Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
82/1993

Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče

82/1993 Sb. · 26 paragrafů

Obsah zákona – části a hlavy

Úplné znění

26
↑ Předchozí paragrafy

§ 14 Výpočet úhrady za ubytování a základní péči

(1) Úhrada za ubytování v penziónu a domově pro matky zahrnuje úhradu za podlahovou plochu a úhradu za vybavení obytné jednotky.

(2) Celková úhrada za ubytování a základní péči se pro jednoho obyvatele stanoví měsíční částkou. Za období kratší jednoho měsíce se tato úhrada vypočte podle počtu dnů. Denní částka činí třicetinu celkové měsíční úhrady.

§ 15 Úhrada za podlahovou plochu

(1) Podlahová plocha obytné jednotky je celková započitatelná podlahová plocha obytné jednotky a započitatelná plocha prostorů mimo ni užívaných výhradně obyvatelem obytné jednotky. Do podlahové plochy obytné jednotky se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným tělesem. Nezapočítává se však plocha okenních a dveřních ústupků. Jestliže má místnost zkosený strop pod výšku 2 m nad podlahou, počítá se její podlahová plocha jen čtyřmi pětinami.

(2) Základní sazba úhrady za 1 m2 podlahové plochy činí měsíčně 9 Kč; základní sazba může být zvýšena podle místních podmínek až do výše částky odpovídající maximální ceně základního měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu příslušné kategorie stanovené v obci.

(3) Ve dvoulůžkové obytné místnosti v penziónu se stanoví úhrada za podlahovou plochu každému uživateli jednou polovinou. Jestliže dvoulůžkovou obytnou jednotku obývá na vlastní žádost jen jeden obyvatel, stanoví se úhrada za podlahovou plochu v plné výši.

(4) U dvoulůžkové obytné jednotky v penziónu tvořící jednu místnost, kterou neobývá manželská dvojice, se úhrada za podlahovou plochu snižuje o 20 Kč pro každého obyvatele.

§ 16 Snížení úhrady

(1) Částka úhrady stanovená podle § 15 se snižuje,

a) není-li v obytné jednotce společné zařízení k vařenío 5 Kčb) není-li v obytné jednotce spíž (spížní skříň)o 2 Kčc) není-li v obytné jednotce nebo pro obytné jednotky společný koupelnový kouto 8 Kčd) není-li v obytné jednotce záchodo 6 Kče) není-li součástí obytné jednotky sklepo 2 Kč.

(2) Ve dvoulůžkové obytné jednotce v penzionu se každému obyvateli snižuje úhrada o jednu polovinu částek uvedených v odstavci 1.

§ 17 Úhrada za vybavení obytné jednotky

(1) Úhrada za vybavení obytné jednotky pořízené před 1. srpnem 1998 činí po dobu životnosti předmětu měsíčně nejvýše

a) za sporák nebo jiné zařízení k vaření15 Kč,b) za kuchyňskou linku se skříňkami15 Kč,c) za kuchyňskou linku bez skříněk10 Kč,d) za vestavěnou skříň5 Kč,e) za chladničku25 Kč.

(2) Úhrada za vybavení obytné jednotky pořízené před 1. srpnem 1998 činí po uplynutí doby životnosti předmětu měsíčně nejvýše

a) za sporák nebo jiné zařízení k vaření10 Kč,b) za kuchyňskou linku10 Kč,c) za vestavěnou skříň5 Kč,d) za chladničku10 Kč.

(3) Úhrada za vybavení obytné jednotky pořízené po 1. srpnu 1998 činí po dobu životnosti předmětu měsíčně částku, která je rovna jedné dvanáctině podílu pořizovací ceny daného předmětu a doby jeho životnosti.

(4) Životnost vybavení obytné jednotky činí:

a) chladnička, sporák a jiné zařízení k vaření15 let,b) kuchyňská linka a vestavěná skříň20 let.

(5) Za další vybavení obytné jednotky může být úhrada zvýšena až o 150 Kč měsíčně. Za vybavení obytné jednotky v domově pro matky uvedené v § 12 části věty za středníkem se úhrada nevyžaduje.

(6) Ve dvoulůžkové obytné jednotce v penziónu se stanoví úhrada každému obyvateli ve výši jedné poloviny částek podle odstavců 1, 2, 3 nebo 5. Jestliže dvoulůžkovou obytnou jednotku v penziónu obývá na vlastní žádost jen jeden obyvatel, stanoví se úhrada v plné výši.

(7) Za opravu vybavení obytné jednotky může být stanovena úhrada až do výše skutečných účelně vynaložených nákladů; ustanovení odstavce 6 přitom platí obdobně.

§ 18 Úhrada za základní péči

(1) Úhrada za vytápění obytné jednotky pro jednoho obyvatele se stanoví násobkem plochy obytné jednotky a sazby za 1 m2, pokud obytná jednotka není vybavena poměrovým měřidlem odběru tepla. Sazba za vytápění 1m2 obytné jednotky penzionu nebo domova pro matky se stanoví

a) jako podíl průměrných měsíčních nákladů na vytápění penzionu nebo domova pro matky za předchozí otopné období11) a jeho celkové vytápěné podlahové plochy, nebo

b) zálohově; po ukončení otopného období se provede do tří kalendářních měsíců vyúčtování skutečných nákladů za vytápění a zaplacené zálohy.

