Zákon o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy.

(1) Činitelé, vybírající přirážky, budou z výtěžku plateb na přirážky obecní poukazovati obcím měsíčně nejvýše jednu dvanáctinu oznámených rozpočtových úhrad z přirážek. Jen výjimečně, prokáže-li obec, že na úhradu rozpočtových vydání nestačí v některém měsíci dvanáctina rozpočtové úhrady z přirážek, může finanční úřad II. stolice nebo úřad jím zmocněný na dotčený měsíc povoliti v mezích plateb a nezbytně nutné potřeby poukaz přirážek nad jednu dvanáctinu.

(2) Částky, o které by výtěžek plateb na přirážky v tom kterém roce převyšoval míru, stanovenou v odst. 1., budou obcím po vyrovnání případných přeplatků a nedoplatků z dřívější doby poukázány k výplatě dodatečně s přirážkovým přídělem za měsíc listopad a musí jich býti použito především k zaplacení dluhů, jinak k úhradě řádných rozpočtových schodků a k snížení přirážek roku následujícího, případně i let příštích; v poslednějším případě musí býti v mezidobí uloženy na úrok. O zmíněném dodatečném poukazu budiž zpraven bezprostřední dohlédací úřad.

(1) Starosta obce (úřadující náměstek), který do lhůty stanovené okresním výborem neprovede bez omluvných důvodů příkazů podle § 3, odst. 8., může býti okresním úřadem potrestán pořádkovou pokutou do 5000 Kč. Ustanovení obecních zřízení o sesazení s úřadu zůstávají nedotčena. Na okolnosti tyto musí při stanovení lhůty býti upozorněno.

(2) Pořádkové pokuty, uložené podle předchozího odstavce, připadají pokladně okresního výboru.

(1) Obcím, které v roce předcházejícím rok berní vybíraly více než 150% obecních přirážek, přikazuje se celá splatná daň domovní v té které obci na berní rok předepsaná.

(2) Při přirážkách odstupňovaných (§ 1, odst. 7.) rozhoduje výměra přirážky nejnižší. K výši přirážky k dani činžovní se nehledí.

(3) Skládá-li se obec z několika osad anebo byla-li utvořena sloučením několika obcí, a jestliže tyto územní části podržely vlastnictví a správu svého majetku, takže v důsledku toho se v nich vybírá přirážka v různé výši, má nárok na příděly podle odst. 1. jen ta územní část, ve které se vybírá přirážka ve výši v odstavci tom označené a jen z daně, v územní části té předepsané.

(4) Městům, v nichž je sídlo zemské politické správy, přísluší příděl podle odst. 1. nehledíc na výši obecních přirážek.

(1) Zemské výbory budou spravovati zvláštní fond, jemuž připadnou:

1. Splatná daň domovní, předepsaná na léta 1928 a další v obvodu té které země v obcích neb osadách, které podle ustanovení § 9 nemají nároku na příděl z daně té;

2. 1·5% zvláštní příspěvek podle § 105, odst. 2. zákona o přímých daních, předepsaný na léta 1928 a další v obvodu té které země, po srážce částky, přidělené fondu, označenému v § 108 zákona o přímých daních;

3. část obecních přirážek ku všeobecné a zvláštní dani výdělkové (§§ 58, odst. 6. a 85, odst. 6. zákona o přímých daních);

4. tyto roční příděly z daně z obratu a přepychové:

fondu při zemském výboru

v Čechách103,374.800Kčna Moravě se Slezskem40,650.500„na Slovensku14,564.000„v Podkarpatské Rusi1,410.700„ .

Příděly fondů sníží se o částky, vypadající na služební, odpočivné a zaopatřovací platy zaměstnanců okresů a jejich pozůstalých, jichž placení při organisaci politické správy převezme stát.

(2) Zemské výbory budou z fondu, označeného v odst. 1., poskytovati příspěvky oněm obcím a okresům svého obvodu, jichž upravená rozpočtová potřeba nemohla býti zcela uhrazena přes to, že výměry přirážek podle § 1 bylo plně využito a v obcích byly též zavedeny vhodné dávky i poplatky. Ustanovení tohoto odstavce nevztahuje se na hlavní město Prahu.

