Zákon o hospodářské arbitráži (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

Hospodářská arbitráž projednává a rozhoduje předsmluvní spory do 15 dnů, ostatní hospodářské spory do 30 dnů od zahájení arbitrážního řízení. Vedoucí hospodářské arbitráže může v odůvodněných případech tyto lhůty prodloužit.

(1) Arbitrážní rozhodnutí obsahuje označení orgánu hospodářské arbitráže, označení stran, jména jejich zástupců, označení předmětu sporu, arbitrážní výrok a jeho odůvodnění. Ve výroku se rozhodne též o nákladech řízení.

(2) Z odůvodnění musí být patrný skutkový stav, z něhož rozhodnutí vychází, a jak byly hodnoceny důkazy. Odůvodnění musí být přesvědčivé, aby z něho byla patrna správnost rozhodnutí, aby upevňovalo vzájemnou spolupráci socialistických organizací a vychovávalo je k ukázněnému a dobrovolnému plnění jejich povinností.

(3) Arbitrážní rozhodnutí má plně vyřešit celý předmět hospodářského sporu. Je-li to účelné, může hospodářská arbitráž rozhodnout o některé části jednání zvlášť. Rozhodnutí musí přesně vymezit povinnosti, které ukládá. Může uložit též povinnost seznámit s výsledkem projednání a rozhodnutí sporu kolektiv pracujících organizace.

(4) Chyby v psaní nebo v počtech, anebo jiné zřejmé nesprávnosti v písemném vyhotovení rozhodnutí hospodářská arbitráž opraví kdykoliv i bez návrhu organizace. Rozhodnutí o opravě doručí stranám sporu.

Arbitrážní rozhodnutí je konečné a není proti němu opravný prostředek. Vyhlašuje se zpravidla hned po skončení arbitrážního jednání. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením. Je-li nebezpečí z prodlení, může arbitr, jsou-li přítomni zástupci organizací, stanovit, že rozhodnutí nabývá právní moci již jeho vyhlášením.

(1) Je-li na základě předložených důkazů, popřípadě provedeného šetření předmět sporu plně objasněn, lze v majetkových sporech a zcela výjimečně i v jiných hospodářských sporech rozhodnout bez arbitrážního jednání.

(2) Hospodářská arbitráž může také provést arbitrážní jednání a rozhodnout v nepřítomnosti organizací, mezi nimiž je spor, byly-li o arbitrážním jednání předem uvědoměny.

(1) Na návrh nebo podle vlastní úvahy může hospodářská arbitráž rozhodnout spor o peněžitou pohledávku do 50 000 Kčs, nejde-li o spor uvedený v § 2a, arbitrážním platebním rozkazem vydaným bez slyšení organizace, proti níž arbitrážní žádost směřuje. Arbitrážním platebním rozkazem se přikazuje organizaci, proti níž arbitrážní žádost směřuje, aby zaplatila žadateli peněžitou částku v něm uvedenou, nebo, aby podala u hospodářské arbitráže písemně odůvodněné námitky a současně zaslala jejich stejnopis žadateli.

(2) Námitky proti arbitrážnímu platebnímu rozkazu musí být hospodářské arbitráži podány do 15 dnů od jeho doručení.

(3) Hospodářská arbitráž odmítne námitky, jestliže byly podány opožděně nebo nejsou-li v nich uvedeny důvody.

(4) Nepodá-li organizace, proti níž arbitrážní žádost směřuje, námitky nebo jestliže arbitráž podle odstavce 3 námitky odmítla, má arbitrážní platební rozkaz právní účinky rozhodnutí.

(5) Byly-li podány včas námitky s uvedením důvodů, zrušuje se tím arbitrážní platební rozkaz v napadené části. Hospodářská arbitráž pak postupuje podle ustanovení o arbitrážním jednání.