(2) Jsou-li obytné jednotky vybaveny poměrovým měřidlem odběru tepla, stanoví se úhrada násobkem skutečného množství odebraného tepla a sazby za jednotku odebraného tepla účtované dodavatelem.

(3) Úhrada za elektřinu a plyn se stanoví podle sazeb, není-li dále stanoveno jinak. Sazba za elektřinu v jednolůžkové obytné jednotce činí nejvýše 342 Kč měsíčně, ve dvoulůžkové obytné jednotce v penziónu nejvýše 200 Kč měsíčně pro každého obyvatele. Jestliže dvoulůžkovou obytnou jednotku v penziónu obývá na vlastní žádost jen jeden obyvatel, činí sazba za elektřinu nejvýše 342 Kč měsíčně. Sazba za plyn činí nejvýše 174 Kč měsíčně pro jednoho obyvatele.

(4) Jsou-li obytné jednotky vybaveny elektroměry (odpočitadly) a plynoměry, stanoví se úhrada za skutečně spotřebovanou elektřinu a plyn podle cen účtovaných dodavatelem.

(5) Úhrada za dodávku vody a odvádění odpadních vod pro jednoho obyvatele se stanoví podle sazby, není-li dále stanoveno jinak; sazba za dodávku vody a odvádění odpadních vod se vypočte podílem celkové spotřeby vody na jednoho obyvatele, nejvýše však činí 123 Kč měsíčně.

(6) Jsou-li obytné jednotky vybaveny průtokovými měřidly teplé a studené vody, stanoví se úhrada za dodávku vody násobkem skutečného množství odebrané vody a sazby za m3 odebrané vody účtované dodavatelem.

(7) Ve dvoulůžkové obytné jednotce v penziónu se úhrada podle odstavců 2, 4 a 7 stanoví ve výši jedné poloviny pro každého obyvatele. Jestliže dvoulůžkovou obytnou jednotku v penziónu obývá na vlastní žádost jeden obyvatel, stanoví se úhrada podle odstavců 2, 4 a 7 v plné výši.

(8) Úhrada za služby základní péče pro jednoho obyvatele se stanoví:

a) za vyprání, vyžehlení, popřípadě mandlování ložního prádla, které je součástí vybavení obytné jednotky, jedenkrát měsíčně ve výši průměrných skutečných nákladů,

b) za vyprání, vyžehlení, mandlování, popřípadě vypínání a zavěšení záclon nebo závěsu, které jsou součástí vybavení obytné jednotky, jednou za tři měsíce ve výši průměrných skutečných nákladů.

(9) Úhrnná částka úhrady za úklid, vytápění a osvětlení společných prostor, užívání výtahu, odvoz popela, smetí a splašků a čištění žump, kontrolu a čištění komína a vybavení obytných jednotek společnou televizní a rozhlasovou anténou, s výjimkou rozvodu a provozu kabelové televize, činí nejvýše 340 Kč měsíčně pro jednoho obyvatele.

(10) Úhrada za používání automatické pračky v domově pro matky činí 12 Kč měsíčně.

(11) Úhrada za vymalování nebo vytapetování obytné jednotky se stanoví ve výši skutečných účelně vynaložených nákladů. Úhrada za čtvrtletní úklid obytné jednotky činí nejvýše 72 Kč za hodinu. Ve dvoulůžkové obytné jednotce v penziónu se úhrada stanoví ve výši jedné poloviny částek podle věty první a druhé pro každého obyvatele.

(12) Pokud penzión nebo domov pro matky zabezpečuje přemístění nábytku a úklid po malování nebo tapetování, činí úhrada u jednolůžkové obytné jednotky nejvýše 72 Kč za hodinu a u dvoulůžkové obytné jednotky pro každého obyvatele nejvýše 36 Kč za hodinu.

§ 19

(1) Pokud obyvateli penzionu bylo přiznáno zvýšení důchodu pro bezmocnost a penzion mu poskytuje pomoc z důvodu bezmocnosti, činí úhrada za tuto pomoc za kalendářní měsíc částku ve výši přiznaného měsíčního zvýšení důchodu pro bezmocnost.

(2) Pokud penzion poskytuje z důvodu zdravotního stavu obyvateli, kterému nebylo přiznáno zvýšení důchodu pro bezmocnost, pomoc při některých úkonech, činí úhrada nejvýše

a)za pomoc při nezbytných životních úkonech (např. při osobní hygieně, při oblékání, při přesunu na vozík nebo na lůžko a při použití WC)25 Kč denně,b)za jednoduché ošetřovatelské úkony15 Kč denně,c)za ošetření nohou (pedikura)80 Kč za úkon.

