitatelných pohledávek obchodníka s cennými papíry. Za splnění této povinnosti odpovídá představenstvo, likvidátor nebo správce konkurzní podstaty.

(12) Pro výpočet náhrady z Fondu je rozhodující hodnota zákaznického majetku přijatého obchodníkem s cennými papíry nejpozději v den, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí povolení uděleného podle § 45.

(13) Náhrada z Fondu se vztahuje rovněž na zákaznický majetek přijatý obchodníkem s cennými papíry nebo jeho pobočkami v jiných členských státech Evropské unie nebo v jiných státech tvořících Evropský hospodářský prostor.

(1) Ke dni zahájení výplaty náhrad se snižuje hodnota závazků obchodníka s cennými papíry vůči zákazníkovi o částku rovnající se právu zákazníka na výplatu náhrady z Fondu.

(2) Fond se dnem podle odstavce 1 stává věřitelem obchodníka s cennými papíry ve výši hodnoty práv zákazníků obchodníka s cennými papíry na plnění z Fondu.

(3) Právo zákazníka na plnění z Fondu se promlčí uplynutím 5 let ode dne stanoveného jako den zahájení výplaty náhrad z Fondu.

(4) V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, poskytne 50 % potřebných peněžních prostředků do Fondu stát ve formě návratné finanční výpomoci a v rozsahu 50 % potřebných peněžních prostředků přijme Fond úvěr od banky.

(5) Fond může investovat peněžní prostředky pouze bezpečným způsobem v souladu se svým statutem.

(6) Peněžní prostředky může Fond také uložit u České národní banky.

(7) V případě, že Fond byl nucen přijmout návratnou finanční výpomoc nebo úvěr, zvyšuje se příspěvek obchodníků s cennými papíry od roku následujícího po poskytnutí návratné finanční výpomoci a úvěru na dvojnásobek procentní sazby stanovené v § 81b odst. 2. V roce následujícím po splacení návratné finanční výpomoci a úvěru se příspěvek snižuje na procentní sazbu uvedenou v § 81b odst. 2.

(1) Státní dozor se vykonává nad

a) činností emitenta cenného papíru, který byl nebo má být přijat k obchodování na veřejném trhu, jakož i osoby činící veřejnou nabídku cenného papíru, a to v rozsahu vyplývajícím z § 71 až 78g,

b) činností střediska, organizátora veřejného trhu, obchodníka s cennými papíry, pobočky, osoby podle § 45a, makléře, provozovatele tiskárny cenných papírů, osoby provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry a osoby oprávněné k vedení části evidence střediska, a to v rozsahu této činnosti, a

c) nad plněním povinností stanovených v § 48a, § 79 až 81, jakož i povinností obchodníků s cennými papíry podle § 81a a 81b.

(2) Státní dozor se nevztahuje na Českou národní banku, s výjimkou činnosti podle § 98 odst. 2.

(3) Státní dozor vykonává Komise.

(1) Předmětem státního dozoru podle § 82 odst. 1 je

a) dodržování podmínek a oprávnění vyplývajících z povolení podle tohoto zákona,

b) dodržování tohoto zákona a zvláštních zákonů v rozsahu z nich vyplývajícího, jakož i těch právních předpisů a opatření, jež ministerstvo vydalo na základě návrhu Komise.

(2) Při výkonu státního dozoru podle § 82 odst. 1 Komise ukládá opatření k nápravě a pokuty.

(1) Při výkonu státního dozoru podle § 82 odst. 1 formou kontroly na místě se vztahy mezi Komisí a osobami podléhajícími tomuto dozoru řídí základními pravidly činnosti stanovenými zvláštními zákony.37)

(2) K výkonu státního dozoru podle § 82 odst. 1 je Komise oprávněna vyžadovat od osob podléhajících tomuto dozoru údaje, doklady a informace potřebné pro řádný výkon tohoto státního dozoru.

Pokud zvláštní zákon42) nestanoví ve vymezeném případě něco jiného, postupuje Komise při výkonu státního dozoru podle tohoto zákona.

