§ 2 zákon o trvalém usídlení kočujících osob – Kočovný způsob života vede ten
Zákon o trvalém usídlení kočujících osob · 74/1958 Sb. · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 2 zákona 74/1958 definuje kočovný způsob života jako toulání se z místa na místo ve skupinách nebo jednotlivě, spojené s vyhýbáním se poctivé práci nebo živením se nekalým způsobem, a to bez ohledu na hlášení k trvalému pobytu. Kočovný způsob života je charakterizován touláním se z místa na místo. (§ 2 zákona č. 74/1958 Sb., zákon o trvalém usídlení kočujících osob, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: obec
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 74/1958 Sb.
Kočovný způsob života vede ten, kdo se ve skupinách nebo jednotlivě toulá z místa na místo a vyhýbá se poctivé práci nebo se živí nekalým způsobem, a to i tehdy, je-li v některé obci hlášen k trvalému pobytu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Kočovný způsob života je charakterizován touláním se z místa na místo.
- K toulání se musí přidat vyhýbání se poctivé práci nebo živení se nekalým způsobem.
- Tato definice platí, i když je osoba hlášena k trvalému pobytu v nějaké obci.
Příklad
Člověk, který se bez stálého zaměstnání neustále přesouvá mezi různými městy a živí se například drobnými krádežemi, je podle tohoto paragrafu považován za osobu vedoucí kočovný způsob života, i když má trvalé bydliště nahlášené u své babičky.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.