§ 19a

Úhrada za další placené služby poskytované podle možností penzionu a požadavků obyvatel se stanoví:

a) za stravovánípodle zvláštního právního předpisu o stravování v zařízeních sociální péče,7)b) za donášku nebo dovoz oběda nebo jiného teplého jídlanejvýše 17 Kč denně,c) za praní a žehlení ložního prádla, záclon, závěsů a jiného prádla– v penzionu ve výši průměrných skutečných nákladů za předchozí kalendářní rok– v jiném zařízení ve výši, kterou toto zařízení požaduje,d) za nákupynejvýše 30 Kč denně,e) nutné pochůzkynejvýše 30 Kč denně,f) za doprovod na lékařské vyšetření, při vyřizování úředních záležitostí, apod.nejvýše 45 Kč za hodinu,g) za úklid obytné jednotkypodle velikosti a vybavení obytné jednotky a obtížnosti úklidu nejvýše 60 Kč za hodinu.

§ 20

Po dobu pobytu obyvatele mimo penzion nebo domov pro matky se úhrada za ubytování a za základní péči nesnižuje. Jestliže však obyvatel pobývá mimo penzion nebo domov pro matky po dobu alespoň deseti kalendářních dnů po sobě jdoucích, snižuje se měsíční částka úhrady za elektřinu, plyn a vodu za každý takový den o jednu třicetinu; to neplatí v případech, kdy se úhrada stanoví podle § 18 odst. 4 a 6. Úhrada podle § 19 odst. 1 se za každý celý kalendářní den pobytu obyvatele mimo penzion snižuje o jednu třicetinu.

Část čtvrtá

§ 21 SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(1) Úhrada za pobyt v ústavech, ústavech pro mládež, penziónech a domovech pro matky se platí do konce kalendářního měsíce, za který náleží. Při přijetí do ústavu, ústavu pro mládež, penziónu nebo domova pro matky v průběhu kalendářního měsíce se platí za tento kalendářní měsíc ode dne nástupu do ústavu poměrná část úhrady podle počtu dnů pobytu.

(2) Výše úhrady stanovená podle § 1, 3, § 5 až 8, § 9a a § 14 se zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů.

(3) Zaplacená úhrada se nevrací za předem neoznámenou dobu pobytu mimo ústav nebo ústav pro mládež.

(4) Změní-li se během kalendářního měsíce skutečnosti rozhodné pro stanovení výše úhrady, úhrada se nově stanoví od počátku následujícího kalendářního měsíce. Ustanovení věty první neplatí, sníží-li se během kalendářního měsíce příjem rozhodný podle § 2 odst. 3 pro stanovení výše úhrady; v těchto případech se úhrada nově stanoví ode dne, kdy byl takový příjem vyplacen. Jsou-li v témže ústavu umístěni manželé a jeden z nich během kalendářního měsíce ukončí pobyt v ústavu nebo zemře, úhrada se nově stanoví ode dne následujícího po dni, kdy taková změna nastala.

§ 22

Příjem podle § 2 odst. 3 a § 7 odst. 2 se u občanů umístěných ke dni účinnosti vyhlášky v ústavu nebo ústavu pro mládež zjišťuje poprvé za měsíc březen 1993; úhrada za tento kalendářní měsíc musí být zaplacena do konce dubna 1993.

§ 23

Zrušují se

1. v § 12 odst. 1 větě první a odst. 2 větě druhé slova „a § 11a odst. 1“, § 50, 121a, § 122 až 138, § 181 odst. 1 a § 185 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 545/1991 Sb. a vyhlášky č. 30/1993 Sb.,

2. výnos ministerstva práce a sociálních věcí ČSR ze dne 23. října 1986 č.j. 411-8625 o úhradě za ubytování a základní péči poskytovanou v domovech pro matky s dětmi (registrován v částce 6/1987 Sb.).

§ 24

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1993.

Ministr:

Ing. Vodička v. r.

1) § 8 odst. 1 písm. c) a d) vyhlášky č. 83/1993 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče, ve znění vyhlášky č. 146/1998 Sb.

1a) § 8 odst. 2 vyhlášky č. 83/1993 Sb.

2) § 3 odst. 2 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu.

§ 1 nařízení vlády č. 81/1993 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.

3) Zákon č. 463/1991 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb.

3a) § 8 odst. 2 vyhlášky č. 83/1993 Sb.

4) § 8 odst. 1 písm. a) a b) vyhlášky č. 83/1993 Sb.

5) § 17 a násl. zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

6) § 3 zákona č. 463/1991 Sb.

§ 1 a 2 nařízení vlády č. 81/1993 Sb.

6a) § 4 zákona č. 463/1991 Sb.

6b) Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 165/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 134/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 136/1996 Sb. a zákona č. 133/1997 Sb.

6c) § 15 a násl. zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.

7) Vyhláška č. 83/1993 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče, ve znění vyhlášky č. 139/1996 Sb., vyhlášky č. 147/1995 Sb., vyhlášky č. 263/1996 Sb. a vyhlášky č. 146/1998 Sb.

9) § 5 a 6 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění zákona č. 58/1984 Sb., zákona č. 118/1992 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.

10) § 102 odst. 3 a 4 zákona č. 100/1988 Sb.

§ 118 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

11) § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 245/1995 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele.