Vyhláška Ministerstva zemědělství o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin

Při stanovení ochranné lhůty3) zdroje reprodukčního materiálu přihlíží orgán státní správy lesů k věku porostu, k obnovní době a k fázi obnovy porostu.

Při podání žádosti o uznání semenného sadu, klonového archivu nebo matečnice předkládá vlastník těchto účelových výsadeb odborný posudek vypracovaný pověřenou právnickou osobou,4) kterým dokládá, že účelová výsadba byla založena podle zásad umožňujících použití semen a vegetativních částí jako reprodukčního materiálu pro obnovu lesů a k zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa.

(1) Náležitosti žádosti o uznání stromů nebo porostů5) jsou uvedeny v tiskopisu „Žádost o uznání zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin“, jehož vzor je přílohou č. 3 této vyhlášky. Žádost ve trojím vyhotovení zasílá pověřené osobě vlastník lesa, nebo rozhoduje-li z vlastního podnětu, orgán státní správy lesů.

(2) Odborný posudek obsahuje:

a) vyjádření k jednotlivým položkám návrhu,

b) návrh na sloučení porostů kategorie B,

c) návrh na přidělení evidenčního čísla uznané jednotky,

d) návrh na ochrannou lhůtu uznaných porostů,

e) návrh způsobu hospodaření v porostech kategorie A,

f) návrh doby uznání zdrojů reprodukčního materiálu.

(3) Pro zdroje reprodukčního materiálu obsažené v potvrzené žádosti předloží vlastník lesa ve trojím vyhotovení uznávací listy a zašle je orgánu státní správy lesů. Tento je potvrdí a zašle po jednom vyhotovení vlastníkovi lesa a pověřené právnické osobě. Vzory uznávacích listů jsou v příloze č. 4 této vyhlášky.

(4) Lesní porosty se ke sklizni osiva uznávají nejméně na dobu shodnou se stanovenou ochrannou lhůtou. Zpravidla při obnově lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy se provádí revize stavu uznaných porostů a jejich částí, na jejímž základě je možno uznání zrušit. O této změně orgán státní správy lesů informuje pověřenou právnickou osobu.

(5) Účelové výsadby (semenné sady, matečnice a klonové archivy) se stávají zdrojem reprodukčního materiálu až po uznání.

(1) Výběrové stromy se označují dvěma žlutými pruhy o šířce 5 cm a mezerou mezi pruhy 20 cm. Do mezery se žlutou barvou napíše evidenční číslo výběrového stromu (na straně přivrácené k nejbližší cestě).

(2) Označení provádí nebo obnovuje vlastník lesa.

(1) Ústřední evidenci uznaných zdrojů reprodukčního materiálu vede pověřená právnická osoba. Evidenci v rozsahu své působnosti vede orgán státní správy lesů, který rozhodoval o uznání zdrojů reprodukčního materiálu, a vlastník lesa.

(2) Přehled o uznaných zdrojích reprodukčního materiálu lesních dřevin je součástí lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy.6)

(3) Správní řízení o uznávání lesních porostů nebo výběrových stromů ke sběru osiva probíhá v roce předcházejícím roku, ve kterém má být schválen lesní hospodářský plán nebo lesní hospodářská osnova.

(1) Pro lesní dřeviny se vymezují oblasti původu (dále jen „semenářské oblasti“) sloučením určených přírodních oblastí.7)

(2) Pro smrk ztepilý, borovici lesní a modřín opadavý se vymezují semenářské oblasti uvedené v příloze č. 5 této vyhlášky.

(1) Přenos reprodukčního materiálu lesních dřevin je přípustný v rámci téže přírodní lesní oblasti s vertikálním posunem o plus nebo minus jeden lesní vegetační stupeň, s výjimkou lesních vegetačních stupňů 8 a 9, kam není povolen přenos z nižších lesních vegetačních stupňů.

