Občanský soudní řád (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších zákonných změn a doplňků)

(1) Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z pracovní odměny členů družstev a z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci, zejména z důchodu, nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku a náhrady poskytované za výkon společenských funkcí. Použijí se i na výkon rozhodnutí srážkami z pracovního příjmu, který pobírá povinný od občana.

(2) U členů jednotných zemědělských družstev platí ustanovení odstavce 1, je-li jim odměna vyplácena v pevných částkách; je-li odměna vyplácena v pracovních jednotkách, platí ustanovení § 300.

(1) Je-li členům jednotných zemědělských družstev poskytována peněžitá nebo naturální odměna v pracovních jednotkách, provádějí se srážky ze záloh vyplácených během roku.

(2) Vyplácejí-li se zálohy družstevníkům za období delší než jeden měsíc, vypočte se, kolik připadá z poskytnuté zálohy na jednotlivé měsíce, a z takto vypočtené měsíční odměny jsou povinnému prováděny srážky.

(3) Konečná výše srážek z odměny člena jednotného zemědělského družstva v pracovních jednotkách se stanoví při vyúčtování této odměny za uplynulý rok. Celková odměna povinného za uplynulý rok se rozvrhne rovnoměrně na jednotlivé měsíce. Z měsíční odměny se pak vypočtou s konečnou platností příslušné srážky a oprávněnému se vyplatí rozdíl mezi částkami, které měly být povinnému sraženy v jednotlivých měsících, a částkami, které skutečně ze záloh oprávněnému již byly vyplaceny.

(1) Pokud se v ustanoveních o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy hovoří o plátci mzdy, vztahují se příslušná ustanovení též na organizaci nebo občana, vůči kterým má povinný nárok na některé z příjmů uvedených v § 299.

(2) Do čistého příjmu se nezapočítává výchovné, vyplácené k důchodu ze sociálního zabezpečení, ani zvýšení důchodu pro bezmocnost.

(1) Má-li povinný vedle práva na mzdu i právo na jiný příjem, uvedený v § 299, postupuje se tak, jakoby šlo o několik mezd.

(2) Jestliže povinný po nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy získá místo mzdy nebo vedle ní právo na některý z příjmů uvedených v § 299, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí i na tento příjem.

(1) Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u československého peněžního ústavu se provede jejím odepsáním z účtu do výše přisouzené pohledávky s příslušenstvím.

(2) Ustanovení o přikázání pohledávky z účtu nelze použít, jestliže jde o vklady na vkladních knížkách.

(1) Tam, kde jako oprávněný i jako povinný vystupují socialistické organizace, provede se výkon rozhodnutí podle předpisů o příkazech k vybrání na základě rozhodnutí opatřeného doložkou vykonatelnosti, aniž je třeba, aby soud nařídil výkon rozhodnutí.

(2) V ostatních případech musí oprávněný požádat soud o nařízení výkonu rozhodnutí.

(1) V nařízení výkonu rozhodnutí přikáže soud peněžnímu ústavu, aby po tom, kdy nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, odepsal pohledávku z účtu povinného a uhradil ji oprávněnému.

(2) Jestliže je povinným občan nebo taková organizace, na kterou se nevztahují předpisy o platebním styku mezi organizacemi, zakáže soud povinnému, aby po tom, kdy mu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, nakládal s prostředky na účtu až do výše pohledávky oprávněného.

(1) Nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému a povinnému; je-li oprávněným nebo povinným občan, popřípadě organizace uvedená v § 305 odst. 2, doručí nařízení i peněžnímu ústavu.

(2) Má-li být nařízení výkonu rozhodnutí doručeno peněžnímu ústavu, stane se tak ihned, jestliže povinným je občan nebo organizace uvedená v § 305 odst. 2, jinak až po tom, kdy nabylo nařízení výkonu rozhodnutí právní moci.

(3) Nařízení výkonu rozhodnutí se doručuje peněžnímu ústavu do vlastních rukou.

(1) Pro výkon rozhodnutí platí předpisy o příkazech k vybrání.

(2) Jestliže je oprávněným občan nebo organizace uvedená v § 305 odst. 2, platí předpisy o příkazech k vybrání obdobně s tím, že peněžní ústav odepíše pohledávku přímo na základě pravomocného nařízení výkonu rozhodnutí.

(1) Jestliže povinným je organizace, na kterou se vztahují předpisy o platebním styku mezi socialistickými organizacemi, platí pro pořadí úhrady pohledávek, pro něž byl výkon rozhodnutí nařízen, předpisy o platebním styku mezi organizacemi.