Organizace jsou povinny splnit arbitrážní rozhodnutí ve lhůtě v něm stanovené, a nebyla-li lhůta stanovena, do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci. Uplynutím této lhůty stává se rozhodnutí vykonatelným. Na žádost vyznačí hospodářská arbitráž vykonatelnost doložkou na rozhodnutí.

(1) Rozhodnutí je možno vykonat jen požádá-li oprávněná organizace o jeho výkon do jednoho roku po uplynutí lhůty stanovené k plnění, a není-li lhůta stanovena, do jednoho roku od právní moci rozhodnutí; jinak její právo zaniká. To platí i tehdy, jde-li o hospodářské spory, které rozhodují soudy nebo jiné orgány (§ 2 odst. 2 a 3).

(2) Rozhodnutí, ukládající organizaci peněžité plnění, včetně pokut, poplatků a odvodů do státního rozpočtu, které nebylo ve lhůtě uvedené v § 39 splněno, se vykonává odepsáním z účtu povinné strany u peněžního ústavu podle zvláštních předpisů.

(3) Rozhodnutí ukládající organizaci nepeněžité plnění hospodářská arbitráž vynucuje pořádkovou pokutou do 100 000 Kčs. Tuto pokutu lze ukládat opětovně.

(4) O návrhu na výkon rozhodnutí uložením pořádkové pokuty rozhoduje hospodářská arbitráž vždy písemným rozhodnutím, zpravidla bez arbitrážního jednání. Považuje-li to hospodářská arbitráž za nutné, rozhoduje za účasti organizací. Pro toto řízení platí ostatní ustanovení části třetí přiměřeně.

(5) Jestliže hospodářská arbitráž z důvodů zvláštního zřetele hodných nevyhoví návrhu na výkon rozhodnutí uložením pořádkové pokuty, rozhodne o odkladu výkonu a pokutu uloží na žádost oprávněné organizace, podanou poté, co důvody odkladu pominou.

(6) Prokáže-li organizace, že povinnosti uložené rozhodnutím nebo jim odpovídající práva přešly na jinou organizaci, lze rozhodnutí vykonat proti nebo ve prospěch této jiné organizace; hospodářská arbitráž v rozhodnutí vyznačí, že došlo k přechodu povinností nebo práv na jinou organizaci.

(1) V závažných případech zjišťuje orgán hospodářské arbitráže, který byl příslušný pro rozhodnutí sporu, buď z vlastního podnětu nebo na základě podnětu Státní arbitráže České socialistické republiky, Státní arbitráže Slovenské socialistické republiky nebo Státní arbitráže Československé socialistické republiky, zda bylo rozhodnutí splněno.

(2) Organizace označené v rozhodnutí jako strany hospodářského sporu jsou povinny na výzvu orgánu hospodářské arbitráže, obsaženou v rozhodnutí nebo učiněnou samostatně, ve stanovené lhůtě sdělit, zda bylo rozhodnutí splněno; podle okolností případu jsou povinny k tomuto sdělení předložit též příslušný doklad a poskytnout další požadovanou součinnost.

(1) Jestliže rozhodnutím krajské státní arbitráže byly porušeny právní předpisy nebo zásady hospodářské politiky Československé socialistické republiky, příslušná Státní arbitráž České socialistické republiky nebo Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky na návrh rozhodnutí změní nebo zruší a přikáže spor k novému projednání anebo učiní jiné opatření. Z vlastního podnětu může příslušná Státní arbitráž České socialistické republiky nebo Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky tak učinit do dvou měsíců od právní moci rozhodnutí; jsou-li pro to zvlášť naléhavé důvody, může tak učinit i po této lhůtě, nejdéle však do dvou let od právní moci rozhodnutí.

