Vodohospodářské orgány a organizace jsou oprávněny kdykoliv se přesvědčit, zda skutečný odběr vody odpovídá normalizovanému odběru a sjednaným podmínkám. Zejména mohou nahlížet do výkazů o odběru vody, vedených podle zvláštních předpisů*) a zjišťovat stav měřicích zařízení. Pokud u odběratele nejsou měřicí zařízení instalována, zjišťuje se odběr vody odvozeně podle spotřeby energie k pohonu odběrných čerpadel. Odebírá-li odběratel vodu z vodního zdroje otevřeným náhonem nebo podzemním kanálem o volné hladině, zjišťuje se odebrané množství vody podle průtočné kapacity tohoto zařízení a podle vodních stavů zaznamenávaných na vodočtech.
(1) Náhrady za odběr vody fakturují vodohospodářské organizace měsíčně pozadu. Pro fakturování a placení náhrad platí předpisy o fakturování a placení za zboží a práce, a o platebním a zúčtovacím styku.*)
(2) Náhrady zaplacené podle této vyhlášky tvoří součást vlastních nákladů odběratele.
Povinnost platit náhrady za odběr povrchové vody podle této vyhlášky se až do 31. prosince 1965 nevztahuje na odběr povrchové vody k závlahám zemědělských pozemků.
Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne 1. ledna 1962.
První náměstek ministra:
inž. Baier v. r.
*) Směrnice býv. Ústřední správy vodního hospodářství a ministerstva zdravotnictví pro činnost resortních, sektorových, podnikových a závodních vodohospodářů, jejichž vydání bylo oznámeno v částce 25/1954 Ú. l.
*) Vyhláška ministra financí č. 240/1955 Ú. l., o fakturování a placení za zboží a práce, vyhláška Státní banky československé č. 170/1956 Ú. l., o platebním a zúčtovacím styku.