§ 162 Opětovné použití selhaného torpéda
Torpédo se smí znovu zapustit do vrtu a odpálit, pokud byla odstraněna závada, která způsobila selhávku.
Vyhláška Českého báňského úřadu o výbušninách · 72/1988 Sb. · 158 paragrafů
Torpédo se smí znovu zapustit do vrtu a odpálit, pokud byla odstraněna závada, která způsobila selhávku.
Nelze-li selhané torpédo opětovně použít, musí se zničit výbuchem v jámě hluboké nejméně 1 m, a to tak, že se na jeho těleso umístí nálož brizantní trhaviny o hmotnosti nejméně 1 kg. Potom se jáma zasype zeminou a nálož se odpálí. Použít se smí jen elektrický roznět.
(1) Nelze-li torpédo vytáhnout z vrtu a nachází se v místě odstřelu, musí se zlikvidovat odpálením druhého torpéda spouštěného k selhanému torpédu. Není-li to možné nebo torpédo se nachází mimo místo odstřelu, určí další postup likvidace odborná komise, jejíž členy jmenuje vedoucí organizace.
(2) Údaje o poloze selhaného torpéda se musí uvést v technické dokumentaci vrtu a zapsat do vrtného deníku a do knihy prohlídek pracovišť.
Pro účely tohoto dílu se rozumí:
a) horkým provozem provoz, ve kterém se tepelně zpracovávají suroviny nebo materiály a trhací práce se provádějí v horkém prostředí,
b) horkým prostředím prostředí, ve kterém teplota je vyšší než nejvyšší určená16) teplota tepelně nejcitlivější výbušniny použité v tomto prostředí,
c) vývrtem vrt nebo i jiný prostor zhotovený vypalováním, vytvářením sklípků nebo zabudováním trubek pro trhací práce,
d) manipulační dobou doba potřebná k zahřátí nálože ve vývrtu na 80 % teploty vzbuchu tepelně nejcitlivější použité výbušniny.
Při trhacích pracích v horkých provozech se nesmí používat zážehové rozbušky, zápalnice a přímé trhaviny.
Technologický postup trhacích prací kromě náležitostí uvedených v příloze č. 4 této vyhlášky musí obsahovat způsob zjišťování teploty horkého prostředí, manipulační dobu, způsob chlazení vývrtů a opatření zajišťující, aby teplota použitých výbušnin nepřesáhla 80 % teploty vzbuchu tepelně nejcitlivější výbušniny v náloži.
(1) Průměr vývrtu se musí volit tak, aby se do něj lehce zasunula nálož. Úklon vývrtů musí být dovrchní.
(2) Nabíjet lze jen vývrty ochlazené tak, aby jejich teplota nepřesáhla 80 % teploty vzbuchu nejcitlivější výbušniny v náloži. Nálože se musí odpálit v době kratší, než je manipulační doba.
(3) Nabíjet smí jen střelmistr, přičemž pro jeden odstřel smí střelmistr nabíjet nejvíce dva vývrty.
(4) Vývrt se smí nabíjet náloží adjustovanou bleskovicí s elektrickou rozbuškou připojenou na přívodní vedení. Přívodní vedení přitom nesmí být zapojeno na roznětnici.
(5) Táhlá nálož se zhotovuje tak, že se trubka potřebné délky a průměru naplní trhavinou. Trubka musí být delší než vývrt, aby po zasunutí do vývrtu na doraz vyčnívala z vývrtu nejméně 20 cm. Před zhotovením nálože se musí vyzkoušet, zda lze trubku do vývrtu lehce zasunout.
(6) Soustředěná nálož musí být opatřena spolehlivou izolací proti teplotě. Takto upravená nálož se přiváže měkkým vázacím drátem na dřevěnou tyč, která po zasunutí do vývrtu na doraz musí přečnívat nejméně 20 cm před čelo rozpojovaného materiálu.
(7) Příložná nálož se chrání proti nepříznivému vlivu teploty obdobně jako nálož ve vývrtu.
