§ 5 nařízení, jímž se krajanům vracejícím se do vlasti přiznávají některé úlevy při hodnocení školského a praktického vzdělání, zkoušek a vysvědčení a při nastupování živností – Do vzdělávací lékařské činnosti
Nařízení, jímž se krajanům vracejícím se do vlasti přiznávají některé úlevy při hodnocení školského a praktického vzdělání, zkoušek a vysvědčení a při nastupování živností · 71/1947 Sb. · Školství a vzdělávání · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 5 nařízení 71/1947 Sb. upravuje, jak se krajanům vracejícím se do vlasti započítává lékařská činnost vykonaná v cizině pro získání titulu odborného lékaře nebo pro odbornou způsobilost v zubním lékařství. Uznání zahraniční praxe pro odborného lékaře: Lékařská činnost vykonaná v cizině se plně započítává do požadované vzdělávací lékařské činnosti pro získání titulu odborného lékaře, pokud splňuje určité požadavky. (§ 5 zákona č. 71/1947 Sb., nařízení, jímž se krajanům vracejícím se do vlasti přiznávají některé úlevy při hodnocení školského a praktického vzdělání, zkoušek a vysvědčení a při nastupování živností, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: žadatel
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Žadatel musí však prokázati, že alespoň po dobu jednoho roku konal vzdělávací lékařskou činnost na některém z tuzemských ústavů, označených v §§…“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Tato doba zkracuje se na dobu tří měsíců, dosáhl-li žadatel v některém cizím státě oprávnění k výkonu odborné lékařské…“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „171/1946 Sb., nikoli však pod dobu tří měsíců“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 71/1947 Sb.
(1) Do vzdělávací lékařské činnosti, požadované k nabytí způsobilosti pro udělení titulu odborného lékaře, se oprávněným osobám zcela započítává lékařská činnost, konaná na ústavech v cizině, vyhovuje-li požadavkům stanoveným v § 4, odst. 2 vládního nařízení ze dne 1. března 1932, č. 39 Sb., o užívání titulu odborného lékaře. Žadatel musí však prokázati, že alespoň po dobu jednoho roku konal vzdělávací lékařskou činnost na některém z tuzemských ústavů, označených v §§ 5 až 9 uvedeného vládního nařízení. Tato doba zkracuje se na dobu tří měsíců, dosáhl-li žadatel v některém cizím státě oprávnění k výkonu odborné lékařské prakse v příslušném oboru.
(2) Oprávněné osobě, která chce dosáhnouti odborné způsobilosti pro zubní lékařství, lze povoliti zkrácení výcviku předepsaného vládním nařízením ze dne 20. března 1936, č. 60 Sb., o podmínkách, za jakých se nabývá zvláštní odborné způsobilosti pro zubní lékařství, a o platnosti ustanovení vydaných pro ostatní obory odborné prakse lékařské i pro obor zubního lékařství, ve znění vládního nařízení č. 171/1946 Sb., nikoli však pod dobu tří měsíců. Ustanovení § 1, odst. 4 vládního nařízení č. 60/1936 Sb., ve znění vládního nařízení č. 171/1946 Sb., tu platí obdobně.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Uznání zahraniční praxe pro odborného lékaře: Lékařská činnost vykonaná v cizině se plně započítává do požadované vzdělávací lékařské činnosti pro získání titulu odborného lékaře, pokud splňuje určité požadavky.
- Povinná praxe v tuzemsku: I přes uznání zahraniční praxe musí žadatelé o titul odborného lékaře absolvovat minimálně jeden rok vzdělávací lékařské činnosti na určených tuzemských ústavech.
- Zkrácení tuzemské praxe: Pokud žadatel již v cizině získal oprávnění k výkonu odborné lékařské praxe v daném oboru, zkracuje se požadovaná tuzemská praxe na tři měsíce.
- Zkrácení výcviku pro zubní lékařství: Osobám usilujícím o odbornou způsobilost v zubním lékařství lze zkrátit předepsaný výcvik, avšak ne pod dobu tří měsíců.
Na co si dát pozor
- Ustanovení se vztahuje pouze na "oprávněné osoby", což v kontextu celého nařízení znamená krajany vracející se do vlasti.
- Uznání zahraniční praxe pro odborného lékaře je podmíněno splněním požadavků stanovených v § 4, odst. 2 vládního nařízení č. 39/1932 Sb.
- Zkrácení výcviku pro zubní lékařství se řídí vládním nařízením č. 60/1936 Sb., ve znění vládního nařízení č. 171/1946 Sb.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.