§ 2 vyhláška Ústřední rady odborů o změnách vyhlášky Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění – Povinná školní docházka

(K § 18 odst. 1 zákona)

Za povinnou školní docházku se považuje též období školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud v této době nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost.“.

3. V § 6 se připojuje odstavec 3, který zní:

„(3) Jestliže pracovník za trvání zaměstnání v jedné organizaci vykonával s jejím souhlasem místo práce v této organizaci po dobu delší než jeden měsíc práci v druhé organizaci, anebo v ní vykonával práci bez souhlasu první organizace, poskytují se přídavky na děti v druhé organizaci; při zjišťování, zda jsou splněny podmínky, se přihlédne též k výkonu práce v první organizaci.“.

4. V § 7 odst. 1 se za slova „vstoupil do zaměstnání“ vkládají slova „nebo z něho vystoupil“.

5. § 7 odst. 2 zní:

„(2) Jako odpracovaná doba se posuzuje také mezidobí od skončení jednoho zaměstnání do vstupu do jiného, jestliže doba, kterou pracovník z důvodu změny zaměstnání neodpracoval, není delší než 15 kalendářních dnů; to platí obdobně pro mezidobí od skončení jiné činnosti, která byla důvodem pro poskytování přídavků na děti, nebo od skončení výplaty důchodu, k němuž se poskytovalo výchovné.“.

6. V § 7 se připojuje odstavec 3, který zní:

„(3) V kalendářním měsíci, v němž pracovník vstoupil do zaměstnání nebo z něho vystoupil a v němž splnil podmínku pracovního úvazku a odpracované doby (i s přihlédnutím k dobám uvedeným v odstavcích 1 a 2), přídavky na děti náleží, i když pojištění pracovníka netrvalo po celý kalendářní měsíc.“.

7. V § 11 odst. 1 věta druhá zní:

„Přídavky na děti za předcházející dobu se nepovažují za přeplatek, pokud nepřesahovaly výši, ve které by za tuto dobu jinak náležely, a pokud ji přesahovaly, pak se za přeplatek považuje jen částka převyšující správnou výši přídavků na děti; podmínkou však je, že na totéž dítě byly přídavky poskytnuty jen jednou a že splnily svůj účel, pro který jsou určeny.“.4)

8. § 11 odst. 2 písm. a) zní:

„a) jestliže přídavky byly poskytovány z nemocenského pojištění jiného pracovníka než toho, z jehož nemocenského pojištění měly být přiznány,“.

9. V § 14 písm. a) se slova „do učebního poměru nebo“ nahrazují slovy „na střední školu nebo zvláštní odborné učiliště, anebo“.

10. V § 14 se připojuje písmeno d), které zní:

„d) rozhodnout o výplatě přídavků na děti do rukou zletilého dítěte, na které byly přiznány, jestliže takový postup je v jeho prospěch.“.

Čl. II

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1984.

Předseda:

Hoffmann v. r.

1) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon).

Zákon č. 39/1980 Sb., o vysokých školách.

2) § 142 odst. 2 zákoníku práce.

3) § 130 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

4) § 14 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění.