§ 118 Zákon, kterým se mění zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů – Návrh na zrušení právního předpisu
Zákon, kterým se mění zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů · 83/2004 Sb. · § 118 · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Paragraf 118 zákona 83/2004 stanoví, že pokud mezinárodní soud zjistí, že Česká republika porušila mezinárodní závazek platným právním předpisem, vláda musí navrhnout Ústavnímu soudu zrušení tohoto předpisu, pokud to nelze vyřešit jinak.
§ 118 Návrh na zrušení právního předpisu
(1) Shledal-li mezinárodní soud, že zásahem orgánu veřejné moci byl porušen závazek, který pro Českou republiku vyplývá z mezinárodní smlouvy, zejména, že tímto zásahem bylo porušeno lidské právo nebo základní svoboda fyzické nebo právnické osoby, a jestliže takové porušení spočívá v platném právním předpisu, podá vláda Ústavnímu soudu návrh na zrušení takového právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení, pokud zrušení nebo změnu nemůže zajistit jiným způsobem. Ustanovení § 35 odst. 1 o nepřípustnosti návrhu na zahájení řízení ve věci, o níž již Ústavní soud rozhodl, se v tomto případě nepoužije.
(2) Ústavní soud postupuje v řízení podle odstavce 1 podle oddílu prvního této hlavy.
Paragraf 118 zákona 83/2004 stanoví, že pokud mezinárodní soud zjistí, že Česká republika porušila mezinárodní závazek platným právním předpisem, vláda musí navrhnout Ústavnímu soudu zrušení tohoto předpisu, pokud to nelze vyřešit jinak.
Co to znamená v praxi
Pokud mezinárodní soud rozhodne, že český stát porušil mezinárodní smlouvu (například lidská práva) kvůli nějakému zákonu nebo předpisu, vláda má povinnost jednat.
Vláda musí navrhnout Ústavnímu soudu, aby takový předpis nebo jeho části zrušil.
Tato povinnost vlády platí jen tehdy, pokud nelze porušení napravit jiným způsobem (např. změnou předpisu).
Ústavní soud bude o takovém návrhu rozhodovat i v případě, že už dříve o podobné věci rozhodoval (§ 35 odst. 1 se nepoužije).
Příklad
Evropský soud pro lidská práva rozhodne, že český zákon o shromažďování porušuje právo na svobodu projevu. Vláda České republiky pak musí podat Ústavnímu soudu návrh na zrušení té části zákona, která je v rozporu s rozhodnutím mezinárodního soudu.