Zákon o opatřeních souvisících s úpravou kázeňského práva příslušníků ozbrojených sborů

Příslušný ministr může pověřit vyšší velitele Sboru národní bezpečnosti, po případě Sboru vězeňské stráže, aby u strážmistrů všech hodností činili opatření podle §§ 4 a 6.

Služební poměr příslušníka Sboru národní bezpečnosti a Sboru vězeňské stráže se zrušuje

a) dnem, kdy nabude právní moci rozsudek, jímž mu byl uložen trest ztráty státního občanství, ztráty čestných práv občanských nebo ztráty vojenské hodnosti, nebo

b) dnem odnětí hodnosti podle § 4 odst. 1 písm. a) až h).

(1) Přestupky, jichž se dopustí příslušníci vojska, Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže v činné službě a jež podle příslušných předpisů stíhají národní výbory, se stíhají podle kázeňského řádu.

(2) Za přestupky uvedené v odstavci 1 lze v řízení podle kázeňského řádu uložit i tresty stanovené na ně příslušnými předpisy.

(3) Kázeňská pravomoc podle odstavce 1 zaniká dnem propuštění z činné služby, nebyl-li do té doby za přestupek pravoplatně uložen trest.

(1) Vojenské kázeňské pravomoci podléhají také

a) odvedenci pro neplnění předepsané povinnosti o hlášení při odchodu do základní nebo náhradní služby,

b) osoby, které měly nastoupit službu v branné moci, pro nenastoupení této služby, pokud nejde o trestný čin.

(2) Kázeňské pravomoci podléhají dále důstojníci a generálové vojska mimo činnou službu a poddůstojníci vojska ve výslužbě, příslušníci Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže ve výslužbě pro kázeňské přestupky spáchané ve stejnokroji.

(1) Kázeňský řád československé branné moci vydá president republiky jako vrchní velitel branné moci (§ 74 odst. 1 č. 12 ústavy).

(2) Kázeňský řád pro příslušníky Sboru národní bezpečnosti vydá ministr národní bezpečnosti a pro příslušníky Sboru vězeňské stráže ministr spravedlnosti podle obdoby Kázeňského řádu československé branné moci.

(1) Všechny dosavadní předpisy, které upravují věci, na něž se vztahuje tento zákon, se zrušují. Zejména se zrušuje zákon č. 154/1923 Sb., o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících (vyhláška č. 57/1947 Sb.); kárné řízení, které bylo v den počátku účinnosti tohoto zákona již zahájeno, se však dokončí podle dosavadních předpisů.

(2) Dále se zrušuje nařízení Národního výboru československého č. 21/1918 Sb., o přísaze vojsk československých, ve znění zákona č. 169/1919 Sb.

(3) Kde se v dosavadních předpisech mluví o kárných výborech, kárném řízení nebo kárných nálezech, rozumějí se tím nadále orgány, řízení a výroky podle ustanovení kázeňských řádů nebo řízení a výroky vojenských soudů podle § 2.

Tento zákon nabývá účinnosti pokud jde o Sbor národní bezpečnosti a Sbor vězeňské stráže dnem 1. srpna 1950, jinak dnem 1. října 1950; provedou jej ministři národní obrany, národní bezpečnosti a spravedlnosti.

Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

Dr. Čepička v. r.

Kopřiva v. r.

Dr. Rais v. r.