(2) V případě, kdy nelze krýt potřebu reprodukčního materiálu podle odstavce 1, lze uskutečnit jeho přenos mezi přírodními lesními oblastmi, a to:

a) u dřevin, které mají vymezeny semenářské oblasti podle § 9, podle zásad stanovených pro jednotlivé dřeviny v § 11, 12 a 13 s přípustným vertikálním posunem podle odstavce 1,

b) u ostatních lesních dřevin je přípustný přenos uvnitř hercynské oblasti (přírodní lesní oblasti 1 až 31, 33 a 34) a uvnitř moravské části karpatské oblasti (přírodní lesní oblasti 32, 35 až 41) s přípustným vertikálním posunem podle odstavce 1. U buku je přípustný přenos z moravské části karpatské oblasti do oblasti hercynské,

c) použití reprodukčního materiálu pocházejícího ze semenných sadů se řídí zásadami uvedenými v uznávacích listech těchto sadů. Tyto zásady budou uveřejněny ve Věstníku Ministerstva zemědělství.

(1) Do přírodních lesních oblastí 11 - Český les, 13 - Šumava, 14 - Novohradské hory, 27 - Hrubý Jeseník, 40 - Beskydy a 41 - Hostýnsko-Vsetínská vrchovina není přípustný dovoz reprodukčního materiálu z jiných přírodních lesních oblastí.

(2) Reprodukční materiál z přírodních lesních oblastí 40 a 41 lze použít ve všech přírodních lesních oblastech s výjimkou přírodních lesních oblastí 11, 13, 14 a 27.

(3) Při nedostatku sazenic v 7. nebo 8. lesním vegetačním stupni v semenářských oblastech I., V. a VI. se připouští vzájemný přenos. Do těchto semenářských oblastí je povolen dovoz ze semenářských oblastí III., VII. a VIII. s přípustným vertikálním posunem uvedeným v § 10 odst. 1.

(1) U borovice lesní je přípustný přenos reprodukčního materiálu pouze uvnitř vymezených semenářských oblastí s vertikálním posunem podle § 10 odst. 1.

(2) Do semenářské oblasti VI. je povolen dovoz reprodukčního materiálu ze semenářské oblasti VII.

(1) Reprodukční materiál ze semenářské oblasti II. je možné používat pouze v této oblasti s přípustným vertikálním posunem podle § 10 odst. 1.

(2) Dovoz reprodukčního materiálu ze semenářské oblasti II. do semenářské oblasti I. není povolen.

(3) Reprodukční materiál ze semenářské oblasti I. je možné používat v semenářské oblasti II. přípustným vertikálním posunem podle § 10 odst. 1.

(1) K zachování biologické různorodosti [§ 8 odst. 2 písm. f) lesního zákona] a k záchraně a reprodukci genových zdrojů původních regionálních populací lesních dřevin slouží genové základny.

(2) Genové základny jsou komplexy převážně původních lesních porostů nebo komplexy lesních porostů s významným podílem původních lesních dřevin takové rozlohy, která postačuje k udržení biologické různorodosti populace, které jsou, při vhodném způsobu hospodaření, schopny autoreprodukce.

(3) Základním způsobem reprodukce v genových základnách je přirozená obnova. Je-li nutná obnova umělá, používá se u dřevin, pro které je genová základna vyhlášena, reprodukční materiál pocházející z téže genové základny.

(4) Výměra genových základen se volí diferencovaně podle druhů lesních dřevin nebo jejich souborů, tvořících lesní ekosystémy, a podle současného stavu lesních porostů na konkrétních lokalitách. Výměra jedné genové základny nesmí být zpravidla menší než 100 ha.

(5) Základem pro vymezení genových základen jsou přírodní lesní oblasti jako rámec regionálních populací lesních dřevin. V případech, kdy je lesní oblast výrazně vertikálně členěna, se vymezují genové základny i v rámci oblasti diferencovaně podle souborů lesních vegetačních stupňů (například odděleně pro smrkové porosty vyšších a horských poloh).

(6) Hlavním cílem hospodaření v genových základnách je zachování biologické různorodosti dřevin, pro které byla genová základna vymezena. Tomuto cíli je přizpůsoben režim hospodaření, který je stanoven lesním hospodářským plánem nebo lesní hospodářskou osnovou na základě odborného posudku pověřené právnické osoby.

