Úplné znění zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Zahraničními osobami zabývajícími se kolektivním investováním se rozumí

a) právnické osoby se sídlem v zahraničí, nebo

b) jakékoli jiné organizační formy obhospodařované právnickými osobami se sídlem v zahraničí, které vykonávají činnost odpovídající činnosti podle § 2 tohoto zákona na základě povolení příslušného orgánu dozoru ve státu sídla.

(2) Podnikáním zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním na území České republiky se rozumí zřízení pobočky v České republice nebo nabízení, vydávání, prodej nebo zpětný odkup cenných papírů jí emitovaných uskutečňovaný přímo nebo prostřednictvím jiné osoby.

(1) Zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním, která hodlá přímo nebo prostřednictvím jiné osoby nabízet, vydávat, prodávat nebo zpětně odkupovat cenné papíry na území České republiky nebo která má v úmyslu zřídit na území České republiky pobočku, musí mít povolení k činnosti vydané Komisí. Pro udělování povolení se přiměřeně použijí ustanovení § 8 a 9 tohoto zákona. Podnikání zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním na území České republiky se řídí právním řádem České republiky.

(2) Jestliže má zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním v úmyslu zřídit na území České republiky pobočku, je povinna kromě získání povolení splnit také požadavky obchodního zákoníku týkající se organizačních složek podniků zahraničních osob. Oprávnění podnikat na území České republiky prostřednictvím pobočky vznikne zápisem do obchodního rejstříku v souladu s obchodním zákoníkem. Oprávnění zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním, která nezřizuje na území České republiky pobočku, podnikat v České republice vznikne udělením povolení podle odstavce 1; tato osoba se nezapisuje do obchodního rejstříku.

(3) Žádost o povolení podle odstavce 1 musí obsahovat

a) obchodní firmu, sídlo a údaj o zápisu do obchodního rejstříku nebo údaj o jiném způsobu zveřejnění údajů v souladu se zákony státu sídla žadatele, povolení, na jehož základě žadatel podniká ve státu sídla,

b) popis způsobu, jakým bude žadatel na území České republiky vykonávat činnost, a podrobné informace o způsobu nabízení, vydávání nebo prodeji cenných papírů na území České republiky,

c) údaje o tom, kým a jakým způsobem bude nebo je fond obhospodařován a jakým způsobem je ve státu, kde byl zřízen, regulován, jedná-li se o fond,

d) obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo banky nebo pobočky zahraniční banky, která bude vykonávat činnosti podle § 35o odst. 1, a smlouvu, na jejímž základě bude tyto činnosti vykonávat,

e) zakladatelské dokumenty a statut, který má nejméně náležitosti podle § 16,

f) prospekt cenných papírů, které mají být v České republice nabízeny, vydávány nebo prodávány,

g) poslední výroční zprávu a pololetní zprávu,

h) údaj o sídle pobočky a jméno, rodné číslo, je-li přiděleno, jinak datum narození, a bydliště osob navrhovaných do vedení pobočky, má-li být v České republice zřízena pobočka,

i) pro každou osobu podle písmene h) výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší 3 měsíců; zahraniční fyzická osoba předloží též dokument obdobného charakteru vydaný příslušným orgánem ve státu trvalého pobytu, ve státu, jehož je občanem, není-li totožný se státem trvalého pobytu, jakož i ve státech, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala více než 3 měsíce; nejsou-li dokumenty příslušným státem vydávány, nahradí je zahraniční fyzická osoba čestným prohlášením,

j) potvrzení příslušného orgánu dozoru ve státu sídla zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním o tom, že tato osoba je držitelem příslušného povolení v tomto státu, souhlas tohoto orgánu s podnikáním této osoby v České republice a jeho prohlášení, že nad tímto podnikáním bude vykonáván dozor, a

k) další informace a dokumenty určené Komisí.

(4) Všechny údaje musí být uvedeny v českém jazyce a všechny dokumenty musí být předloženy i v úředně ověřeném překladu do českého jazyka. Komise může na žádost žadatele ohledně některých dokumentů upustit od požadavku ověřeného překladu do českého jazyka.

