Zákon přídělový.

Zásady §§ 43 a 45 platí obdobně, jestliže je posloupností dědickou povolán jediný dědic ze zákona nebo podle posledního pořízení, avšak byly mu v posledním pořízení uloženy platy vyjádřené podílem pozůstalosti nebo způsobem jinakým.

(1) Jsou-li spoludědici sourozenci a jestliže povolaný přejimatel jakož i všichni nebo někteří spoludědici nebo jejich zákonní zástupci tak navrhují, může dědické vypořádání mezi nimi se svolením úřadu pozemkového býti odloženo. V tomto případě jest usedlost oněm sourozencům odevzdati do spoluvlastnictví s tím, že přejimatel může kdykoliv vykonati své právo na převzetí usedlosti.

(2) Tím se odloží dělení pozůstalosti mezi společné přejimatele usedlosti na tak dlouho, až nápadník užije nápadnického práva.

(3) Chce-li vystoupiti ze společenství některý jiný ze společníků nebo zemře-li jeden ze sourozenců za trvání společenství nezanechav potomstva, jsou ostatní společníci oprávněni převzíti uprázdněný podíl podle ustanovení § 43. Nepoužije-li tohoto oprávnění, nebo zanechal-li zemřelý společník potomky, dlužno přistoupiti ihned k odročenému dělení pozůstalosti.

(4) Spoludědici, kteří nenáležejí do společenství uvedeného v prvém odstavci, buďtež vybyti ihned podle ustanovení § 45.

(1) Zemře-li jeden z manželů, který je spoluvlastníkem nedílu, přikáže úřad pozemkový, pokud nepřipadne uprázdněný podíl pozůstalému manželu podle §§ 40 a 41, tento podíl přejimateli určenému podle obecných zásad jmenovaných paragrafů a dědická posloupnost v tento podíl řídí se týmiž paragrafy. Nejpozději však po smrti druhého manžela buďtež upravena práva k nedílu tak, aby se srovnávala s § 34, a může úřad pozemkový za tím účelem užíti práva vnuceného výkupu daného mu § 51.

(2) Pozemkový úřad může pozůstalému manželu přiznati právo, aby vykoupil podíl zemřelého manžela od jeho dědiců a to i tehdy, když druhý manžel zanechal potomky, jestliže tato úprava jediné dává záruku úspěšného hospodaření na nedílu. Výkupní cena bude určena podle obdoby § 43.

(1) Úřad pozemkový může ustanoviti zvláštní řád o hospodaření na nedílu, zvláště pak také co do členství v některých družstvech, ochrany památek přírodních a uměleckých, zachování krajinného rázu a krajinných zvláštností při stavbách, pojištění proti škodám a na život a t. p.

(2) Na zachování tohoto řádu dozírá úřad pozemkový.

Pozemkový úřad může vykoupiti nedíly:

1. když vlastník pozbyl vlastností, které jsou ustanoveny v § 3 za podmínky přídělu, leda že by manželka nebo jiní členové rodiny zaň na nedílu hospodařili;

2. jestliže vlastník na nedílu trvale hospodaří špatně nebo vede nezřízený život a dává špatný příklad svému okolí;

3. jestliže vlastník svévolně jedná proti řádu vloženému naň po rozumu § 50;

4. jestliže vlastník na nedílu sám nehospodaří a na něm nebydlí, leda že by tu byly závažné důvody omluvné nebo přechodné závady a jestliže by o řádné hospodaření na nedílu bylo postaráno členy rodiny nebo jinak;

5. jestliže mimo případy živelních nehod, nemocí nebo jiných mimořádných nezaviněných překážek dluhuje vlastník rentové splátky váznoucí na usedlosti za více než tři léta;

6. jestliže vlastník soustředil ve svých rukách držbu pozemkovou tak, že půda, na které hospodaří, dosahuje aspoň dvojnásobného výměru nedílu v krajině obvyklého. V tomto případě sluší však uvážiti, zdali nejde o soustředění přechodné, které pomine vypravením potomků a t. p.;

7. jestliže nastane toho potřeba podle ustanovení daných v §§ 40, č. 6., 41 a 49. o dědické posloupnosti v nedílech.

(1) Bude-li nedíl takto vykoupen, bude dána vykoupenému náhrada a to penízem, který odpovídá tomu, co do nedílu bylo vloženo vlastníkem a jeho předchůdci. Jde-li o půdu přidělenou, rovná se tento peníz ceně, za kterou byl příděl poskytnut. Při vyměření náhrady sluší hleděti k nutným i užitečným nákladům na nedíl učiněným podle stavu v době převzetí pozemkovým úřadem, jakož s druhé strany ke zhoršení, za které vlastník odpovídá podle obecných ustanovení občanského práva.

(2) Nebylo-li by možno docíliti dohody o ceně nákladu a výši srážek, rozhodne o tom okresní soud, v jehož obvodu nedíl leží, řízením nesporným.

(1) O výkupu rozhoduje v případech § 51 č. 1. až 6. po návrhu pozemkového úřadu rozhodčí soud pozemkového úřadu. Rozhodčích soudů může býti podle potřeby zřízeno několik pro jednotlivé místní obvody. Rozhodčí soud skládá se z předsedy a jeho náměstka jmenovaných presidentem republiky z úředníků soudcovských, dále ze soudců, kteří rovněž musí náležeti stavu soudcovskému a které jmenuje ministr spravedlnosti, a z odborníků hospodářských jmenovaných pozemkovým úřadem. Soud rozhoduje v senátu, ve kterém vedle předsedy zasedá jeden člen ze stavu soudcovského a jeden odborník hospodářský.

(2) Složení soudu a jeho jednací řád budou upraveny nařízením.

(1) Proti rozhodnutím rozhodčího soudu není opravného prostředku a nález jest ihned vykonatelný.

(2) Než dojde rozhodnutí soudu, může úřad pozemkový vymoci vnucenou správu jako prozatímní opatření.

(1) K zastoupení zájmů vlastníků rolnických nedílů zřídí se při pozemkovém úřadě poradní sbor zvolený z vlastníků nedílů. Pozemkový úřad i zúčastněná ministerstva mohou do tohoto sboru vysílati zástupce z kruhů odborných.

(2) Ustanovení o organisaci a působnosti tohoto sboru budou dána nařízením.

Ustanovení o poplatcích z právních jednání, listin, spisů a úředních jednání platí, pokud tento zákon nestanoví jinak, i o právních aktech předsevzatých při přídělu zabrané půdy.

(1) Příděl do vlastnictví považuje se za úplatný převod majetkový podle zákona poplatkového. Hodnota přídělu úřadem pozemkovým stanovená spolu s hodnotou převzatých plnění vedlejších jest základem pro vyměřování poplatků.

(2) Hodnotu nedílů stanovených podle § 43 odst. 2. dlužno vzíti za základ při poplatcích z převodu nemovitostí a poplatcích dědických. Jde-li však o zcizení nedílů podle § 37, jest z doplatků spoludědicům podle §u 46 poskytnutých, zaplatiti dodatečně případný poplatek immobilární i dědický.

(3) Propuštění podle § 11 záborového zákona nepokládá se za převod podle zákona poplatkového.

(1) Od poplatku jsou osvobozeny:

1. veškeré písemnosti (podání, přílohy, listiny, vysvědčení, protokoly a pod.), předkládané po rozumu tohoto zákona k dosažení přídělu osobami v § 1 uvedenými,

2. směny, uvedené v §u 24, pokud hodnota směněných pozemků jest stejná.

(2) Za příděly, jejichž hodnota (§ 57) nepřevyšuje 10.000 Kč, platí osoby v §u 1, č. 1, 2 a 3 uvedené čtvrtinu, nabyvatelé ostatní polovinu poplatku převodního z celé hodnoty přídělu. Za příděly, jejichž hodnota převyšuje 10.000 Kč, platí nabyvatelé poloviční převodní poplatek z celé hodnoty přídělu.

K přímému zapravování poplatků jsou povinni ti, jimž příděl se stal, více osob jest zavázáno rukou společnou a nerozdílnou.

Bližší ustanovení o zajištění veřejných dávek vydána budou zákonem náhradovým.

(1) Při udělování souhlasu ke zcizení a dělení nemovitostí podle §u 7 záborového zákona vyměřuje a vybírá pozemkový úřad, pokud půda se propouští ze záboru, pro účely zlevnění půdy přídělové a podporování kolonisace od strany, jíž povolení bylo uděleno, 10% z hodnoty nemovitosti propuštěné. Hodnota tato stanoví se dohodou mezi pozemkovým úřadem a žadatelem. Sjednaná hodnota nemůže býti na újmu zásadám budoucího zákona o dávce z majetku. V případech zvláštního zřetele hodných může pozemkový úřad poskytnouti přiměřenou úlevu.

(2) Při udělování souhlasu k pronájmu (propachtování) hospodářských celků a podniků hospodářského a lesnického průmyslu podle §u 7 záborového zákona vyměřuje a vybírá od strany, za schválení pronájmu žádající, pozemkový úřad k týmž účelům jednu čtvrtinu procenta z úhrnného pachtovného placeného v hotovosti.

Ustanovení v § 61 působí nazpět na všechna zcizení, dělení a pronájmy, ve kterých pozemkový úřad při udělování souhlasu si vyhradil právo ve jmenovaném §u uvedené.

(1) Jestliže převzetí a příděl půdy v místech, kde jest po ní zvlášt naléhavá poptávka, vyžádá si delší doby, může pozemkový úřad, šetře ustanovení §u 11. záborového zákona, uložiti tomu, kdo na zabrané půdě hospodaří, aby přenechal osobám v § 1, č. 1. jmenovaným a sdružením těchto osob (§ 1, č. 2) do pachtu (podpachtu) přiměřenou výměru půdy za běžných pachtovních podmínek, jestliže osoby ty poskytují záruky řádného hospodaření (§§ 3 a 17 odst. 5).

(2) Opatřením tímto nesmí býti ohroženy ani zájmy výroby na těch kterých hospodářských celcích ani osob na nich trvale zaměstnaných ani zájmy zásobování lidu.

(3) Pachtovní doba budiž nejdéle šestiletá. Pozemkový úřad může přiděliti půdu jinak i dříve, než projde doba pachtu.

(4) Nevyhoví-li se tomuto příkazu v stanovené lhůtě, pozemkový úřad určí podmínky pachtovní sám závazně pro obě strany. Při výběru osob vnucených pachtýřů a pozemků budiž slušně přihlíženo k zájmům obou stran.

(5) Vnucený pachtýř jest povinen nahraditi propachtovateli užitečný náklad, který do dne převzetí byl vynaložen na pozemek k docílení nové úrody, ač-li nebude jako pachtovní podmínka dohodou stran stanoveno, že pachtýř má odevzdati pozemek při skončení pachtu ve stejném stavu, v jakém jej převzal. Nedohodnou-li se strany na náhradě takového nákladu, platí o stanovení jejím obdobně ustanovení §u 5. zák. z 30. října 1919, č. 593 Sb. zák. a nař., o ochraně drobných zemědělských pachtýřů.

(6) Provádění těchto přechodných ustanovení může pozemkový úřad přenésti též na příslušný úřad politický. Za tím účelem mohou býti zřízeny ku podpoře politických úřadů nařízením zvláštní poradní orgány.

(7) Pravomoc pozemkového úřadu podle těchto přechodných ustanovení trvá až do konce roku 1920 a lze ji nařízením vlády prodloužiti na další rok.

Tento zákon působí ode dne vyhlášení.

Provésti tento zákon ukládá se veškerému ministerstvu.

T. G. Masaryk v. r.

Tusar v. r.

Dr. Beneš v. r.

Švehla v. r.

Sonntág v. r.

Dr. Winter v. r.

Dr. Hodža v. r.

Habrman v. r.

Hampl v. r.

Klofáč v. r.

Dr. Heidler v. r.

Dr. Veselý v. r.

Dr. Franke v. r.

Staněk v. r.

Prášek v. r.

Houdek v. r.,

jako ministr pro zásobování lidu a v zastoupení nepřítomného ministra veř. zdravotnictví a tělesné výchovy.