Stručně: Paragraf 2 zákona o právu shromažďovacím vymezuje, jaká setkání lidí se nepovažují za shromáždění ve smyslu tohoto zákona, a tudíž se na ně nevztahují pravidla pro shromažďování.
§ 2
Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se nepovažují:
a) shromáždění osob související s činností orgánu veřejné moci upravená jinými právními předpisy;
b) shromáždění související s poskytováním služeb;
c) jiná shromáždění nesloužící účelu uvedenému v § 1 odst. 2.
Paragraf 2 zákona o právu shromažďovacím vymezuje, jaká setkání lidí se nepovažují za shromáždění ve smyslu tohoto zákona, a tudíž se na ně nevztahují pravidla pro shromažďování.
Co to znamená v praxi
Pokud se jedná o setkání související s činností orgánu veřejné moci, které je upraveno jinými zákony (např. zasedání zastupitelstva), nejedná se o shromáždění podle tohoto zákona.
Setkání, která souvisejí s poskytováním služeb (např. koncert, divadelní představení, sportovní utkání), nejsou považována za shromáždění ve smyslu tohoto zákona.
Jakékoli jiné setkání, které neslouží účelu vyjádření postojů, názorů, výměny informací nebo účasti na řešení veřejných záležitostí (jak je popsáno v § 1 odst. 2), není shromážděním podle tohoto zákona.
Na co si dát pozor
Rozhodující pro posouzení, zda jde o shromáždění, je účel setkání, nikoli pouze počet účastníků nebo místo konání.
Pokud se na setkání nevztahuje tento zákon, neznamená to, že by se na něj nevztahovaly jiné právní předpisy (např. předpisy o veřejném pořádku, hygienické normy).
Judikatura k § 2 (1 rozhodnutí)
Nejvyšší správní soud · 2010-09-22
Nejnovější z každého soudu. Rozhodnutí citují § 2 zákona 84/1990 Sb. – vazby extrahované z plných textů.
Hlídat změny § 2 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.