(2) Příslušná Státní arbitráž České socialistické republiky nebo Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky přezkoumá na návrh rozhodnutí krajské státní arbitráže též tehdy, jestliže po vydání rozhodnutí byly zjištěny nové skutečnosti, které nemohly být stranám sporu známy v době jeho vydání, mají však podstatný význam pro rozhodnutí a se zřetelem na ně je rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo zásadami hospodářské politiky Československé socialistické republiky. Na základě takových nových skutečností může příslušná Státní arbitráž České socialistické republiky nebo Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky přezkoumat rozhodnutí krajské státní arbitráže z vlastního podnětu.

(3) Za podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2 ve sporech projednaných a rozhodnutých Státní arbitráží České socialistické republiky nebo Státní arbitráží Slovenské socialistické republiky učiní stejné opatření Státní arbitráž Československé socialistické republiky.

(4) Z podnětu hlavního arbitra Československé socialistické republiky je příslušná Státní arbitráž České socialistické republiky nebo Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky povinna do 15 dnů zahájit řízení o přezkoumání rozhodnutí krajské státní arbitráže.

(5) Návrh na přezkoumání může organizace nebo orgán, který je stranou ve sporu, podat do 15 dnů od doručení rozhodnutí, a jde-li o návrh na přezkoumání z důvodů uvedených v odstavci 2, do 15 dnů od zjištění nových skutečností. Podává ho u hospodářské arbitráže, která rozhodla. Návrh musí být podepsán statutárním orgánem organizace a jeho stejnopis musí být současně zaslán druhé organizaci. K návrhu na přezkoumání se musí připojit potřebné doklady a doklad o zaplacení arbitrážního poplatku za přezkoumání rozhodnutí. Návrh na přezkoumání rozhodnutí ve sporech uvedených v § 2a má odkladný účinek. Druhá organizace je povinna se k návrhu na přezkoumání vyjádřit. Postupuje přitom obdobně podle § 23.

(6) V případech, kdy tak stanoví příslušný hlavní arbitr, přezkoumají rozhodnutí tři arbitři, z nichž arbitr určený hlavním arbitrem předsedá; vyžaduje-li to povaha projednávané věci, jedná se o přezkoumání za účasti organizací. Jinak platí pro jednání o přezkoumání přiměřeně ustanovení části třetí.

Rozhodnutí vydané podle § 41 nabývá právní moci doručením. Pokud bylo přezkoumané rozhodnutí změněno, je organizace povinna je splnit ve lhůtě stanovené rozhodnutím o přezkoumání a nebyla-li lhůta stanovena, do 15 dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci. Uplynutím této lhůty se stává rozhodnutí vykonatelným.

(1) Presidium Státní arbitráže Československé socialistické republiky může z důvodů uvedených v § 41 odst. 1 a 2 změnit rozhodnutí orgánu hospodářské arbitráže nebo je zrušit a přikázat spor k novému projednání. Jde-li o rozhodnutí krajské státní arbitráže nebo Státní arbitráže České socialistické republiky nebo Státní arbitráže Slovenské socialistické republiky, lze návrh na toto opatření podat jen tehdy, bylo-li rozhodnutí přezkoumáno podle § 41 odst. 1 až 3. Návrh předkládá presidiu Státní arbitráže Československé socialistické republiky příslušný orgán hospodářského řízení nebo některý ze členů presidia.

(2) Presidium Státní arbitráže Československé socialistické republiky z důvodů uvedených v § 41 odst. 1 a 2 změní nebo zruší rozhodnutí ve sporech uvedených v § 13 a přikáže spor k novému projednání anebo učiní jiné opatření. Návrh předkládá organizace nebo orgán, který je stranou ve sporu; ustanovení § 41 odst. 5 platí obdobně. Presidium Státní arbitráže Československé socialistické republiky může rozhodnutí přezkoumat též na návrh některého ze členů presidia, nejdéle však do dvou let od právní moci rozhodnutí.