(7) Evidence genových základen je vedena v lesním hospodářském plánu nebo v lesní hospodářské osnově, a to soupisem všech porostů tvořících genovou základnu. Ústřední evidenci genových základen vede pověřená právnická osoba.

(1) Kvalita reprodukčního materiálu lesních dřevin je určena vnějšími (morfologickými) a vnitřními (genetickými a fyziologickými) znaky.

(2) Kvalita semene lesních dřevin se posuzuje podle přílohy č. 6 této vyhlášky.

(3) Kvalita semenáčků a sazenic lesních dřevin je charakterizována těmito znaky:

a) vnějšími (morfologickými):

1. výškou nadzemní části (v cm),

2. tloušťkou kořenového krčku (v mm),

3. poměrem nadzemní části a kořenů,

4. štíhlostním koeficientem;

b) vnitřními genetickými znaky semenáčků a sazenic, které jsou dány jejich původem;

c) vnitřními fyziologickými znaky semenáčků a sazenic, které jsou dány:

1. obsahem vody v pletivech,

2. obsahem zásobních látek,

3. stupněm vegetačního klidu (dormance),

4. růstovým potenciálem kořenů.

(4) Podle výšky nadzemní části a tloušťky kořenového krčku se semenáčky a sazenice lesních dřevin zařazují do dvou tříd podle přílohy č. 7 této vyhlášky.

(5) Pro výsadbu topolů a stromových vrb lze použít pouze sadebního materiálu získaného množením původních domácích druhů a vegetativním množením kultivarů. Seznam kultivarů bude uveřejněn ve Věstníku Ministerstva zemědělství.

(6) Pro obnovování lesních porostů a zalesňování lze použít pouze semenáčků a sazenic, které mají průběžný, nevětvený terminální výhon, na konci vegetačního období zdřevnatělý, ukončený terminálním pupenem (s výjimkou vícevrcholových dřevin) a vyvinutý kořenový systém, odpovídající velikosti nadzemní části, bez výrazných deformací kořenů. Dále jsou mechanicky nepoškozené (mimo záměrného krácení nadzemní části nebo kořenů), v dobrém zdravotním stavu, s nenarušeným vodním režimem, s nenarušeným stavem zásobních látek a ve stavu růstového klidu (dormance).

(7) U reprodukčního materiálu, kde bylo zjištěno napadení škodlivými organismy karanténního charakteru, se postupuje podle zvláštního předpisu.8)

(1) Obnova lesa a zalesňování musí být prováděny tak, aby bylo dosaženo takového stavu lesních porostů a lesního prostředí, který zachovává jejich biodiversitu, odolnost, stabilitu, produkční schopnost a regenerační kapacitu, vitalitu a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti odpovídající ekonomické, ekologické i sociální funkce.

(2) K obnově lesa a zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa se smí použít pouze reprodukční materiál jednotlivých druhů lesních dřevin, který splňuje podmínky přenosu pro konkrétní místo výsadby a u kterého je doložen původ.

(3) Při zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa zpracovává vlastník pozemku v součinnosti s odborným lesním hospodářem projekt zalesnění, který je přílohou žádosti o vydání rozhodnutí podle § 3 odst. 4 lesního zákona.

(4) Způsoby obnovy lesa a zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být voleny tak, aby bylo dosaženo zajištěné lesní kultury ve lhůtě stanovené lesním zákonem.

(5) Počet a kvalita sazenic (příp. stromků z náletu) jednotlivých druhů lesních dřevin musí být volena tak, aby bylo dosaženo zajištěné kultury a cílové skladby dřevin. Minimální počty jedinců jednotlivých druhů lesních dřevin na jeden hektar pozemku při obnově lesního porostu nebo zalesnění pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou uvedeny v příloze č. 8 této vyhlášky.

(6) Za obnovený nebo zalesněný pozemek je považován takový stav lesní kultury nebo náletu, jestliže na něm roste nejméně 90 % minimálního počtu životaschopných jedinců rovnoměrně rozmístěných po ploše. V tomto množství může být maximálně 15 % pomocných dřevin. Rovnoměrné rozmístění jedinců po ploše nemusí být dodrženo při obnovách horských lesů v 8. až 9. lesním vegetačním stupni a v případech požadavků vyplývajících z funkčního zaměření (kategorie lesů ochranných a lesů zvláštního určení).

(7) Při posuzování zajištěnosti lesního porostu se hodnotí tato kritéria:

a) stromky vykazují trvalý výškový přírůst,

b) stromky jsou po ploše rovnoměrně jednotlivě nebo skupinově rozmístěny a jejich počet nepoklesl pod 80 % minimálního počtu pro obnovu nebo zalesnění,

c) stromky jsou odrostlé působení buřeně a nejsou výrazně poškozeny.

(1) Každý oddíl reprodukčního materiálu lesních dřevin musí být v celém průběhu výroby a manipulace (sklizeň, skladování, luštění, expedice osiva, pěstování sazenic, jejich doprava, skladování až po použití při obnově lesa a zalesňování) ukládán odděleně a opatřen následujícími údaji:

a) přírodní lesní oblastí,

b) lesním vegetačním stupněm,

c) označením místa původu,

d) fenotypovou kategorií zdroje.

(2) Oddíly reprodukčního materiálu pocházející z uznaných zdrojů musí být označeny evidenčním číslem uznané jednotky.

(3) Údaje podle odstavců 1 a 2 se zaznamenávají a prokazují „Listem o původu plodů, semen a vegetativních částí“ a „Listem o původu sadebního materiálu lesních dřevin“, jejichž vzory jsou v přílohách č. 9 a č. 10 této vyhlášky.

(4) List o původu plodů, semen, vegetativních částí a sadebního materiálu vyzvednutého z náletu a nárostu vystaví vlastník zdroje, ve kterém byl tento reprodukční materiál sebrán, ihned po ukončení sběru.9) O vystavených listech o původu vede evidenci po dobu 20 let, ze které je patrná identifikace odběratele a množství odebraného reprodukčního materiálu.

(5) Za vystavení Listu o původu sadebního materiálu lesních dřevin odpovídá provozovatel školky.9) O vystavených listech o původu sadebního materiálu vede evidenci po dobu 20 let, ze které je patrná identifikace odběratele a množství odebraného reprodukčního materiálu.

(6) Pro transport vystaví vlastník plodů, semen a vegetativních částí „Průvodní štítek“, jehož vzor je v příloze č. 11 této vyhlášky, kterým je každé balení oddílu označeno vně i uvnitř.9)

(7) Vlastníci lesů vedou evidenci o původu reprodukčního materiálu použitého při obnovování lesních porostů a zalesňování a doklady o tom uchovávají po dobu 20 let od obnovy lesního porostu nebo od zalesnění pozemku.

(8) Právnické a fyzické osoby, které se zabývají podnikatelskou činností podle § 30 odst. 1 lesního zákona, vedou evidenci o původu reprodukčního materiálu a doklady o tom uchovávají po dobu 20 let od vzniku těchto dokladů.

(9) Pověřená právnická osoba zpracuje celostátní seznam uznaných zdrojů reprodukčního materiálu s uvedením minimálně těchto údajů:

a) druh dřeviny,

b) výměra zdrojů, reprodukčního materiálu jednotlivých druhů podle fenotypových kategorií, vlastníků a územně správních celků,

c) číslo uznané jednotky,

d) údaje charakterizující přírodní podmínky (přírodní lesní oblast, lesní vegetační stupeň).

Zrušuje se vyhláška Ministerstva zemědělství č. 248/1993 Sb., o zakládání a obnovování lesních porostů.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Ing. Lux v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.

