Vyhláška ministerstva vnitra České republiky, kterou se pro střední školy ministerstva vnitra České republiky provádějí některá ustanovení zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 522/1990 Sb.

Maturitní zkoušku koná žák ve střední policejní škole, ve které studoval. Ministerstvo může ve výjimečných případech povolit žáku konat maturitní zkoušku i v jiné střední policejní škole.

(1) Maturitní zkouška se koná před zkušební komisí; v jedné střední policejní škole lze zřídit více zkušebních komisí.

(2) Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel.

(3) Dalšími členy zkušební komise jsou podle zkoušeného předmětu učitel příslušného předmětu a přísedící.

(4) Předsedy zkušebních komisí jmenuje na návrh ředitele školy, ve které se maturitní zkouška koná, ministerstvo. Předsedou zkušební komise může být jmenován ředitel nebo učitel jiné střední policejní školy, který má nejméně pětiletou pedagogickou praxi. Při opravných zkouškách, zkouškách v náhradním termínu nebo při opakování maturitní zkoušky je předsedou zkušební komise ředitel školy nebo jím pověřený zástupce.

(5) Místopředsedu a další členy zkušební komise jmenuje z učitelů školy, ve které se maturitní zkouška koná, ředitel školy. Místopředsedou zkušební komise může být jmenován učitel, který má nejméně pětiletou pedagogickou praxi.

(6) Předseda zkušební komise řídí práci komise, kontroluje připravenost maturitní zkoušky, hodnotí její úroveň i klasifikaci žáků.

(7) Nemůže-li předseda zkušební komise vykonávat z vážných důvodů svou funkci, přejímá jeho funkci místopředseda.

(8) Ministerstvo a po dohodě s ním i policejní ředitelství jsou oprávněny vyslat k maturitním zkouškám pověřené pracovníky, kteří mají právo se přesvědčit doplňujícími otázkami o znalostech zkoušeného žáka; nepodílejí se však na jeho hodnocení.

(9) Po ukončení maturitní zkoušky všech žáků třídy se koná závěrečná porada zkušební komise. Předseda na ní projedná hodnocení průběhu a celkové úrovně maturitní zkoušky.

(1) Prospěch žáka při maturitní zkoušce se klasifikuje těmito stupni:

1 - výborný,

2 - chvalitebný,

3 - dobrý,

4 - dostatečný,

5 - nedostatečný.

(2) Klasifikaci žáka při maturitní zkoušce schvaluje zkušební komise hlasováním. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy zkušební komise.

(3) Písemnou zkoušku z českého jazyka a literatury klasifikuje vyučující a výsledek oznámí žáku nejpozději týden před zahájením ústních zkoušek. Při návrhu výsledné klasifikace zkoušky z českého jazyka a literatury zkušební komise k výsledku písemné zkoušky přihlédne. Žák, který má z písemné zkoušky z českého jazyka a literatury prospěch nedostatečný, koná ústní zkoušku v řádném zkušebním období.

(4) Počíná-li si žák při zkoušce z některého předmětu maturitní zkoušky nedovoleným způsobem, přeruší předseda zkušební komise nebo učitel konající dozor jeho zkoušku. Po poradě komise nebo při písemné zkoušce z českého jazyka a literatury po poradě s ředitelem školy sdělí žákovi, zda může ve zkoušce pokračovat. Není-li žáku povoleno v maturitní zkoušce pokračovat, posuzuje se jakoby byl z příslušného předmětu maturitní zkoušky klasifikován stupněm prospěchu nedostatečný.

(5) Do celkového hodnocení maturitní zkoušky se nezapočítává prospěch z předmětu, z něhož žák koná maturitní zkoušku dobrovolně (§ 20 odst. 7).

(6) Celkové hodnocení žáka u maturitní zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice:

a) prospěl s vyznamenáním, jestliže žák nemá z jednotlivých předmětů maturitní zkoušky výsledný stupeň prospěchu horší než chvalitebný a průměrný prospěch z celkového hodnocení maturitní zkoušky horší než 1,5;

b) prospěl velmi dobře, jestliže žák nemá z jednotlivých předmětů maturitní zkoušky výsledný stupeň prospěchu horší než dobrý a průměrný prospěch z celkového hodnocení maturitní zkoušky horší než 2,0;

c) prospěl, jestliže žák nemá z jednotlivých předmětů maturitní zkoušky výsledný stupeň prospěchu horší než dostatečný;

d) neprospěl, jestliže žák má v některém předmětu maturitní zkoušky i po opravné zkoušce výsledný stupeň prospěchu nedostatečný.

(7) Celkové hodnocení maturitní zkoušky včetně hodnocení jednotlivých předmětů oznámí žákovi předseda zkušební komise ve dni, ve kterém žák zkoušku ukončil.

(8) Vysvědčení o maturitní zkoušce se vydá jen žákům, kteří maturitní zkoušku vykonali. Vysvědčení má datum dne konání závěrečné porady zkušební komise.

(1) Jestliže byl žák u maturitní zkoušky z některých předmětů, nejvýše však ze dvou, klasifikován stupněm prospěchu nedostatečný, může z těchto předmětů konat opravnou zkoušku.

(2) Žák, který z vážných důvodů nemohl konat maturitní zkoušku v řádném zkušebním období, ji může konat v náhradním termínu.

(1) Jestliže byl žák u maturitní zkoušky klasifikován stupněm prospěchu nedostatečný z více než dvou předmětů nebo jestliže byl klasifikován stupněm prospěchu nedostatečný u opravné zkoušky, může opakovat celou maturitní zkoušku.

(2) Maturitní zkoušku může žák opakovat pouze jednou.

Maturitní zkoušku lze konat nejpozději do dvou let ode dne, kdy mělo být nástavbové studium ukončeno.

(1) Závěrečná pomaturitní zkouška je teoreticko-praktická zkouška z odborných vyučovacích předmětů zařazených do učebních plánů, která se koná před zkušební komisí. Zkušební komise je nejméně tříčlenná.

(2) Předsedu zkušební komise jmenuje na návrh ředitele školy, ve které se závěrečná pomaturitní zkouška koná, ministerstvo. Předsedou zkušební komise musí být jmenován odborník z výkonu služby přímé bezpečnostní povahy.

(3) Nemůže-li předseda zkušební komise jmenovaný ministerstvem pro závažné důvody vykonávat svoji funkci, jmenuje v naléhavých případech ředitel školy předsedou zkušební komise některého učitele školy.

(4) Další členy zkušební komise jmenuje z učitelů školy ředitel školy, ve které se závěrečná pomaturitní zkouška koná.

Na průběh, organizaci, klasifikaci a hodnocení závěrečné pomaturitní zkoušky se přiměřeně vztahují ustanovení této vyhlášky o maturitní zkoušce.

(1) Žák přestává být žákem střední policejní školy

a) dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí ředitele školy o jeho vyloučení ze studia [§ 6 odst. 2 písm. c)],

b) dnem následujícím po dni, kdy bylo řediteli školy doručeno jeho písemné sdělení o zanechání studia (§ 12 odst. 1),

c) dnem následujícím po uplynutí lhůty uvedené v § 16 odst. 2, jestliže neprospěl při celkovém hodnocení prospěchu na konci pololetí,

d) dnem skončení řádného zkušebního období (§ 21 odst. 1),

e) dnem, kdy mu skončil služební poměr policisty.

(2) Ustanovením § 30 odst. 1 písm. d) není dotčena možnost konat opravnou zkoušku nebo maturitní zkoušku v náhradním termínu anebo opakovat celou maturitní zkoušku.

Školní rok ve středních odborných školách se člení na první a druhé pololetí školního vyučování. Koncem pololetí se rozumí poslední den školního vyučování v příslušném pololetí.

Rozhodování ředitele školy ve věcech přijímání k nástavbovému nebo pomaturitnímu studiu (§ 4 odst. 3 a 4) a ukládání výchovných opatření [§ 6 odst. 2 písm. b) a c)] povolení přestupu na jinou střední policejní školu (§ 9 odst. 2), přerušení studia (§ 10 odst. 2 a 4), započítávání studia (§ 13 odst. 3) se řídí zvláštním právním předpisem.4)

Hmotné zabezpečení žáků středních policejních škol se řídí zvláštním předpisem.5)

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

JUDr. Sokol v. r.

1) § 26 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

2) § 21 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb.

3) Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky č. 121/1988 Sb., o lidových školách jazyků, jazykových školách a státních jazykových zkouškách.

4) § 116 až 125 a 127 zákona č: 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.

5) Nařízení ministra vnitra ČSSR č. 8/1987 o peněžních náležitostech, hmotném zabezpečení a o náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Sboru národní bezpečnosti v souvislosti s výkonem služby.