76/1961 Sb. · 46 paragrafů
Výměnu, opravu a údržbu hlavních uzávěrů u přípojek, domovních regulátorů tlaku plynu, jakož i zařízení v regulační stanici provádí výhradně plynárenský podnik, a to na náklad vlastníka (uživatele) stavby nebo zařízení.
(K § 17 zákona)
(1) Vlastníci (uživatelé) staveb a zařízení, popřípadě provozovatelé odběrních plynových zařízení jsou povinni umožnit pověřeným zaměstnancům plynárenského podniku přístup k odběrním plynovým zařízením uvedeným v § 13 odst. 1 písm. a) až c) i ke spotřebičům topných plynů.
(2) Odborným technickým přezkoušením (§ 17 zákona) se rozumí provedení tlakové zkoušky, popřípadě zhodnocení, zda odběrní plynové zařízení bylo provedeno podle podkladů (projektu), technických norem, popřípadě podle podmínek stanovených plynárenským podnikem.
(3) O výsledku přezkoušení vydá plynárenský podnik vlastníku (uživateli) stavby nebo zařízení, popřípadě provozovateli (investorovi) osvědčení; toto osvědčení nahrazuje povolení k uvedení odběrního plynového zařízení do provozu.
(1) Instalační, montážní, opravářské a údržbářské práce (dále jen „montážní práce“) na odběrních plynových zařízeních smějí provádět jen osoby, které k tomu mají odbornou způsobilost.
(2) Plynárenský podnik není povinen připojit odběrní plynové zařízení, jestliže montážní práce provedla osoba, která k tomu nemá odbornou způsobilost.
(3) Organizace provádějící montážní práce v novostavbách nebo větší rekonstrukce na odběrních plynových zařízeních jsou povinny předem písemně oznámit plynárenskému podniku provádění těchto prací tak, aby se plynárenský podnik mohl přesvědčit, zda práce jsou prováděny řádně, zejména zda se dodržují technické normy.
Montážní práce na odběrních plynových zařízeních o nízkém a středním tlaku smějí provádět jen osoby
a) s ukončeným vzděláním na odborné škole příslušného směru, které kromě toho mají alespoň jednoroční praxi na odběrních plynových zařízeních,
b) vyučené v plynárenském oboru, které kromě toho mají alespoň tříletou praxi na odběrních plynových zařízeních.
Montážní práce na odběrních plynových zařízeních o vysokém tlaku smějí provádět jen osoby
a) s ukončeným vzděláním na odborné škole příslušného směru, které kromě toho mají alespoň dvouletou praxi na odběrních plynových zařízeních,
b) vyučené v plynárenském oboru, které kromě toho mají alespoň čtyřletou praxi na odběrních plynových zařízeních.
Osoby, které nemají způsobilost uvedenou v §§ 27 a 28, smějí provádět montážní práce jen pod přímým dohledem a odpovědností osob, které tuto způsobilost mají.
Osoby, které před nabytím účinnosti této vyhlášky prováděly montážní práce na odběrních plynových zařízeních a zatím nesplňují podmínky odborné způsobilosti (§§ 27 a 28), mohou tyto práce provádět nejpozději do 31. prosince 1963.
Úlevy z požadavků odborné způsobilosti může na přechodnou dobu povolit příslušný plynárenský podnik, jsou-li pro to zvláštní důvody.
(K § 18 zákona)
(1) Týká-li se změna druhu nebo tlaku topného plynu většího počtu odběratelů, projedná ji plynárenský podnik předem s krajským národním výborem. Změnou druhu plynů se rozumí vzájemná záměna topných plynů uvedených v § 1. Za změnu tlaku se považuje pouze změna tlaku mezi nízkým, středním a vysokým tlakem.*)
(2) Změnu druhu topných plynů nebo tlaku projedná dodavatel se všemi velkoodběrateli, jichž se změna týká, nejméně 2 roky před začátkem roku, v němž změna má být provedena, nedohodne-li se s nimi předem lhůta kratší.
(3) Změnu druhů topných plynů nebo tlaku oznámí plynárenský podnik písemně vlastníkům (uživatelům) nemovitostí připojených na přípojku pro veřejný rozvod, jakož i všem odběratelům odebírajícím topné plyny v maloobchodním rozsahu, jichž se změna týká. Tuto změnu je plynárenský podnik povinen oznámit nejméně jeden rok před začátkem roku, v němž má být změna provedena, nedohodne-li se s nimi na lhůtě kratší. Plynárenský podnik uvědomí o zamýšlené změně místní národní výbory, jakož i organizace, které se v dotčené oblasti zabývají prováděním montážních prací nebo prodejem a opravami plynových spotřebičů.
(4) Úpravu plynových spotřebičů v domácnostech, pokud jsou ve vlastnictví spotřebitelů, provádí na svůj náklad plynárenský podnik.
(K § 19 zákona)
(1) Plánovitá výstavba celostátní plynovodní soustavy, připojování měst a obcí a rozšiřování plynovodní sítě v městech a na venkově, jakož i dodávka plynu v tlakových nádobách spotřebitelům se řídí plánem gazifikace, který je součástí státního plánu rozvoje národního hospodářství a obsahuje též plán gazifikace měst pro jednotlivé kraje.
(2) Plán gazifikace obsahuje:
a) plán výstavby celostátní plynovodní soustavy,
b) plán zavádění topných plynů v průmyslu, popřípadě v zemědělství,
c) plán gazifikace měst pro jednotlivé kraje.
(K § 20 zákona)
(1) Podle schváleného plánu gazifikace vypracovávají plynárenské podniky ve spolupráci s krajskými národními výbory plány gazifikace měst pro jednotlivé kraje.
(2) Plány gazifikace měst pro jednotlivé kraje obsahují zejména tyto údaje:
a) seznam měst, jež budou nově připojena na plynovodní síť,
b) rozšíření plynovodní sítě,
c) počet odběratelů nově připojených na plynovodní síť,
d) počet domácností nově připojených na plynovodní síť,
e) počet nových odběratelů zásobovaných zkapalněným plynem (propan-butan),
f) úkoly státních organizací, popřípadě družstev, jež se v kraji (okresu nebo městě) zabývají prováděním montážních prací, prodejem a opravami spotřebičů topných plynů.
(K § 21 zákona)
(1) Gazifikaci zajišťují a provádějí plynárenské podniky; národním výborům jednotlivých stupňů přísluší pravomoc a odpovědnost v rozsahu stanoveném v § 21 zákona.
(2) Okresní národní výbor, popřípadě místní národní výbor, pokud je stavebním úřadem, může vlastníku stavby nařídit, *) aby v souladu s plánem gazifikace měst provedl stavební úpravy potřebné z důvodu obecného zájmu, zejména připojení na plynovodní přípojku včetně zařízení domovní a bytové instalace, popřípadě její úpravy.
Oddíl VII
(K § 22 zákona)
(1) Plynárenským podnikům přísluší v rozsahu uvedeném v § 22 odst. 1 zákona oprávnění k cizím nemovitostem.
(2) Za výkon oprávnění uvedených v § 22 odst. 1 zákona nejsou plynárenské podniky povinny poskytnout náhradu. Je-li však vlastník (uživatel) nemovitosti, která není ve státním socialistickém vlastnictví, zřízením plynovodní sítě nebo zařízením pro uskladnění topných plynů (§ 3 písm. b)) v užívání nemovitosti podstatně omezen, může žádat u národního výboru, který vydal rozhodnutí o přípustnosti stavby, aby mu plynárenský podnik poskytl přiměřenou jednorázovou náhradu; žádost musí být pod ztrátou nároku podána do 3 měsíců ode dne, kdy byly plynovodní síť nebo zařízení na uskladnění topných plynů uvedeny do trvalého provozu (užívání).
(3) Oprávnění podle § 22 odst. 1 zákona vznikají dnem vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby plynovodní sítě nebo zařízení pro uskladnění topných plynů, popřípadě dnem, kdy plynárenská zařízení přejdou do správy plynárenského podniku; uvedená oprávnění zanikají zrušením těchto plynárenských zařízení.
(4) Je-li rozsah oprávnění sporný, vymezí je okresní národní výbor, popřípadě místní národní výbor, pokud je stavebním úřadem.
(1) Povinnost trpět výkon oprávnění uvedených v § 22 odst. 1 zákona vázne na dotčené nemovitosti jako věcné břemeno; tato věcná břemena postihují i národní majetek. Věcná břemena se nezapisují do pozemkových knih a neplatí o nich předpisy o promlčení a vydržení.