(5) Komise může vydat povolení podle odstavce 1, pouze pokud

a) sídlo a skutečné sídlo zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním je ve státu, který této osobě vydal povolení k takové činnosti,

b) předmětem podnikání zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním je vydávání cenných papírů za účelem kolektivního investování a investování takto shromážděných peněžních prostředků převážně do cenných papírů obchodovaných na veřejných trzích zemí OECD za předpokladu, že zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním je povinna odkoupit jí vydané cenné papíry, požádá-li o to majitel cenných papírů, a za podmínek ne horších, než jaké stanoví § 11 odst. 1 a § 13 odst. 1,

c) právními předpisy ve státu sídla zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním je zajištěna úroveň ochrany investorů, která je stejná nebo vyšší než úroveň ochrany zajištěná investorům tímto zákonem,

d) osoby navrhované do vedení pobočky, jestliže má být na území České republiky zřízena, mají dobrou pověst, dostatečnou kvalifikaci a zkušenosti,

e) příslušný orgán dozoru ve státu sídla zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním vydal potvrzení podle odstavce 3 písm. j), a

f) zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním uzavřela smlouvu s bankou nebo pobočkou zahraniční banky, která bude vykonávat činnosti podle § 35o odst. 1.

(6) V povolení Komise uvede, v jakém rozsahu je zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním oprávněna podnikat na území České republiky. Komise může v povolení stanovit podmínky, které musí zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.

(7) Postup podle odstavců 1 až 6 neplatí pro osoby, na které se vztahuje § 35r.

(1) Zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním, která hodlá podnikat v České republice, je povinna určit alespoň jednu banku nebo pobočku zahraniční banky, která má bankovní licenci k výkonu činnosti depozitáře, jejímž prostřednictvím bude vyplácet podílníky nebo jiné oprávněné osoby, odkupovat cenné papíry nebo je vyplácet, uveřejňovat informace povinně poskytované podle tohoto zákona a plnit povinnosti související s daňovým řízením. Zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním, která hodlá podnikat v České republice bez zřízení pobočky, je dále povinna pověřit tuto banku nebo pobočku zahraniční banky zastupováním ve styku s Komisí, soudy a jinými orgány veřejné správy v České republice.

(2) Banka nebo pobočka zahraniční banky s pověřením podle odstavce 1 věty druhé zastupuje zahraniční osobu zabývající se kolektivním investováním při soudních jednáních souvisejících s jejím podnikáním v České republice, při jednáních s Komisí a s jinými orgány veřejné správy České republiky, včetně zastupování pro účely doručování písemností. Toto oprávnění nemůže být omezeno nebo vyloučeno. Příslušnost soudu pro řízení související s podnikáním zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním v České republice se řídí sídlem pověřené banky, pobočky zahraniční banky. Tato příslušnost soudu nemůže být dohodou stran měněna.

(3) Každou změnu banky nebo pobočky zahraniční banky podle odstavce 1 nebo údajů uvedených v § 35n odst. 3 písm. d) oznámí zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním bez zbytečného odkladu Komisi. Seznam zahraničních osob zabývajících se kolektivním investováním, které mají povolení podle § 35n odst. 1, spolu s údaji o bance nebo pobočce zahraniční banky podle odstavce 1 a veškeré změny v těchto údajích uveřejňuje Komise ve Věstníku Komise.

(4) Jestliže zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním oprávněně podniká na území České republiky, je povinna poskytovat v českém jazyce informace, které musí být uveřejňovány stejným způsobem a se stejným obsahem jako informace uveřejňované ve státu sídla této osoby.

(5) Při výkonu oprávněné činnosti na území České republiky je zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním povinna dodržovat povinnosti stanovené právním řádem České republiky, nevyplývá-li z povahy věci něco jiného. Tato osoba je zejména povinna dodržovat povinnosti podle § 17a, 23, 25, 26 a 26a tohoto zákona.

Zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním mohou při výkonu svých činností užívat označení právní formy, které užívají ve státu svého sídla. Jestliže by z takového užívání mohlo vzniknout nebezpečí záměny nebo klamavosti, může Komise uložit užívání vysvětlujícího dodatku.

(1) Komise je oprávněna vykonávat státní dozor nad podnikáním zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním na území České republiky a nad výkonem činností banky podle § 35o odst. 1 tohoto zákona a podle zákona o Komisi pro cenné papíry v té míře, v jakém působí na území České republiky.

(2) Zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním, které mají právo podnikat na území České republiky, jsou povinny informovat neprodleně Komisi o změnách všech skutečností, které uvedly nebo které byly obsahem listin předložených spolu s žádostí o povolení včetně veškerých změn statutu.