(1) Zjistí-li Komise nedostatky v činnosti osob uvedených v § 82 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo osob majících povinnosti ve smyslu § 82 odst. 1 písm. c), které spočívají v porušení podmínek stanovených v povolení uděleném podle tohoto zákona nebo v porušení právních předpisů nebo opatření podle § 83 odst. 1 písm. b)

a) uloží opatření směřující k odstranění zjištěných nedostatků, zejména přikáže omezit nebo ukončit některou činnost, pozastaví nejdéle na dobu jednoho roku nebo zakáže veřejnou nabídku cenného papíru, změní nebo odejme natrvalo nebo přechodně na dobu nejdéle jednoho roku povolení nebo souhlas udělené podle tohoto zákona,

b) uloží pokutu až do výše 20 000 000 Kč,

c) je oprávněna o zjištěném nedostatku uveřejnit oznámení.

(2) Pokutu podle odstavce 1 písm. b) lze uložit též osobám, které vykonávají bez platného povolení nebo platné registrace činnost podléhající státnímu dozoru podle § 82 odst. 1. Komise může těmto osobám také zakázat další výkon činnosti, ke které je třeba povolení nebo registrace.

(3) Osoba, které bylo odejmuto povolení podle odstavce 1 písm. a), může požádat o nové povolení téhož druhu nejdříve po uplynutí deseti let ode dne právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo povolení odejmuto.

(4) Pokuty podle odstavců 1 a 2 lze ukládat opakovaně.

(5) Uložením pokuty podle odstavce 1, odstavce 2 nebo odstavce 4 není dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů.

(1) Při ukládání opatření a pokut, jakož i při postupu podle § 86 odst. 1 písm. c) Komise vychází zejména z povahy, závažnosti, způsobu, doby trvání a následků protiprávního jednání.

(2) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 6 měsíců ode dne, kdy se Komise dozvěděla o skutečnostech rozhodných pro uložení pokuty, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy k těmto skutečnostem došlo.

(3) Pokuta uložená podle § 86 je splatná do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.

(4) Pokuty podle § 86 jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.

(1) Pro přepočet EUR na tuzemskou měnu je pro účely tohoto zákona určující kurz vyhlášený Českou národní bankou v den, ke kterému byl prospekt nebo užší prospekt vyhotoven.

(2) Má-li cenný papír podobu zaknihovaného cenného papíru, má právo na výnos tohoto cenného papíru pouze ten, kdo je majitelem tohoto cenného papíru ke dni

a) konání valné hromady, která rozhodla o výplatě dividend, jde-li o akcii,

b) splatnosti výnosu podílového listu nebo dluhopisu.

(3) Uplatnění odstavce 1 může být vyloučeno rozhodnutím emitenta cenného papíru o tom, že právo na výnos cenného papíru má ten, kdo je majitelem tohoto cenného papíru k jinému určenému dni, který

a) u akcie nesmí předcházet dnu konání valné hromady, která rozhodla o výplatě dividendy, a nesmí následovat po dnu splatnosti dividendy,

b) u dluhopisu a podílového listu nesmí předcházet dnu splatnosti výnosu o více než jeden měsíc a nesmí následovat po dnu splatnosti výnosu.

(4) K rozhodnutí podle odstavce 2 písm. a) je oprávněna pouze valná hromada emitenta. Rozhodnutí podle odstavce 2 písm. b) musí být obsaženo v emisních podmínkách dluhopisu nebo ve statutu podílového fondu.

(5) Ustanovení odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 se přiměřeně vztahují též na právo na splacení jednotlivých splátek jmenovité hodnoty dluhopisu nebo na splacení jmenovité hodnoty dluhopisu.

Je-li k témuž dni vyhotoven výpis z účtu podle § 62 i výpis z registru emitenta podle § 63 a určité právo podle § 87a nebo jiného zákona přísluší v souladu s těmito výpisy různým osobám, považuje se za určující výpis z registru emitenta.

(1) Má-li akcie podobu zaknihovaného cenného papíru, který je registrovaný, je každý oprávněn požadovat na středisku informaci o obchodní firmě nebo jménu nebo názvu každé osoby, na jejímž účtu je evidováno 10 % a více

a) těchto akcií včetně uvedení tohoto podílu, a

b) podílu na základním kapitálu emitenta těchto akcií, je-li odlišný od podílu podle písmene a).

