Nařízení, jímž se krajanům vracejícím se do vlasti přiznávají některé úlevy při hodnocení školského a praktického vzdělání, zkoušek a vysvědčení a při nastupování živností
Rozhodovati o tom, zda jsou splněny podmínky, aby oprávněná osoba mohla provozovati (nastoupiti) povolání (zaměstnání) přiměřené jejímu dosavadnímu povolání (zaměstnání), po případě, zda jí mohou býti povoleny úlevy podle ustanovení §§ 2 až 12, přísluší - pokud z tohoto nařízení nevyplývá něco jiného - úřadu (orgánu), jenž je povolán dáti svolení k provozování povolání, po případě oznámení o tomto provozování vzíti na vědomí, nebo uchazeče do služeb přijmouti, a to po vyjádření příslušné zájmové nebo stavovské organisace, je-li toto vyjádření předepsáno nebo obvyklé; příslušné ministerstvo si však může vyhraditi rozhodování.
Toto nařízení se nevztahuje na ustanovování ve státních a jiných veřejných službách, pro něž jsou stanoveny podmínky vládním nařízením ze dne 10. července 1931, č. 132 Sb., o zvláštních podmínkách pro ustanovení úřednickým čekatelem nebo úředníkem a pro povýšení úředníka v jednotlivých úřednických kategoriích a služebních oborech, a vládním nařízením ze dne 13. července 1934, č. 168 Sb., o kategoriích státních profesorů a státních učitelů, o zvláštních podmínkách pro ustanovení zatímním nebo definitivním státním profesorem nebo učitelem a pro povýšení profesora nebo učitele a o úředních titulech, ve znění předpisů je měnících nebo doplňujících.