(3) Zjistí-li Komise, že zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním nebo banka při činnosti podle § 35o odst. 1 porušuje povinnosti stanovené zákonem nebo povolením, nebo zjistí-li nedostatky v její činnosti nebo v činnosti osob ve vedení pobočky, zaměstnanců pobočky nebo jiných osob ovlivňujících její činnost, je oprávněna uložit opatření k nápravě, zejména může uložit, aby zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním vyměnila osoby ve vedení pobočky, aby zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním ukončila nepovolenou činnost a obnovila právní stav. Komise může zahraniční osobě zabývající se kolektivním investováním pozastavit povolení k činnosti na území České republiky nebo toto povolení odejmout. Komise může zahraniční osobě zabývající se kolektivním investováním nebo bance podle § 35o odst. 1 uložit též pokutu podle § 37 odst. 2. Ustanovení § 37 odst. 5 a 6, § 37j a 37k se použije obdobně. O každém opatření k nápravě nebo sankci podle části desáté tohoto zákona informuje Komise bez zbytečného odkladu příslušný orgán dozoru ve státu sídla zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním.

(4) Kromě případů uvedených v odstavci 3 odejme Komise zahraniční osobě zabývající se kolektivním investováním povolení k činnosti na území České republiky, jestliže příslušný orgán dozoru ve státu sídla odejme této osobě povolení k činnosti osoby zabývající se kolektivním investováním.

(5) Jestliže zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním nebo jiná osoba bez povolení Komise nabízí, vydává, prodává nebo zpětně odkupuje v České republice cenné papíry emitované zahraniční osobou zabývající se kolektivním investováním, může Komise uložit opatření k nápravě nebo sankci podle § 37.

(1) Jestliže zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním splňující podmínky evropské licence podle směrnice Evropské rady ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních ustanovení týkajících se organismů kolektivního investování do cenných papírů č. 85/611/EHS (dále jen „evropská směrnice“)6d) a mající sídlo na území členského státu Evropské unie nebo jiného státu Evropského hospodářského prostoru hodlá nabízet, vydávat nebo prodávat cenné papíry na území České republiky, je povinna informovat o tom příslušný orgán dozoru ve státu sídla a Komisi. Současně je tato osoba povinna předložit Komisi

a) osvědčení příslušného orgánu dozoru ve státu sídla, že splňuje podmínky stanovené evropskou směrnicí,

b) statut a zakladatelské dokumenty,

c) prospekt,

d) poslední výroční zprávu a pololetní zprávu, a

e) podrobné informace o způsobu nabízení, vydávání nebo prodeji cenných papírů na území České republiky.

Ustanovení § 35n odst. 4 platí obdobně.

(2) Zahraniční osoba zabývající se kolektivním investováním podle odstavce 1 může započít s nabízením, vydáváním nebo prodejem cenných papírů na území České republiky po uplynutí dvou měsíců po předložení všech dokladů uvedených v odstavci 1 Komisi, pokud Komise před uplynutím této lhůty nerozhodne, že nejsou splněny podmínky pro nabídku, vydávání nebo prodej těchto cenných papírů na území České republiky.

(3) Pro osoby uznané podle odstavců 1 a 2 neplatí ustanovení § 35o odst. 1 věta druhá. Ustanovení § 35q odst. 3 platí pro tyto osoby přiměřeně s tím, že před uložením opatření k nápravě či sankce musí Komise informovat příslušný orgán dozoru ve státu sídla a vyžádat si jeho stanovisko, ledaže opatření k nápravě či sankce, které Komise hodlá uložit, nesnese z důvodu veřejného zájmu odkladu.

(1) Investiční společnost, která zamýšlí nabízet, vydávat, prodávat nebo zpětně odkupovat podílové listy podílových fondů, jež odpovídají požadavkům evropské směrnice, na území členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „hostitelský stát“), je povinna tento záměr oznámit Komisi a příslušnému orgánu dozoru v hostitelském státu. Prokáže-li investiční společnost splnění předpokladů uvedené směrnice, vystaví o tom Komise na žádost potvrzení za účelem jeho předložení příslušnému orgánu dozoru hostitelského státu.

(2) Investiční společnost může zahájit nabídku, vydávání nebo prodej podílových listů podle odstavce 1 na území hostitelského státu, jestliže příslušný orgán dozoru hostitelského státu nevydá ve lhůtě dvou měsíců od doručení oznámení se všemi náležitostmi rozhodnutí o tom, že zamýšlený způsob a rozsah prodeje není v souladu s požadavky evropské směrnice.

(3) Investiční společnost, která nabízí, vydává nebo prodává podílové listy na území hostitelského státu, je povinna zejména

a) dodržovat předpisy platné na území hostitelského státu, které se týkají oblastí neupravených evropskou směrnicí nebo právní úpravy regulace reklamy,

b) při dodržení předpisů platných na území hostitelského státu učinit nezbytná opatření, jimiž zajistí, aby majitelé podílových listů v hostitelském státu mohli vykonávat právo na výplatu peněžních plnění a na zpětný odkup podílového listu a aby jim byl zajištěn přísun informací, které je investiční společnost povinna poskytovat, a

c) uveřejňovat údaje a dokumenty stanovené tímto zákonem nejméně v jednom úředním jazyce hostitelského státu; pro rozsah povinnosti uveřejňovat údaje a dokumenty a způsob takového uveřejňování platí obdobně ustanovení tohoto zákona.