(2) Ocitne-li se věcné břemeno změnou okolností, za kterých vzniklo, v hrubém nepoměru k výhodě plynárenského podniku, lze se domáhat, aby plynárenský podnik plynovodní síť, popřípadě zařízení pro uskladnění topných plynů změnil nebo přeložil. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o změně (přeložení) a o úhradě nákladů s tím spojených okresní národní výbor, popřípadě místní národní výbor, pokud je stavebním úřadem.
(1) Za skutečnou škodu způsobenou na nemovitosti nebo jejím příslušenství při přípravných pracích (§ 22 odst. 1 písm. d) zákona), stavbě, provozu, opravě, změně nebo odstranění plynovodní sítě, popřípadě zařízení pro uskladnění topných plynů (§ 3), náleží poškozenému vlastníku (uživateli) nemovitosti náhrada.
(2) Nedojde-li k dohodě, rozhodne o náhradě škody okresní národní výbor, popřípadě místní národní výbor, pokud je stavebním úřadem, a to na žádost, kterou musí poškozený podat do 30 dnů ode dne, kdy zjistil rozsah škody, nejpozději však do 6 měsíců ode dne vzniku škody; nepodá-li žádost v těchto lhůtách, nárok zaniká.
(K § 23 zákona)
O podmínkách styku plynárenských zařízení s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními platí obdobně předpisy o podmínkách styku energetických děl s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními.**)
(K § 24 zákona)
(1) Ochranná pásma jsou u plynovodů a plynovodních přípojek vymezena ve vodorovné vzdálenosti měřené po obou stranách kolmo na plynovod nebo plynovodní přípojku; tato vzdálenost činí:
a) 50 metrů, jde-li o vysokotlaký plynovod o průměru alespoň 300 mm,
b) 30 metrů, jde-li o vysokotlaký plynovod o průměru alespoň 150 mm,
c) 15 metrů, jde-li o vysokotlaký plynovod do průměru 150 mm,
d) 20 metrů, jde-li o vysokotlakou přípojku o průměru alespoň 150 mm,
e) 10 metrů, jde-li o vysokotlakou přípojku do průměru 150 mm,
f) jde-li o středotlaký plynovod nebo středotlakou plynovodní přípojku, jež jsou vedeny ve volném terénu, popřípadě v nezastavěném území:
aa) 15 metrů o průměru alespoň 150 mm,
bb) 10 metrů do průměru 150 mm.
(2) Plynovody a přípojky, jimiž se rozvádějí topné plyny pod nízkým tlakem (nízkotlaké plynovody a přípojky), jakož i středotlaké plynovody, jestliže jsou vedeny ve městech, v sídlištích a souvisle zastavěných obcích, nechrání se ochrannými pásmy. Ochrana jejich plynulého provozu je upravena technickými normami.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně i pro zařízení na odvádění vytěžených přírodních topných plynů, včetně topných plynů získaných z důlních děl (degazace), popřípadě i pro zařízení na odvádění topných plynů získaných podzemním zplyňováním.
(1) Vlastníci (uživatelé) nemovitostí v ochranném pásmu jsou povinni zdržet se všeho, co by mohlo ohrozit plynárenská zařízení a plynulost a bezpečnost jejich provozu.
(2) V ochranných pásmech nesmějí být zřizovány sklady třaskavin, hořlavin, plynojemy, vtažné jámy průzkumných nebo těžebních podniků a jiné zvlášť důležité objekty; v ochranném pásmu nesmějí být též umístěny odvaly hlušin.
(3) Uvnitř ochranného pásma je u vysokotlakého plynovodu o průměru alespoň 300 mm též zakázáno:
a) do vzdálenosti 20 m od vysokotlakého plynovodu budovat mosty a jiná komunikační zařízení (lávky, převozy, přístavní můstky, kotviště lodí apod.) a vodní díla, měřeno od plynovodu ve směru koryta toku, jde-li plynovod přes tok vody;
b) do vzdálenosti 15 m od vysokotlakého plynovodu budovat přechody přes řeku pro zařízení pro rozvody tepla a pro telekomunikace, jde-li plynovod přes tok vody;
c) do vzdálenosti 15 m provádět souvislou zástavbu a budovat ostatní důležité objekty včetně průmyslových a železničních tratí podél plynovodu;
d) do vzdálenosti 10 m stavět jakékoliv budovy, dobývat zeminy, provádět lomové práce, ukládat zeminy a jiné hmoty, zřizovat rybníky a nádrže na vodu, studny apod.;
e) do vzdálenosti 5 m zřizovat kanalizační sítě a vodovody podél plynovodu;
f) do vzdálenosti 3 m provádět činnost, která by mohla ohrozit plynovody, plynulost a bezpečnost jejich provozu, např. výkopy nebo sondy a s tím související odklizování zemin a jejich navršování.
