Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění vyhlášky Českého báňského úřadu č. 340/1992 Sb.

(1) Všichni pracovníci musí být řádně poučeni o tom, jak se mají chovat v případě havárie.

(2) Všechny osoby, kterým havarijní plán ukládá zvláštní povinnosti, musí být s nimi řádně seznámeny.

(3) Poučení pracovníků a seznámení osob s jejich zvláštními povinnostmi vyplývajícími z havarijního plánu musí být opakováno při každé změně havarijního plánu, která se jich týká, nejméně však jednou za rok.“.

7. § 19 odst. 1 se doplňuje písmeny j) a k), která zní:

„j) požár podzemního důlního díla ústícího do volného prostoru,

k) ztrátu radioaktivního zářiče a prokázanou netěsnost uzavřeného zářiče.“.

8. § 42 odst. 3 zní:

„(3) V ochranném pásmu mezi patou výsypky a objekty, které je nutno chránit, musí být učiněna opatření pro zvýšení bezpečnosti, pokud to místní podmínky vyžadují (předvýsypky, hráze, odvodnění apod.).“.

9. § 42 se doplňuje odstavci 5 a 6, které zní:

„(5) Při projektování, zřizování, výstavbě, sledování a posuzování výsypek musí být posouzena výsypka nebo její část z hlediska rizikových faktorů a možného ohrožení objektů a zařízení.

(6) Výsypky musí být budovány tak, aby jejich začleněním do reliéfu okolního území byly vytvořeny podmínky pro jejich následné využití a realizaci esteticky a ekologicky vyvážené krajiny.“.

10. V § 43 odst. 1 se za slova „a zařízení,“ vkládají slova „odvodnění prostoru výsypky“.

11. § 43 se doplňuje odstavci 5, 6 a 7, které zní:

„(5) Monitorovací systém u výsypek, popřípadě jejich částí, pokud ho projektová dokumentace vyžaduje, musí být prováděn ve stanoveném rozsahu a termínech.

(6) Směrování výsypkových zemin podle jejich geomechanické kvality je nutno řešit tak, aby geomechanicky nejvhodnější kategorie zemin byly ukládány do bazálních stupňů. Zeminy schopné rekultivace musí být ukládány odděleně nebo na povrch výsypky.

(7) Záměrné vytváření skluzů nebo sypání na skluz, jakož i převyšování horní hrany výsypkového stupně je zakázáno.“.

12. § 45 a 46 včetně nadpisů zní:

(1) Generální obrys svahu výsypky určený plánem otvírky, přípravy a dobývání je spojnice paty nejspodnějšího výsypkového stupně a horních hran všech dalších výsypkových stupňů (etáží) v posuzovaném profilu.

(2) Generální obrys svahu výsypky musí být určen s ohledem na nejnepříznivější stabilitní podmínky, na použitý způsob zakládání, na technické parametry zakládacích strojů a zařízení.

(1) Stupeň bezpečnosti (koeficient) generálního obrysu svahu výsypky nebo ucelené skupiny výsypkových stupňů se zjišťuje vhodnou výpočetní nebo grafickou metodou a musí být nejméně

a) 1,5 pro konečný závěrný svah,

b) 1,3 pro provozní svah.

(2) Jsou-li při výpočtu oprávněné důvody pro zahrnutí reziduální smykové pevnosti zemin v převážném rozsahu svahu do výpočtu, může být stupeň bezpečnosti nejméně

a) 1,3 pro konečný svah,

b) 1,2 pro provozní svah.

Reziduální smyková pevnost je nejmenší hodnota ustáleného smykového napětí, dosažená při smykové zkoušce na translačním smykovém přístroji (v laboratoři), nebo smykové napětí na skluzové ploše havarovaného svahu, zajišťující jeho nový labilní stabilitní stav.“.

13. V § 70 odst. 1 se na konci připojují tyto věty: „Zařízení, u kterého může dojít účinkem sil k nežádoucímu pohybu, musí být bezpečně zakotveno. Přípustná je jen taková konstrukce zařízení, která umožní jeho bezpečné zakotvení.“.

14. § 74 odst. 3 zní:

„(3) Potrubí musí být označeno podle účelu nebo druhu protékající látky. K označení potrubí postačí barevné pruhy o šíři 20 cm ve vzdálenosti po 30 m, a to

a) u požárního vodovodu tmavě červené (červeň rumělková),

b) u potrubí stlačeného vzduchu světle modré (modř světlá).

Označení musí být také u každé odbočky a armatury potrubí. Způsob označení ostatních potrubí určí organizace.“.

15. § 85 odst. 4 zní:

„(4) Pokud se na vývodku vlečného kabelu na pohyblivém zařízení přenáší tah kabelu, musí být stroj vybaven zajišťovacím zařízením, které vypne pohyblivé zařízení při překročení dovoleného tahu v kabelu.“.

16. § 87 odst. 5 zní:

„(5) U zařízení, u kterého při překročení určené polohy může dojít k ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu, musí být

a) koncový vypínač vymezující určenou polohu zapojený v silovém obvodu, nebo

b) dva koncové vypínače v ovládacím obvodu; v takovém případě musí být jeden koncový vypínač zapojen v ovládacím obvodu příslušného pohonu a druhý v obvodu ovládací cívky spínače, nebo

c) u zařízení řízeného programovým procesorem dva údaje koncové polohy v programovém vybavení.“.

17. § 87 se doplňuje odstavcem 6, který zní:

„(6) Je-li zařízení vybaveno elektrickým blokováním zajišťujícím bezpečnost osob, musí při jeho působení dojít k zastavení zařízení. V takovém případě může být zařízení opětovně uvedeno do provozu jen jeho vědomým odblokováním.“.

18. § 92 odst. 5 zní:

„(5) Přímé nadproudové ochrany u zařízení nad 1 kV musí být zkoušeny a funkčně ověřeny před jejich uvedením do provozu a dále nejméně jedenkrát za tři roky.“.

19. § 92 odst. 8 zní:

„(8) Pro zkoušky releových ochran a automatik musí být k dispozici provozní dokumentace.“.

20. § 158 odst. 3 zní:

„(3) Pro tratě, pro které platí zvláštní předpis,54) neplatí ustanovení odstavců 1 a 2 a § 128, 129, 159 až 163, § 168 odst. 1 a § 171.“.

21. § 164 se doplňuje odstavcem 7, který zní:

„(7) Při přenášení a přepravě uzavřených radioaktivních zářičů mohou být přítomny jen osoby, jejichž činnost je s touto přepravou spojena. Radioaktivní zářiče mohou být přepravovány jen v dopravních prostředcích k tomu určených.“.

22. § 176 odst. 9 zní:

„(9) Upínání a odepínání vázacích prostředků při manipulaci s materiálem se provádí ze země nebo z bezpečných plošin nebo podlah tak, aby vázání nebylo prováděno ve větší pracovní výšce než 1,5 m. Upínat a odepínat vázací prostředky z povrchu skladovaného materiálu lze jen v případě, kdy je vyloučen samovolný pohyb skladovaného materiálu. Manipulace s materiálem je možná až poté, kdy se pracovník vzdálil na bezpečné místo.“.

23. § 176 se doplňuje odstavcem 11, který zní:

„(11) Organizace může skladovat radioaktivní zářiče jen v prostorách k tomu účelu schválených.“.

Čl. II

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1994.

Předseda:

Ing. Bartoš v. r.