Hospodářský zákoník (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

(1) Družstevními organizacemi jsou družstva, družstevní podniky, společné podniky, svazy družstev a Ústřední rada družstev.

(2) Zřizování družstevních organizací, jejich právní poměry a hospodaření, jakož i jejich organizaci a řízení a další právní poměry upravuje zákon o zemědělském družstevnictví, zákon o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví, jiné zvláštní předpisy a tento zákon.

(3) Pro likvidaci družstev, družstevních podniků s výjimkou zemědělských družstev a společných podniků platí ustanovení § 27d a 27e o likvidaci státního podniku obdobně, ostatní ustanovení o likvidaci státního podniku přiměřeně.

Družstevní vlastnictví je formou socialistického společenského vlastnictví; spočívá především na společné činnosti soudružského kolektivu členů družstva.

(1) Družstevní majetek je ve vlastnictví jednotlivých družstevních organizací s výjimkou těch, které mají k majetku právo hospodaření.

(2) Právo hospodaření družstevního podniku s majetkem v družstevním vlastnictví upravují zvláštní předpisy.

Společenské organizace pracujících působí zejména v oblasti politické, kulturní a sociální a přispívají svou činností k rozvoji socialistických společenských vztahů. Tento zákon upravuje jen zásady, jimiž se společenské organizace řídí v hospodářských vztazích.

Vlastnictví společenských organizací je formou socialistického společenského vlastnictví. V tomto vlastnictví jsou zejména předměty společenské spotřeby.

(1) Společenské organizace hospodaří s vlastním majetkem; mohou též hospodařit s národním majetkem, který jim byl státem odevzdán do trvalého užívání nebo do dočasného užívání.

(2) V souvislosti s převedením některých úkolů státních orgánů na společenské organizace může stát poskytovat těmto organizacím k využití národní majetek, který je určen k zajištění převedeného úkolu, a to zejména i finanční prostředky ze státního rozpočtu. S tímto národním majetkem hospodaří pak společenská organizace, avšak může ho použít jen k určenému účelu a za stanovených podmínek.

(1) Vlastní majetek společenských organizací se vytváří zejména z příspěvků členů a z činnosti organizací.

(2) Majetek společenských organizací je ve vlastnictví organizace jako celku, pokud stanovy neurčí jinak.

Stanovy společenských organizací určují, které nižší organizační složky a orgány společenských organizací mohou svým jménem nabývat práv a zavazovat se. Tyto organizační složky a orgány mají k majetku ve vlastnictví společenské organizace, který využívají k plnění svých úkolů, právo hospodaření v rozsahu určeném stanovami nebo opatřením ústředního orgánu společenské organizace.

(1) K obstarávání hospodářské činnosti společenských organizací mohou jejich ústřední orgány zřizovat podniky nebo hospodářská zařízení (dále jen „hospodářská zařízení“).

(2) Hospodářská zařízení nabývají práv a zavazují se vždy svým jménem; k majetku, který využívají k plnění svých úkolů, mají právo hospodaření.

(3) Vnitřní organizaci, způsob řízení a činnost hospodářských zařízení upravují statuty, které schvaluje ústřední orgán společenské organizace.

(4) Hospodářské zařízení zrušuje orgán, který je zřídil.

Organizační složky a orgány společenských organizací, jakož i jejich hospodářská zařízení, která vykonávají právo hospodaření, mohou s tímto majetkem nakládat a užívat jej k plnění svých úkolů a mají samostatnou majetkovou odpovědnost.

(1) Jednání jménem společenské organizace a jejích nižších organizačních složek nebo orgánů upravují stanovy. Je-li k platnosti právního úkonu předepsána písemná forma, je třeba podpisu nejméně dvou oprávněných osob.

(2) Jednání a podepisování u hospodářských zařízení společenských organizací upravují jejich statuty.

(1) Povinností společenské organizace i všech jejích organizačních složek, orgánů a hospodářských zařízení je využívat jak majetek společenské organizace, tak i svěřený národní majetek co nejhospodárněji a všemožně ho chránit.

(2) Vyžaduje-li to ochrana majetku společenské organizace, mohou za nižší organizační složky a orgány vykonat příslušné úkony a opatření orgány vyšší.

(1) Po zrušení společenské organizace jako celku se provede majetková likvidace. Pro likvidaci podniků společenských organizací platí ustanovení § 27d a 27e o likvidaci státního podniku obdobně, ostatní ustanovení o likvidaci státního podniku přiměřeně.

(2) Při zrušení nižší organizační složky nebo orgánu společenské organizace určí vyšší orgán, příslušný podle stanov, zda tyto složky zanikají s likvidací, nebo bez likvidace; u hospodářského zařízení učiní toto opatření orgán, který rozhodl o jeho zrušení.

(3) Nedojde-li k likvidaci, určí orgán uvedený v odstavci 2 zároveň, na koho přechází majetek a závazky zrušené organizační složky nebo hospodářského zařízení.

(1) Do podnikového rejstříku se zapisují státní podniky, družstevní organizace, podniky a hospodářská zařízení společenských organizací, národní výbory, které provozují hospodářskou činnost v drobných provozovnách; dále se do rejstříku zapisují podniky zahraničního obchodu, akciové společnosti, sdružení a ostatní právnické osoby oprávněné vykonávat zahraničně obchodní činnost nebo zahraničně hospodářské služby. Do podnikového rejstříku se zapisují též odštěpné závody a vnitřní organizační jednotky státních podniků, které jsou oprávněny v právních vztazích jednat jménem podniku.

(2) Právnické osoby oprávněné vykonávat zahraničně obchodní činnost nebo zahraničně hospodářské služby se zapisují do zvláštního oddílu podnikového rejstříku.

(3) Do podnikového rejstříku se nezapisují Státní banka československá, Ústřední rada družstev a svazy družstev, popřípadě i jiné organizace, u nichž to stanoví zákon.

(4) Organizace, které se zapisují do podnikového rejstříku, mohou nabývat práv a zavazovat se ode dne zápisu do podnikového rejstříku. To neplatí pro organizace zřízené zákonem.

(5) Podnikový rejstřík vedou soudy (dále jen „rejstříkový soud“). Působnost soudů ve věcech podnikového rejstříku upravují zvláštní předpisy.

(6) Dnem zápisu je den, v němž byl zápis do podnikového rejstříku povolen usnesením rejstříkového soudu, není-li v zakládací nebo zřizovací listině nebo jiném aktu o založení nebo zřízení organizace stanoven den pozdější.

(1) Do podnikového rejstříku se zapisuje způsob založení nebo zřízení organizace (právnické osoby), den jejího vzniku, název, sídlo, identifikační číslo, předmět činnosti a označení statutárních orgánů (s uvedením funkcí a jmen) a způsob, jak za organizaci podepisují.

(2) Do podnikového rejstříku se kromě skutečností uvedených v odstavci 1 zapisuje též hodnota majetku vlastního nebo svěřeného organizaci (právnické osobě) při jejím založení nebo zřízení (jmění), pokud právní předpis stanovení takové hodnoty ukládá.

(3) U družstevních organizací se zapisují též, jak jejich členové přispívají k úhradě vzniklých ztrát.

(4) U právnických osob oprávněných vykonávat zahraničně obchodní činnost nebo zahraničně hospodářské služby se zapisují též jména prokuristů,2) popřípadě jiné skutečnosti, které podle právních předpisů mají být zapsány do rejstříku, do něhož se zapisuje právnická osoba účastnící se mezinárodního obchodu.

(5) U národních výborů s drobnými provozovnami se v zápise uvede pouze označení národního výboru, jeho sídlo a druh činnosti drobných provozoven.

(6) U odštěpných závodů se zapisuje označení závodu, jeho sídlo, název, sídlo a identifikační číslo organizace, jejíž součástí závod je, a jméno vedoucího odštěpného závodu. Má-li odštěpný závod sídlo mimo obvod rejstříkového soudu příslušného pro zápis organizace, zapíše se též u rejstříkového soudu příslušného podle sídla odštěpného závodu. To platí i pro vnitřní jednotky státních podniků, které se zapisují podle § 107 odst. 1 do podnikového rejstříku.

(7) Do podnikového rejstříku se zapisuje i změna nebo zánik skutečností uvedených v předchozích odstavcích, sloučení, splynutí, rozdělení, zrušení organizace, zavedení přímé správy a správce státního podniku, vstup organizace do likvidace, likvidátor a jeho způsob zastupování a podpisování.

(1) Návrh na zápis do podnikového rejstříku podává zakladatel nebo organizace, jíž se zápis týká, popřípadě likvidátor.

(2) Podává-li návrh na zápis do podnikového rejstříku organizace nebo likvidátor, musí být podepsán statutárním orgánem, popřípadě likvidátorem; jejich podpis musí být úředně ověřen, podepisují-li návrh na zápis do podnikového rejstříku poprvé. Návrh zakladatele na zápis do podnikového rejstříku musí být podepsán oprávněnou osobou.

(3) Rejstříkový soud je oprávněn provádět v rejstříku zápisy též bez návrhu, zejména k dosažení shody mezi zápisy v rejstříku a skutečným stavem; organizace jsou povinny na výzvu sdělit rejstříkovému soudu skutečnosti potřebné k provedení těchto zápisů.

(4) Návrhy na zápisy do podnikového rejstříku je nutno podat u rejstříkového soudu bez odkladu poté, kdy došlo ke vzniku skutečnosti, která je předmětem zápisu.

(5) Zjistí-li soud, státní orgán nebo některá organizace, že nebyla splněna povinnost navrhnout zápis do podnikového rejstříku, oznámí to neprodleně příslušnému rejstříkovému soudu.

(6) Zjistí-li rejstříkový soud, že organizace nesplnila povinnost uvedenou v odstavci 1, vyzve ji k podání návrhu na provedení zápisu.

(1) Do podnikového rejstříku je každý oprávněn nahlížet a pořizovat si z něho výpisy.

(2) Soudy, orgány hospodářské arbitráže, prokuratury, státní notářství, jiné státní orgány a banky mohou si vyžádat úřední opisy, výpisy nebo potvrzení z podnikového rejstříku.

(3) Organizace nebo jednotlivci si mohou vyžádat úřední opisy, výpisy nebo potvrzení z podnikového rejstříku, osvědčí-li právní zájem na skutečnostech uvedených v podnikovém rejstříku.

Skutečnosti zapsané v podnikovém rejstříku jsou účinné vůči všem organizacím a osobám ode dne, kdy zápis byl proveden. Nebyla-li určitá skutečnost (její změna nebo zánik) do podnikového rejstříku zapsána, nelze se jí dovolávat vůči jiným organizacím a osobám, ledaže by o těchto nezapsaných skutečnostech věděly.

(1) O řízení ve věcech podnikového rejstříku platí ustanovení občanského soudního řádu; jeho ustanovení o pořádkových opatřeních se užije i v případech, kdy nebude uposlechnuto výzvy rejstříkového soudu.

(2) V řízení o povolení zápisu je rejstříkový soud povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy, zda předmět činnosti nebo jeho změny jsou ve shodě s oprávněním schváleným nebo vydaným příslušným orgánem a zda byl udělen též souhlas, je-li nutný podle zvláštních předpisů.

(3) Rejstříkový soud oznamuje zápisy organizací, zápisy předmětu jejich činnosti a druhu činností drobných provozoven národních výborů, jakož i zápis změn a zániku těchto skutečností příslušnému státnímu orgánu správy daní a odvodů a příslušnému orgánu státní statistiky.

Vláda Československé socialistické republiky může stanovit nařízením, že se do podnikového rejstříku zapisují i jiné skutečnosti než skutečnosti uvedené v § 108.

Ustanovení této části platí i pro státní hospodářské organizace.

K zabezpečení organizované spolupráce vznikají mezi socialistickými organizacemi, mezi orgány hospodářského řízení, popřípadě též mezi orgány hospodářského řízení a socialistickými organizacemi hospodářské závazky, které musí být v souladu s právními předpisy a se zásadami hospodářské politiky Československé socialistické republiky, zejména s potřebami plánovitého proporcionálního rozvoje národního hospodářství.

(1) Hospodářské závazky zajišťují především plnění úkolů vyplývajících ze státního plánu rozvoje národního hospodářství a konkretizují je ve vzájemných vztazích mezi socialistickými organizacemi.

(2) Hospodářské závazky mezi organizacemi vznikají nejčastěji z hospodářských smluv.