§ 13 Nařízení vlády o stanovení pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům – Standard zachování krajinných prvků

§ 13 Standard zachování krajinných prvků (1) Žadatel zajistí ochranu krajinného prvku nebo krajinného prvku neevidovaného v evidenci využití půdy před zrušením a poškozením tak, aby nedošlo a) ke snížení výměry nebo poškození vegetačního, skalnatého nebo kamenného krytu krajinného prvku, b) k provádění odvodňovacích operací, c) k provádění navážky zeminy nebo uskladňování organického materiálu, d) k mechanickému poškození nadzemní nebo podzemní části dřevin kromě postupů, které jsou v souladu s vyhláškou o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, e) k aplikaci hnojiv, s výjimkou pobytu zvířat, aplikaci přípravků na ochranu rostlin a upravených kalů, nebo f) ke vzniku cesty. (2) Běžné obhospodařování a využívání plochy krajinného prvku se nepovažuje za zrušení, poškození nebo využití k produkci, přičemž za běžné obhospodařování a využívání, které probíhá v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 1, se považuje a) zpřístupnění pro průchod či odpočinek hospodářských zvířat včetně extenzivní pastvy a ponechání nedopasků, které jsou v případě krajinných prvků mokřad a skalka podmíněny souhlasem orgánu ochrany přírody, b) pohyb osob, včetně výskytu pěšin, c) přejezd techniky, d) seč, pokud je provedena nejvýše jednou ročně a posečená biomasa je odklizena, nestanoví-li orgán ochrany přírody jinak, přičemž seč je v případě krajinných prvků mokřad a skalka podmíněna souhlasem orgánu ochrany přírody, a e) další zásahy se souhlasem orgánu ochrany přírody. (3) Za zrušení nebo poškození krajinného prvku se nepovažuje postup v rámci stanovené údržby krajinného prvku v souladu s § 24d nařízení vlády upravujícího poskytování přímých plateb zemědělcům.