(8) Nálože se mohou připravovat podle technologického postupu jen v manipulačním prostoru.
(1) V manipulační době se musí provést všechny úkony a opatření od nabíjení až po odpal náloží s potřebnou časovou rezervou.
(2) Manipulační doba se musí na pracovišti průběžně kontrolovat hodinkami s vteřinovým dělením pracovníkem, který nesmí provádět jiné úkony.
(1) Pro trhací práce v horkých provozech lze použít jen bleskovicový roznět tak, že elektrická rozbuška připojená k bleskovici bude vždy mimo horké prostředí, a to nejméně 50 cm od ústí vývrtu.
(2) Současně odpalované nálože smějí být zapojené jen v sérii.
Selhávky v horkém prostředí, jehož teplota je o 60 °C vyšší než teplota vzbuchu tepelně nejcitlivější výbušniny, se nechávají vyhořet. Selhávky s teplotou nižší se smějí z horkého prostředí odstranit nejpozději do uplynutí 70 % manipulační doby. Takto odstraněné selhané nálože se musí před zničením nechat vychladnout.
Pro účely tohoto dílu se rozumí:
a) úpravou materiálů výbuchem tvarování, plátování, lisování, popřípadě jiná úprava kovů a jiných materiálů s použitím výbušnin,
b) střelištěm místo, kde se provádějí trhací práce při úpravě materiálů výbuchem.
Technologický postup trhacích prací musí kromě náležitostí uvedených v příloze č. 4 této vyhlášky obsahovat též údaje a popis uspořádání střeliště a použitého zařízení.
Při trhacích pracích se nesmějí používat zážehové rozbušky, zápalnice a přímé trhaviny, pokud Český báňský úřad nestanoví jinak.
Při trhacích pracích se smí použít jen elektrický roznět nebo roznět bleskovicový s elektrickou rozbuškou.
(1) Před odstraněním selhané nálože se smí z nálože vyjmout rozbuška.
(2) Selhaná nálož se odstraní pomocí dřevěné škrabky nebo lopatky z nejiskřícího materiálu a zničí se.
(1) Výbušniny a pomůcky určené k používání podle dosavadních předpisů se po uplynutí jednoho roku ode dne účinnosti této vyhlášky mohou dodávat jen s návodem k používání schváleným Českým báňským úřadem.
(2) Sklady výbušnin povolené před účinností této vyhlášky mohou být používány i nadále, nestanoví-li orgán příslušný k povolení stavby skladu výbušnin z bezpečnostních důvodů jinak.
(3) Oprávnění střelmistrů a technických vedoucích odstřelů vydaná podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti.
(4) Vzory evidenčních záznamů pro používání a skladování výbušnin vydané podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti do vydání nových vzorů.
(5) Výjimky a odchylky povolené podle předpisů zrušených touto vyhláškou pozbývají platnosti po uplynutí šesti měsíců ode dne její účinnosti.
(1) Od ustanovení této vyhlášky se lze odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo při likvidaci havárií, pokud jsou učiněna nejnutnější bezpečnostní opatření.
(2) Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může organizace od ustanovení této vyhlášky odchýlit se souhlasem Českého báňského úřadu a za podmínek jim stanovených na návrh vedoucího organizace doložený potřebnými náhradními opatřeními. Návrh se předkládá prostřednictvím obvodního báňského úřadu, a to jen v mimořádných případech a za předpokladu, že bude zajištěna bezpečnost práce a provozu.