(3) Obce žádající za příděl z fondu jsou povinny předložiti svoje rozpočty okresnímu úřadu v nepřekročitelné lhůtě do 30. listopadu roku předcházejícího rok rozpočtový. Okresní úřad předloží tyto rozpočty, podle § 3, odst. 6. a 7. upravené, s celkovým přehledem rozpočtů a s případnými vyjádřeními (§ 3, odst. 7.) zemskému úřadu nejdéle do konce ledna. Do téhož dne předloží své rozpočty okresy. Bezdůvodné nedodržení lhůty má za následek ztrátu nároku na příděl z fondu.

(4) Z příspěvku podle odst. 2. jsou vyloučeny okresy, jejichž výbory jakožto bezprostřední dohlédací úřady nevykonaly řádně povinnosti, uložené jim v § 3, odst. 6. a 7., a obce i okresy, které neprovedly ustanovení § 3 zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 495, a § 19 zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n., pokud se týče § 212 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n. o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platového zákona), jakož i obce a okresy, které bez závažných důvodů nepoužily možnosti, dané jim v § 28 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n. o úsporných opatřeních ve veřejné správě.

(5) Při poskytování příspěvku podle odst. 2. příslušejí zemským výborům co do úpravy rozpočtů stejná práva a povinnosti, jako výborům okresním (§ 3, odst. 6., 7. a 8.), jejichž opatření mohou k cíli dalšího snížení rozpočtového schodku měniti. Při rozdělování příspěvku dlužno po zjištění celkového nároku na fond dbáti toho, aby v mezích pohotových prostředků fondu byly především uhrazeny náklady, k nimž jsou obce (okresy) po zákonu povinny anebo jež spočívají na jiném právním titulu; teprve ze zbývajících prostředků lze povoliti příspěvky na ostatní náklady se zřetelem na jejich účelnost a se zřetelem na obce a okresy finančně slabé, zejména s nízkou přirážkovou základnou.

(6) O použití a stavu fondu jsou zemské výbory povinny předložiti do konce ledna každého roku ministerstvu financí zprávu, jejíž podrobnosti určí vládní nařízení.

(1) Pokud rozpočtová potřeba země České, Moravsko-slezské, Slovenské a Podkarpatoruské nemohla býti zcela uhrazena přes to, že výměry přirážek podle § 1 bylo plně využito, může vláda při schvalování zemských rozpočtů na návrh ministerstva vnitra rozděliti mezi jmenované svazky podle potřeby příděl z daně z obratu a přepychové do nejvyšší roční částky 140,000.000·— Kč. Příděl tento sníží se o částky, vypadající na služební, odpočivné a zaopatřovací platy zemských zaměstnanců, jichž placení při organisaci politické správy převezme stát.

(2) Pokud rozpočtová potřeba hl. města Prahy nemohla býti zcela uhrazena přes to, že výměry přirážek (§ 1) bylo plně využito a že byly též zavedeny vhodné dávky a poplatky, může po úpravě rozpočtu ministr financí povoliti jmenovanému městu příděl z daně z obratu a přepychové až do nejvyšší roční částky 10,000.000·— Kč.

(1) Příděly podle §§ 9 až 11 budou finančními úřady poukazovány, pokud se týče k dobru súčtovány v čtvrtletních pozadu splatných lhůtách.

(2) Konečné súčtování podle čl. I., § 6, odst. 2. zákona ze dne 12. srpna 1921 č. 334 Sb. z. a n., kterým se přikazuje samosprávným svazkům výnos některých státních daní a mění se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku sazba domovní daně třídní, budiž provedeno co do plateb konaných na předpisy příslušných daní na léta 1921 až 1927 včetně.

Podíl na celkové roční částce 7,000.000 Kč podle ustanovení čl. I., § 2, zákona č. 334/1921 Sb. z. a n. bude v dosavadní výměře přikazován zemským fondům českému a moravskoslezskému, nemocničnímu fondu pražskému a brněnskému.

