§ 2 vyhláška Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví správná laboratorní praxe v oblasti léčiv – Pro účely této vyhlášky se rozumějí
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví správná laboratorní praxe v oblasti léčiv · 74/1998 Sb. · Zdravotnické a farmaceutické právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 2 vyhlášky 74/1998 definuje klíčové pojmy související se správnou laboratorní praxí v oblasti léčiv, jako jsou testovací zařízení, laboratorní zkoušky, zkoušený materiál nebo zadavatel. Testovací zařízení je pracoviště, kde se provádějí laboratorní zkoušky, tedy místo, kde probíhá testování léčiv. (§ 2 zákona č. 74/1998 Sb., vyhláška Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví správná laboratorní praxe v oblasti léčiv, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zadavatel
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 74/1998 Sb.
Pro účely této vyhlášky se rozumějí:
1. testovacím zařízením pracoviště, v němž se provádějí laboratorní zkoušky;
2. laboratorní zkouškou nebo souborem laboratorních zkoušek (dále jen „laboratorní zkoušky“) postupy, jimiž se podle správné laboratorní praxe testuje zkoušený materiál;
3. zkoušeným materiálem látka nebo směs látek, které jsou předmětem testování laboratorními zkouškami;
4. zadavatelem laboratorních zkoušek fyzická nebo právnická osoba, pro niž se laboratorní zkoušky provádějí na základě smlouvy;
5. studií laboratorní zkoušky podle smluvně určeného věcného zadání;
6. testovacím systémem biologický, chemický nebo fyzikální systém použitý při laboratorních zkouškách, popřípadě jejich kombinace;
7. primárními údaji veškeré záznamy a dokumentace získané jako výsledek pozorování a činností během laboratorních zkoušek, a to včetně jejich fotografií, mikrofilmů, mikroštítků, záznamů na elektronických nosičích, diktovaných pozorování, záznamů z automatických přístrojů nebo záznamů na jakýchkoli jiných médiích bezpečně uchovávajících informace;
8. vzorkem testovacího systému jakýkoli materiál, který je částí testovacího systému a je odebrán za účelem zkoušení, hodnocení nebo uchování, a to včetně materiálu odebraného od hodnocených subjektů při provádění klinického hodnocení;
9. referenčním materiálem látka nebo směs látek, které se používají za účelem porovnání se zkoušeným materiálem;
10. nosným médiem látka nebo směs látek definovaných vlastností, s níž je zkoušený nebo referenční materiál smíchán nebo v níž je rozpuštěn či dispergován za účelem umožnění zkoušky v testovacím systému.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Testovací zařízení je pracoviště, kde se provádějí laboratorní zkoušky, tedy místo, kde probíhá testování léčiv.
- Laboratorní zkoušky jsou postupy, kterými se testuje zkoušený materiál, což je látka nebo směs látek, které jsou předmětem testování.
- Zadavatel je fyzická nebo právnická osoba, která si laboratorní zkoušky objednává na základě smlouvy.
- Primární údaje zahrnují veškeré záznamy a dokumentaci získané během laboratorních zkoušek, a to v jakékoli formě (fotografie, elektronické záznamy, diktovaná pozorování apod.), které musí být bezpečně uchovány.
Na co si dát pozor
- Je důležité rozlišovat mezi zkoušeným materiálem (co se testuje) a referenčním materiálem (s čím se porovnává).
- Testovací systém je širší pojem zahrnující biologické, chemické nebo fyzikální systémy použité při zkouškách, zatímco vzorek testovacího systému je konkrétní část odebraná k testování.
- Pojem studie je definován jako laboratorní zkoušky prováděné podle smluvně určeného věcného zadání, což zdůrazňuje smluvní povahu a konkrétní účel těchto zkoušek.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.