(4) Pro vysokotlaké plynovody do průměru 300 mm, jakož i pro vysokotlaké přípojky a středotlaké plynovody (§ 40 odst. 1) platí poloviční vzdálenosti, než které jsou uvedeny v odstavci 3 písm. a) až d); vzdálenosti uvedené pod písm. e) a f) zůstávají však nedotčeny.
Venkovní elektrické vedení velmi vysokého a vysokého napětí, kabelová vedení, jakož i podzemní potrubí pro pohonné látky a ropu je dovoleno zřizovat nejméně v takové vzdálenosti od zařízení pro rozvod topných plynů, aby byla zachována ochranná pásma stanovená předpisy platnými pro elektrické vedení a pro podzemní potrubí pro pohonné látky a ropu.
Při výstavbě zařízení pro výrobu nebo uskladnění topných plynů (§§ 2 a 3) stanoví ochranné pásmo, jakož i druhy činností, které jsou v něm omezeny nebo zakázány, okresní národní výbor, popřípadě místní národní výbor, pokud je stavebním úřadem, a to na návrh Sdružení plynáren.
Povinnosti a omezení v ochranných pásmech vznikají dnem vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby plynárenského zařízení a zanikají zrušením tohoto zařízení. Je-li rozsah ochranných pásem nebo rozsah povinností a omezení sporný, určí je okresní národní výbor, popřípadě místní národní výbor, pokud je stavebním úřadem.
Výjimky z ustanovení o ochranných pásmech (§§ 40 a 42) může povolit okresní národní výbor, popřípadě místní národní výbor, pokud je stavebním úřadem; přitom podle potřeby stanoví přiměřené podmínky k zajištění bezpečnosti provozu. Před povolením výjimky vyžádá si však národní výbor vyjádření příslušného plynárenského podniku.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1961.
Ministr:
Černík v. r.
*) Rozdělení topných plynů je uvedeno v ČSN 38 5502; jednotlivé druhy technických plynů jsou uvedeny ve vyhlášce č. 86/1960 Sb., o řízení rozvoje oboru technických plynů.
*)
ČSN 38 6410— vysoký tlak: pracovní tlak větší než 1 kg/cm2; — střední tlak: pracovní tlak větší než 500 mm v. sl. až do 1 kg/cm2; — nízký tlak: pracovní tlak do 500 mm v. sl.
**) Místo vlastníka nájemního domu může o zřízení plynovodní přípojky podle zákona č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku, požádat národní výbor.
*) Povinnosti investorských útvarů národních výborů vybudovat u soustředěné bytové a občanské výstavby příslušnou část zařízení pro rozvod zůstávají nedotčeny.
**) Vyhláška Státního úřadu plánovacího č. 58/1958 Ú. l., o palivových základnách spotřebičů tuhých nebo plynných paliv.
*) Vyhláška ministerstva paliv č. 168/1959 Ú. l., o řízení výroby, rozvodu a odbytu topných plynů a rozvoje plynárenského oboru.
**) Vyhláška ministerstva vnitra č. 135/1952 Ú. l., o zacházení se zkapalněným topným plynem a směrnice ministerstva paliv o rozvádění a používání zkapalněného topného plynu (směs propanu, butanu a etanu) v domácnostech, otištěná v částce 35 Úředního listu z roku 1959.
*) Nízký, střední a vysoký tlak - viz poznámka u § 5.
*) Toto opatření vydá národní výbor podle § 7 zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu; jde-li o domy nájemní, může být opatření provedeno podle zákona č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku.
**) Vyhláška ministerstva energetiky a vodního hospodářství č. 137/1958 Ú. l., o podmínkách styku energetických děl s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními (pravidla styku).