(4) Postup podle § 37 se vztahuje též na případy porušení povinnosti na území hostitelského státu.

(5) Při výkonu dozoru podle tohoto zákona spolupracuje Komise s příslušnými orgány dozoru v hostitelském státu a poskytuje jim veškeré nezbytné informace. Informace, které Komise od těchto orgánů obdrží, smí využít výhradně pro výkon státního dozoru nebo soudního řízení podle zvláštního zákona.6da) Tím není dotčena možnost použít tyto informace pro účely trestního řízení.

(6) Každé rozhodnutí o odnětí či změně povolení udělené investiční společnosti nebo jakékoli jiné důležité rozhodnutí ve vztahu k investiční společnosti nebo jí obhospodařovanému podílovému fondu je Komise povinna bez zbytečného odkladu oznámit příslušnému orgánu dozoru v hostitelském státu, ve kterém jsou nabízeny, vydávány nebo prodávány podílové listy investiční společnosti podle odstavce 2. Povinnost podle věty první se týká též pozastavení odkupování podílového listu podle § 13.

(1) Státnímu dozoru, který vykonává Komise, podléhá činnost vykonávaná podle tohoto zákona

a) investičními společnostmi,

b) investičními fondy,

c) zakladateli investičních společností a investičních fondů do vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu,

d) členy představenstev a dozorčích rad investičních společností a investičních fondů,

e) prokuristy,

f) zaměstnanci investičních společností a investičních fondů,

g) osobami, které obstarávají vydávání akcií investičních fondů nebo vydávání podílových listů podílových fondů anebo vracení podílových listů,

h) depozitářem,

i) likvidátorem investiční společnosti nebo investičního fondu,

j) nuceným správcem investiční společnosti nebo investičního fondu,

k) akciovými společnostmi přeměněnými podle § 35i, a to za dobu, po kterou byly investičními fondy; státnímu dozoru podléhají tyto společnosti po dobu deseti let ode dne zápisu změny předmětu podnikání do obchodního rejstříku,

l) investičními společnostmi a investičními fondy, kterým bylo odejmuto povolení udělené podle § 8a, které vstoupily do likvidace, po dobu likvidace až do zániku společnosti,

m) správcem konkursní podstaty.

(2) Při výkonu státního dozoru je Komise povinna

a) dohlížet na dodržování právních předpisů v oblasti kolektivního investování a statutů fondů,

b) vydávat rozhodnutí podle tohoto zákona,

c) dbát na zajištění ochrany zájmů podílníků a akcionářů investičního fondu.

(3) Při výkonu státního dozoru je Komise oprávněna požadovat od osob uvedených v odstavci 1 informace o jejich činnosti a listiny, a to v rozsahu potřebném pro výkon státního dozoru.

(4) Ve věcech výkonu státního dozoru neupravených tímto zákonem se postupuje podle zákona o státní kontrole.6e)

(5) Komise je oprávněna ukládat sankce stanovené tímto zákonem i osobám, jejichž činnost nepodléhá státnímu dozoru podle odstavce 1, pokud porušují povinnosti stanovené v § 4 odst. 3, § 7 odst. 8 a § 9 odst. 1, 4 a 5.

(1) Komise vede seznam

a) investičních společností, podílových a investičních fondů,

b) nucených správců a likvidátorů.

(2) Seznamy vedené podle odstavce 1 uveřejňuje Komise nejméně jednou v průběhu každého kalendářního pololetí v Obchodním věstníku.

(1) Jestliže Komise při výkonu státního dozoru zjistí nedostatky v činnosti osob uvedených v § 36 odst. 1 spočívající zejména v tom, že porušují nebo porušily své povinnosti, je oprávněna

a) uložit, aby investiční společnost, investiční fond nebo depozitář ve stanovené lhůtě zjednaly nápravu a současně aby informovaly Komisi ve stanovené lhůtě o přijatých opatřeních, která povedou ke zjednání nápravy, zejména může uložit, aby

1. byly vyměněny osoby v orgánech investiční společnosti a investičního fondu,

2. byla ukončena nepovolená činnost a byl obnoven právní stav,

3. bylo sníženo základní jmění investičního fondu z důvodu úhrady ztráty, pokud ztráta v rozporu se zákonem zůstala neuhrazena,

b) nařídit změnu obhospodařující investiční společnosti, změnu depozitáře nebo rozhodnout o nuceném převodu obhospodařování podílového fondu,

c) zavést nucenou správu,

d) rozhodnout o snížení základního jmění investičního fondu,

e) odejmout povolení, na základě něhož vznikla investiční společnost nebo vznikl investiční fond anebo byl vytvořen podílový fond.

