§ 52 zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků – Doba pracovní činnosti potřebná pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod
Zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků · 8/1972 Sb. · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 52 zákona č. 8/1972 Sb. stanovuje, jak dlouho musí družstevník vykonávat pracovní činnost, aby mu vznikl nárok na invalidní nebo částečný invalidní důchod, přičemž délka této doby se liší podle věku a v některých případech není vůbec vyžadována. (§ 52 zákona č. 8/1972 Sb., zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Doba pracovní činnosti potřebná pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „do 20 let méně než rok,nad 20 let do 22 let 1 rok,nad 22 let do 24 let 2 roky,nad 24 let do…“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…20 let do 22 let 1 rok,nad 22 let do 24 let 2 roky,nad 24 let do 26 let3 roky,nad 26 let do 28 let 4 roky,nad 28 let 5 roků.“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…22 let 1 rok,nad 22 let do 24 let 2 roky,nad 24 let do 26 let3 roky,nad 26 let do 28 let 4 roky,nad 28 let 5 roků.“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 8/1972 Sb.
(1) Doba pracovní činnosti potřebná pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod činí u družstevníků ve věku
do 20 let méně než rok,nad 20 let do 22 let 1 rok,nad 22 let do 24 let 2 roky,nad 24 let do 26 let3 roky,nad 26 let do 28 let 4 roky,nad 28 let 5 roků.
Doba pracovní činnosti potřebná pro nárok družstevníka ve věku nad 28 let se zjišťuje z posledních 10 roků počítaných zpět od vzniku plné (částečné) invalidity.
(2) Získal-li družstevník potřebnou dobu pracovní činnosti v některém z věkových pásem uvedených v předchozím odstavci a byl-li dále pracovně činný, považuje se za získanou doba pracovní činnosti potřebná v nejblíže vyšším věkovém pásmu.
(3) Bez ohledu na délku doby pracovní činnosti vznikne nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod,
a) stane-li se družstevník plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu nebo
b) stane-li se plně (částečně) invalidní vdova, která při vzniku plné (částečné) invalidity již nemá nárok na vdovský důchod, jestliže se stala družstevnicí nejpozději do jednoho roku po zániku nároku na vdovský důchod a pokračovala v pracovní činnosti v družstvu až do dne, kdy se stala plně (částečně) invalidní; toto ustanovení se však nevztahuje na vdovu, které z důvodu plné invalidity znovu vznikne nárok na vdovský důchod.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Délka potřebné pracovní činnosti pro nárok na invalidní důchod se odvíjí od věku družstevníka v době vzniku invalidity, přičemž pro mladší družstevníky je tato doba kratší.
- U družstevníků starších 28 let se pětiletá potřebná doba pracovní činnosti zjišťuje z posledních deseti let před vznikem invalidity.
- Pokud družstevník získá potřebnou dobu v mladším věkovém pásmu a pokračuje v práci, považuje se za splněnou i doba potřebná pro nejbližší vyšší věkové pásmo.
- V případě pracovního úrazu nebo u specifických případů vdov, které se staly družstevnicemi, vzniká nárok na invalidní důchod bez ohledu na délku odpracované doby.
Na co si dát pozor
- U vdov je nárok na invalidní důchod bez ohledu na délku pracovní činnosti podmíněn tím, že se staly družstevnicemi nejpozději do jednoho roku po zániku nároku na vdovský důchod a pokračovaly v práci až do vzniku invalidity, a zároveň jim nesmí z důvodu invalidity znovu vzniknout nárok na vdovský důchod.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 40 Potřebná doba důchodového zabezpečení (Zákon o sociálním zabezpečení družstevní)§ 23 Zásady pro zařazování do tarifních tříd (Vyhláška federálního ministerstva zahran)§ 250s (Zákon, kterým se mění a doplňuje občansk)§ 7 VZOROVÉ STANOVY (Nařízení vlády Československé socialisti)§ 194 Prodloužení platnosti karnetu ATA (Vyhláška Ministerstva financí, kterou se)