(2) Jestliže povinným je občan nebo organizace, na kterou se předpisy o platebním styku mezi organizacemi nevztahují, je pro pořadí úhrady pohledávek, pro něž byl výkon rozhodnutí nařízen, rozhodující den, kdy bylo nařízení výkonu rozhodnutí doručeno peněžnímu ústavu; bylo-li mu téhož dne doručeno nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek a prostředky na účtu povinného nestačí k uspokojení všech pohledávek, uhradí se jednotlivé pohledávky, pro něž došlo nařízení výkonu rozhodnutí peněžnímu ústavu téhož dne, poměrně.

Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na částky, které dojdou na účet povinného po tom, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno nařízení výkonu rozhodnutí.

Předpisy vylučující nebo omezující použití pohledávek organizací z účtu u peněžního ústavu k jinému než stanovenému účelu nejsou dotčeny ustanovením o přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu.

Nepostupuje-li peněžní ústav tak, jak mu to ukládají ustanovení § 305 odst. 1 a § 307 až 309, může se oprávněný domáhat, a to i tehdy, když už na účtu povinného není dostatek prostředků, aby mu peněžní ústav zaplatil částku, na kterou by měl právo, kdyby peněžní ústav postupoval správně. To však neplatí, jestliže oprávněným je socialistická organizace.

(1) Výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky než pohledávky z účtu u peněžního ústavu se provede zákazem výplaty pohledávky povinnému, a to i tehdy, jestliže se pohledávka povinného stane splatnou teprve v budoucnu.

(2) Výkon rozhodnutí postihuje pohledávku povinného jen do výše pohledávky oprávněného, pro kterou byl nařízen, a jejího příslušenství.

(1) V nařízení výkonu rozhodnutí zakáže soud povinnému, aby se svou pohledávkou jakkoli nakládal. Dlužníkovi povinného zakáže soud, aby po tom, kdy mu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, povinnému jeho pohledávku vyplatil.

(2) Nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, povinnému a dlužníkovi povinného; dlužníkovi povinného je doručí do vlastních rukou.

(3) Povinný ztrácí právo na vyplacení pohledávky dnem, kdy bylo dlužníkovi povinného doručeno nařízení výkonu rozhodnutí.

(1) Jakmile nabude nařízení výkonu rozhodnutí právní moci, vyrozumí o tom soud dlužníka povinného. Dlužník povinného vyplatí pohledávku, jestliže je již splatná, oprávněnému; není-li pohledávka povinného dosud splatná, vyplatí ji oprávněnému, jakmile se stane splatnou.

(2) Výplatou oprávněnému se zprostí dlužník povinného své povinnosti vůči povinnému.

(1) Nevyplatí-li dlužník povinného oprávněnému pohledávku bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění, že nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, nebo kdy se stala pohledávka splatnou, může se oprávněný domáhat vlastním jménem na dlužníkovi povinného u jeho obecného soudu vyplacení pohledávky. Nesmí však s dlužníkem povinného stran této pohledávky uzavřít na úkor povinného smír, ani prominout její zaplacení. Dlužník povinného si v takovém případě také nemůže započíst svou vlastní pohledávku, kterou má vůči oprávněnému.

(2) Neuplatní-li oprávněný včas u soudu, popřípadě u jiného orgánu pohledávku povinného vůči dlužníkovi povinného nebo neoznámí-li povinnému, že ji uplatňuje, odpovídá povinnému za škodu, která by mu tím popřípadě vznikla.

(1) Byl-li výkon rozhodnutí nařízen pro několik pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky v tom pořadí, v jakém bylo nařízení výkonu rozhodnutí doručeno dlužníkovi povinného. Bylo-li mu téhož dne doručeno nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, které by nemohly být z pohledávky povinného úplně uspokojeny, uspokojí dlužník povinného tyto pohledávky poměrně.

(2) Má-li být uspokojeno několik pohledávek, může dlužník povinného odevzdat sraženou částku soudu. Dlužník povinného je povinen odevzdat sraženou částku soudu, jestliže mu to na žádost některého z oprávněných nařídí předseda senátu. Soud odevzdanou částku rozvrhne mezi oprávněné a vyplatí jim částky na ně připadající.

(3) Odevzdáním sražené částky soudu zprošťuje se dlužník povinného své povinnosti vůči povinnému až do výše této částky.

(1) Výkonu rozhodnutí nepodléhají pohledávky náhrady, kterou podle pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna, má-li být náhrady použito k novému vybudování nebo k opravě budovy.

(2) Pohledávka podpory při narození dítěte a pohledávka pohřebného podle předpisů o nemocenském pojištění podléhají výkonu rozhodnutí, jen navrhuje-li se výkon rozhodnutí pro pohledávku za poskytnuté plnění, jehož úhradě uvedené dávky slouží.

(1) Pohledávky jednotných zemědělských družstev z prodeje zemědělských výrobků za běžný kalendářní rok podléhají výkonu rozhodnutí jen jednou pětinou.

(2) Rovněž pohledávky jednotlivě hospodařících rolníků z prodeje zemědělských výrobků za běžný kalendářní rok podléhají výkonu rozhodnutí jen jednou pětinou. Je-li však navrhován výkon rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek uvedených v § 279 odst. 3, může soud nařídit výkon rozhodnutí až do dvou pětin se zřetelem k poměrům povinného. Pro pořadí úhrady přednostních pohledávek se užije přiměřeně ustanovení § 280 odst. 2 a 3.

(3) Byl-li nařízen výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky jednotného zemědělského družstva nebo jednotlivě hospodařícího rolníka z prodeje zemědělských výrobků, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí na všechny pohledávky tohoto druhu, jež jim vzniknou v běžném kalendářním roce. Nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě i všechna další usnesení, která budou při výkonu rozhodnutí vydána, doručí soud také příslušnému peněžnímu ústavu v sídle povinného. Jakmile bylo dlužníkovi povinného doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, může dlužník povinného proplácet pohledávky z nákupu zemědělských výrobků v běžném kalendářním roce jen prostřednictvím uvedeného peněžního ústavu, nedojde-li před uplynutím kalendářního roku k zastavení výkonu rozhodnutí. Peněžní ústav vyplatí oprávněnému částky sražené podle odstavců 1 a 2.

(1) Pohledávky autorské odměny podléhají výkonu rozhodnutí, je-li povinným autor, jen jednou pětinou; je-li však navrhován výkon rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek uvedených v § 279 odst. 3, může u nich soud nařídit výkon rozhodnutí až do dvou pětin se zřetelem k poměrům povinného. Pro pořadí úhrady přednostních pohledávek se užije přiměřeně ustanovení § 280 odst. 2 a 3.

(2) Pokud je autorovi vyplácena odměna prostřednictvím ochranné autorské organizace, doručí soud nařízení výkonu rozhodnutí též ochranné autorské organizaci, která pak má práva a povinnosti dlužníka povinného. Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje jak na částky, které již byly ve prospěch autora u ochranné autorské organizace složeny, tak na částky, které u ní v běžném kalendářním roce budou složeny.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se užijí obdobně, i pokud jde o pohledávky z práv příbuzných právu autorskému, jakož i o pohledávky odměny za zlepšovací návrh, vynález nebo objev.

Navrhuje-li oprávněný, aby rozhodnutí, kterým se mu přiznává peněžitá pohledávka, bylo vykonáno postižením jiného majetkového práva, které je převoditelné a není peněžitou pohledávkou, ani právem, které přísluší jen povinnému osobně, použije se na tento výkon rozhodnutí přiměřeně ustanovení § 314 až 316 a 321.

Výkonem rozhodnutí nemohou být postiženy věci, jejichž prodej je podle zvláštních předpisů zakázán, nebo které podle zvláštních předpisů výkonu rozhodnutí nepodléhají.

Z věcí, které jsou v osobním vlastnictví povinného, se nemůže výkon rozhodnutí týkat těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování základních hmotných a kulturních potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s pravidly socialistického soužití. Zejména jsou takto z výkonu rozhodnutí vyloučeny:

a) součásti oděvů, potraviny, palivo, obvyklé domácí zařízení, jako nábytek, nádobí, peřiny a ložní prádlo, rozhlasový přijímač, televizor a pračka;

b) pracovní nástroje či pomůcky, které potřebuje povinný k plnění svých pracovních úkolů, dopravní prostředek, který potřebuje povinný k cestě na pracoviště, a pomůcky sloužící povinnému k přípravě na budoucí povolání nebo ke zvýšení kvalifikace;

c) snubní prsteny a jiné předměty podobné povahy;

d) hotové peníze do 1000 Kčs.

(1) Výkon rozhodnutí může být nařízen podle návrhu oprávněného s výslovným určením věcí, které mají být prodány, nebo bez tohoto určení.

(2) Je-li oprávněnému známo, že má povinný některou movitou věc umístěnou mimo svůj byt, uvede oprávněný podle možnosti již v návrhu na výkon rozhodnutí, kde taková věc je.

V nařízení výkonu rozhodnutí zakáže soud povinnému, aby nakládal s věcmi, které vykonavatel sepíše.

(1) Nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí doručí se povinnému až při provádění výkonu. Není-li při provádění výkonu povinný přítomen, doručí se mu nařízení výkonu rozhodnutí spolu s vyrozuměním o tom, že byl proveden soupis a které věci byly sepsány.

(2) Vyrozumění o tom, že byl proveden soupis a které věci byly sepsány, doručí se také oprávněnému a manželu povinného.

Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu a jiných místností povinného, kde má povinný svůj majetek; za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu povinného nebo do jiné místnosti povinného přístup.

(1) Předseda senátu učiní opatření, aby v bytě povinného, popřípadě na jiném místě, kde má povinný své věci umístěny, byly sepsány věci, které by mohly být prodány, a to v takovém rozsahu, aby výtěžek prodeje sepsaných věcí postačil k uspokojení pohledávky oprávněného spolu s náklady výkonu rozhodnutí. Sepsány budou především věci, které povinný může nejspíše postrádat a které se nejsnáze prodají; věci, které se rychle kazí, budou sepsány, jen není-li tu dostatek jiných věcí a lze-li zajistit jejich rychlý prodej. Povinný umožní tomu, kdo věci sepisuje, přístup na všechna místa, kde má své movité věci umístěny. Vykonavatel, který provádí soupis, přibere k úkonu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce místního národního výboru.

(2) Byl-li výkon rozhodnutí nařízen stran určitých movitých věcí povinného, sepíší se jen věci uvedené v nařízení výkonu rozhodnutí.

(3) Soupis se doplní o další věci, jestliže výtěžek prodeje sepsaných věcí nestačí k uspokojení pohledávky oprávněného anebo jestliže je nařízen další výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného.

(1) Je-li obava, že by mohlo dojít k odstranění, poškození nebo zničení movitých věcí pojatých do soupisu, postará se předseda senátu na návrh oprávněného o jejich vhodné zajištění.

(2) Vyžádá-li si zajištění movitých věcí náklady, provede soud zajištění, jen složí-li oprávněný na tyto náklady zálohu.

(1) Jakmile nabude nařízení výkonu rozhodnutí právní moci, postará se předseda senátu o to, aby sepsané movité věci byly nabídnuty organizacím, které s takovými věcmi buď obchodují, nebo je používají k výrobě, popřípadě k provozu. Věci, které si organizace vybere, budou jí prodány za stanovenou maloobchodní cenu zmenšenou o obchodní srážku nebo za cenu odhadní, jde-li o věci, pro které není maloobchodní cena stanovena.

(2) Provedení odhadu zajistí předseda senátu, aniž přibere znalce, jestliže je hodnota prodávané věci nízká a vykonavatel je sám schopen ji odhadnout.

(3) Platí-li pro prodej movitých věcí určitého druhu zvláštní předpisy, postupuje se podle těchto předpisů.

(1) Není-li známo, kterým organizacím by mohly být sepsané movité věci nabídnuty, dotáže se předseda senátu okresního národního výboru, zda některá organizace takové věci potřebuje.

(2) Nepodaří-li se movité věci prodat ani organizaci, kterou označil okresní národní výbor, nebo neoznačil-li okresní národní výbor ve lhůtě stanovené předsedou senátu žádnou organizaci, které by bylo možno věci nabídnout, může se předseda senátu postarat o prodej věcí povinného občanovi. Jestliže je více občanů, kteří mají o věci povinného zájem, přihlédne se při výběru kupujícího u každého zájemce zejména k jeho osobním poměrům.

(3) O prodeji movitých věcí vydá se organizaci, popřípadě občanovi potvrzení.

(1) Věci, které se nepodaří prodat, nabídne předseda senátu oprávněnému za cenu uvedenou v § 328. Odmítne-li oprávněný převzít tyto věci na úplnou nebo částečnou úhradu své pohledávky, vyloučí je předseda senátu ze soupisu a zastaví stran nich výkon rozhodnutí. Usnesení o tom doručí oprávněnému i povinnému.

(2) Jestliže nebyly nalezeny postižitelné věci nebo jestliže došlo k jejich vyloučení, zastaví soud nařízený výkon rozhodnutí.

(1) Byl-li výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí nařízen jen pro jednu pohledávku, postará se předseda senátu, aby dosažený výtěžek byl vyplacen po srážce nákladů prodeje přímo oprávněnému.

(2) Byl-li výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí nařízen třeba postupně pro několik pohledávek, postará se předseda senátu, aby výtěžek byl po srážce nákladů prodeje vyplacen oprávněným. Každý oprávněný má právo na výtěžek jen z věcí, které byly sepsány ve prospěch jeho pohledávky.

(3) Převyšuje-li dosažený výtěžek pohledávku, pro kterou byl výkon rozhodnutí nařízen, vyplatí se zbytek výtěžku povinnému.

(1) Pořadí, v jakém soud provádí výplatu jednotlivých pohledávek, se řídí dnem, kdy došel soudu návrh na nařízení výkonu rozhodnutí pro jednotlivé pohledávky.

(2) Má-li několik pohledávek stejné pořadí a výtěžek prodeje nestačí k jejich úplnému uspokojení, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. Bez ohledu na pořadí se uspokojí přednostně pohledávky, u nichž to stanoví zvláštní předpis.

(1) Nalezne-li se při výkonu rozhodnutí vyšší částka peněz, než která je podle § 322 písm. d) z výkonu rozhodnutí vyloučena, naloží se s částkou podléhající výkonu rozhodnutí jako s výtěžkem prodeje (§ 331, 332).

(2) Naleznou-li se při výkonu rozhodnutí drahé kovy nebo cizozemské peníze, naloží s nimi předseda senátu podle zvláštních předpisů. Dosažený výtěžek rozvrhne a vyplatí podle § 331 a 332.

(1) Vkladní knížky, směnky, šeky nebo jiné listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, sepíší se jako jiné věci, avšak odevzdají se vždy soudu.

(2) Vkladní knížku předloží soud peněžnímu ústavu a vybere z ní částku, na kterou má povinný právo. Peněžní ústav provede výplatu vkladu, i když je tato výplata vázána. Jde-li o směnky, šeky nebo jiné listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, vyzve soud toho, kdo má podle takové listiny platit, aby odevzdal částku, na kterou má oprávněný právo, soudu. Postupuje se přitom přiměřeně podle ustanovení o výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky, přičemž však úkony potřebné k uplatnění práva provádí místo povinného vykonavatel.

(3) Se získanou částkou se naloží jako s výtěžkem prodeje (§ 331, 332).

(1) Výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí může být nařízen, jen když oprávněný přesně označí nemovitost, jejíž prodej navrhuje, a je-li prokázáno, že nemovitost je ve vlastnictví povinného.

(2) Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje na nemovitost se vším, co k ní patří.

(3) Jakmile nabude nařízení výkonu rozhodnutí právní moci, doručí je soud státnímu notářství, jakož i okresnímu národnímu výboru, v jejichž obvodu je nemovitost, okresnímu a místnímu národnímu výboru v místě bydliště povinného, oprávněnému a povinnému.

(1) Prodej nemovitosti provede státní notářství podle ustanovení notářského řádu, srazí náklady prodeje a výtěžek odevzdá soudu.

(2) Nepodaří-li se nemovitost prodat, oznámí to státní notářství soudu, který zastaví výkon rozhodnutí.

(1) Rozvrh výtěžku prodeje nemovitosti provede předseda senátu. Z výtěžku prodeje se uspokojí pohledávky, pro které byl výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti nařízen, a pohledávky, v jejichž prospěch je u státního notářství zaregistrováno omezení převodu nemovitosti. Jiné pohledávky se uspokojí z výtěžku prodeje, jen jestliže to stanoví zákon anebo jestliže byly přiznány rozhodnutím nebo smírem, které mohou být podle ustanovení této části podkladem pro výkon rozhodnutí, a jestliže byly přihlášeny k rozvrhu nejpozději do dne, kdy předseda senátu zahájil provádění rozvrhu; k přihlášení pohledávek vyzve soud věřitele povinného vyhláškou.

(2) Nepostačí-li výtěžek prodeje k uhrazení všech pohledávek podle odstavce 1, uhradí se nejprve pohledávky, v jejichž prospěch bylo u státního notářství zaregistrováno omezení převodu nemovitosti, potom pohledávky nedoplatků výživného, dále pohledávky daní a poplatků přihlášené k rozvrhu nejpozději do dne, kdy bude zahájeno provádění rozvrhu, a pak ostatní přihlášené pohledávky. Přitom se pohledávky, pro které bylo u státního notářství zaregistrováno omezení převodu nemovitosti, uspokojí podle pořadí, v jakém k registraci došlo; bylo-li téhož dne zaregistrováno omezení převodu nemovitosti pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí a uspokojí se poměrně. Nestačí-li po uspokojení pohledávek, pro které bylo u státního notářství zaregistrováno omezení převodu nemovitosti, výtěžek prodeje k uspokojení všech pohledávek nedoplatků výživného, uspokojí se tyto pohledávky poměrně; totéž platí o ostatních přihlášených pohledávkách.

(3) Převyšuje-li výtěžek prodeje všechny pohledávky podle odstavce 1, vyplatí soud po uhrazení pohledávek všech oprávněných zbytek výtěžku povinnému.