(2) Vedle nebo místo opatření podle odstavce 1 může Komise uložit investiční společnosti nebo investičnímu fondu anebo depozitáři pokutu až do výše 100 milionů Kč.

(3) Jestliže Komise zjistí, že osoba, jejíž činnost nepodléhá státnímu dozoru, porušila povinnosti stanovené v § 4 odst. 3, § 7 odst. 5 a § 9 odst. 1, 4 a 5, uloží této osobě pokutu až do výše 10 milionů Kč.

(4) Pokud Komise při výkonu státního dozoru zjistí, že osoby nepodléhající státnímu dozoru podle tohoto zákona porušily povinnosti uložené jim v § 24b, může jim uložit pokutu až do výše 10 milionů Kč. Kopii pravomocného rozhodnutí o uložení pokuty zašle Komise emitentovi daného cenného papíru.

(5) Při ukládání opatření a sankcí podle odstavců 1 až 3 Komise vychází zejména z povahy závažnosti, způsobu, doby trvání a následků protiprávního jednání.

(6) Správní řízení, v němž se ukládají opatření a sankce podle odstavců 1 až 4, lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se Komise dozvěděla o skutečnostech rozhodujících pro jejich uložení, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy povinnost, za niž jsou ukládány, byla naposledy porušena.

(1) Komise může nařídit investičnímu fondu změnu obhospodařující investiční společnosti, jestliže zjistí, že obhospodařující investiční společnost neplní nebo neplnila své povinnosti v souladu s tímto zákonem a obhospodařovatelskou smlouvou. V rozhodnutí, jímž se změna obhospodařující investiční společnosti ukládá, musí být uvedeno, jaké povinnosti obhospodařující investiční společnost porušuje nebo porušila.

(2) Povinnou náležitostí obhospodařovatelské smlouvy je ujednání o tom, že smlouva zaniká jeden měsíc po právní moci rozhodnutí Komise podle odstavce 1.

(3) Ve lhůtě podle odstavce 2 musí investiční fond uzavřít s jinou investiční společností obhospodařovatelskou smlouvu o rozsahu poskytovaných služeb, pokud se nerozhodne, že bude nakládat se svým majetkem sám.

(1) Komise může nařídit investiční společnosti nebo investičnímu fondu změnu depozitáře, jestliže zjistí, že depozitář neplní nebo neplnil své povinnosti v souladu s tímto zákonem. V rozhodnutí, jímž se změna depozitáře ukládá, musí být uvedeno, jaké povinnosti depozitář porušuje nebo porušil.

(2) Povinnou náležitostí depozitářské smlouvy je ujednání o tom, že smlouva zaniká jeden měsíc po právní moci rozhodnutí podle odstavce 1.

(3) Investiční společnost nebo investiční fond musí ve lhůtě uvedené v odstavci 2 uzavřít s jinou bankou smlouvu o výkonu funkce depozitáře.

(1) Komise může rozhodnout, že obhospodařování podílového fondu se převádí na jinou investiční společnost, jestliže

a) zjistí, že investiční společnost neplní nebo neplnila své povinnosti v souladu s tímto zákonem a statutem podílového fondu a jiná opatření uložená jí podle tohoto zákona nevedla k nápravě, nebo

b) jsou dány důvody podle § 35 odst. 3, nebo

c) odnímá investiční společnosti povolení, na jehož základě vznikla, nebo povolení, na jehož základě byl vytvořen podílový fond.

(2) V rozhodnutí podle odstavce 1 musí být uvedeno obchodní jméno a sídlo investiční společnosti, na niž má obhospodařování podílového fondu přejít. Tato investiční společnost musí dát k převzetí obhospodařování podílového fondu svůj písemný souhlas a prohlásit, že zachovává dosavadní statut podílového fondu s výjimkou změn týkajících se investiční společnosti.

(3) Do 30 dnů po právní moci rozhodnutí podle odstavce 1 je investiční společnost, na niž přešlo obhospodařování podílového fondu, povinna uveřejnit změnu statutu vyplývající z převodu obhospodařování podílového fondu i se zdůvodněním nuceného převodu obhospodařování podílového fondu, a to způsobem, který určuje statut podílového fondu pro podávání zpráv podílníkům.

(1) Komise může rozhodnout o zavedení nucené správy investiční společnosti nebo investičního fondu, jestliže jsou nebo byly v činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu opakovaně nebo závažně porušovány právní povinnosti, zejména pokud

a) investiční společnost nebo investiční fond vykonává nebo vykonával činnost, kterou jim tento zákon nedovoluje, nebo

b) investiční společnost nebo investiční fond porušuje nebo porušoval ustanovení o omezení a rozložení rizika.

(2) Nucenou správu podle odstavce 1 lze zavést, jen pokud opatření a sankce uložené podle § 37 odst. 1 písm. a) a b) nevedly k nápravě, nebo i bez uložení těchto opatření a sankcí, jestliže byly poškozeny zájmy podílníků nebo akcionářů, hrozí-li nebezpečí z prodlení.

(3) Komise rozhodne o zavedení nucené správy, nesplní-li investiční fond povinnost uvedenou v § 37a odst. 3 a § 37b odst. 3.

(4) Nuceným správcem může být pouze makléř nebo auditor zapsaný do seznamu podle § 37m.

(1) V rozhodnutí o zavedení nucené správy musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště nuceného správce, výše odměny nuceného správce a její splatnost, důvody jejího zavedení a případné omezení činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu.

(2) K zavedení nucené správy dochází okamžikem, kdy je investiční společnosti nebo investičnímu fondu doručeno písemné rozhodnutí Komise o zavedení nucené správy. Tímto dnem je zavedení nucené správy účinné vůči všem osobám. Opravný prostředek proti rozhodnutí, jímž se zavádí nucená správa, nemá odkladný účinek.

(3) Zavedením nucené správy přechází působnost představenstva a valné hromady s výjimkou uvedenou v odstavci 4 na nuceného správce. Nucený správce je povinen přijmout bezodkladně opatření ke zjednání nápravy a zajištění ochrany práv investorů.

(4) Nucený správce je vázán omezeními uvedenými v rozhodnutí o zavedení nucené správy. Nucený správce nesmí rozhodnout o zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu a bez souhlasu valné hromady nemůže

a) dát návrh na prohlášení konkursu na majetek investiční společnosti nebo investičního fondu,

b) dát návrh na zahájení vyrovnávacího řízení.

(5) Nucený správce je povinen svolat valnou hromadu investiční společnosti nebo investičního fondu do tří měsíců od zavedení nucené správy a předložit jí návrh na volbu osob do těch orgánů, které volí valná hromada, a návrh opatření k nápravě činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu.

(6) Náklady spojené s výkonem nucené správy jsou placeny z majetku investiční společnosti nebo investičního fondu.

(1) Komise jmenuje bez zbytečného odkladu nového nuceného správce, pokud

a) nucený správce zemře, nebo

b) nucený správce se vzdá své funkce písemným oznámením adresovaným Komisi, nebo

c) Komise nuceného správce odvolá.

(2) Nucený správce, který se vzdal funkce nebo byl odvolán Komisí, je povinen plnit povinnosti nuceného správce až do doby, kdy Komise jmenuje nového nuceného správce.

(3) Komise odvolá nuceného správce, pokud porušuje své povinnosti. Opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(4) Odměna nuceného správce je placena z majetku investiční společnosti nebo investičního fondu, v nichž byla nucená správa zavedena, a je nákladem investiční společnosti nebo investičního fondu na dosažení, udržení a zajištění příjmů pro účely daně z příjmů právnických osob.

Nucená správa končí dnem, kdy nabude účinnosti volba nových osob do orgánů investiční společnosti nebo investičního fondu valnou hromadou, jež byla svolána nuceným správcem.

(1) Zavedení nucené správy, její ukončení a změny v osobě nuceného správce se zapisují do obchodního rejstříku.

(2) Návrh na povolení zápisu o zavedení nucené správy do obchodního rejstříku podává nucený správce bez zbytečného odkladu poté, co rozhodnutí o zavedení nucené správy nabude právní moci, a návrh na povolení zápisu ukončení nucené správy podává nucený správce, jehož funkce zanikla podle § 37g, bez zbytečného odkladu po ukončení nucené správy.

(3) Návrh na výmaz osoby dosavadního nuceného správce a zápis nového nuceného správce podává nově jmenovaný nucený správce.

(4) Do obchodního rejstříku se zapisuje

a) den zavedení nucené správy,

b) jméno, příjmení a bydliště nuceného správce,

c) případná omezení činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu po dobu trvání nucené správy.

(1) Komise může rozhodnout o snížení základního jmění investičního fondu, pokud nebyla uhrazena ztráta postupem stanoveným tímto zákonem a opatření podle § 37 odst. 1 písm. a) bodu 3 nevedlo k nápravě.

(2) Rozhodnutí Komise podle odstavce 1 nahrazuje rozhodnutí valné hromady a Komise vykonává v tomto případě působnost, kterou svěřuje zákon valné hromadě.

(3) Základní jmění investičního fondu může Komise snížit nejvýše o částku ve výši neuhrazené ztráty investičního fondu podle odstavce 1.

(4) Na základě rozhodnutí podle odstavce 1 lze základní jmění snížit jen snížením jmenovité hodnoty akcií.

(5) V rozhodnutí o snížení základního jmění musí být uvedeno, o kolik se základní jmění investičního fondu snižuje, a lhůty, v nichž musí představenstvo splnit povinnosti směřující ke snížení jmenovité hodnoty akcií.

(6) Pokud Komise rozhodla o snížení základního jmění, zapisuje se do obchodního rejstříku pouze snížení základního jmění. Návrh na povolení zápisu snížení základního jmění do obchodního rejstříku podává představenstvo do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí Komise nabyde právní moci, a kopii návrhu na povolení zápisu odešle ve stejné lhůtě Komisi. Pokud představenstvo návrh na povolení zápisu snížení základního jmění ve stanovené lhůtě nepodá, podá jej Komise.

(1) Komise odejme povolení ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu anebo povolení k vytvoření podílového fondu, pokud opatření podle § 37 odst. 1 písm. a), b) nebo c) nevedla k nápravě, nebo i bez uložení těchto opatření, je-li to nezbytné v zájmu ochrany investorů a hrozí-li nebezpečí z prodlení.

(2) Komise může odejmout povolení ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu anebo povolení k vytvoření podílového fondu, pokud

a) toto povolení bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných informací, nebo

b) došlo k závažným změnám ve skutečnostech rozhodných pro vydání povolení.

Pokud Komise zjistí při výkonu státního dozoru, že členové představenstva, dozorčí rady, prokuristé nebo zaměstnanci anebo nucení správci či likvidátoři investiční společnosti nebo investičního fondu zaviněně závažně nebo opětovně porušují anebo porušovali své povinnosti, uloží jim pokutu podle stupně závažnosti porušení právní povinnosti a formy zavinění až do výše 100 000 Kč.

(1) Správní řízení, v němž Komise ukládá opatření a sankce podle tohoto zákona nebo jmenuje a odvolává nuceného správce anebo likvidátora, lze zahájit i doručením rozhodnutí Komise, jímž se ukládá opatření nebo sankce dotčené osobě anebo jmenuje likvidátor nebo nucený správce.

(2) Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu. Správu pokut vykonává finanční úřad místně příslušný podle zvláštního předpisu.6f)

(1) Nuceným správcem nebo likvidátorem investiční společnosti nebo investičního fondu může být jmenován pouze makléř nebo auditor, jehož zájmy nejsou v rozporu se zájmy investorů a je uveden v seznamu nucených správců a likvidátorů vedeném Komisí.

(2) Do seznamu podle odstavce 1 zapíše Komise makléře a auditory doporučené příslušnými samosprávnými organizacemi, kteří jsou bezúhonní, plně způsobilí k právním úkonům, se zápisem do seznamu souhlasí a nebyli v posledních pěti letech z tohoto seznamu vyškrtnuti.

(3) Komise vyškrtne ze seznamu vedeného podle odstavce 2

a) osobu, jejíž oprávnění k výkonu činnosti makléře nebo auditora zaniklo,

b) makléře nebo auditora, který se bez závažných důvodů vzdal funkce nuceného správce nebo likvidátora, do níž byl jmenován,

c) makléře nebo auditora, který v této funkci neplnil řádně své povinnosti,

d) makléře nebo auditora, který o to požádá.

(4) Zapsáním do seznamu podle odstavce 2 dává makléř a auditor souhlas s tím, aby byl jmenován nuceným správcem nebo likvidátorem jakékoliv investiční společnosti nebo jakéhokoliv investičního fondu.

(5) Nuceným správcem nebo likvidátorem nesmí být osoba, která je personálně nebo kapitálově propojena s investiční společností nebo investičním fondem, nebo osoba, která byla nebo je auditorem investiční společnosti nebo investičního fondu nebo která se na auditu investiční společnosti nebo investičního fondu podílela.

(1) Investiční společnosti, podílové fondy jimi zřízené a investiční privatizační fondy zřízené podle zvláštních předpisů,7) investiční společnosti a podílové fondy vykonávající činnost na základě povolení podle zvláštních předpisů8) se považují za investiční společnosti a investiční fondy podle tohoto zákona, jestliže uvedou své postavení a svou činnost do souladu s ním do šesti měsíců od nabytí jeho účinnosti, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Dosavadní zakladatel investičního privatizačního fondu může pro tento fond vykonávat činnost podle § 7 odst. 3 po dobu šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud se zakladatel v této lhůtě nepřemění na investiční společnost podle § 4 až 7, musí činnost pro investiční privatizační fond ukončit.

(3) Smlouvu s depozitářem podle § 30 musí investiční privatizační fond a investiční společnost uzavřít nejpozději do šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Statut fondu podle § 15 musí investiční privatizační fond nebo investiční společnost předložit příslušnému státnímu orgánu nejpozději do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Pokud ke dni účinnosti tohoto zákona bylo omezení a rozložení rizika jiné, než stanoví § 24, jsou investiční společnosti a investiční privatizační fondy povinny uvést nejpozději do 31. prosince 1993 omezení a rozložení rizika do souladu s ustanovením § 24.

(6) Jestliže investiční společnost nebo investiční privatizační fond nesplní ve stanovených lhůtách povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 5, příslušný státní orgán jim odejme vydaná povolení a podá soudu návrh na jejich zrušení.

(7) Ustanovení § 17 odst. 1 a 2 musí být splněno do 31. prosince 1993 nebo podle rozhodnutí příslušného státního orgánu.

(8) Investiční společnosti a investiční privatizační fondy vzniklé ke dni účinnosti tohoto zákona jsou povinny do dvou měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona sdělit příslušnému státnímu orgánu, který vydal povolení k jejich činnosti, celkový počet smluv s obsahem příslibu na vyplacení určité částky po určité době, celkovou výši takto uplatnitelných investičních bodů2) v příslušné privatizační vlně a celkovou peněžní výši takto uzavřených smluv. Pokud zákon České národní rady nebo zákon Slovenské národní rady do té doby určí příslušný státní orgán, učiní tyto investiční společnosti, investiční privatizační fondy a investiční fondy sdělení podle tohoto odstavce tomuto orgánu.

(9) Ustanovením § 27 tohoto zákona nejsou dotčeny již uzavřené smluvní vztahy mezi zakladateli nebo správci investičních privatizačních fondů a těmito fondy zřízenými podle zvláštních předpisů s tím, že tyto vztahy se musí uvést do souladu s tímto zákonem nejpozději do 31. prosince 1993.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

* * *

Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Zákon č. 600/1992 Sb., o cenných papírech, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (28. prosince 1992).

Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. července 1996.

Zákon č. 151/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 1996.

Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 1998.

Zákon č. 124/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (8. června 1998).

Zákon č. 362/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Předseda vlády:

Ing. Zeman v. r.

1) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 49 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 136 až 142 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 47/1992 Sb.).

3b) § 344 a násl. zákona č. 513/1991 Sb.

3c) § 566 a násl. a § 577 a násl. zákona č. 513/1991 Sb.

3f) § 16a zákona č. 591/1992 Sb.

3g) § 553 zákona č. 40/1964 Sb.

4) § 74 zákona ČNR č. 591/1992 Sb.

4b) § 5 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb.

4c) § 87a zákona č. 591/1992 Sb.

4d) § 71 zákona č. 591/1992 Sb.

4da) § 98 odst. 2 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4e) § 1 písm. g) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon.

4ea) § 217a zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 142/1996 Sb.

4eb) § 12 zákona ČNR č. 591/1992 Sb.

4f) Zákon č. 219/1995 Sb.

4fa) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

4fb) § 66a obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 142/1996 Sb.

4fc) § 14 zákona ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.

4fd) § 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

4fe) § 2 zákona č. 563/1991 Sb.

4g) § 2 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb.

4h) § 80 zákona č. 591/1992 Sb.

4i) Např. zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.

5) § 86 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb.

5b) § 200 zákona č. 513/1991 Sb.

5c) § 116 občanského zákoníku.

6) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

6a) § 8 odst. 3 zákona č. 591/1992 Sb.

6b) § 19 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

6c) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

6d) Úřední věstník Evropských společenství č. L 375 str. 3.

6da) Část pátá zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

6e) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

6f) § 4 odst. 15 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb.

Nařízení vlády ČSFR č. 383/1991 Sb., ve znění nařízení vlády ČSFR č. 69/1992 Sb.

8) § 14 odst. 2 zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.

2) § 5 nařízení vlády ČSFR č. 383/1991 Sb., o vydávání a použití investičních kupónů, ve znění nařízení vlády ČSFR č. 69/1992 Sb