Bylo-li rozhodnutí, na základě něhož bylo poskytnuto plnění, zrušeno, orgán hospodářské arbitráže v rozhodnutí o přezkoumání uloží organizaci, aby plnění v odpovídajícím rozsahu vrátila, a není-li to možné nebo účelné, aby nahradila cenu podle doby plnění. Bylo-li takové rozhodnutí změněno, rozhodne orgán hospodářské arbitráže zároveň o majetkovém vypořádání celého předmětu sporu.

Při novém projednání sporu je orgán hospodářské arbitráže vázán právním názorem vyjádřeným v rozhodnutí vydaném podle § 41 nebo § 42.

Za řízení před orgány hospodářské arbitráže se platí poplatky stanovené zvláštními předpisy.

(1) Náklady arbitrážního řízení jsou

a) arbitrážní poplatek,

b) odměna a náhrada nákladů znalce, jakož i náhrada nutných výdajů, popřípadě ušlého výdělku těch, kteří před hospodářskou arbitráží vypovídají podle § 25 odst. 1.

(2) O náhradě nákladů arbitrážního řízení rozhoduje hospodářská arbitráž podle výsledku sporu nebo podle schválené dohody stran (§ 27), popřípadě též s přihlédnutím k okolnostem vzniku a průběhu sporu.

(3) Jestliže je rozhodnutí po přezkoumání podle § 41 nebo § 42 zrušeno a spor přikázán k novému projednání, rozhodne orgán hospodářské arbitráže podle výsledku nového projednání o nákladech řízení, včetně poplatku za přezkoumání rozhodnutí. Je-li přezkoumané arbitrážní rozhodnutí ponecháno beze změny, nese poplatek za přezkoumání rozhodnutí navrhovatel. Je-li přezkoumané rozhodnutí změněno nebo je-li učiněno jiné opatření, rozhodne se o nákladech řízení podle výsledku přezkoumání, popřípadě též s přihlédnutím k okolnostem, které přezkoumání vyvolaly.

Hospodářská arbitráž doručuje písemnosti zpravidla poštou, a to do sídla organizace; jestliže však organizace uvede v arbitrážní žádosti, popřípadě ve vyjádření k arbitrážní žádosti místo pro písemný styk, doručují se písemnosti do tohoto místa.

(1) Hospodářská arbitráž je povinna upozorňovat příslušné vedoucí pracovníky socialistických organizací a orgánů hospodářského řízení na podstatné závady v činnosti socialistických organizací a orgánů hospodářského řízení, které vyšly najevo při výkonu arbitrážní činnosti (signalizace).

(2) Ten, kdo byl upozorněn na závadu, je povinen nejpozději do 30 dnů od doručení, nebyla-li stanovena jiná lhůta, sdělit, jaká opatření učinil k odstranění závady. Nevyhoví-li vedoucí pracovník socialistické organizace upozornění (signalizaci), popřípadě nemůže-li odstranit závadu v rámci své působnosti, je povinen postoupit upozornění (signalizaci) v téže lhůtě příslušnému orgánu hospodářského řízení a informovat o svém postupu hospodářskou arbitráž.

Hospodářská arbitráž je povinna soustavně zkoumat příčiny závad a zevšeobecňovat poznatky z arbitrážní činnosti. O výsledcích této činnosti je povinna příslušným orgánům podat zprávy s případnými návrhy obecných opatření na odstranění závad.

(1) Hospodářská arbitráž může v případě neplatnosti právního úkonu uložit odvod do příslušného státního rozpočtu, jestliže při projednávání sporu zjistí, že byly splněny podmínky stanovené zvláštním předpisem5) pro jeho uložení.

(2) Hospodářská arbitráž může uložit odvod až do výše částky, která měla být jako penále zaplacena (dále jen „odvod penále“) do příslušného státního rozpočtu, zjistí-li při projednávání sporu nebo v řízení o odvodu penále do státního rozpočtu, že byly splněny podmínky stanovené pro uložení tohoto odvodu zvláštním předpisem.6)

(3) Řízení o odvodu penále zahajuje hospodářská arbitráž na návrh příslušného orgánu, učiněný na základě jeho kontrolní nebo revizní činnosti. Návrh musí obsahovat

a) označení organizací, jimž má být odvod uložen,

b) skutečnosti, které odůvodňují uložení odvodu, zejména den vzniku a zániku práva na penále,

c) výši penále, které mělo být zaplaceno.

