Stručně: Paragraf 21 zákona 76/1959 stanovuje časové limity pro uložení kázeňského trestu vojákovi za kázeňský přestupek a řeší promlčení takového přestupku, možnost zahlazení trestu a vykonatelnost rozhodnutí i po ukončení vojenské kázeňské pravomoci.
§ 21
(1) Za kázeňský přestupek lze uložit kázeňský trest nejdříve následující den po jeho spáchání, nejpozději však do 30 dnů ode dne, kdy se o jeho spáchání dověděl nadřízený velitel vojáka. Kázeňský přestupek se promlčuje uplynutím jednoho roku ode dne, kdy byl spáchán.
(2) Kázeňský trest je možno zahladit.
(3) Pravomocné rozhodnutí o uložení trestu a ochranného opatření podle zvláštních zákonů je vykonatelné podle správního řádu2) i u osob, které přestaly podléhat vojenské kázeňské pravomoci.
Paragraf 21 zákona 76/1959 stanovuje časové limity pro uložení kázeňského trestu vojákovi za kázeňský přestupek a řeší promlčení takového přestupku, možnost zahlazení trestu a vykonatelnost rozhodnutí i po ukončení vojenské kázeňské pravomoci.
Co to znamená v praxi
Kázeňský trest nelze uložit dříve než den po spáchání přestupku a nejpozději do 30 dnů od doby, kdy se o přestupku dozvěděl nadřízený velitel vojáka.
Kázeňský přestupek se promlčí po jednom roce od jeho spáchání, což znamená, že po uplynutí této doby již nelze trest uložit.
Uložený kázeňský trest je možné v budoucnu zahladit, což má vliv na záznamy o vojákovi.
Rozhodnutí o trestu nebo ochranném opatření, které je pravomocné, zůstává vykonatelné i pro osoby, které již nepodléhají vojenské kázeňské pravomoci, a to podle správního řádu.
Na co si dát pozor
Nadřízený velitel má omezenou dobu 30 dnů od zjištění přestupku na to, aby trest uložil.
Pokud uplyne jeden rok od spáchání přestupku, nelze již za něj vojáka potrestat.