Zrušují se:
1. výnos Ústředního báňského úřadu ze dne 26. června 1965 čj. 65/1965, kterým se vydává bezpečnostní předpis o výbušinách (reg. v částce 31/1965 Sb.);
2. díl sedmý výnosu Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 čj. 1/1971, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají hornímu zákonu (reg. v částce 7/1971 Sb.);
3. díl sedmý výnosu Českého báňského úřadu ze dne 12. května 1980 čj. 2700/1980 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, které podléhají státnímu odbornému dozoru orgánů státní báňské správy podle zákona ČNR č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy (reg. v částce 26/1980 Sb.);
4. díl pátý výnosu Českého báňského úřadu ze dne 23. července 1981 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu pro vrtné a geofyzikální práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách v organizacích podléhajících dozoru státní báňské správy (reg. v částce 33/1981 Sb.);
5. díl šestý výnosu Českého báňského úřadu ze dne 18. srpna 1987 čj. 1003 s/87, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při pracích k zpřístupňování přírodních jeskyní a pracích k jejich udržování v bezpečném stavu (reg. v částce 18/1987 Sb.);
6. výnos Českého báňského úřadu ze dne 15. července 1975 o evidenci střelmistrů, technických vedoucích odstřelů a skladů výbušin (reg. v částce 20/1975 Sb.);
7. výnos Ústředního báňského úřadu ze dne 20. prosince 1965 čj. 7325/30/65 o vydávání střelmistrovských oprávnění pracovníkům s úplným středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním (reg. v částce 44/1968 Sb.);
8. výnos Českého báňského úřadu ze dne 24. prosince 1980 čj. 7583/1980, kterým se stanoví bližší podmínky pro výdej a převzetí výbušin k silniční dopravě (reg. v částce 13/1981 Sb.);
9. výnos Českého báňského úřadu ze dne 19. března 1973 čj. 777/73, kterým se vydává bezpečnostní předpis pro ochranu elektrického roznětu při trhacích pracích před účinky cizí elektrické energie (reg. v částce 18/1973 Sb.);
10. výnos Českého báňského úřadu ze dne 18. prosince 1972 čj. 7/72, kterým se vydává předpis o zřizování skladů výbušin v podzemí (reg. v částce 18/1973 Sb.);
11. díl šestý výnosu Českého úřadu bezpečnosti práce ze dne 29. září 1971, kterým se vydávají předpisy o zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při stavbě tunelů a jiných podzemních objektů (reg. v částce 38/1971 Sb.);
12. výnos Ústředního báňského úřadu ze dne 19. února 1968 čj. 1624/6/68, kterým se vydává směrnice o přezkušování přístrojů pro elektrický roznět (reg. v částce 44/1968 Sb.);
13. pokyn Ústředního báňského úřadu a ministerstva těžkého průmyslu ze dne 15. února 1967 čj. 719/67 o rozsahu platnosti bezpečnostního předpisu čj. 65/1965 o výbušinách, pro přípravu a provádění ohňostrojů;
14. výnos Českého báňského úřadu ze dne 5. srpna 1983 č. 14 (čj. 4399/1983) o zajištění bezpečnosti práce a provozu při zřizování důlních skladů výbušin pod povrchem a skladů výbušin v povrchových lomech a skrývkách (reg. v částce 6/1984 Sb.).
