Vyhláška ministerstva zahraničního obchodu, kterou se provádí celní zákon č. 36/1953 Sb.

(1) Vyměřuje-li se clo podle ceny zboží, je základem skutečná cena zboží zvětšená o všechny výdaje spojené s nabytím zboží a s jeho dopravou na hranice Československé socialistické republiky (pojištění, výlohy za obal, komisi apod.). Nezapočítávají se však vnitřní daně postihující toto zboží v zemi původu nebo vývozu, od nichž bylo dovážené zboží osvobozeno nebo jež byly nebo budou vývozci vráceny. Cena obalu se nezapočítává do základu, projednává-li se obal odděleně od zboží a je-li účtován zvlášť. Skutečná cena zboží je cena, za kterou bylo zboží v zemi původu nebo v zemi vývozu za normálních obchodních okolností koupeno.

(2) Celní účastník je povinen cenu zboží (výdaje) prokázat účty, nákladními listy nebo jinými doklady. Cenu zboží (výdaje) musí přepočítat na československé peníze podle středního kursu uvedeného v kursovním lístku Státní banky československé.

(3) Neprokáže-li celní účastník cenu zboží, určí celnice jeho cenu sama, a to podle svých zkušeností nebo na náklad celního účastníka podle znaleckého posudku. To platí obdobně o určení výše výdajů spojených s nabytím zboží a s jeho dopravou na hranice.

(1) Vyměřuje-li se clo sazbou stanovenou podle váhy, bere se za základ váha hrubá, čistá nebo vlastní.

(2) Hrubá váha je váha zboží zabaleného, tj. váha zboží s obalem nutným pro jeho dopravu (dopravní obaly) a všemi ostatními obaly (vnitřní obaly).

(3) Čistá váha je váha zboží bez dopravního obalu.

(4) Vlastní váha je váha zboží bez jakéhokoliv obalu.

(5) Podle které váhy se clo vypočítává, stanoví u jednotlivých sazeb celní sazebník. Není-li u celních sazeb ničeho výslovně stanoveno, vypočítává se clo z váhy čisté s těmito výjimkami:

a) z hrubé váhy se clo vyměřuje ze zboží, na něž je stanovena všeobecná celní sazba nejvýše Kčs 10,- za 100 kg nebo smluvní sazba nejvýše Kčs 7,20 za 100 kg.

b) z vlastní váhy se vyclívá zboží dovážené bez obalu (alla rinfusa), nejde-li o kapaliny a plyny, dovážené ve vozidlech nebo plavidlech, zvlášť k jejich dopravě upravených (odst. 8).

(6) Váha dopravního obalu je tárou.

(7) Je-li zboží uloženo v několika dopravních obalech, je tárou váha všech dopravních obalů, nestanoví-li tárový sazebník jinak.

(8) Váha bezprostředních obalů kapalin a plynů patří k čisté váze zboží, a to i tehdy, projednává-li se obal odděleně podle své povahy. Dovážejí-li se kapaliny a plyny ve vozidlech nebo plavidlech zvlášť k jejich dopravě upravených (cisternách, tankových lodích apod.), připočte se k vlastní váze kapalin a plynů 18 % jako přirážka za táru, nestanoví-li tárový sazebník jinak.

(9) Je-li v jednom nákladovém kuse dováženo zboží, jež se má vyclít podle hrubé váhy zároveň se zbožím vyclívaným podle jiných měřítek (z ceny, z čisté váhy, za kus apod.), připočte se k jeho váze toliko poměrná část táry.

(10) Pokud jde o ostatní zboží, patří k čisté váze zboží, s výjimkou váhy dopravních obalů, váha všech obalů. Je to váha obalů, podložek z papíru nebo lepenky, vložek, cívek apod., jež přímo chrání zboží nebo jež se zpravidla odevzdávají v maloobchodu kupci se zbožím.

