Vyhláška ministerstva zahraničního obchodu o celním osvobození předmětů dovážených pro potřebu osob a orgánů požívajících výsad a imunit v Československé socialistické republice

(1) Celní řízení a prohlídka dovezeného zboží se provede na ústní návrh doložený potvrzením adresáta popřípadě vedoucího úřadu nebo organizace, pro kterou je zásilka určena, že zboží bude použito pro potřebu adresáta nebo pro potřebu členů jeho rodiny bydlících s ním ve společné domácnosti, popřípadě pro úřední potřebu.

(2) Potvrzení pro dosažení osvobození od cla podle § 1 odst. 1 může vydávat jen osoba mající nárok na celní osvobození z titulu své funkce.

Nezachová-li některý stát zcela nebo zčásti vzájemnost, může být pro tento stát celní osvobození podle této vyhlášky vyloučeno nebo přiměřeně omezeno.

(1) O celním osvobození podle této vyhlášky rozhoduje celnice nejbližší místu bydliště nebo sídlu orgánu, jemuž je celní osvobození přiznáváno.

(2) Celnice může odmítnout přiznat celní osvobození, jestliže předměty jsou dováženy v množství zjevně nepřiměřeném vlastním potřebám osob uvedených v § 1 nebo úřední potřebě podle § 2.

Zrušuje se vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 168/1954 Ú. l. (193/1954 Ú. v.), o celním osvobození předmětů dovážených pro potřebu osob a orgánů požívajících výsad a imunit v Československé republice.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1962.

První náměstek ministra:

Hamouz v. r.

*) § 38 celního zákona č. 36/1953 Sb. a § 22 odst. 2 písm. b)-h), odst. 3 a § 51 a 52 vyhl. č. 82/1961 Sb., kterou se provádí celní zákon.

*) Paušální sazebník je uveřejněn v příloze vyhlášky č. 39/1961 Sb.