15. výnos Ústředního báňského úřadu č. j. 1400/67 ze dne 20. února 1967, kterým se vydává zkušební řád pro zkoušky střelmistrů a technických vedoucích odstřelů (reg. v částce 44/1968 Sb.), ve znění výnosu ČBÚ ze dne 18. srpna 1975 (reg. v částce 25/1975 Sb.);
16. výnos Českého báňského úřadu č. j. 5421/15/1970 ze dne 30. 11. 1970, kterým se povoluje v ČSR používat k trhacím pracím pomůcku pro používání výbušin označenou větruvzdorný zapalovač (reg. v částce 7/1971 Sb.);
17. výnos Českého báňského úřadu č. j. 399/1/71 ze dne 8. 3. 1971, kterým se povoluje používat trhavinová tělíska TNT a trhavinová tělíska NP 10 (reg. v částce 27/1971 Sb.);
18. výnos Českého báňského úřadu č. j. 5832/21/1974 ze dne 10. 11. 1974, kterým se povoluje používat k trhacím pracím kondenzátorovou roznětnici KRAB 1200 (reg. v částce 3/1975 Sb.), ve znění výnosu ČBÚ č. j. 2113/16/1981 ze dne 1. 4. 1981 (reg. v částce 34/1981 Sb.);
19. směrnice Českého báňského úřadu ze dne 15. července 1975 o povolování odběru výbušin národními výbory (reg. v částce 20/1975 Sb.);
20. výnos Českého báňského úřadu č. j. 4389/15/1976, kterým se povoluje používat důlně bezpečnou protiprachovou trhavinu CARBODANUBIT (reg. v částce 25/1976 Sb.);
21. výnos Českého báňského úřadu č. j. 4391/17/1976, kterým se povoluje používat důlně bezpečnou protiplynovou trhavinu I. kategorie SLAVIT V (reg. v částce 25/1976 Sb.);
22. výnos Českého báňského úřadu č. j. 22/1/1977, kterým se povoluje používat důlní skalní trhavinu PERUNIT 20 (reg. v částce 28/1978 Sb.);
23. výnos Českého báňského úřadu č. j. 35/14/1977, kterým se povoluje používat důlně bezpečnou protiprachovou trhavinu SYNTHESIT V 18 (reg. v částce 28/1978 Sb.);
24. výnos Českého báňského úřadu č. j. 509/18/1977, kterým se povoluje používat trhavinu Zápalnice č. 1 (reg. v částce 32/1978 Sb.);
25. výnos Českého báňského úřadu č. j. 519/28/1977, kterým se povoluje používat zážehové rozbušky č. 8 Cu - typ II (reg. v částce 32/1978 Sb.);
26. výnos Českého báňského úřadu č. j. 520/29/1977, kterým se povoluje používat zážehové rozbušky č. 8 Al - typ II (reg. v částce 32/1978 Sb.);
27. výnos Českého báňského úřadu č. j. 93/21/1980 ze dne 25. listopadu 1980 o povolení používat trhavinu OSTRAVIT C (reg. v částce 13/1981 Sb.);
28. výnos Českého báňského úřadu č. j. 3738/20/1980 ze dne 27. listopadu 1980 o povolení používat tritolové válcové nálože VN 4, VN 5 a VN 10 (reg. v částce 13/1981 Sb.);
29. výnos Českého báňského úřadu ze dne 18. října 1982 č. 23/1982 č. j. 1444/1982 o povolení používat trhavinu HARMONIT AD (reg. v částce 15/1984 Sb.);
30. výnos Českého báňského úřadu č. j. 2474/19/1983 ze dne 28. října 1983 o používání pyrotechnického prostředku KULOVÁ PUMA II při provádění ohňostrojů (reg. v částce 22/1984 Sb.);
31. výnos Českého báňského úřadu č. j. 2474/20/1983 ze dne 28. října 1983 o používání pyrotechnického prostředku ITALSKÁ PUMA při provádění ohňostrojů (reg. v částce 22/1984 Sb.);
32. výnos Českého báňského úřadu č. j. 2474/21/1983 ze dne 28. října 1983 o používání pyrotechnického prostředku LÉTAVICE II při provádění ohňostrojů (reg. v částce 22/1984 Sb.);
33. výnos Českého báňského úřadu č. j. 5220/22/1983 ze dne 28. října 1983 o používání pyrotechnického prostředku DĚLOVÁ RÁNA OHŇOSTROJNÁ II (reg. v částce 22/1984 Sb.);
34. výnos Českého báňského úřadu ze dne 20. listopadu 1984 č. 9/1984 č. j. 888/1984, kterým se stanoví bližší podmínky pro dělení a nařezávání náložek průmyslových trhavin v organizacích, které tyto trhaviny používají při trhacích pracích (reg. v částce 10/1985 Sb.).
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.
Předseda:
Ing. Zíka v. r.
Přílohy 1–8 vyhlášky č. 72/1988 Sb.