(11) Váha se zjišťuje vážením. Od zjištění čisté váhy lze výjimečně upustit, bylo-li by zjištění čisté váhy tímto způsobem nesnadné a je-li čistá váha prokázána doklady a není pochybnosti o její správnosti. V ostatních zcela výjimečných případech lze zjistit čistou váhu zboží tárovou srážkou, stanovenou pro jednotlivé druhy zboží v tárovém sazebníku.

(12) Ústřední celní správa může povolit jiný způsob zjišťování váhy.

(1) Není-li výše táry pro obaly, v nichž se zboží dováží, stanovena v tárovém sazebníku, platí tyto tárové sazby: pro pytle 2 %, pro rohože 3 %, pro balíkové obaly 4 %, pro dřevěné kotouče 15 %, pro sudy lehké stavby ze železného plechu (drums) 25 %, pro ostatní železné sudy 35 %.

(2) Tyto sazby platí i při dovozu kapalin a plynů, které jsou uloženy nejen v obalech patřících v čisté váze zboží, ale nadto ještě v dopravních obalech.

(3) Obaly, v nichž se dováží zboží, jsou bez cla, nepatří-li k čisté nebo hrubé váze zboží, s nímž se vyclívají celní sazbou stanovenou na zboží. Obaly dovezené zvlášť jsou zbožím, které se vyclívá podle své povahy, nejde-li o vrácené obaly z vývozních zásilek.

(4) Přebalí-li se zboží, z něhož se vyměřuje clo podle hrubé váhy, před celním projednáním do jiných obalů, zjistí se váha původního obalu, která se rozdělí poměrně podle vlastní váhy přebaleného zboží. Zjištěná čistá váha zboží a poměrná část váhy původního obalu budou pak základem pro vyměření cla. Původní obaly se propustí bez cla, nemají-li povahu obalů uvedených v odstavci 6.

(5) Za obaly se považují všechny balicí prostředky, vložky, cívky apod., které chrání zboží při jeho dopravě nebo uložení před poškozením.

(6) Obaly se vyclívají samostatně podle své povahy, bude-li v nich dováženo jen malé množství zboží, takže je odůvodněná domněnka, že předmětem dovozu není zboží, nýbrž obal. Tomu tak bude zejména, má-li dovážené zboží menší cenu než obal nebo je-li dovážený obal naplněn jen částečně anebo je-li zboží dováženo v obalech, jichž se k dovozu tohoto zboží obvykle nepoužívá.

(7) Sláma, papír, tkaniny, prkna, pokrývky apod., které pokrývají podlahy nebo stěny vozidel, přikrývají zboží, oddělují různé části nákladu apod., se nepovažují za obaly a propustí se do volného oběhu bez cla.

Ministerstvo zahraničního obchodu může v dohodě s ministerstvem financí povolit pro podniky zahraničního obchodu odchylný způsob vyměřování cla a placení celního dluhu.

(1) Právně závazný výklad o sazební příslušnosti zboží a o výši táry vydává ústřední celní správa na písemný dotaz; k dotazu je nutno připojit potřebné vzorky, nebo není-li to vzhledem k povaze zboží možné, vyobrazení a technický popis.

(2) Každý dotaz se může týkat jen jednoho druhu zboží. V dotazu je třeba uvést všechny údaje, jež mohou mít vliv na sazební zařazení zboží nebo na výši táry, zejména tedy údaje o složení, způsobu výroby, způsobu a účelu upotřebení a o původu zboží. Dotazovatel musí dále sdělit, které celnice mají být o výkladu vyrozuměny; bylo-li zboží již vycleno, sdělí, u které celnice a do kterého sazebního čísla zboží bylo zařazeno nebo jaká tára byla přiznána. Není-li dotaz úplný a nebude-li ve stanovené lhůtě na vyzvání doplněn, ústřední celní správa odmítne výklad vydat.

(3) Ústřední celní správa si může vyžádat znalecký posudek na náklady dotazovatele, uzná-li, že je to k správnému posouzení věci třeba.