(4) K projednání návrhu podle odstavce 3 je příslušný orgán hospodářské arbitráže, který by byl příslušný k projednání a rozhodnutí sporu o zaplacení penále. Návrh musí být současně zaslán organizacím, jimž se uložení odvodu penále navrhuje. Organizace je povinna do 15 dnů od doručení návrhu sdělit k němu své stanovisko hospodářské arbitráži, navrhovateli a druhé organizaci.

(5) Návrh na přezkoumání rozhodnutí o odvodu podle odstavců 1 a 2 má odkladný účinek.

(1) Hospodářská arbitráž může hospodářskou pokutu uložit, zjistí-li, že jsou pro uložení pokuty splněny podmínky stanovené zvláštním předpisem.7)

(2) Řízení o uložení hospodářské pokuty zahajuje hospodářská arbitráž na návrh Výboru lidové kontroly Československé socialistické republiky, Výboru lidové kontroly České socialistické republiky, Výboru lidové kontroly Slovenské socialistické republiky, federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky, ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky, Federálního cenového úřadu, Státní banky československé (dále jen „navrhovatel“) nebo z vlastního podnětu.

(3) Návrh na uložení hospodářské pokuty musí obsahovat označení organizace, proti níž návrh směřuje, skutečnosti a důkazy, kterými se odůvodňuje zahájení řízení, a navrhovanou výši hospodářské pokuty s uvedením okolností, které mohou mít vliv na její uložení a její výši.

(4) K návrhu musí navrhovatel připojit kontrolní nebo revizní zprávu (protokol), kterou návrh odůvodňuje. Stejnopis návrhu musí současně zaslat organizaci, proti níž návrh směřuje.

(5) Organizace, proti níž návrh směřuje, je povinna do 15 dnů od obdržení stejnopisu návrhu zaslat hospodářské arbitráži a navrhovateli vyjádření k návrhu na uložení hospodářské pokuty.

(6) O návrhu na uložení hospodářské pokuty rozhodují vždy tři arbitři, z nichž jeden předsedá. Tyto arbitry a předsedajícího určí příslušný hlavní arbitr. Souvisí-li uložení hospodářské pokuty se zajištěním obrany a bezpečnosti státu nebo s dodávkami v oboru státních hmotných rezerv, je jedním z arbitrů náčelník vojenské složky Státní arbitráže Československé socialistické republiky nebo jeho zástupce. V řízení zahájeném z vlastního podnětu se postupuje obdobně.

(7) Jednání o návrhu na uložení hospodářské pokuty jsou povinni se zúčastnit vedoucí pracovníci organizace, proti níž bylo řízení zahájeno, a pověřený zástupce navrhovatele.

(8) V rozhodnutí hospodářské arbitráže, kterým se organizaci ukládá povinnost odvést do státního rozpočtu hospodářskou pokutu, může být uložena též povinnost uveřejnit rozhodnutí. Hospodářská arbitráž může v rozhodnutí též stanovit, že rozhodnutí uveřejní, a to na náklad povinné organizace.

(9) Rozhodnutí o uložení hospodářské pokuty může změnit jen presidium Státní arbitráže Československé socialistické republiky. Návrh na toto opatření může předložit presidiu navrhovatel nebo organizace, jíž byla pokuta uložena, do 15 dnů od doručení rozhodnutí; včas podaný návrh má odkladný účinek. Po uplynutí této lhůty může návrh na opatření presidia podat některý z členů presidia, nejdéle však do dvou let od právní moci rozhodnutí.

