Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
80/1982

Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o změnách vyhlášky č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte

80/1982 Sb. · 4 paragrafů

Úplné znění

4
↑ Předchozí paragrafy

§ 11

K § 12 a 37 zákona

(1) Poživateli starobního, invalidního nebo osobního důchodu náleží nemocenské, jestliže aspoň po dobu tří kalendářních měsíců bezprostředně před vznikem pracovní neschopnosti odpracoval v každém z těchto měsíců nejméně 8 pracovních dnů nebo dosáhl na peněžních pracovních odměnách nejméně 120 Kčs. Trvala-li v některém z těchto měsíců pracovní neschopnost po celý měsíc, považuje se v takovém měsíci podmínka pracovní činnosti za splněnou.

(2) Z pracovní činnosti poživatele starobního důchodu, při které se podle zvláštních předpisů5) poskytuje důchod v nezměněné výši, neplyne ochranná lhůta.“.

7. V § 12a se dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Za pracovní neschopnost vzniklou (způsobenou) pracovním úrazem se z hlediska § 8 odst. 3 a § 10 odst. 2 zákona považuje první pracovní neschopnost, která vznikla jako bezprostřední následek pracovního úrazu. Nastoupil-li družstevník po skončení této pracovní neschopnosti do práce a stal se nejpozději do dvou měsíců od tohoto nástupu opět neschopným práce a je-li tato druhá pracovní neschopnost podle lékařského posudku následkem téhož pracovního úrazu, považuje se za pokračování původní pracovní neschopnosti vzniklé tímto pracovním úrazem.“.

8. V § 16a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Jako převedení na jinou práci podle odstavců 1 a 2 se také posuzuje – i když nedochází ke změně druhu práce – úprava pracovních podmínek, která spočívá

a) ve snížení normovaného výkonu práce (např. snížení počtu ošetřovaných hospodářských zvířat, nižší pracovní tempo, zavedení nutných přestávek v práci), kterým se odstraní příčiny, v důsledku kterých by byl tento výkon práce zakázán těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo které podle lékařského posudku ohrožují těhotenství ženy nebo její zdraví anebo mateřské poslání ze zdravotních příčin tkvících v její osobě, nikoliv však ve zkrácení pracovního úvazku;

b) v tom, že těhotná žena nebo matka do konce devátého měsíce po porodu je zproštěna výkonu některých pracovních činností z okruhu prací, které dosud vykonávala, a to těch, které jsou zakázány těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo které podle lékařského posudku ohrožují těhotenství ženy nebo její zdraví nebo mateřské poslání ze zdravotních příčin tkvících v její osobě; pokud by v důsledku zproštění těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu od výkonu uvedených pracovních činností došlo ke zkrácení jejího pracovního úvazku, nelze takovou úpravu pracovních podmínek posuzovat jako převedení na jinou práci;

c) v přeložení těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu na jiné pracoviště (pracovní místo) z důvodu, že její dosavadní pracoviště (pracovní místo) patří mezi taková, která jsou zakázána těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu, nebo že dojíždění na dosavadní pracoviště (pracovní místo) ohrožuje podle lékařského posudku těhotenství ženy nebo její zdraví nebo mateřské poslání;

d) v tom, že těhotná žena nebo matka do konce devátého měsíce po porodu je zproštěna výkonu noční práce.“.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.

9. V § 16a odstavec 6 poslední věta zní:

„Přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které náleželo nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství, dny a svátky, za které náležela náhrada pracovní odměny, pracovní dny zameškané pro omluvenou překážka v práci, jakož i dny neomluvené nepřítomnosti v práci.“.

10. V § 16a odst. 7 se slova „odstavce 4“ a „odstavce 5“ nahrazují slovy „odstavce 5“ a „odstavce 6“ a na konci se připojuje tato věta: „Za dny, za které družstevnici náleží náhrada pracovní odměny, náleží vyrovnávací příspěvek jen tehdy, je-li tato náhrada nižší, než dřívější průměrný pracovní příjem vypočtený podle odstavce 5.“.

11. V § 18 odst. 2 se v první větě slova „2 let“ nahrazují slovy „tří let“ a za první větu se vkládá tato věta: „Předpokladem přitom je, že k nástupu nové mateřské dovolené došlo za trvání členství v témže družstvu nebo v ochranné lhůtě.“.

12. V § 18 se vypouští odstavec 4.

13. § 80 zní:

§ 80 Nároky členů družstva ve zvláštních případech

Nároky členů družstva ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte při vazbě a v souvislosti s výkonem trestu odnětí svobody se posuzují obdobně jako nároky pracovníků z nemocenského pojištění.6)“.

Dosavadní § 80 se označuje jako § 81.

Čl. II

(1) Jestliže skutečnosti rozhodné pro vznik nároku na peněžitou dávku nastaly před 1. červencem 1982, postupuje se podle dosavadních předpisů s odchylkami dále uvedenými. Při posouzení účasti člena družstva na zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte v období od 1. ledna 1982 se postupuje podle této vyhlášky.

(2) Peněžité dávky poskytované ke dni 1. července 1982, které družstevník pobírá jednak z důvodů pracovní činnosti v družstvu jednak ze zaměstnání se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, v uhelných lomech a na skrývkách, uvedeného ve zvláštním předpise,7) a jejichž výše byla omezena dosavadní nejvyšší částkou čisté denní mzdy, se od 1. července 1982 upraví bez žádosti s přihlédnutím k nově stanovené nejvyšší částce čisté denní mzdy.

Čl. III

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1982.

Ministr:

Štanceľ v. r.

1) § 130 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 10 vyhlášky č. 128/1975 Sb.

3) Část I a II přílohy k nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 74/1982 Sb. o některých úpravách v nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení pracujících v hornictví.

4) § 40 odst. 2 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 138/1975 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.

5) Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 135/1975 Sb., o vyjímečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům, ve znění pozdějších předpisů.

6) § 64 až 68 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžních dávek v nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

7) Část I a II přílohy k nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 74/1982 Sb.