1. Zdroje reprodukčního materiálu jsou:

a) lesní porosty, a to

1. porosty uznané ke sklizni osiva, což jsou dospělé porosty, event. porostní skupiny nebo etáže, které byly vybrány a schváleny pro sběr reprodukčního materiálu,

2. porosty neuznané ke sklizni osiva kromě vybraných lesních dřevin;

b) výběrové stromy, což jsou stromy mimořádně geneticky hodnotné z hlediska množství a jakosti produkce nebo odolnosti, které svými vlastnostmi převyšují stromy stejného druhu a věku na daném stanovišti a které jsou určeny a uznány především pro odběr roubů k produkci roubovanců, sběru semen a k dalším šlechtitelským účelům;

c) uznané semenné sady, což jsou účelové výsadby potomstev lesních dřevin (generativních i vegetativních), které byly založeny a uznány k produkci osiva;

d) uznané matečnice, což jsou účelové výsadby lesních dřevin požadovaných vlastností, které byly založeny a uznány k odběru reprodukčního materiálu pro vegetativní množení;

e) uznané klonové archivy, což jsou účelové výsadby potomstev výběrových stromů lesních dřevin pěstovaných mimo původní místo;

f) uznané semenné porosty (udržovací porosty), což jsou porosty lesních dřevin pocházející z osiva porostů fenotypové kategorie A a sloužící k zachování genofondu nejcennějších porostů;

g) nálety, což jsou růstové fáze lesa, které vznikly z přirozené obnovy a jsou tvořeny jedinci, jejichž další existence není dosud růstově zabezpečena;

h) nárosty, což jsou růstové fáze lesa, které vznikly přirozenou obnovou a jsou tvořeny růstově zabezpečenými jedinci.

2. Reprodukčním materiálem lesních dřevin určeným k obnově lesa nebo k zalesňování se rozumí:

a) plody a semena pro generativní reprodukci;

b) části rostlin (řízky, rouby, pletiva) pro vegetativní reprodukci;

c) rostliny vypěstované generativním nebo vegetativním způsobem;

d) rostliny pocházející z náletů a nárostů.

3. Pro obchod podle pravidel OECD se zdroje reprodukčního materiálu člení na:

a) identifikovaný zdroj, kterým se rozumí porost;

b) selektovaný zdroj, kterým se rozumí uznaný porost, výběrový strom;

c) kvalifikovaný zdroj, kterým se rozumí uznané semenné sady, klonové archivy a matečnice;

d) testovaný zdroj, kterým se rozumí uznaný porost, výběrový strom, semenný sad, klonový archiv, matečnice po ověření genetických vlastností a kultivary identifikované podle charakteristik předepsaných v mezinárodním kodexu pro šlechtěné rostliny.

4. Oddíl reprodukčního materiálu je reprodukční materiál jednoho druhu dřeviny, který musí vykazovat následující společné znaky:

a) stejný porost (skupina porostů) nebo uznaná jednotka;

b) stejný rok zralosti a sběru;

c) stejný způsob zpracování, skladování a ošetřování;

d) stejná délka období ve školce jako semenáčky nebo sazenice.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.

Evidenční číslo uznané jednotky obsahuje:

a) Označení T - před evidenční číslo uznané jednotky - testovaný zdroj

b) Označení zdroje reprodukčního materiálu -

Auznaný porost kat. ABuznaný porost kat. BSSsemenný sadVSvýběrový stromMmatečniceSPsemenný porostKklonový archiv

c) Zkratka dřeviny10)

d) Evidenční trojmístné číslo

e) Číslo přírodní lesní oblasti

f) Číslo lesního vegetačního stupně

g) Zkratka regionu (okresu).

Příklad: B - BK - 001 - 10 - 4 - BN

Jedná se o uznaný porost - fenotypová kategorie - B

dřevina - buk

evidenční číslo - 001

přírodní lesní oblast 10 -

Středočeská pahorkatina

lesní vegetační stupeň - 4

okres Benešov.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.

Příloha č. 4 list č. 2

Příloha č. 4 list č. 3

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.

a) pro smrk ztepilý:I. krušnohorskázahrnuje přírodní lesní oblasti - 1, 2a II. středočeskázahrnuje přírodní lesní oblasti - 3,4,6,7,8,9,10,15III. jihočeskázahrnuje přírodní lesní oblasti - 11,12,13,14IV. Českomoravské vrchovinyzahrnuje přírodní lesní oblasti - 16,30,31,33V. severočeskázahrnuje přírodní lesní oblasti - 5,18,19,20VI. západosudetskázahrnuje přírodní lesní oblasti - 21,22,23,24VII. východosudetskázahrnuje přírodní lesní oblasti - 25,26,27,28,29,32VIII. západokarpatskázahrnuje přírodní lesní oblasti - 36,37,38,39,40,41b) pro borovici lesní: I. západočeskázahrnuje přírodní lesní oblasti - 1,2,3,4,6,7,8,9,11II. šumavskázahrnuje přírodní lesní oblasti - 12,13,14III. třeboňskázahrnuje přírodní lesní oblasti - 15IV. severočeskázahrnuje přírodní lesní oblasti - 5,18,19,20,21,22,23,24V. východočeskázahrnuje přírodní lesní oblasti - 17 VI. středočeskázahrnuje přírodní lesní oblasti - 10 VII. Českomoravské vrchovinyzahrnuje přírodní lesní oblasti - 16,30,31,33VIII. východosudetskázahrnuje přírodní lesní oblasti - 25,26,27,28,29,32IX. beskydskázahrnuje přírodní lesní oblasti - 39,40X. jihomoravskázahrnuje přírodní lesní oblasti - 34,35a,36,37,38,41XI. rohatecko-záhorskázahrnuje přírodní lesní oblasti - 35bc) pro modřín opadavý:I. jesenickázahrnuje přírodní lesní oblasti - 27,28,29,32II. ostatní území ČRzahrnuje ostatní území ČRPřírodní lesní oblasti 2a, 35a, 35b budou vymezeny v oblastním plánu rozvoje lesů.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.

1 pořadové číslo

2 dřevina

3 podíl semen v šiškách (sypavost) v %

4 čistota v %

5 podíl plných semen v %

6 klíčivost nebo životnost čistých semen v %

7 hektolitrová hmotnost nevysušených šišek (plodů) v kg

8 hmotnost 1 000 semen v g

9 počet čistých semen v 1 kg hmotnosti

10 počet čistých klíčivých nebo životaschopných semen v 1 kg hmotnosti

12345678910Poř. čísloDřevinaPodíl semen v plodech (sypavost) %Čistota v%Podíl plných semen v%Klíčivost (životnost) čistých semen v%Hektolitrová hmotnost nevysušených šišek (plodů) kgHmotnost 1000 ks semen v gPočet čistých semen v 1 kgPočet čistých klíčivých semen v 1 kgA. JEHLIČNANY1.Borovice Banksova

Pinus banksiana Lamb.-85-70-3,9256 000152 5002.Borovice černá

Pinus nigra Arnold3,09090754320,848 00032 5003.Borovice kleč (kosodřevina) Pinus mugo Turra2,0909075336,1164 000110 5004.Borovice lesní

Pinus sylvestris L.1,5959585466,3159 000128 0005.Borovice limba

Pinus cembra L.20,090-7061242,54 1002 5006.Borovice tuhá

Pinus rigida Mill.-90-80-6,5154 000111 0007.Borovice vejmutovka

Pinus strobus L.3,09090582919,551 50027 0008.Chamaecyparis lawsoniana (Murr.) Parl-90-20-2,2454 00082 0009.Douglaska tisolistá Pseudotsuga menziesii (Mirbel) Franco1,58560602910,397 00049 50010.Jalovec obecný

Juniperus communis L.-30-65-13,673 50014 50011.Jedle bělokorá

Abies alba Mill.14,08560454747,421 0008 00012.Jedle ojíněná

Abies concolor (Gord.) Engelm.-80-30-29,134 5008 00013.Jedlovec kanadský

Tsuga canadensis (Bong.) Carr.-70-80-3,0333 000187 00014.Modřín opadavý

Larix decidua Mill.5,2704035354,5222 00054 50015.Modřín japonský

Larix kaempferi (Lamb.) Carr.-60-30-3,9256 00046 00016.Modřín sibiřský

Larix sibirica (Muenchh.) Ledeb.-60-30-10,991 50016 50017.Smrk pichlavý

Picea pungens Engelm.-90-80-4,1244 000176 00018.Smrk ztepilý

Picea abies (L.) Karst.3,0909080348,8114 00082 00019.Tis červený

Taxus baccata L.-90-85-58,717 00013 00020.Zerav západní

Thuja occidentalis L.-70-45-1,25800 000252 00021.Zeravec východní

Platycladus orientalis (L.) Franco-80-70-20,249 50028 000B. LISTNÁČE22.Brslen bradavičnatý

Euonymus verrucosus Scop.-60-80-20,050 00024 00023.Brslen evropský

Euonymus europaeus L.-60-80-70,014 0006 80024.Břestovec západní

Celtis occidentalis L.-80-70-210,05 0002 60025.Břízy

Betula spp.2530203590,156, 5 mil.700 00026.Buk lesní

Fagus sylvatica L.-90907048234,04 3002 70027.Čimišník stromkovitý

Caragana arborescens Lamk.-90-80-27,736 00026 00028.Dřezovec trojtrnný

Gleditschia triacanthos L.-90-50-170,06 0002 60029.Dub cer

Quercus cerris L.-95-70-3 600,028018530.Dub červený

Quercus rubra L.-959570703 220,031020631.Dub letní

Quercus robur L.-959570753 970,025016832.Dub zimní

Quercus petraea (Mattusch.) Liebl.-959570802 620,038025433.Habr obecný

Carpinus betulus L.559070605,5 (s listeny)48,021 00011 20034.Hloh jednoblizný

Crataegus monogyna Jacq.-90-70-125,18 0005 00035.Hloh obecný

Crataegus oxyacantha L.-90-50-46,022 0009 80036.Hrušeň obecná

Pyrus communis L.0,870-60-28,036 00015 00037.Jabloň lesní

Malus sylvestris Mill.0,680-70-34,030 00016 50038.Jasan ztepilý

Fraxinus excelsior L.-808080-74,013 5008 60039.Javor horský (klen)

Acer pseudoplatanus L.-8080801395,010 5006 70040.Javor jasanolistý

Acer negundo L.-75-80-50,020 00012 00041.Javor mléč

Acer platanoides L.-80808013125,08 0005 10042.Javor babyka

Acer campestre L.-758070-80,012 5006 50043.Jerlín japonský

Sophora japonica L.-80-50-120,08 5003 30044.Jeřáb břek

Sorbus torminalis (L.) Grantz-80-80-25,040 00025 60045.Jeřáb ptačí

Sorbus aucuparia L.3,080-80-3,4294 000188 00046.Jeřáb oskeruše

Sorbus domestica L.0,275-70-35,028 00015 00047.Jilmy

Ulmus spp.-403045713,077 00013 80048.Jírovec maďal

Aesculus hippocastanum L.-95-90-11 530907449.Krušina olšová

Frangula alnus Mill.-90-80-23,742 00030 30050.Lípa malolistá

Tilia cordata Mill.5085857034,934,029 50017 50051.Lípa velkolistá

Tilia platyphyllos Scop.6085857095,987,010 5006 80052.Líska obecná

Corylus avellana L.-90-60-1 15190046953.Olše lepkavá

Alnus glutinosa (L.) Gaertn.12,060405017,81,2833 000250 00054.Olše šedá

Alnus incana (L. ) Moench10,0504033-0,61,6 mil.275 00055.Olše zelená

Alnus viridis (Chaix in Vill.) DC.8,050-30-0,254,0 mil.600 00056.Ořešák černý

Juglans nigra L.5095-553012 300804257.Pajasan cizí

Ailanthus peregrina (Buch.) Barkl.-80-70-2638 50021 50058.Ptačí zob obecný

Ligustrum vulgare L.-50-90-18,354 50024 50059.Růže šípková

Rosa canina L.-90-80-16,660 00043 50060.Střemcha obecná

Padus padus L.-90-70-60,516 50010 50061.Topol bílý

Populus alba L.-80-70-0,128 mil.4,6 mil.62.Topol osika

Populus tremula L.1,380-70-0,110 mil.5,6 mil.63.Trnka obecná

Prunus spinosa L.-90-80-170,85 8504 20064.Trnovník akát

Robinia pseudoacacia L.25959055-19,052 50027 50065.Třešeň ptačí

Prunus avium L.1290-70159,81148 7005 50066.Vrba jíva

Salix caprea L.-80-70-0,91,1 mil.620 000

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.

