(1) Daň nelze vyměřit a vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani.
(2) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně, běží promlčecí lhůta znovu od konce kalendářního roku, ve kterém byl poplatník o tomto úkonu zpraven.
(1) Vláda může od daně zcela nebo částečně osvobodit určité poplatníky nebo skupiny poplatníků.
(2) Ministr financí může upravit sazbu daně odchylně od § 5, vyžaduje-li to úspěšné plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství nebo jiné důležité zájmy.
(3) Ministerstvo financí:
a) může upravit zálohové odvádění daně způsobem odchylným od ustanovení § 9 odst. 2;
b) může učinit opatření, kterým se zamezují nesrovnalosti a tvrdosti, jež by mohly vzniknout z provádění tohoto zákona;
c) se zmocňuje, aby upravilo řízení ve věcech této daně;
d) vydá předpisy potřebné k provedení tohoto zákona.