Zvláštní přirážku k dani z lihu, zavedenou ve prospěch zemí, pokud se týče žup, článkem III. zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 687 Sb. z. a n., jímž se ruší nebo mění některá ustanovení zákona o dani z lihu, rozdělí mezi dotčené samosprávné svazky počínajíc rokem 1928 ministr financí, a to z polovice v poměru běžné rozpočtové potřeby z roku 1926, z polovice v poměru výtěžku daně z lihu vždy za předešlý rok v tom kterém území.

§ 25 zákona č. 329/1921 Sb. z. a n. se doplní takto:

Vyjádří-li se o zamýšleném opatření záporně zájemníci, kteří by dohromady platili více než polovinu potřebného nákladu, jest provedení opatření vázáno schválením okresního výboru, a jde-li o města s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem) zemského výboru.

§ 26, odst. 3. zákona č. 329/1921 Sb. z. a n. bude zníti:

(3) Výše, rozvrh a způsob placení buďtež sjednány dohodou se zájemníky. Za dohodu se pokládá souhlas zájemníků, na něž by připadly alespoň dvě třetiny těchto příspěvků. Nedojde-li k dohodě, jest k stanovení výše, rozvrhu a způsobu placení třeba schválení zemského výboru.

§ 27 zákona č. 329/1921 Sb. z. a n. pozbývá platnosti na léta 1928 a další.

Pokud se týče drah, o nichž jednají zákony ze dne 31. října 1906, č. 212 ř. z., ze dne 2. srpna 1908, č. 169 ř. z. a ze dne 27. března 1909, č. 46 ř. z. o nabytí některých drah státem, jest státní železniční správa povinna, počínajíc rokem 1927, platiti po 10 let na základě předpisu výdělkové daně na rok 1907 obecní přirážky oněm obcím, jež na tomto předpisu byly zúčastněny. Tato přirážková základna snižuje se počínajíc rokem 1928 každoročně o ⅒ předpisu na r. 1907.

O všech příjmech a vydáních každého samosprávného svazku jest sestaviti každoročně jednotný rozpočet.

Obce a okresy, jichž roční potřeba na úrok a splátky ze zápůjček vyžaduje kromě výtěžků kmenového jmění k tomuto účelu použitých více než 50% přirážkové základny v průměru tří let, jež předcházejí rok, v němž se dotyčný svazek o zápůjčce usnáší, smí nové zápůjčky uzavírati jen tehdy, jde-li o opatření úhrady na nutná vydání, způsobená vyšší mocí, nebo nařízením nadřízených úřadů, podle zákona, nebo o vydání na zařízení, o němž bude náležitě prokázáno, že jeho výnosem bude úrokování a splácení zápůjčky zaručeno. K potřebě na úrok a splátky ze zápůjček obecních a okresních staveb, podniků a jiných zařízení, jež mají rozpočtovou rovnováhu nebo přebytek, se při stanovení meze 50% nehledí. Jinak se k potřebě této přihlíží, nejvýše však do částky rozpočtového schodku jednotlivých staveb, podniků a jiných zařízení.

Na ošetřovací útraty ve veřejných nemocnicích, porodnicích a ústavech pro choromyslné, pokud jich nelze vymoci na ošetřovaném anebo na jiných fysických nebo právnických osobách (korporacích, spolcích, nemocenských pojišťovnách a pod.), jež jsou podle zákona nebo z jiného právního titulu povinny je nésti, jsou obce povinny přispívati dvaceti procenty ošetřovacích útrat, vzešlých za jejich příslušníky pro rok 1928 a další. Tento příspěvek nepovažuje se za chudinské opatření osoby ošetřované. Tato povinnost obcí odpadá, jde-li o ošetřovací útraty za léčení chorob nakažlivých ve veřejných nemocnicích.

(1) Veškeré náklady stálého ubytování četnictva v celém území republiky hradí pro rok 1928 a další stát, na nějž přechází vlastnictví veškerého movitého zařízení, sloužícího ubytování četnictva.

(2) Podrobnější předpisy určí se vládním nařízením.

(3) Všechna práva v příčině nájmu místností četnictva, jež příslušejí zemím z dosavadních nájemních smluv, pokud se týče z dosavadního nájemního poměru, přecházejí dnem 1. ledna 1928 na stát.

(4) O částku vypadající ročně na zemské fondy pro stálé ubytování četnictva sníží se příděly státní zemím (§ 11, odst. 1.).

Ministr financí se zmocňuje, aby stanovil, zda, do jaké míry a za jakých podmínek lze po dobu tří let od účinnosti tohoto zákona zákonné přirážky k daním výnosovým, které platí poplatníci na Slovensku a v Podkarpatské Rusi na náklady církevních škol, započítati do výměry přirážek, rozhodných pro přípustnost příspěvku z fondu podle § 10.

(1) Při každém obecním zastupitelstvu v obcích majících podle posledního úředního sčítání lidu nejméně 10.000 obyvatel, budiž ustanoven úředník pro obor služby konceptní; v obcích menších přísluší obecnímu zastupitelstvu usnášeti se podle ustanovení § 212 platového zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n. o tom, mají-li býti zřízena místa úřednická vůbec a jaká, vydati bližší pravidla o ustanovení úředníků a o jejich služebních požitcích a právních nárocích.

(2) Úředníkem pro obor služby konceptní může býti ustanoven pouze ten, kdo prokáže se kvalifikací získanou na některé československé fakultě věd právních a státních a před 28. říjnem 1918 i na některé fakultě věd právních a státních v bývalém mocnářství rakoussko-uherském nabytím hodnosti doktorské nebo úspěšným složením teoretických státních zkoušek požadovaných pro způsobilost k veřejné službě.

(3) Práva nabytá úředníků již ustanovených, odpovídající předpisům dosud platným, nejsou tím dotčena.

Svazky územní samosprávy jsou povinny předkládati ministerstvu financí výkazy o výši a druhu svých příjmů a vydání a o stavu jmění a dluhů. Podrobnosti určí vládní nařízení.

Pokud okresní, pokud se týče zemské výbory nebudou v některém území ještě ustaveny a zvláštním zákonem nebude jinak stanoveno, vykonávají působnost, která podle tohoto zákona přísluší okresním výborům — bezprostřední, působnost, která přísluší zemským výborům — vyšší úřady dohlédací (§§ 48 a 58 zákona č. 329/1921 Sb. z. a n.). Až do účinnosti zákona o organisaci politické správy vztahují se ustanovení zákona o přirážkách zemských obdobně na přirážky župní a ustanovení o přirážkách okresních na okresní přirážky silniční.

Pokud nenabude účinnosti zákon o organisaci politické správy, pokud se týče nedojde k sloučení Moravy se Slezskem, dostane se fondům, jež se zřídí při vyšších dohlédacích úřadech, z přídělů, označených v § 10, odst. 1., č. 1. až 3., částek připadajících na jejich obvod, a z přídělu, uvedeného v § 10, odst. 1., č. 4., pro Moravu, částka 6,266.700.— Kč zemi Slezské, z přídělu pak, uvedeného pro Slovensko, částka

3,354.700Kč pro župuXV.3,735.700 „„„XVI.1,564.800 „„„XVII.1,744.800„„„XVIII.1,655.400„„„XIX. a2,508.600„„„XX.

Ustanovení §§ 3, 4, 8, 17, 19 a 20 mají na území Podkarpatské Rusi platnost, dokud zákon jejího sněmu v mezích jeho působnosti jinak neustanoví.

(1) Ustanovení tohoto zákona nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1928 s tou úchylkou, že opatření, jež zákon ku včasnému provedení předpokládá již v roce předchozím, budou již ode dne vyhlášení učiněna podle předpisu zákona tohoto.

(2) S výhradou použití na dřívější případy pozbývají zároveň platnosti všechna ustanovení zákonů a nařízení, jež se týkají předmětů, upravených tímto zákonem, zejména:

a) ze zákona č. 329/1921 Sb. z. a n.:

§ 27,

§ 30, odst. 2. a 3.,

§ 31,

§ 42, pokud se týká přirážek k daním přímým,

§ 49,

§ 57, odst. 3.;

b) ze zákona č. 334/1921 Sb. z. a n.:

čl. I. §§ 1 a 3 až 6;

c) § 16 zákona ze dne 6. února 1920, č. 116 Sb. z. a n., o organisaci a působnosti ústředního zastupitelstva hlavního města Prahy a místních výborů;

d) § 30 zákona ze dne 13. července 1922, č. 243 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě zřízení obcí na Slovensku a § 1, č. 5. zákona ze dne 31. března 1925, č. 62 Sb. z. a n., jímž se s prozatímní platností upravují některá ustanovení obecního zřízení v Podkarpatské Rusi;

mění, pokud se týče doplňují se zejména:

a) ze zákona č. 329/1921 Sb. z. a n.:

§ 7, odst. 2., 3. a 6.,

§ 23, odst. 1., č. 2. a 4. a odst. 2.,

§ 25,

§ 26, odst. 3.;

b) § 39 zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n., o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé, pak §§ 40 a 80 téhož zákona, pokud jednají o odvolání proti přirážkám;

c) § 40 obecního zřízení českého ze dne 16. dubna 1864, č. 7. čes. z. z., § 38 obecního zřízení moravského ze dne 15. března 1864, č. 4. mor. z. z., § 38 obecního zřízení slezského ze dne 15. listopadu 1863, č. 17. slezs. z. z.,

§ 12 zákona ze dne 7. února 1919, č. 76 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují některá ustanovení dosavadních obecních zřízení a městských statutů v Československé republice, a těmto odpovídající ustanovení obecních řádů měst s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem), pokud jde o odvolání proti výměře obecních přirážek,

§ 10, odst. 2. a 3. zákona ze dne 6. února 1920, č. 114 Sb. z. a n. kterým se sousední obce slučují s Prahou;

d) §§ 77 zákona ze dne 25. července 1864, č. 27 čes. z. z. o zastupitelstvu okresním, čl. XXIV. zákona ze dne 5. března 1862, č. 18 ř z., jímž se vyměřují základní pravidla, dle nichž se mají uspořádati záležitosti obecní (pokud jde o odvolání proti usnesení okresního zastupitelstva ve věci obecních přirážek);

e) §§ 12 až 14 zákona ze dne 24. února 1873, č. 16 čes. z. z., kterým se upravuje zřizování, vydržování a navštěvování veřejných škol obecných a § 11 téhož zákona ve znění zákona ze dne 11. září 1880, č. 85 čes. z. z.;

f) § 42 zákona ze dne 24. ledna 1870, č. 17 mor. z. z., kterým se pořádá zakládání, vydržování a návštěva veřejných škol obecných, ve znění zákona ze dne 27. listopadu 1905, č. 4 mor. z. z. z r. 1906;

g) §§ 37 a 38 zákona ze dne 6. listopadu 1901, č. 41 slezs. z. z. o zřizování, navštěvování a vydržování veřejných škol obecných;

h) zák. čl. XXXVIII/1868 o vyučování v národních školách;

i) čl. I, odst. 2., věta 2. zákona ze dne 26. června 1926, č. 99 Sb. z. a n. o zvýšení daně z lihu;

k) zák. čl. XV/1883, XXI/1886 o komitátech a I/1890 o veřejných silnicích a mýtech, ve znění zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 302 Sb. z. a n.;

l) § 5 zákona ze dne 5. března 1888, č. 19 čes. z. z., kterým se upravují veřejně-právní poměry všeobecných veřejných nemocnic v Čechách, zákon ze dne 20. května 1914, č. 19 mor. z. z. o příspěvku domovských obcí k nákladům ošetřovacím a zák. čl. XXI/1898;

m) §§ 3, 6 a 42 zákona ze dne 23. července 1919, č. 443 Sb. z. a n., jímž se upravují služební poměry úředníků při obcích v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

(3) Zákon ze dne 26. března 1919, č. 170 Sb. z. a n., pozbývá co do ustanovení § 1, odst. 4., věta 2. platnosti od 1. ledna 1932.

Provedením tohoto zákona pověřují se ministři vnitra a financí.

T. G. Masaryk v. r.

Švehla v. r.

Černý v. r.

Dr. Engliš v. r.