DřevinaVýšková třídaRozměryvýška nadzemní části (v cm)nejmenší tloušťka kořenového krku (v mm)JEHLIČNANYBorovice černáI.15 - 244Borovice klečI.15 - 19 (šířka koruny 10+)-II.20 - 24 (šířka koruny 20+)-Borovice lesníI.15 - 244II.25+5Borovice vejmutovkaI.15 - 244II.25+4Borovice pokroucenáI.15 - 194II.20+5Douglaska tisolistáI.15 - 345II.35+5Jedle bělokoráI.20 - 246II.25+7Jedle obrovskáI.25 - 346II.35+7Modřín opadavýI.35 - 545II.55+6Smrk ztepilýI.25 - 346II.35+7Smrk exotyI.25 - 395II.40+6LISTNÁČEBřízyI.30 - 494II.50+5Buk lesníI.30 - 496Habr obecnýII.50+8Dub letní a zimníI.30 - 497LípyII.50+8Jasany Javory, JilmyI.30 - 494II.50+5Jeřáb ptačíI.30 - 495II.50 - 706OlšeI.30 - 494II.50+5Topol osikaI.30 - 496II.50 - 708

DřevinaVěk a způsob pěstováníRozměryvýšková třídavýška nadzemní části (v cm)Topoly1/1I.180 +Stromové vrby1/2, 2/2I.250 - 350II.351 +Stromové vrby2/3I.350 - 500II.501 +

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.

DřevinaStanoviště (hospodářské soubory)Hlavní dřevina sazenicePřimíšená dřevina sazenicePřimíšená dřevina polodrostkySmrk ztepilýHorské polohy všechny stanoviště HS 71, 73, 75, 77, 79 (02,03)3--Stanoviště neovlivněná vodou vyšší, střední a nižší polohy: HS 51, 53, 55, 41, 43, 45 a (13, 25, 31, 35)43,5-Stanoviště ovlivněná vodou vyšší, střední a nižší polohy HS 39, 57, 59, 27, 293,53-Jedle bělokorá531Jedle obrovská221Douglaska tisolistá331Borovice lesníNižší polohy, exponovaná kyselá živná stanoviště HS 13,21,23,25,31,3598-Střední a vyšší polohy přev. kyselé (část. i expon.) a živná stanoviště HS 43,53,(41,45,51,55) a všechna stanoviště ovlivněná vodou: HS 27,29,57,(01)87-Borovice černá a exoty borovice75-Borovice vejmutovka55-Borovice kleč2,5--Modřín evropský3,0--Dub zimní a letníLužní a živná stanoviště HS 19,25,35,451052Ostatní stanoviště(kyselá,exponovaná,oglejená,podmáčená): HS 13,21,23,27,31,39,43,(01)842Buk lesníŽivná stanoviště v nižších,středních a vyš.polohách: HS 25,27,35,45,55951,5Ostatní stanoviště (kyselá,expon.,oglejená,horská): HS 21,23,41,43,51,53,71,73,75, (57),01841Lípy,javory,jasany, dub červený641Osika,olše431Břízy a jeřáby631

Dřevinazpůsob výsadbyplošná 1000 ks/hařadová ks/kmVrba stromová1,1500Topoly šlechtěné a osika0,4250

Pozn.: Počet sazenic na 1 ha se odvodí pronásobením minimálních hektarových počtů procentem projektovaného zastoupení dřeviny. Při použití odrostků se používá hektarový počet 500 ks/ha, který se pronásobí procentem projektovaného zastoupení. Při použití krytokořenného sadebního materiálu lze uvedené minimální hektarové počty dále snížit o 20%.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.

1) § 26 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).

2) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování.

3) § 29 odst. 3 lesního zákona.

4) § 29 odst. 4 lesního zákona.

5) § 29 odst. 6 lesního zákona.

6) § 5 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb.

7) § 2 písm. p) lesního zákona.

8) Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění pozdějších předpisů.

9) § 30 odst. 1 lesního zákona.

10) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb.