§ 18 vyhláška o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení studentů a žáků při výrobní práci v závodech – Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne vyhlášení
Vyhláška o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení studentů a žáků při výrobní práci v závodech · 8/1960 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 18 stanovuje, že vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení, a obsahuje podpisy předsedů Státního úřadu sociálního zabezpečení a Ústřední rady odborů. Vyhláška se stala platnou a závaznou okamžikem, kdy byla oficiálně vyhlášena. (§ 18 zákona č. 8/1960 Sb., vyhláška o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení studentů a žáků při výrobní práci v závodech, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec
- Lhůta nebo doba: „…technické konají výrobní práci v závodě zpravidla v každém kalendářním měsíci po 3 týdny“
- Lhůta nebo doba: „V tomto období odpracoval 46 pracovních dnů“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 8/1960 Sb.
Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne vyhlášení.
Předseda Státního úřadu sociálního zabezpečení:
Erban v. r.
Předseda Ústřední rady odborů:
Zupka v. r.
*) Viz článek 3 odst. 1 vyhlášky č. 258/1956 Ú. l., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 184/1957 Ú. l.
*) Tento poměr vypočte zpravidla pro celý školní rok škola (fakulta), která studenty vysílá na výrobní práci. Je součástí ujednání o výrobní práci mezi školou a závodem a platí vždy pro všechny vyslané studenty se stejnou úpravou výrobní práce.
Příklad:
Studenti strojní fakulty vysoké školy technické konají výrobní práci v závodě zpravidla v každém kalendářním měsíci po 3 týdny; přitom však v některých obdobích nekonají práci po delší dobu, která je vyhrazena pro přípravu na zkoušky a pro skládání zkoušek. Poměr celkové doby výrobní práce k celkové zákonné pracovní době v období školního roku činí podle ujednání o výrobní práci mezi školou a závodem 0,6. Student se stal neschopným práce pro nemoc např. dne 15. prosince 1959. V rozhodném období činil jeho započitatelný výdělek v závodě, tj. za měsíce září, říjen a listopad 1959, po odečtení daně ze mzdy 1050 Kčs. V tomto období odpracoval 46 pracovních dnů. Na jeden pracovní den připadá průměrný čistý výdělek 22,82 Kčs (1050 : 46). Čistá denní mzda, zjištěná výše uvedeným poměrem 0,6, která je základem pro výpočet nemocenského, činí po zaokrouhlení 14 Kčs (22,82x0,6).
**) § 18 odst. 4 až 6 zákona o nemocenském pojištění a čl. 14 až 23 vyhlášky č. 258/1956 Ú. l.
*) Tyto doby se započtou rovněž pro získání případného souběžného nároku studentky na peněžitou pomoc v mateřství podle vyhlášky č. 102/1957 Ú. l.
**) § 4 vyhlášky č. 102/1957 Ú. l.
*) §§ 2 a 11 vyhlášky č. 44/1959 Ú. l.
**) § 3 vyhlášky č. 102/1957 Ú. l.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Vyhláška se stala platnou a závaznou okamžikem, kdy byla oficiálně vyhlášena.
- Podpisy úředních osob potvrzují schválení a autoritu vyhlášky.
- Poznámky pod čarou odkazují na související právní předpisy a poskytují příklad výpočtu nemocenského, což naznačuje, že hlavní text vyhlášky se týká nemocenského pojištění.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.