§ 109 vyhláška ministra zahraničních věcí o úplném znění Všeobecných podmínek pro dodávky zboží mezi organizacemi členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci – Všechny výlohy
Vyhláška ministra zahraničních věcí o úplném znění Všeobecných podmínek pro dodávky zboží mezi organizacemi členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci · 73/1980 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 109 vyhlášky 73/1980 stanovuje, že prodávající hradí veškeré výlohy, daně, cla a dávky spojené s plněním smlouvy na svém území, zatímco kupující hradí tyto náklady na svém území a na území tranzitních zemí. Náklady spojené s exportem zboží ze země prodávajícího (např. exportní cla, daně, poplatky za nakládku) nese prodávající. (§ 109 zákona č. 73/1980 Sb., vyhláška ministra zahraničních věcí o úplném znění Všeobecných podmínek pro dodávky zboží mezi organizacemi členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: kupující, prodávající
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 73/1980 Sb.
Všechny výlohy, daně, celní poplatky a dávky na území země prodávajícího, spojené s plněním smlouvy, platí prodávající; na území země kupujícího a na tranzitním území platí uvedené výlohy kupující.
Český překlad úplného znění Všeobecných podmínek se vyhlašuje současně.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Náklady spojené s exportem zboží ze země prodávajícího (např. exportní cla, daně, poplatky za nakládku) nese prodávající.
- Náklady spojené s importem zboží do země kupujícího (např. importní cla, daně, poplatky za vykládku) nese kupující.
- Náklady vzniklé během přepravy zboží přes třetí země (tranzitní poplatky, cla) jdou na vrub kupujícího.
- Tento paragraf jasně rozděluje finanční odpovědnost za různé typy nákladů v závislosti na geografickém umístění.
Na co si dát pozor
- Je důležité přesně definovat, co spadá pod "výlohy, daně, celní poplatky a dávky" v každé zemi, aby nedošlo k nejasnostem ohledně odpovědnosti.
- Strany by měly mít jasno, které území je považováno za "území země prodávajícího", "území země kupujícího" a "tranzitní území" pro účely rozdělení nákladů.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.