(1) Odvody a hospodářské pokuty uložené podle § 46a a 46b organizacím v působnosti federace se odvádějí do státního rozpočtu federace, odvody a hospodářské pokuty uložené ostatním organizacím se odvádějí do státních rozpočtů republik.

(2) V rozhodnutí o uložení odvodu do státního rozpočtu a o uložení hospodářské pokuty se uvede, která organizace a jakou částku je povinna odvést. V rozhodnutí se uvede též finanční správa, na jejíž účet má být určená částka odvedena; stejnopis rozhodnutí zašle hospodářská arbitráž také tomuto orgánu.

(1) Hospodářská arbitráž vysloví neplatnost opatření orgánu hospodářského řízení, zjistí-li, že jsou pro to splněny podmínky stanovené zvláštním předpisem.8)

(2) Řízení o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení zahajuje hospodářská arbitráž na návrh organizace nebo z vlastního podnětu. Návrh na zahájení řízení může organizace podat nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy opatření nabylo účinnosti. Z vlastního podnětu zahájí hospodářská arbitráž řízení i po této lhůtě, je-li na vyslovení neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení naléhavý společenský zájem, nejdéle však do dvou let ode dne, kdy opatření nabylo účinnosti.

(3) Návrh na zahájení řízení o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení musí obsahovat označení orgánu hospodářského řízení, proti němuž návrh na vyslovení neplatnosti opatření směřuje, označení opatření, jehož neplatnost má hospodářská arbitráž vyslovit, skutečnosti a důkazy, jimiž organizace návrh na vyslovení neplatnosti opatření odůvodňuje.

(4) Stejnopis návrhu na zahájení řízení o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení musí organizace současně zaslat orgánu hospodářského řízení, proti němuž návrh na zahájení řízení směřuje.

(5) Orgán hospodářského řízení, proti němuž návrh na zahájení řízení o neplatnosti jeho opatření směřuje, je povinen do 15 dnů od obdržení stejnopisu návrhu zaslat hospodářské arbitráži a organizaci, která návrh na zahájení řízení podala, vyjádření k návrhu. Ve vyjádření musí být uvedeno zejména stanovisko k návrhu a označení skutečností a důkazů, na něž se orgán hospodářského řízení odvolává.

(6) O návrhu na vyslovení neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení rozhodují vždy tři arbitři, z nichž jeden předsedá. Tyto arbitry a předsedajícího určí příslušný hlavní arbitr. Souvisí-li opatření, jehož neplatnost má hospodářská arbitráž vyslovit, se zajištěním obrany a bezpečnosti státu nebo s dodávkami v oboru státních hmotných rezerv, je jedním z arbitrů náčelník vojenské složky Státní arbitráže Československé socialistické republiky nebo jeho zástupce. V řízení zahájeném z vlastního podnětu se postupuje obdobně.

(7) Jednání o návrhu na vyslovení neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení jsou povinni se zúčastnit pověření pracovníci orgánu hospodářského řízení a vedoucí pracovníci organizace, která návrh na zahájení řízení podala.

(8) Rozhodnutí o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení může změnit jen presidium Státní arbitráže Československé socialistické republiky. Návrh na toto opatření může předložit presidiu organizace, která návrh na zahájení řízení o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení podala, nebo orgán hospodářského řízení, o jehož opatření bylo rozhodnuto, do 15 dnů od doručení rozhodnutí; včas podaný návrh má odkladný účinek. Po uplynutí této lhůty může návrh na opatření presidia podat některý z členů presidia, nejdéle však do dvou let od právní moci rozhodnutí.

Pro řízení o odvodu penále do státního rozpočtu, o uložení hospodářské pokuty a o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení platí přiměřeně ustanovení části třetí. Za řízení o odvodu penále do státního rozpočtu a o uložení hospodářské pokuty se arbitrážní poplatky neplatí.

Lhůta pro podání a pro všechny ostatní projevy organizací je zachována, jestliže písemnost nejpozději v poslední den lhůty došla hospodářské arbitráži nebo byla podána doporučeně na poštu. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu nebo na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejblíže příští pracovní den.

Jestliže z jednání organizační jednotky socialistické organizace9) je zavázána organizace nebo jestliže organizace odpovídá za závazky své organizační jednotky, pokládá se právo uplatněné vůči organizační jednotce též za právo uplatněné vůči organizaci.

Úprava místní příslušnosti hospodářské arbitráže platná pro odštěpné závody se vztahuje i na vnitřní organizační jednotky státních podniků, které vystupují v právních vztazích jménem státního podniku.10)

Arbitrážní orgány zřízené podle dosavadních předpisů se považují za orgány zřízené podle tohoto zákona. Pro jejich organizační začlenění, příslušnost a pro řízení před nimi však platí tento zákon.

(1) Arbitrážní orgány a soudy dokončí spory zahájené u nich před účinností tohoto zákona, i kdyby podle jeho ustanovení tyto spory do jejich pravomoci nebo příslušnosti již nepatřily.

(2) Ve sporech, které podle tohoto zákona hospodářská arbitráž nerozhoduje a rozhodují je soudy (§ 2 odst. 2, popřípadě 3 a § 3), jsou organizace, mezi nimiž takový spor je, způsobilé být účastníkem řízení před soudy.

(3) Pravomoc v hospodářských sporech o náhradu škody související s provozem dopravních prostředků (včetně sporů z regresních nároků) přejde na hospodářskou arbitráž dnem, který stanoví vláda Československé socialistické republiky. Do toho dne rozhodují tyto spory podle dosavadních předpisů soudy.

Všechny orgány i pracovníci jakkoli činní v arbitrážním řízení jsou povinni učinit všechna opatření potřebná k tomu, aby státní, hospodářské a služební tajemství bylo zachováno.

Zrušují se

vládní nařízení č. 47/1953 Sb., o státní arbitráži, ve znění vládních nařízení č. 77/1953 Sb., č. 45/1954 Sb., č. 28/1959 Sb. a zákonného opatření č. 87/1961 Sb.,

vyhláška hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 147/1957 Ú. l., kterou se vydává arbitrážní řád,

vyhláška ministerstev spravedlnosti a financí č. 149/1957 Ú. l., o výkonu arbitrážních rozhodnutí,

vyhláška hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 140/1960 Sb., o pověření rozhodováním některých sporů patřících před Státní arbitráž Československé socialistické republiky, ve znění předpisů ji měnících a doplňujících a

předpisy o resortních (družstevních) arbitrážích, vydané příslušnými ministry (ústředními svazy družstev).

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1963.

Zákon č. 116/1965 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, nabyl účinnosti dnem 10. listopadu 1965. Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 106/1967 Sb., o změně a doplnění zákona o hospodářské arbitráži, nabylo účinnosti dnem 24. listopadu 1967. Zákon č. 139/1970 Sb., kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona o hospodářské arbitráži, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1971. Zákon č. 166/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o hospodářské arbitráži, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1983. Zákon č. 99/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o hospodářské arbitráži, nabyl účinnosti dnem 1. července 1988.

Indra v. r.

1) § 17 odst. 2 a § 113 hospodářského zákoníku.

2) § 2 zákona č. 101/1963 Sb., o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu).

3) § 26a hospodářského zákoníku.

Článek III bod 1 zákona č. 98/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje hospodářský zákoník.

4) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

5) § 24 odst. 2 hospodářského zákoníku.

6) § 142 odst. 4 hospodářského zákoníku.

7) § 384a a 384b hospodářského zákoníku.

8) § 26c hospodářského zákoníku.

9) § 17 odst. 2 hospodářského zákoníku.

10) § 5 odst. 3 zákona č. 88/1988 Sb., o státním podniku.