§ 46 Vyhláška ministrů spravedlnosti a zahraničních věcí, kterou se uveřejňuje soudní řád mezistátního rozhodčího soudu československo-rakouského podle článku 36 úmluvy s Rakouskem ze dne 18. června 1924, č. 60 Sb. z. a n. 1926, o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách. – O soudních poplatcích a útratách.

§ 46 O soudních poplatcích a útratách. (1) V nálezu budiž rozhodnuto také o soudních poplatcích a útratách. Na soudních poplatcích zapraví prohrávající strana 3% ceny, kterou má pro ni předmět sporu, jak se podává ze žádání, jež je základem sporu. Při tom stanoví se podíl, o němž se děje zmínka v čl. 16. dohody, pro všechny věřitele československé bez rozdílu 10% sporné, ve starých korunách vzniklé pohledávky, a to v čsl. korunách. Jakmile byla dle tohoto vyměřovacího základu dosažena pro československé strany částka 10.000 Kč a pro rakouské strany částka 2.000 S, vyměří se z další hodnoty soudní poplatek jen ve výši 1½%. Mimo soudní poplatky má strana úplně prohrávající nahraditi odpůrci i nutné útraty, jež mu vzešly řízením před rozhodčím soudem. Při tom však nebudiž přihlíženo k zvýšení útrat, jež vzešlo přivzetím právního zástupce. (2) Nastoupilo-li zúčtovací místo dle § 13, 1 a), žalobou na místo strany (věřitele neb dlužníka), jest pro určení soudních poplatků a útrat rozhodnou cena předmětu sporu, jak se jeví pro stranu, za kterou zúčtovací místo vystupuje (věřitele nebo dlužníka). Podlehne-li zúčtovací místo, vedouc samo spor, bude povinno toto hraditi soudní poplatky a útraty; připojila-li se však strana ke sporu jako vedlejší intervenient, hradí je tato. (3) Podá-li věřitel nebo dlužník v případech čl. 36., lit. c) a d), dohody stížnost a zvítězí-li se svým žádáním, buďtež mu přisouzeny nutné útraty řízení před rozhodčím soudem (odst. 1.) v prvním případě proti oběma zúčtovacím místům rukou společnou a nerozdílnou a v druhém případě proti zúčtovacímu místu, které vydalo rozhodnutí. (4) Nebylo-li v řízení před rozhodčím soudem popřeno, že na pohledávku vztahují se ustanovení úmluvy, nebo byla-li tato otázka sice sporná, avšak rozhodčím soudem kladně zodpověděna, tvoří soudní poplatky a útraty, jež byly prohrávající straně uloženy, část závazku a budou příslušným zúčtovacím místem vymáhány. Bylo-li však rozhodčím soudem rozhodnuto, že závazek nespadá pod ustanovení úmluvy, jest stranám dáno na vůli, aby vymáhaly soudní poplatky a útraty jim přisouzené v případě potřeby dle ustanovení exekučního řádu (§ 1, č. 16). (5) Je-li, přihlížejíc k odlišné hodnotě, kterou má předmět sporu pro obě strany, jistota žalobcem nebo stěžovatelem složená větší než částka, kterou má prohrávající strana na soudních poplatcích zapraviti, budiž přeplatek žalobci nebo stěžovateli vrácen. Nedosahuje-li však jistota částky soudních poplatků, jest prohrávající strana povinna, zaplatiti nedostávající se částku u zúčtovacího úřadu. (6) Při uzavření smíru, nebylo-li nic jiného umluveno, má se za to, že každá strana nese soudní poplatky, připadající na polovici předmětu sporu (odst. 1.).