Příloha č. 4
I. Náležitosti technologického postupu trhacích prací
Technologický postup trhacích prací musí obsahovat zejména vymezení výbušnin a pomůcek povolených k používání na pracovišti, stanovení technologie trhacích prací a omezující podmínky odstřelu, způsob ochrany okolí před účinky odstřelu, potřebný počet pracovníků včetně střelmistrů, situaci místa odstřelu a jeho nejbližšího okolí s vymezením manipulačního prostoru a bezpečnostního okruhu a způsob jejich vyklizení a uzavření, prostředky k vyhlašování výstražných signálů a nouzového signálu a způsob jejich vyhlašování, čekací dobu, zásady určení úkrytů pracovníků a místa odpalu, rozmístění a velikost náloží, způsob roznětu a povolené odchylky mezi naměřeným a vypočteným odporem roznětného okruhu, zabezpečení strojního a elektrického zařízení ohroženého trhacími pracemi, způsob těsnění náloží, opatření při selhávce včetně způsobu její likvidace, pravomoc a odpovědnost pracovníků zúčastněných při trhacích pracích, podmínky pro případné dělení náložek trhavin, spouštění náložek když je ve vývrtu roznětná náložka, nabíjení roznětných náložek pomocníkem, používání více roznětných náložek v náloži, adjustaci roznětné náložky několika rozněcovadly.
Dále musí technologický postup trhacích prací upravit podmínky v případech, kdy tak výslovně stanoví vyhláška.
II. Náležitosti technického projektu odstřelu
Technický projekt odstřelu musí mít tyto části:
a) technickou zprávu s odůvodněním projektového řešení, výpočtem velikostí náloží včetně hodnot dílčích koeficientů, výpočtem jistoty roznětu a schématem roznětného vedení, technologickým postupem trhacích prací, řešením nežádoucích vlivů vedlejších účinků trhacích prací na okolí, rozpisem opatření k zajištění bezpečnosti při odstřelu a s případnými dalšími potřebnými údaji podle povahy odstřelu,
b) výkresovou část zpracovanou podle povahy odstřelu včetně situace území se zakreslením pevných měřických bodů a bezpečnostního okruhu s vyznačením stanovišť hlídek. Způsob znázornění a měřítko výkresů musí umožnit získání dostatečně přesných podkladů pro výpočet náloží, vytyčení jejich polohy pro přípravné práce a pro případnou likvidaci selhávky,
c) na podzemních pracovištích též
1. projekt větrání, ve kterém se musí zejména uvést výpočet množství zdraví škodlivých výbuchových zplodin, opatření a dobu potřebnou k snížení jejich koncentrace na hranici stanovenou příslušnými bezpečnostními a hygienickými předpisy, popřípadě technické opatření proti proniknutí výbuchových zplodin do vtažného větrního proudu, místo odkud se odpaluje a jeho ochrana proti zplodinám a způsob kontroly ovzduší po dobu přípravy trhacích prací a po nich,
2. důkaz výpočtem, popřípadě potřebnými předběžnými zkouškami, že seismické účinky odstřelu se nedotknou důležitých podzemních děl včetně místa odkud se odpaluje a povrchových objektů v míře, která by ohrozila jejich bezpečný provoz a ostatní chráněné zájmy.
Příloha č. 5
Největší vzdálenost
vodičů v roznětné
síti (m)Bezpečný proud elektrických rozněcovadel0,18 A0,45 A1 A1,5 A4 A 5ABezpečná vzdálenost v metrech270403020141151106050302118151901108050373030260150110755143
Bezpečná vzdálenost (m) je nejmenší vzdálenost roznětného vedení
a) od povrchu,
b) od konce elektricky vodivých cest (kolejnic, potrubí apod.), pokud nejsou přerušené,
c) od nejbližšího přerušení elektricky vodivých cest, pokud je délka izolační vzdálenosti nejméně 2 cm.
V případě, že elektricky vodivé cesty nejsou přerušené podle písmena c), ale jsou vzájemně propojené a uzemněné na rozvětvené uzemnění, připouští se vzdálenost měřená od nejbližšího propojení o 300 m delší, než je uvedeno v této příloze. Přitom propojení se musí provést alespoň 3krát po 100 m měděným vodičem o průměru 6 mm nebo vodičem o ekvivalentním odporu; první propojení elektricky vodivých cest se musí provést při ústí podzemního díla.
Příloha č. 6
Druh vedení F
(m2)Bezpečný proud elektrických rozněcovadel0,18 A0,45 A1 A1,5 A4 A5 ABezpečné vzdálenosti v metrechr rsr rsr rsr rsr rsr rsvedení vn
1–35 kV51015 350201 0 0 0030100 150 3550 20 30 10 15 35 0 0vedení vvn
nad 35 kV5 40 40 15 15 10 10 55 2 20030 200 200 100 100 60 60 40 40 13 13 10 10elektrické
tratě střídavé550 503535303025252222202030 250 250180 180 150 150 120 120105 105 100 100elektrické tratě
stejnosměrné5 2020151512 12 10 109 9 8 830100 100 70 7060605050424240 40
F — největší přípustná plocha (m2) uzavřená roznětným okruhem na 1 ks rozněcovadla
r — bezpečná vzdálenost (m) měřená na povrchu země od osy vedení nebo od kolejnic elektrifikované dráhy
rs — bezpečná vzdálenost (m) měřená ve všech směrech od konstrukce stožáru nebo sloupu vysokého napětí nebo stožáru troleje.
Příloha č. 7
a) od vysílačů o frekvenci 1,5–0,3 MHz (vlnové délky 200–1000 m)
Výkon
vysílače
(kW)Bezpečný proud elektrických rozněcovadel 0,18 A 0,45 A 1 A 1,5 A 4 A 5 A Bezpečné vzdálenosti v metrech A B A B A B A B A B A B5 350 250 200 200 100 100 100 100 100 100 100 10010 500 250 300 200 100 100 100 100 100 100 100 10025 800 400 500 250 200 100 150 100 100 100 100 10050 1200 600 700 350 300 150 200 100 100 100 100 100100 2000 1000 1500 750 500 250 300 150 130 100 100 100200 3000 1500 2400 1200 700 350 500 250 200 120 150 100500 5000 2500 3000 1500 1000 500 800 400 350 190 300 150750 6000 3000 4000 2000 1300 650 1000 500 400 200 360 1801000 7200 3600 4600 2300 1500 750 1200 600 460 230 420 2101500 8500 4250 5600 2800 1800 900 1400 700 560 280 520 260
A — bezpečná vzdálenost (m), která platí pro výškový rozdíl roznětného okruhu od 10 do 20 m
B — bezpečná vzdálenost (m), která platí pro výškový rozdíl roznětného okruhu do 10 m.
Při větším výškovém rozdílu než 20 m platí dvojnásobek hodnot A.
b) od vysílačů o frekvenci 30–1,5 MHz (vlnové délky 10–200 m)
Výkon
vysílače
(kW)Bezpečný proud elektrických rozněcovadel0,18 A0,45 A1 A1,5 A4 A 5 ABezpečná vzdálenost v metrech1 300 150 100 100 100 1005 750 300 150 100 100 10010 1000 400 200 100 100 10050 2500 1000 500 250 120 100100 3000 1500 600 300 170 150200 4500 2000 900 450 225 200500 7500 3000 1500 750 350 300750 9000 4000 1800 900 380 3401000 10500 4800 2100 1100 470 4001500 12000 5500 2500 1250 550 450
c) od VKV a televizních vysílačů
Výkon
vysílače
(kW)Bezpečný proud elektrických rozněcovadel0,18 A0,45 A1 A 1,5 A4 A5 ABezpečná vzdálenost v metrech1 100 50 50 50 50 505 150 50 50 50 50 5010 200 100 50 50 50 5050 450 200 100 50 50 50100 600 250 150 50 50 50200 900 350 200 100 50 50500 1500 600 300 150 100 1001000 2000 800 400 200 100 1001500 2500 1000 500 250 125 110
d) od radiostanic VKV (dispečerských, přenosných apod.)
Výkon radiostanice
VKV (W)Do 11 až 55 až 1010 až 100Bezpečná vzdálenost
(m) bez omezení*) 2 5 20
*) Platí jen pro elektrická rozněcovadla s bezpečným proudem vyšším než 0,18 A.
e) od radiolokátorů
Bezpečný proud
elektrických rozněcovadel (A) 0,18 A 0,45 A 1 A 1,5 A 4 A 5 ABezpečná vzdálenost (m) 1000 400 200 100 50 40
Příloha č. 8
A. Neplynující doly:
Druh prostředí Obsah CH4 max. Druh trhaviny Druh elektrických rozbušek Dovolené časováníUmístění náložív čistém kameni0,1 %skalníDeM, DeD,
DeP0–18° v kamenismíšené se součtem vrstev uhlí
do 20 cm0,1 % skalní DeM0–18° v kamenismíšené se součtem vrstev uhlí
nad 20 cm 0,1 % DBT-PP DeM 0–18° v kameniv uhlí 0,1 %DBT-PP
DBT I DeM
DeD, DeP 0–18° v uhlís přibírkou kamene při vyuhleném uhlí0,1 %skalní
DBT I DeM
DeD, DeP0–18° v kameni současný odpal uhlí a kamene 0,1 %DBT-PP
DBT IDeD, DeP
DeM 0–18°v kameni a v uhlí
B. Plynující doly I. třídy nebezpečí:
Druh prostředíObsah CH4 max. Druh trhaviny Druh elektrických rozbušek Dovolené časování Umístění náložív čistém kameni 1 % skalní DeM, DeD,
DeP0–18° v kamenismíšené se součtem vrstev uhlí
do 20 cm1 % skalní DeM 0–18° v kamenismíšené se součtem vrstev uhlí
nad 20 cm1 %DBT-PPDeM 0–18° v kameniv uhlí 1 %DBT IDeM
DeD, DeP0–18°v uhlís přibírkou kamene při vyuhleném uhlí 1 % DBT IDeM 0–18°v kamenisoučasný odpal uhlí a kamene 1 %DBT IDeM 0–18° v kameni
a v uhlí
Vysvětlivky: DBT-PP – důlně bezpečná protiprachová trhavina
DBT I – důlně bezpečná protiplynová trhavina I. kategorie.
2) Například zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění zákona č. 54/1987 Sb.
3) ČSN 26 9020 Provoz skladů výbušin a výrobků obsahujících výbušiny.
4) ON 44 5520 Závěsné dráhy. Technické požadavky.
5) Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí.
Směrnice ministerstva zdravotnictví České republiky o hygienických požadavcích na pracovní prostředí č. j. HEM-340.2-30.9.77 ze dne 11. 5. 1978 (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění směrnice ministerstva zdravotnictví České republiky č. j. HEM-340-2-21.3.85 z 2. 4. 1985 (reg. v částce 16/1985 Sb.).
6) ČSN EN 33 23 40 Elektrická zařízení v prostředích s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin.
7) Zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.
Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí.
8) ČSN 37 6108 Roznětnice pro použití při trhací práci. Zkušební metody.
ČSN 37 6109 Ohmmetry pro použití při trhací práci. Zkušební metody.
8a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
11) ČSN EN 33 20 30 Ochrana před nebezpečnými účinky statické elektřiny.
12) ČSN 66 8011 Průmyslové trhaviny. Základní společná ustanovení.
13) Výnos ČBÚ č. j. 1820/1989 ze dne 15. 6. 1989, kterým se vydává bezpečnostní předpis pro doly s nebezpečím průtrží hornin a plynů.
14) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.
15) ČSN 73 5530 Sklady výbušnin a výbušných předmětů.
16) Teplota určená v návodu k používání výbušnin.