§ 1 vyhláška Ministerstva zemědělství o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí – Charakteristika pásem ohrožení
Vyhláška Ministerstva zemědělství o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí · 78/1996 Sb.
Stručně: Paragraf 1 vyhlášky 78/1996 definuje, co jsou pásma ohrožení lesů imisemi a jak se lesní pozemky do těchto pásem zařazují podle rychlosti zhoršování zdravotního stavu porostů. Lesní pozemky se zařazují do čtyř pásem ohrožení (A, B, C, D) podle toho, jak rychle se zhoršuje zdravotní stav lesních porostů vlivem znečištění. (§ 1 zákona č. 78/1996 Sb., vyhláška Ministerstva zemědělství o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Charakteristika pásem ohrožení
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během pěti let“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během šesti až deseti let“
- Částka nebo sazba (odst. 4): „…s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře více než 20 % původního počtu stromů“
- Částka nebo sazba (odst. 4): „…lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 10 až 20 % původního počtu stromů“
- Částka nebo sazba (odst. 4): „v dospělých listnatých porostech ročně odumře 5 až 20 % původního počtu stromů“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 78/1996 Sb.
(1) Území s obdobnou dynamikou zhoršování zdravotního stavu lesních porostů charakterizované stupněm poškození těchto porostů imisemi se zařazuje do pásma ohrožení lesních porostů imisemi (dále jen „pásmo ohrožení“).
(2) Stupeň poškození lesního porostu je určen podílem středně a silně poškozených stromů z celkového počtu stromů v lesním porostu. Charakteristiky stupňů poškození stromu a porostu smrku jsou uvedeny v příloze této vyhlášky.
(3) Podle dynamiky zhoršování zdravotního stavu se lesy zařazují do těchto pásem ohrožení:
a) do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během pěti let,
b) do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením v příznivějších podmínkách, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během šesti až deseti let,
c) do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty s imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 11 až 15 let,
d) do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 16 až 20 let. Do tohoto pásma se zahrnují i takové lesní pozemky s porosty, kde je vliv imisí patrný, ale dynamiku zhoršování zdravotního stavu lesních porostů zatím nelze přesně definovat.
(4) V oblastech, kde se v okruhu 2 km smrkové porosty nevyskytují, se tyto lesy zařazují do pásem ohrožení podle rychlosti rozpadu dospělých borových porostů nebo listnatých porostů, přičemž:
a) do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře více než 20 % původního počtu stromů,
b) do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 10 až 20 % původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 5 až 20 % původního počtu stromů,
c) do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 2 až 10 % původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 2 až 5 % stromů,
d) do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře do 2 % původního počtu stromů.
Dospělým porostem je porost po ukončení výchovy.
(5) Nejvyššími pásmy ohrožení (§ 10 odst. 2 lesního zákona) jsou pásma A a B.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Lesní pozemky se zařazují do čtyř pásem ohrožení (A, B, C, D) podle toho, jak rychle se zhoršuje zdravotní stav lesních porostů vlivem znečištění.
- Pásmo A značí nejrychlejší zhoršování, kde se poškození smrkového porostu zvýší o 1 stupeň během pěti let.
- Pásmo D značí nejpomalejší zhoršování, kde se poškození smrkového porostu zvýší o 1 stupeň během 16 až 20 let.
- Pokud v okruhu 2 km nejsou smrkové porosty, zařazení do pásem se řídí rychlostí odumírání borových nebo listnatých porostů. Například v pásmu A odumře ročně více než 20 % borových nebo listnatých stromů.
Příklad
Lesník zjistí, že na jeho pozemku se dospělý smrkový porost zhoršuje o 1 stupeň poškození každých 7 let. Podle § 1 odst. 3 písm. b) by se tento lesní pozemek zařadil do pásma ohrožení B.
Na co si dát pozor
- Charakteristiky stupňů poškození stromu a porostu smrku jsou uvedeny v příloze této vyhlášky.
- Pásma ohrožení jsou zakreslena do lesnických map, které jsou veřejně přístupné od 1. ledna 1997 na okresních úřadech.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 30a (Zákon o vodách a o změně některých zákon)§ 14 Účinnost (Vyhláška Státní komise pro vědeckotechni)§ 15 Účinnost (Vyhláška Českého báňského úřadu o racio)§ 76 Účinnost (Vyhláška federálního ministerstva pro te)§ 77 Účinnost (Vyhláška Státní komise pro vědeckotechni)Soused mě obtěžuje hlukem/kouřem – co dělat – postup krok za krokem