(2) Informaci podle odstavce 1 je středisko povinno předat bez zbytečného odkladu poté, co je o ní požádáno.

(3) Středisko je povinno na základě údajů obsažených v jeho evidenci alespoň jednou týdně zjišťovat údaje podle odstavce 1 a vhodným způsobem je uveřejňovat, archivovat a zajišťovat jejich veřejnou dostupnost.

(4) Kromě údajů podle odstavce 1 je středisko povinno uveřejňovat, archivovat a zajišťovat veřejnou dostupnost i jiných údajů, které obdrží od osob v rámci plnění jejich oznamovací povinnosti podle zvláštního zákona.37a)

(5) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně pro povinnosti emitenta registrované akcie, která má podobu listinného cenného papíru, a to v rozsahu, v jakém to umožňuje evidence vedená tímto emitentem podle zvláštního zákona.37b)

(1) Obchodník s cennými papíry může provádět závěrečné vyrovnání zisků a ztrát (dále jen „závěrečné vyrovnání“), kterým se rozumí výpočet čisté výše zbývajících závazků nebo pohledávek stran v souvislosti s ukončením a vypořádáním obchodů uzavřených podle smlouvy o závěrečném vyrovnání nebo se takovou smlouvou řídících, provedených v souladu s ní. Tento výpočet se provádí na základě výše zisku nebo ztráty, ať již skutečné nebo předpokládané, stanovené s ohledem na jakékoliv plnění nebo platbu, která by měla být uskutečněna, pokud by nedošlo k případu porušení závazků stran ze smlouvy o závěrečném vyrovnání, ke skutečnosti zakládající zánik smlouvy o závěrečném vyrovnání, nebo k jakékoli jiné obdobné skutečnosti stanovené smlouvou o závěrečném vyrovnání, a to včetně jakýchkoli nákladů nebo výnosů vzniklých v souvislosti s ukončením a vypořádáním příslušných obchodů. Čistá výše závazků nebo pohledávek stran zbývajících po ukončení a vypořádání každého jednotlivého obchodu nebo skupiny obchodů podle smlouvy o závěrečném vyrovnání může být stanovena například jako čistý výsledek kótací příslušných sazeb, cen nebo kurzů získaných od jednoho či více obchodníků na relevantních trzích.

(2) Smlouvou o závěrečném vyrovnání se rozumí smlouva, včetně jakékoli rámcové smlouvy, uzavřená k úpravě vztahů z jednoho nebo více obchodů s deriváty, repo obchodů, půjček cenných papírů nebo jiných finančních obchodů uzavřených mimo organizované veřejné trhy, která stanoví, že na základě výše zisku či ztráty stran, ať již skutečné nebo předpokládané, má být vypočtena čistá výše zbývajících závazků nebo pohledávek stran v souvislosti s ukončením a vypořádáním jednoho nebo více obchodů uzavřených podle takové smlouvy.

Pokud tento zákon požaduje uvedení identifikačního čísla nebo rodného čísla, tato čísla se uvádějí jen u osob, kterým byla přidělena.

Odpovědnost za škodu způsobenou porušením povinností podle tohoto zákona se řídí úpravou náhrady škody podle obchodního zákoníku, pokud tento zákon nestanoví něco jiného.

zrušen

(1) Komise je oprávněna pozastavit obchodování s registrovanými cennými papíry nebo s určitým registrovaným cenným papírem na veřejném trhu, který vznikl nebo je organizován na základě jí vydaného povolení.

(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 lze vydat, pouze jestliže není možné jinak zabránit velkým hospodářským ztrátám nebo jinému závažnému ohrožení, nejdéle na dobu 6 měsíců, a to i opakovaně.

(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 musí obsahovat určení doby trvání a rozsahu pozastavení obchodování. Řízení o pozastavení je možno zahájit vydáním rozhodnutí. Opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(4) Komise je oprávněna zároveň s rozhodnutím o pozastavení obchodování s určitým registrovaným cenným papírem uložit organizátorovi veřejného trhu, aby ve stanovené lhůtě přezkoumal, zda jsou splněny podmínky pro vyloučení cenného papíru z obchodování na jím organizovaném trhu, a o výsledku informoval Komisi.

(5) Účastníkem řízení podle odstavce 1 je organizátor veřejného trhu a v případě, že má být nebo bylo pozastaveno obchodování s určitým registrovaným cenným papírem, též emitent.

(1) Jsou-li splněny podmínky § 91 odst. 2, může Komise zakázat veškeré převody určitého registrovaného cenného papíru. Ustanovení § 91 se použije obdobně.

(2) Účastníkem řízení je emitent, a jde-li o zaknihované cenné papíry, též středisko. V rozhodnutí Komise určí, ve kterých alespoň dvou celostátně distribuovaných denících bude výrok rozhodnutí uveřejněn. Komise zajistí uveřejnění podle předchozí věty neprodleně po vydání rozhodnutí.

(3) Komise může za porušení zákazu podle odstavce 1 uložit pokutu podle § 86 odst. 1 písm. b). Ustanovení § 87 se použijí obdobně.

(1) Cenné papíry s výjimkou cenných papírů podle § 73 odst. 2 vydané přede dnem účinnosti tohoto zákona se považují za veřejně obchodovatelné cenné papíry, nevyplývá-li ze zvláštního zákona38) nebo rozhodnutí emitenta, které učinil přede dnem účinnosti tohoto zákona, něco jiného.

(2) Emitent cenných papírů veřejně obchodovatelných podle odstavce 1 je povinen nejpozději do 31. prosince 1993 uveřejnit prospekt těchto cenných papírů. Tuto povinnost nemá, jde-li o státní dluhopisy.

(3) Na žádost emitenta cenných papírů veřejně obchodovatelných podle odstavce 1 ministerstvo přidělí těmto cenným papírům ISIN.

(1) Akcie, které se nabývají v první vlně kupónové privatizace,38a) se považují za akcie, o nichž bylo rozhodnuto podle § 10 odst. 1. Lhůta, ve které jsou majitelé cenných papírů povinni odevzdat listinné cenné papíry, končí uplynutím dvou měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Na listinné cenné papíry mohou být tyto akcie přeměněny nejdříve po uplynutí tří let ode dne uplynutí lhůty podle předchozí věty.

(2) Akcie, které se nabývají s použitím investičních kupónů podle zvláštních předpisů,6) musí být vydány v podobě zaknihovaných cenných papírů.

(3) Na akcie investičních privatizačních fondů, které se nabývají s použitím investičních kupónů podle zvláštních předpisů,6) se vztahuje přiměřeně ustanovení odstavce 2. Na akcie investičních privatizačních fondů, které byly vydány do dne účinnosti tohoto zákona, se vztahuje přiměřeně ustanovení odstavce 1.

(4) Akcie zaknihované podle odstavců 2 a 3 mohou být přeměněny na listinné cenné papíry nejdříve po uplynutí tří let ode dne jejich zaknihování.

(1) Osoby, vykonávající ke dni účinnosti tohoto zákona v souladu s dosavadními právními předpisy činnost podle § 45, mohou v této činnosti pokračovat až do rozhodnutí ministerstva o jejich žádosti podle § 45, podané nejpozději do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nebude-li žádost v této lhůtě podána, oprávnění vykonávat činnost podle § 45 uplynutím této lhůty zaniká. Povolení vydaná přede dnem účinnosti tohoto zákona bankám podle zvláštních zákonů39) se považují za povolení vydaná podle § 45 odst. 1, pokud z nich nevyplývá něco jiného.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i pro osoby vykonávající činnost podle § 50 s tím, že žádost musí podat nejpozději do 31. prosince 1994.

Fyzické osoby vykonávající ke dni účinnosti tohoto zákona odborné činnosti podle § 49 musí získat povolení k této činnosti do 31. prosince 1993, jinak oprávnění k této činnosti k tomuto datu zaniká.

(1) Povolení podle § 45 odst. 1 a § 70b odst. 1 se nevyžaduje k činnosti, k jejímuž výkonu je podle zvláštního zákona oprávněna Česká národní banka.

(2) Povolení podle § 45 odst. 1 se nevyžaduje k činnosti, k jejímuž výkonu jsou podle zvláštního zákona3) oprávněny investiční společnosti a investiční fondy.