(1) Žadateli, který ve stanovené lhůtě podal žádost o vrácení československého státního občanství, o němž nebylo zjištěno, že porušil povinnosti československého státního občana, a o němž lze podle jeho chování předpokládati, že se stane řádným československým státním občanem, může místně příslušný okresní národní výbor vydati osvědčení o tom, že se do vyřízení žádosti považuje za československého státního občana.
(2) Okresní národní výbor může toto osvědčení kdykoliv odvolati.
(3) Okresní národní výbor vykonává působnost podle odstavců 1 a 2 podle směrnic ministerstva vnitra.
(1) Ustanovení § 2, § 3, odst. 2 a § 5 se nevztahují na žadatele, kteří podali žádost o vrácení československého státního občanství ve lhůtě, jejíž počátek byl stanoven vyhláškou ministra vnitra ze dne 25. srpna 1945, č. 51 Sb., o lhůtě k podávání žádostí o vrácení československého státního občanství pro manželky a děti československých státních občanů.
(2) Ustanovení §§ 2 a 5 se nevztahují na žadatele, kteří podali žádost o vrácení československého státního občanství ve lhůtě, jejíž počátek byl stanoven vyhláškou ministra vnitra ze dne 20. prosince 1946, č. 254 Sb., o lhůtě k podávání žádostí o vrácení československého státního občanství manžely československých státních občanek.