(4) Výklad váže celnice, které o něm byly vyrozuměny, dokud nebude nahrazen jiným výkladem nebo rozhodnutím nebo dokud se nestane bezpředmětným změnou celního sazebníku, vysvětlivek k němu nebo tárového sazebníku.

(1) Celní pohledávka může být vymáhána na celním dlužníku nebo na tom, kdo se zaručil za zaplacení celního dluhu.

(2) Celní pohledávky vymáhá okresní národní výbor a to na základě písemného rozhodnutí, jímž byla celní pohledávka vyměřena a které je opatřeno doložkou celnice o jeho vykonatelnosti. Jinak platí o vymáhání celních pohledávek obdobně předpisy o vymáhání daní.

(1) Jestliže by vybírání cla vedlo k tvrdostem, může být celní dluh zcela nebo zčásti prominut (clo vráceno). O prominutí celního dluhu (vrácení cla) rozhoduje celnice, nečiní-li více než 3000 Kčs, v ostatních případech ústřední celní správa.

(2) Zkazilo-li se nebo bylo-li úplně zničeno zboží dopravené podnikem veřejné dopravy, které již bylo propuštěno do volného oběhu, avšak nebylo tímto podnikem ještě příjemci dodáno, celnice celní dluh promine (clo vrátí).

V kterých případech, z jakého základu a v jaké výši se vybírá ze zboží dováženého z ciziny bez prostřednictví podniků zahraničního obchodu místo daně z obratu náhradní dávka, stanoví zvláštní předpisy.*)

(1) O řízení před orgány celní správy platí, pokud tato vyhláška nebo jiné předpisy vydané podle celního zákona nestanoví jinak, předpisy o správním řízení s výjimkami v odstavcích 2 až 5.

(2) Celnice rozhoduje zpravidla písemně. Rozhodne-li ústně, upozorní účastníka řízení, že může žádat do 15 dnů o písemné rozhodnutí; požádá-li účastník o ně, musí mu být doručeno.

(3) Odvolání se podává písemně nebo ústně do protokolu.

(4) Odvolání nemá odkladného účinku. Celnice, proti jejímuž rozhodnutí bylo odvolání podáno, může povolit odkladný účinek, nebrání-li tomu obecný zájem a neztíží-li se tím výkon rozhodnutí.

(5) O odvolání rozhoduje s konečnou platností ústřední celní správa.

Podrobnější předpisy o celním řízení pro jednotlivé druhy dopravy zboží obsahují celní řády železniční, plavební, letecký, silniční a poštovní, které též stanoví odchylky nutné s ohledem na způsob dopravy.*)

Zrušuje se nařízení ministra zahraničního obchodu č. 31/1954 Sb., kterým se provádí celní zákon a nařízení ministra zahraničního obchodu č. 75/1958 Sb., o změně nařízení, kterým se provádí celní zákon.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1961.

Náměstek ministra:

inž. Kohout v. r.

*) Vyhláška č. 168/1954 Ú. l., o celním osvobození předmětů dovážených pro potřebu osob a orgánů požívajících výsad a imunit v Československé republice.

*) Vyhláška č. 175/1957 Ú. l., o náhradní dávce za daň z obratu při dovozu zboží bez úplaty.

Vyhláška č. 39/1961 Sb., o změně paušálního sazebníku náhradní dávky a cla při dovozu zboží bez úplaty.

*) Vyhláška č. 147/1954 Ú. l., kterou se vydává celní železniční řád,

vyhláška č. 148/1954 Ú. l., kterou se vydává celní plavební řád a řád o celní závěře pro říční lodi,

vyhláška č. 149/1954 Ú. l., kterou se vydává celní letecký řád,

vyhláška č. 150/1954 Ú. l., kterou se vydává celní silniční řád,

vyhláška č. 151/1954 Ú. l., kterou se vydává celní poštovní řád.