Novela Zákon o advokacii od 2025-04-01: co se mění

§ 2 (1) Právní služby na území České republiky jsou oprávněni poskytovat za podmínek stanovených tímto zákonem a způsobem v něm uvedeným a) advokáti, b) fyzické osoby, které 1. jsou státními příslušníky členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „domovský stát“), anebo jsou státními příslušníky jiného státu a jsou v některém z domovských států trvale usazeni, a 2. v domovském státě získaly oprávnění poskytovat právní služby pod profesním označením domovského státu, které bylo oznámeno ve sdělení Ministerstva spravedlnosti, vyhlášeném ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (dále jen „evropský advokát“). (2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno oprávnění a) notářů, soudních exekutorů, patentových zástupců a daňových poradců,1a) popřípadě dalších osob, jimž zvláštní zákon svěřuje poskytovat právní služby, b) zaměstnance právnické nebo fyzické osoby, člena družstva nebo příslušníka ozbrojených sborů poskytovat právní služby osobě, k níž je v pracovněprávním nebo pracovním vztahu anebo ve služebním poměru, pokud je poskytování právních služeb součástí jeho povinností vyplývajících z tohoto pracovněprávního nebo pracovního vztahu anebo služebního poměru. (3) Nabídnutí nebo poskytování právních služeb osobou, která není oprávněna k jejich poskytování podle odstavce 1 nebo 2, se zakazuje. Obstarání, zprostředkování nebo nabídnutí obstarání či zprostředkování poskytnutí právní služby, kterou má poskytovat osoba bez oprávnění k poskytování právních služeb podle odstavce 1 nebo 2, se zakazuje.

§ 3 ADVOKÁT (1) Advokát je při poskytování právních služeb nezávislý; je vázán právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta. (2) Advokáti poskytují právní služby ve všech věcech. (3) Ustanovením odstavce 2 není dotčeno omezení rozsahu oprávnění advokátů poskytovat právní služby stanovené tímto zákonem (§ 5a odst. 2). ČÁST DRUHÁ HLAVA PRVNÍ

§ 5 (1) Komora zapíše na základě písemné žádosti do seznamu advokátů každého, a) kdo je plně svéprávný, b) kdo získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo 1. v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice1b), nebo 2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu1d), a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice, c) kdo vykonával po dobu alespoň tří let právní praxi jako advokátní koncipient, d) kdo je bezúhonný, e) komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo, f) kdo nebyl vyškrtnut ze seznamu advokátů podle § 7b odst. 1 písm. e) nebo f), nebo uplynula-li od vyškrtnutí doba pěti let a insolvenční řízení bylo v této době pravomocně skončeno,1d) g) kdo není v pracovním nebo ve služebním poměru, s výjimkou pracovního poměru 1. ke Komoře nebo k obdobné profesní organizaci advokátů v některém z domovských států, 2. k advokátovi, k právnické osobě podle § 15 odst. 1 (dále jen „společnost“), nebo k zahraniční právnické osobě oprávněné poskytovat právní služby podle § 35s odst. 1 (dále jen „zahraniční společnost“), 3. jehož předmětem je výkon vědecké, pedagogické, literární, publicistické nebo umělecké činnosti, ani nevykonává jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie, h) kdo složil advokátní zkoušku, i) kdo uhradil Komoře poplatek, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 10 000 Kč, a j) kdo po splnění podmínek uvedených pod písmeny a) až i) složil do rukou předsedy Komory tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu ctít právo a etiku povolání advokáta a chránit lidská práva. Slibuji, že budu dodržovat povinnost mlčenlivosti a dbát důstojnosti advokátního stavu.“ (2) Do doby právní praxe advokátního koncipienta podle odstavce 1 písm. c) se započítává pouze doba, po kterou se advokátní koncipient řádně připravuje na výkon advokacie pod dohledem školitele (§ 38); dovolená čerpaná v době trvání této praxe se považuje za výkon právní praxe nejvýše v délce čtyř týdnů v každém kalendářním roce. praxe. Nevykonává-li advokátní koncipient právní praxi z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, započítávají se mu tyto doby do doby právní praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání. V případě sjednání kratší pracovní doby se doba právní praxe advokátního koncipienta úměrně prodlužuje; pro účely započtení do doby právní praxe podle zvláštního zákona se takto vykonaná doba právní praxe advokátního koncipienta úměrně zkracuje.

§ 5d (1) Komora vydá advokátovi nejpozději do jednoho týdne po zápisu do seznamu advokátů osvědčení o zápisu do seznamu advokátů a identifikační průkaz advokáta; vydání identifikačního průkazu advokáta a náležitosti identifikačního průkazu advokáta s výjimkou náležitostí, které jsou v seznamu advokátů již zapsány, zaznamená Komora v seznamu advokátů. Vzor, náležitosti a způsob používání identifikačního průkazu advokáta stanoví prováděcí právní předpis; prováděcí právní předpis může též stanovit dobu platnosti identifikačního průkazu advokáta. V osvědčení a v identifikačním průkazu advokáta Komora vyznačí omezení rozsahu poskytování právních služeb podle § 5a odst. 2. (2) Osvědčením nebo identifikačním průkazem podle odstavce 1 prokazuje advokát oprávnění k poskytování právních služeb. (3) První identifikační průkaz vydá Komora advokátovi bezplatně; za vydání nového identifikačního průkazu může Komora stavovským předpisem stanovit poplatek, a to nejvýše částkou 1 000 Kč. (4) Ten, kdo byl vyškrtnut ze seznamu advokátů podle § 7b odst. 1 písm. d) až g), g) a § 8 odst. 1, je povinen Komoře neprodleně odevzdat osvědčení o zápisu do seznamu advokátů a vrátit identifikační průkaz advokáta. Odevzdání osvědčení a vrácení identifikačního průkazu advokáta v případě pozastavení výkonu advokacie a jejich navrácení advokátovi v případě zániku pozastavení výkonu advokacie upraví stavovský předpis.

§ 7 Vyškrtnutí ze seznamu advokátů (1) Komora umožní do devíti měsíců od doručení písemné žádosti vykonat po uhrazení poplatku, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 10 15 000 Kč, (dále jen „poplatek za zkoušku“) a) advokátní zkoušku (§ 54 odst. 1) každému, kdo prokáže, že ke dni podání přihlášky konání zkoušky splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d), b) zkoušku způsobilosti (§ 54 odst. 2) státnímu příslušníkovi některého z domovských států, který prokáže, že ke dni podání přihlášky konání zkoušky splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a v § 5c písm. a), c) uznávací zkoušku (§ 54 odst. 3) každému, kdo prokáže, že ke dni podání přihlášky konání zkoušky splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a v § 5a odst. 1 písm. a). (2) Uchazeč vykoná zkoušku v termínu stanoveném Komorou. Komora vyrozumí uchazeče o tom, zda splňuje podmínky pro vykonání zkoušky podle odstavce 1 nejpozději do čtyř měsíců po doručení žádosti o vykonání zkoušky. (3) Komora umožní v městech, kde lze vykonat advokátní zkoušku, do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o složení slibu a zápis do seznamu advokátů složení slibu každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až h) nebo v § 5a až 5c. Komora zapíše žadatele do seznamu advokátů ke dni složení slibu nebo k pozdějšímu dni uvedenému v žádosti, nepřesahuje-li doba mezi složením slibu a tímto dnem tři měsíce; jinak Komora žádost zamítne s tím, že uznání jiné zkoušky nebo uznání jiné praxe podle § 6 anebo prominutí podmínky pro zápis do seznamu advokátů podle § 5b odst. 2 pozbývají platnosti.

§ 7b (1) Ten, a) kdo zemřel, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni úmrtí, b) kdo byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, c) kdo byl omezen ve svéprávnosti, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí soudu, kterým byla jeho svéprávnost omezena, d) komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření, e) vůči komu byl prohlášen konkurs, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, f) kdo je společníkem společnosti nebo zahraniční společnosti, vůči níž byl prohlášen konkurs, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, g) kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu advokátů uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů Komoře doručena; úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud advokát doručí žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů osobně předsedovi Komory doručena, nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše. k pozdějšímu dni uvedenému v žádosti; podpis na žádosti v listinné podobě musí být úředně ověřen. (2) Vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle odstavce 1 zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla. O záznamu Komora písemně vyrozumí toho, jehož se záznam týká, jde-li o důvody vyškrtnutí uvedené v odstavci 1 písm. d) až g); v ostatních případech vyrozumí Komora písemně o záznamu osoby jemu blízké, jsou-li jí známy.

§ 8b (1) Advokátovi, a) vůči kterému byl prohlášen konkurs, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu, b) který je společníkem společnosti nebo zahraniční společnosti, vůči níž byl prohlášen konkurs, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu, c) kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie [§ 32 odst. 3 písm. d)], je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření, d) který byl vzat do vazby, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o vzetí do vazby, e) který nastoupil výkon trestu odnětí svobody, je pozastaven výkon advokacie dnem nástupu výkonu tohoto trestu. Ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) a c) tím není dotčeno, f) kterému byl uložen trest zákazu činnosti1e) spočívající v zákazu výkonu advokacie, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým byl tento trest uložen. Ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) a c) tím není dotčeno, g) který vykonává advokacii v pracovním poměru (§ 15a), je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy byl pozastaven výkon advokacie advokátovi, který je jeho zaměstnavatelem, nebo dnem, kdy byl pozastaven výkon advokacie poslednímu ze společníků společnosti nebo zahraniční společnosti, která je jeho zaměstnavatelem. zaměstnavatelem, h) který podal Komoře písemnou žádost o pozastavení výkonu advokacie, je pozastaven výkon advokacie uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost Komoře doručena, nebo k pozdějšímu dni uvedenému v žádosti; podpis na žádosti v listinné podobě musí být úředně ověřen. (2) Pozastavení výkonu advokacie podle odstavce 1 zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora advokáta písemně vyrozumí.

§ 9 (1) Komora pozastaví advokátovi výkon advokacie a) vznikl-li mu pracovní poměr nebo služební poměr, s výjimkou pracovních poměrů uvedených v § 5 odst. 1 písm. g) nebo pracovního poměru podle § 15a, anebo začal-li vykonávat jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie, b) brání-li mu ve vykonávání advokacie po dobu delší čtyř měsíců jiná překážka, c) na základě písemné žádosti advokáta. překážka. (2) Komora může pozastavit advokátovi výkon advokacie, a) byla-li na něho v trestním řízení podána obžaloba, návrh na schválení dohody o vině a trestu nebo návrh na potrestání pro úmyslný trestný čin, anebo bylo-li proti němu pro takový trestný čin zahájeno trestní stíhání a skutečnosti nasvědčující tomu, že byl takový trestný čin spáchán, ohrožují důvěru v další řádný výkon advokacie tímto advokátem; výkon advokacie může být z těchto důvodů pozastaven nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se trestní řízení končí, končí nebo v případě pravomocného odsouzení do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí podle § 44 odst. 3 písm. a), nejdéle však do tří měsíců ode dne, kdy byl advokát pravomocně odsouzen, b) bylo-li zahájeno řízení o omezení jeho svéprávnosti, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí, c) bylo-li zahájeno insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek advokáta nebo společnosti nebo zahraniční společnosti, jíž je společníkem. (3) Komora může na návrh kárného žalobce (§ 46 odst. 3 a § 51 odst. 2) pozastavit výkon advokacie advokátovi, proti kterému bylo zahájeno kárné řízení, jestliže a) skutečnosti nasvědčující tomu, že se advokát dopustil kárného provinění, jsou natolik závažné, že další výkon advokacie kárně obviněným advokátem ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie, nebo b) od zahájení kárného řízení uplynul více než 1 rok, protože jednání v kárném řízení bylo v této době nejméně třikrát odročeno z důvodů spočívajících na straně kárně obviněného advokáta, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto kárné řízení končí. (4) Pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie stalo vykonatelným.

§ 9b (1) Pozastavení výkonu advokacie zaniká a) dnem, kdy pominula okolnost, která byla důvodem k pozastavení výkonu advokacie, a v případech podle § 9 odst. 2 písm. a) nebo b) anebo § 9 odst. 3 dnem, kdy uplynula doba, po kterou byl výkon advokacie pozastaven, b) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie zrušeno nebo změněno (§ 55 odst. 7), c) dnem doručení písemné žádosti advokáta, nebo dnem uvedeným v této žádosti, nepředchází-li dni doručení, došlo-li k pozastavení výkonu advokacie podle § 9 8b odst. 1 písm. c). h). (2) Zánik pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátů bez prodlení, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora advokáta písemně vyrozumí.

§ 11 Způsob výkonu advokacie (1) Advokát vykonává advokacii a) samostatně, nebo b) společně s jinými advokáty jako společník společnosti podle občanského zákoníku (dále jen „sdružení“), nebo jako společník společnosti podle § 15 anebo jako společník zahraniční společnosti, nebo c) v pracovním poměru podle § 15a. (2) Komora vede seznam sdružení, společností a zahraničních společností; ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena.

§ 12 (1) Při výkonu advokacie je advokát povinen používat označení „advokát“. (2) Ze společného jména sdružení nebo z obchodní firmy společnosti musí být zřejmé, že se jedná o sdružení nebo společnost, jejichž předmětem činnosti je výkon advokacie. (3) Podrobnosti o používání označení podle odstavce 1 a společného jména sdružení a obchodní firmy společnosti podle odstavce 2 stanoví stavovský předpis; za podmínek stanovených stavovským předpisem jsou advokát, sdružení nebo společnost oprávněni používat dodatků vztahujících se k poskytovaným právním službám. (4) Advokát, poskytující právní služby jménem zahraniční společnosti podle § 35s, používá obchodní firmu nebo název této zahraniční společnosti nebo její organizační složky podle zápisu v obchodním rejstříku. (5) Používat označení „advokát“, „advokátní kancelář“ nebo odvozené tvary těchto označení, ačkoli nejsou splněny zákonné podmínky pro používání takových označení, se zakazuje.

§ 13 (1) Advokát musí mít na území České republiky sídlo, které se zapisuje do seznamu advokátů. advokátů; to neplatí, pokud byl advokátovi výkon advokacie pozastaven. (2) Vykonává-li advokát advokacii samostatně nebo ve sdružení, je jeho sídlo podle odstavce 1 sídlem podnikatele podle zvláštních právních předpisů. (3) Sídlo Sídlem advokáta, který vykonává advokacii ve společnosti, musí být shodné se sídlem této společnosti podle zvláštních právních předpisů. § 15, je sídlo této společnosti. (4) Sídlem advokáta vykonávajícího advokacii v pracovním poměru (§ 15a odst. 1) k jinému advokátovi nebo ke společnosti je sídlo jeho zaměstnavatele podle odstavce 1 nebo podle odstavce 3.

§ 15 Společnost (1) Advokáti mohou vykonávat advokacii jako společníci veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, pokud předmětem podnikání takové společnosti je pouze výkon advokacie a jejími společníky jsou pouze advokáti; předmětem podnikání veřejné obchodní společnosti může být i výkon činnosti insolvenčního správce podle zvláštního právního předpisu4a). Skutečným majitelem podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů a fyzickou osobou, která je v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu takovéto společnosti, může být jen osoba bezúhonná. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro společnost ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev. (3) Advokát je oprávněn vykonávat advokacii ve společnosti až po svém zápisu jako společníka společnosti do obchodního rejstříku a po zápisu splnění vkladové povinnosti v plném rozsahu do obchodního rejstříku; oprávnění advokáta vykonávat do té doby advokacii samostatně, ve sdružení nebo v jiné společnosti tím není dotčeno. (4) Advokáti, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají advokacii jménem společnosti a na její účet. Pokud výkon advokacie jménem společnosti nepřipouštějí v jednotlivých případech zvláštní právní předpisy4c), vykonávají advokáti advokacii vlastním jménem a na účet společnosti; to samé platí i v případě, byl-li advokát, který je společníkem společnosti, k poskytnutí právních služeb určen podle tohoto zákona. Jako účastník právních vztahů založených v souvislosti s poskytováním právních služeb advokátem vykonávajícím advokacii ve společnosti vystupuje vůči klientovi, jakož i vůči třetím osobám, vždy společnost; tyto právní vztahy se řídí tímto zákonem (§ 24 odst. 2 a 3) a zvláštními právními předpisy. (5) Jednatel společnosti s ručením omezeným může být jmenován pouze z řad jejích společníků; prokuristou společnosti může být ustanoven pouze advokát. Na advokáty, kteří jsou jednateli nebo prokuristy společnosti, se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle § 21, pokud se jedná o skutečnosti týkající se poskytování právních služeb touto společností. (6) Vyškrtnutím ze seznamu advokátů nebo změnou způsobu výkonu advokacie účast společníka ve společnosti zanikne a vznikne mu právo na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštního právního předpisu. (7) Dědicem obchodního podílu ve společnosti může být jen advokát; právo dědice, který není advokátem, na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštních právních předpisů tím není dotčeno. (8) Advokát, který vykonává advokacii jako společník společnosti, nemůže ode dne vzniku účasti do dne jejího zániku nebo do okamžiku rozhodnutí o likvidaci společnosti současně vykonávat advokacii samostatně, ve sdružení, jako společník jiné společnosti nebo jako společník zahraniční společnosti, ani v pracovním poměru (§ 15a). (9) Ustanovení § 18 odst. 1, § 19, 20, § 22 odst. 1, § 23, 25, 28 a 29 se použijí pro společnost přiměřeně.

§ 15a Výkon advokacie v pracovním poměru (1) Advokát může vykonávat advokacii v pracovním poměru k jinému advokátovi nebo ke společnosti anebo k zahraniční společnosti (dále jen „zaměstnaný advokát“). (2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se pracovněprávní vztahy zaměstnaných advokátů zákoníkem práce. (3) Advokát může být zaměstnancem pouze jednoho advokáta nebo jedné společnosti anebo jedné zahraniční společnosti; zaměstnaný advokát není oprávněn vykonávat současně advokacii samostatně ani společně s jinými advokáty. samostatně, ve sdružení, jako společník společnosti nebo jako společník zahraniční společnosti. (4) Zaměstnaný advokát je povinen používat při výkonu advokacie označení „advokát“ spolu s označením svého zaměstnavatele; jiných označení nebo dodatků podle § 12 je zaměstnaný advokát oprávněn používat pouze po dohodě se svým zaměstnavatelem. (5) Zaměstnaný advokát není oprávněn uzavřít jako zaměstnavatel pracovněprávní vztah s jiným advokátem nebo s advokátním koncipientem [§ 37 odst. 1 písm. e)] anebo v souvislosti s výkonem advokacie zaměstnávat další osoby. (6) Při výkonu advokacie postupuje zaměstnaný advokát podle ustanovení § 3 odst. 1 a § 16 s tím, že je přitom povinen řídit se pokyny zaměstnavatele, pokud tyto pokyny nejsou v rozporu s právními nebo stavovskými předpisy anebo s pokyny klienta.

§ 17 Advokát postupuje zejména při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu; za tím účelem je zejména povinen dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže. Výkon politických práv tím není dotčen. Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže stanoví stavovský předpis.

§ 19 (1) Advokát je povinen poskytnutí právních služeb odmítnout, jestliže a) v téže věci nebo ve věci související již poskytl právní služby jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, b) osobě, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní služby žádá, poskytl již v téže věci nebo věci související právní služby advokát, s nímž vykonává advokacii společně (§ 11 odst. 1), jako společník sdružení, společnosti nebo zahraniční společnosti, nebo v případě zaměstnaného advokáta advokát, který je jeho zaměstnavatelem, anebo advokát, který je zaměstnancem stejného zaměstnavatele, c) by informace, kterou má o jiném klientovi nebo o bývalém klientovi, mohla toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, neoprávněně zvýhodnit, d) projednání věci se zúčastnil advokát, případně osoba advokátovi blízká, e) zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, jsou v rozporu se zájmy advokáta nebo osoby advokátovi blízké. (2) Účastí na projednání věci podle odstavce 1 písm. d) není poskytování právních služeb advokátem nebo osobami uvedenými v § 2 odst. 2. (3) V případech podle odstavce 1 písm. a) až c) není advokát povinen poskytnutí právních služeb odmítnout, pokud s tím písemně vysloví souhlas všechny dotčené osoby, advokát dotčeným osobám předem sdělí všechny podstatné okolnosti týkající se dané věci, není-li to v neprospěch slabší strany a nedojde-li k ohrožení práv a oprávněných zájmů dotčených osob nebo ke zhoršení jejich postavení. Souhlas může dotčená osoba kdykoli odvolat. Odvolaný souhlas nelze znovu udělit.

§ 21 (1) Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb. (2) Povinnosti mlčenlivosti může advokáta zprostit pouze klient a po jeho smrti či zániku právní nástupce klienta; má-li klient více právních nástupců, ke zproštění advokáta povinnosti mlčenlivosti je potřebný souhlasný projev všech právních nástupců klienta. Zbavení povinnosti mlčenlivosti advokáta klientem nebo jeho právním nástupcem anebo jeho právními nástupci musí být provedeno písemnou formou a musí být adresováno advokátovi; v řízení před soudem tak lze učinit i ústně do protokolu. I poté je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost, je-li z okolností případu zřejmé, že ho klient nebo jeho právní nástupce této povinnosti zprostil pod nátlakem nebo v tísni. (3) Advokát nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu k osobě, kterou pověřuje provedením jednotlivých úkonů právních služeb, pokud je tato osoba povinna sama tuto povinnost zachovávat. (4) Povinností mlčenlivosti není advokát vázán při poskytování informací a plnění povinností podle § 52h, § 52i a v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a klientem nebo jeho právním nástupcem; povinností mlčenlivosti není advokát vázán též v řízení podle § 55, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Komory anebo v řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o této žalobě podle zvláštního právního předpisu8a), jakož i v řízení ve věcech uvedených v § 55b, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv nebo právem chráněných zájmů jako advokáta. (5) Povinností mlčenlivosti advokáta nejsou dotčeny jeho povinnosti jako daňového subjektu stanovené zvláštními předpisy o správě daní a poplatků;9) i v tomto případě je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost o povaze věci, ve které právní služby poskytl nebo poskytuje. (6) Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat v kárném řízení, jakož i vůči advokátovi, který byl pověřen předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (§ 33 odst. 3). Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat při plnění povinností podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jakož i vůči zástupci Komory při provádění úkonů podle odstavce 10. Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat při poskytnutí informací správci daně při plnění povinností stanovených daňovým řádem advokátovi jako povinné osobě podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. (7) Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činu.10) (8) Povinnost mlčenlivosti trvá i po vyškrtnutí ze seznamu advokátů. (9) Povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 8 se vztahuje obdobně i na a) zaměstnance advokáta nebo společnosti anebo zahraniční společnosti, jakož i na jiné osoby, které se s advokátem nebo ve společnosti anebo v zahraniční společnosti podílejí na poskytování právních služeb, b) členy orgánů Komory a její zaměstnance, jakož i na všechny osoby, které se účastní správního řízení podle § 55 nebo kárného řízení, včetně advokátů pověřených předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (§ 33 odst. 3). (10) Členové orgánů Komory, její zaměstnanci a advokáti pověření předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění, nejsou vázáni povinností mlčenlivosti podle odstavce 9 v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem ve věcech uvedených v odstavci 4 části věty za středníkem. Členové orgánů Komory a její zaměstnanci nejsou dále vázáni povinností mlčenlivosti v rozsahu nezbytném ke splnění informační povinnosti podle § 10 odst. 2 až 4, § 35d a § 35r odst. 1, 2 a 4.

§ 24c (1) Komora sjednává pro advokáty, vykonávající advokacii samostatně nebo jako společníci sdružení, pojištění pro případ odpovědnosti za újmu, za kterou klientovi odpovídají podle § 24 odst. 1 (dále jen „hromadné pojištění advokátů“). Pojistnou smlouvu o hromadném pojištění advokátů uveřejní Komora ve Věstníku. Advokát je povinen zaplatit Komoře pojistné z hromadného pojištění advokátů do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se hromadné pojištění advokátů vztahuje. (2) Pokud advokát nechce být hromadného pojištění advokátů účasten, předloží nejpozději do uplynutí lhůty podle odstavce 1 Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy, popřípadě doklad vydaný pojišťovnou nebo jinou příslušnou osobou, dosvědčující, že je pro příslušný kalendářní rok pojištěn samostatně; minimální limit pojistného plnění z takto sjednaného pojištění však nesmí být nikdy nižší, než kolik by činil v případě hromadného pojištění advokátů. samostatně.

§ 25c Advokát je oprávněn provádět autorizovanou konverzi dokumentů postupem podle zvláštního právního předpisu11a). Složení zkoušky podle zvláštního zákona se nevyžaduje.

§ 26 (1) Advokát Advokát, není-li v plné moci udělené mu klientem stanoveno jinak, se v rámci svého pověření může dát zastoupit jiným advokátem. (2) Nestanoví-li zvláštní předpis jinak,12) může advokáta při jednotlivých úkonech právní pomoci zastoupit i zaměstnanec advokáta nebo advokátní koncipient.

§ 27 (1) Brání-li advokátovi, který vykonává advokacii samostatně, samostatně nebo který je jediným společníkem společnosti, jakákoliv překážka ve vykonávání advokacie a neučiní-li jiné opatření za účelem ochrany práv nebo právem chráněných zájmů svých klientů, je povinen ustanovit bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne, kdy taková překážka vznikla, jiného advokáta po dohodě s ním svým zástupcem (§ 26 odst. 1) a klienty o tom bezodkladně písemně vyrozumět; ustanovení § 29 odst. 2 tím není dotčeno. Poruší-li advokát tuto povinnost, určí zástupce Komora s tím, že podle okolností případu určí i výši náhrady, kterou je povinen advokát zástupci poskytnout. (2) Nedohodne-li se zástupce advokáta, určený Komorou podle odstavce 1 věty druhé, s klientem do jednoho měsíce ode dne, kdy byl klient o určení zástupce vyrozuměn, jinak nebo neučiní-li klient v této lhůtě jiné opatření, přecházejí na zástupce ve vztahu ke klientovi práva a povinnosti zastupovaného advokáta, vyplývající ze smlouvy o poskytování právních služeb, včetně práv a povinností vyplývajících ze zastupování klienta v řízení před soudy nebo jinými orgány a práv a povinností obhájce v trestním řízení. To platí i v případě, kdy byl vztah mezi klientem a advokátem založen určením podle § 18 odst. 2 nebo ustanovením podle zvláštních právních předpisů. Komora tento přechod práv a povinností na žádost zástupce osvědčí. Ustanovení § 19 a 20 se použijí pro zástupce advokáta určeného Komorou podle odstavce 1 věty druhé obdobně. (3) Předmětem přechodu práv a povinností podle odstavce 2 není povinnost zastupovaného advokáta k náhradě újmy (§ 24 odst. 1), jakož i povinnost k vrácení věcí, včetně peněžních prostředků poskytnutých klientem. Na zástupce nepřecházejí také další povinnosti a práva vyplývající z původního smluvního vztahu mezi advokátem a klientem, pokud by byl zástupce v důsledku jejich přechodu vůči tomuto advokátovi bezdůvodně zvýhodněn nebo znevýhodněn anebo pokud by splnění těchto povinností nebylo možno po zástupci spravedlivě požadovat. (4) Pokud byl advokát, který vykonával advokacii samostatně, samostatně nebo který byl jediným společníkem společnosti, vyškrtnut ze seznamu advokátů, určí Komora jiného advokáta jeho nástupcem, popřípadě učiní jiná vhodná opatření je-li to nezbytné k ochraně práv a právem chráněných zájmů klientů vyškrtnutého advokáta; určený nástupce bezodkladně písemně vyrozumí tyto klienty o přijatých opatřeních. Pokud je to vzhledem k okolnostem případu třeba, může Komora určit nástupcem vyškrtnutého advokáta i více advokátů. Ustanovení odstavců 2 a 3, upravující přechod práv a povinností mezi zastoupeným advokátem a jeho zástupcem, platí pro přechod práv a povinností mezi advokátem vyškrtnutým ze seznamu advokátů a jeho nástupcem obdobně. (5) Zemřel-li advokát, který vykonával advokacii samostatně, soud na návrh Komory jmenuje nástupce zemřelého advokáta, pokud se jmenováním souhlasí, správcem té části pozůstalosti, kterou zemřelý advokát používal k výkonu advokacie.

§ 35m (1) Komora zapíše evropského advokáta do seznamu evropských advokátů do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o zápis, ke které musí být přiloženy a) doklady prokazující, že evropský advokát splňuje podmínky podle § 2 odst. 1 písm. b) bodů 1 a 2, b) doklad o splnění povinnosti podle § 24a, c) doklad o tom, že evropský advokát uhradil Komoře poplatek, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 10 000 Kč. (2) Komora evropského advokáta do seznamu evropských advokátů nezapíše, pokud mu bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb (§ 35q odst. 2) a ode dne, kdy rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření bylo vykonáno, neuplynula doba alespoň jednoho roku. (3) Usazený evropský advokát prokazuje oprávnění k poskytování právních služeb podle tohoto zákona osvědčením o zápisu do seznamu evropských advokátů nebo identifikačním průkazem usazeného evropského advokáta; tyto dokumenty mu Komora vydá nejpozději do jednoho týdne po zápisu do seznamu evropských advokátů. Vydání identifikačního průkazu usazeného evropského advokáta a náležitosti identifikačního průkazu usazeného evropského advokáta s výjimkou náležitostí, které jsou v seznamu evropských advokátů již zapsány, zaznamená Komora v seznamu evropských advokátů. Vzor, náležitosti a způsob používání identifikačního průkazu usazeného evropského advokáta stanoví prováděcí právní předpis; prováděcí právní předpis může též stanovit dobu platnosti identifikačního průkazu usazeného evropského advokáta. Pro osvědčení a identifikační průkaz usazeného evropského advokáta se použije § 5d odst. 3 a 4 obdobně. (4) Zápis do seznamu evropských advokátů zaznamená Komora v seznamu evropských advokátů ve lhůtě uvedené v odstavci 3; Komora v téže lhůtě informuje o zápisu do seznamu evropských advokátů v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu. (5) Usazenému evropskému advokátovi se pozastavuje oprávnění k poskytování právních služeb podle tohoto zákona, nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 8b odst. 1 písm. a), b), d) až g). h). (6) Komora pozastaví usazenému evropskému advokátovi oprávnění k poskytování právních služeb podle tohoto zákona v případech uvedených v § 9 odst. 1, jakož i v případě, kdy bylo pozastaveno jeho oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b); Komora může pozastavit usazenému evropskému advokátovi oprávnění k poskytování právních služeb podle tohoto zákona v případech uvedených v § 9 odst. 2 a 3. (7) Usazený evropský advokát, a) který zemřel, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni úmrtí, b) který byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení za mrtvého, c) kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb (§ 35q odst. 2), je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření, d) který podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu evropských advokátů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla tato žádost Komoře doručena; úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud usazený evropský advokát doručí žádost osobně předsedovi Komory doručena, nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše, k pozdějšímu dni uvedenému v žádosti; podpis na žádosti v listinné podobě musí být úředně ověřen, e) který byl zapsán do seznamu advokátů (§ 5b), je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů dnem zápisu do seznamu advokátů; tím není dotčeno jeho oprávnění požívat současně též profesní označení svého domovského státu ani jeho oprávnění podle § 35na. (8) Komora usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů vyškrtne a) jestliže přestal splňovat podmínku podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 1, b) zaniklo-li jeho oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 2, nebo c) z důvodů uvedených v § 7b odst. 1 písm. e) a f) a v § 8 odst. 1 písm. b) až d). (9) V případě pozastavení oprávnění usazeného evropského advokáta k poskytování právních služeb podle tohoto zákona se použijí přiměřeně ustanovení § 8b odst. 2, § 9 odst. 4,

§ 37 (1) Komora zapíše do seznamu advokátních koncipientů každého, a) kdo je plně svéprávný, b) kdo získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo 1. v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice1b), nebo 2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu1d), a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v oboru právo na vysoké škole v České republice, c) kdo je bezúhonný, d) komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo, a e) kdo je k advokátovi, usazenému evropskému advokátovi, ke společnosti nebo k zahraniční společnosti v pracovním poměru sjednaném na stanovenou týdenní pracovní dobu podle zvláštního právního předpisu14c). předpisu14c); z důvodů zvláštního zřetele hodných může Komora podmínku stanovené týdenní pracovní doby prominout, pokud sjednaný rozsah pracovní doby zajišťuje řádnou přípravu advokátního koncipienta na výkon advokacie. (2) Splňuje-li žadatel podmínky uvedené v odstavci 1, Komora ho zapíše do seznamu advokátních koncipientů na základě jeho písemné žádosti, a to ke dni uvedenému v této žádosti; tento den však nesmí předcházet dni vzniku pracovního poměru podle odstavce 1 písm. e) ani dni podání žádosti. Není-li takový den v žádosti o zápis do seznamu advokátních koncipientů uveden, zapíše Komora žadatele do seznamu koncipientů ke dni podání žádosti. Zápis do seznamu advokátních koncipientů zaznamená Komora v seznamu advokátních koncipientů bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne ode dne zápisu, a vydá advokátnímu koncipientovi identifikační průkaz advokátního koncipienta; identifikačním průkazem se advokátní koncipient prokazuje při výkonu právní praxe včetně při zastupování advokáta na základě jeho pověření při jednotlivých úkonech právní pomoci. Vydání identifikačního průkazu advokátního koncipienta a náležitosti identifikačního průkazu advokátního koncipienta s výjimkou náležitostí, které jsou v seznamu advokátních koncipientů již zapsány, zaznamená Komora v seznamu advokátních koncipientů. Vzor, náležitosti a způsob používání identifikačního průkazu advokátního koncipienta stanoví prováděcí právní předpis; prováděcí právní předpis může též stanovit dobu platnosti identifikačního průkazu advokátního koncipienta. Pro identifikační průkazy advokátních koncipientů se použije § 5d odst. 3 a 4 obdobně. (3) Komora advokátního koncipienta ze seznamu advokátních koncipientů vyškrtne, zjistí-li, že nesplňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 1. 1 písm. a) až d). (4) Ten, a) komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření, b) kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů Komoře doručena; úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud advokátní koncipient doručí písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů osobně předsedovi Komory doručena, nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše, k pozdějšímu dni uvedenému v žádosti; podpis na žádosti v listinné podobě musí být úředně ověřen, c) kdo byl zapsán do seznamu advokátů, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů dnem zápisu do seznamu advokátů, d) kdo složil advokátní zkoušku, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů uplynutím šestého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla zkouška složena; ustanovení písmen b) a c) tím není dotčeno. dotčeno, e) komu skončil pracovní poměr k advokátovi, usazenému evropskému advokátovi, ke společnosti nebo k zahraniční společnosti, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů ke dni skončení pracovního poměru. (5) Advokátnímu koncipientovi, který podal Komoře písemnou žádost o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta opatřenou úředně ověřeným podpisem, koncipienta, je pozastaven výkon právní praxe advokátního koncipienta uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla tato žádost Komoře doručena; úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud advokát advoká

§ 42 Sněm (1) Nejvyšším orgánem Komory je sněm. (2) Právo účastnit se sněmu mají všichni advokáti. Zastoupení advokáta na sněmu jiným advokátem není přípustné. Za podmínek stanovených jednacím řádem se advokát může účastnit také s využitím technických prostředků. (3) Představenstvo svolává sněm tak, aby se sešel nejpozději do konce čtvrtého kalendářního roku od předchozího sněmu. (4) Představenstvo sněm svolá též tehdy, pokud o to písemně požádá v průběhu dvou kalendářních měsíců alespoň třetina všech advokátů nebo pokud o to požádá kontrolní rada. Představenstvo je v těchto případech povinno svolat sněm nejpozději do dvou měsíců; pokud tak představenstvo neučiní, je oprávněna svolat sněm kontrolní rada. Sněm musí být v těchto případech svolán tak, aby se sešel nejdříve do jednoho a nejpozději do tří měsíců ode dne svolání. (5) Sněm je schopný se unášet bez ohledu na počet přítomných zúčastněných advokátů. Usnesení sněmu je přijato, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina přítomných zúčastněných advokátů. Při volbě členů a náhradníků orgánů Komory rozhoduje počet hlasů odevzdaných jednotlivým kandidátům advokáty, kteří se volby zúčastnili; je-li jen jeden kandidát, je ke zvolení nutné, aby tento kandidát získal nadpoloviční většinu hlasů advokátů, kteří se zúčastnili volby. zúčastnili. K odvolání člena nebo náhradníka orgánů Komory postačí alespoň tři pětiny hlasů advokátů, kteří se zúčastnili hlasování o odvolání. (6) Sněm se svolává pozvánkou uveřejněnou ve Věstníku; sněm je svolán dnem, který je uveden v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího zpřístupnění. (7) Sněm může přijímat usnesení i mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků za podmínek stanovených jednacím řádem.

§ 43 Sněmu přísluší a) volit z advokátů přímou a tajnou volbou na dobu čtyř let členy a náhradníky představenstva, kontrolní rady, kárné komise a odvolací kárné komise. Členy těchto orgánů Komory sněm také tajným hlasováním odvolává, b) schvalovat stavovským předpisem organizační řád Komory a zkušební řád Komory, c) zřizovat stavovským předpisem sociální fond Komory, popřípadě i jiné fondy a stanovit pravidla jejich tvorby a čerpání, d) stanovit pravidla tvorby a čerpání Garančního fondu Komory, e) schvalovat stavovským předpisem výši plateb advokátů podle § 30 odst. 1, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše představenstvem, e) f) schvalovat stavovským předpisem výši náhrad za ztrátu času stráveného výkonem funkcí v orgánech Komory, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše představenstvem, f) g) projednávat a schvalovat zprávu o činnosti ostatních orgánů Komory, g) h) rušit nebo měnit rozhodnutí představenstva, vyjma rozhodnutí podle § 44 odst. 3. Práva, která ze zrušeného rozhodnutí představenstva vznikla advokátům nebo jiným osobám, však nemohou být dotčena, h) i) schvalovat volební řád (§ 49 odst. 2) a svůj jednací řád, i) j) schvalovat stavovské předpisy přijaté představenstvem v případech, které si vyhradí, a j) k) usnášet se ve všech dalších věcech, které si vyhradí, s výjimkou rozhodování v kárném řízení.

§ 44 Představenstvo (1) Představenstvo je výkonným orgánem Komory. (2) Představenstvo má jedenáct členů a pět náhradníků; klesne-li počet členů představenstva pod počet stanovený tímto zákonem, je představenstvo oprávněno doplnit z řad náhradníků členy nové. náhradníků. (3) Představenstvu přísluší rozhodovat o a) vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 odst. 1 písm. a) a), c) a c), e), b) vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 3 z důvodu nesplňování podmínky uvedené v § 37 odst. 1 písm. c), c) pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a) a c) nebo § 9 odst. 3, d) pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta podle § 37 odst. 5 z důvodů uvedených v § 9 odst. 2 písm. a) a c) nebo § 9 odst. 3, e) zrušení rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie podle § 55 odst. 7, f) zrušení rozhodnutí, kterým nebyl výkon advokacie pozastaven podle § 55 odst. 8, g) předběžném odejmutí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu podle § 25b odst. 1 a 2, h) předběžném pozastavení výkonu činnosti podle § 56a, a to na základě návrhu kontrolní rady. (4) Představenstvu dále přísluší a) volit ze svých členů a odvolávat předsedu a místopředsedy Komory. Jeden místopředseda volený z advokátů se sídlem v územní působnosti pobočky Komory dohlíží na činnost pobočky. Počet místopředsedů Komory určí organizační řád, b) přijímat stavovské předpisy, vyjma stavovských předpisů, jejichž schválení podle tohoto zákona nebo usnesení sněmu přísluší sněmu. Pokud si však sněm vyhradil schválení stavovského předpisu přijatého představenstvem [§ 43 písm. i)], pozbude tento stavovský předpis platnosti, neschválí-li jej nejbližší sněm; práva, která z tohoto stavovského předpisu vznikla, však nemohou být dotčena, c) vydávat Věstník, d) hospodařit s prostředky sociálního fondu Komory, popřípadě dalších fondů Komory, e) svolávat sněm, f) vyjadřovat se ke zkušebnímu řádu pro advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky (dále jen „advokátní zkušební řád“), g) vyjadřovat se ke kárnému řádu, h) g) spravovat majetek Komory, i) h) zajišťovat publikační, dokumentační, vzdělávací a studijní činnost Komory, k) i) činit veškerá opatření nezbytná k zajištění řádné činnosti Komory, jakož i provádět další činnost podle tohoto zákona, pokud nepřísluší jiným orgánům Komory. (5) Představenstvo je povinno informovat pravidelně advokáty o činnosti orgánů Komory. (6) Představenstvo se schází zpravidla jednou měsíčně; zasedání představenstva svolává předseda Komory.

§ 45 Předseda Komory (1) Předseda Komory jedná jménem Komory ve všech věcech. (2) Předsedovi Komory přísluší rozhodovat a) o určení advokáta podle § 18a až 18c a o zrušení určení advokáta podle § 18c odst. 7, b) o určení zástupce advokáta podle § 27 odst. 1, c) o určení nástupce advokáta § 27 odst. 4, d) o vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 odst. 1 písm. b), d) a § 10 odst. 1, e) o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 3 z důvodu nesplňování podmínek uvedených v § 37 odst. 1 písm. a), b), d) b) a e), d), f) o pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a § 10 odst. 1, g) o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta podle § 37 odst. 5 z důvodu uvedeného v § 9 odst. 2 písm. b), h) o pozastavení oprávnění usazeného evropského advokáta k poskytování právních služeb podle tohoto zákona podle § 35m odst. 6, i) o vyškrtnutí usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů podle § 35m odst. 8, j) v dalších věcech stanovených tímto zákonem. (3) Předseda Komory provádí záznamy v seznamu advokátů, v seznamu advokátních koncipientů, v seznamu sdružení, společností a zahraničních společností koncipientů a v seznamu evropských advokátů. (4) Předseda Komory je oprávněn činit další opatření nebo rozhodnutí, která jsou svěřena do jeho působnosti tímto zákonem nebo stavovským předpisem. V době mezi zasedáními představenstva je předseda Komory oprávněn činit i jiná opatření nebo rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti orgánů Komory, pokud nejsou tímto zákonem nebo stavovským předpisem vyhrazena jinému orgánu Komory.

§ 46 Kontrolní rada (1) Kontrolní rada je kontrolním orgánem Komory. (2) Kontrolní rada má 70 členů. Počet členů kontrolní rady stanoví organizační řád. (3) Kontrolní rada volí ze svých členů a odvolává předsedu kontrolní rady, a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy kontrolní rady. Předseda kontrolní rady je oprávněn vystupovat v kárném řízení podle tohoto zákona jako kárný žalobce. (4) Kontrolní radě přísluší dohlížet na dodržování tohoto zákona, zvláštních právních předpisů včetně zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud souvisejí s výkonem advokacie nebo s činností Komory, jakož i stavovských předpisů jinými orgány Komory, zaměstnanci Komory, advokáty, evropskými advokáty a advokátními koncipienty. Advokáti, evropští advokáti a advokátní koncipienti jsou povinni předložit členům kontrolní rady veškeré jimi požadované písemnosti nebo jiné dokumenty vzniklé v souvislosti s poskytováním právních služeb nebo, není-li to dobře možné, umožnit členům kontrolní rady přístup k nim; stejnou povinnost mají jiné orgány Komory a zaměstnanci Komory, pokud jde o písemnosti nebo jiné dokumenty vzniklé v souvislosti s jejich činností. (5) Kontrolní rada plní úkoly Komory stanovené zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a daňovým řádem; podrobnosti o postupu kontrolní rady a o povinnostech advokátů vyplývajících z těchto zvláštních právních předpisů stanoví stavovský předpis. (6) Kontrolní rada rozhoduje o nahrazení souhlasu zástupce Komory k seznámení se s obsahem listin podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů. (7) Má-li kontrolní rada za to, že rozhodnutí, vyjma rozhodnutí podle § 44 odst. 3, nebo jiné opatření představenstva, včetně jím přijatého stavovského předpisu, je v rozporu s právním předpisem nebo usnesením sněmu, je oprávněna jeho výkon pozastavit; pozastavení však pozbude platnosti, pokud představenstvo pozastavené rozhodnutí potvrdí dvoutřetinovou většinou všech svých členů. Kontrolní rada je oprávněna pozastavit i výkon potvrzeného rozhodnutí; pozastaví-li takto potvrzené rozhodnutí, je povinna požádat současně představenstvo o svolání sněmu k rozhodnutí podle § 43 písm. g).

§ 47 Kárná komise (1) Kárná komise vykonává působnost stanovenou tímto zákonem a kárným řádem v kárném řízení. (2) Kárná Počet členů kárné komise má 83 členů. stanoví organizační řád. (3) Kárná komise volí ze svých členů a odvolává předsedu kárné komise, a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy kárné komise. Předseda kárné komise jmenuje z členů kárné komise členy kárných senátů (§ 33 odst. 1).

§ 47a Odvolací kárná komise (1) Odvolací kárná komise vykonává působnost stanovenou tímto zákonem a kárným řádem v kárném řízení. (2) Odvolací kárná Počet členů odvolací kárné komise má 11 členů. stanoví organizační řád. (3) Členem odvolací kárné komise může být zvolen advokát, který dosáhl věku 40 let a byl členem představenstva, kontrolní rady, nebo kárné komise po dobu nejméně 3 let. (4) Odvolací kárná komise volí ze svých členů a odvolává předsedu odvolací kárné komise, a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy odvolací kárné komise. Předseda odvolací kárné komise jmenuje z členů odvolací kárné komise členy odvolacích senátů (§ 35 odst. 2).

§ 48 Společná ustanovení o orgánech Komory (1) Volební období představenstva, kontrolní rady, kárné komise a odvolací kárné komise (dále jen „volené orgány“) je čtyřleté, avšak neskončí dříve, než sněm zvolí nové členy těchto orgánů Komory. (2) Volby členů a náhradníků orgánů Komory se konají na základě rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. (3) Členství advokáta ve volených orgánech zaniká a) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého, b) vyškrtnutím ze seznamu advokátů, c) pozastavením výkonu advokacie, d) odvoláním, nebo e) dnem voleb do orgánů Komory. (4) Funkce v ve volených orgánech Komory jsou čestné; za jejich výkon přísluší jen náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času.

§ 49 ČINNOST KOMORY V OBLASTI MEDIACE (1) Podrobnosti o organizaci Komory a Organizaci Komory, způsob rozhodování jejích orgánů a postavení jejich členů a náhradníků stanoví organizační řád a další stavovské předpisy. (2) Podrobnosti o volbách Zásady, podmínky a organizaci voleb do orgánů Komory, jakož i o odvolání jejich členů členů, stanoví volební řád. ČÁST SEDMÁ

§ 52 (1) Ministerstvo spravedlnosti vydává právním předpisem po předchozím vyjádření Komory advokátní zkušební řád. (2) Ministr spravedlnosti jmenuje členy zkušební komise Komory, a to nejméně jednu třetinu jejích členů na návrh Komory a jednu třetinu jejích členů na návrh Nejvyššího soudu. Ministr spravedlnosti na návrh Komory člena zkušební komise odvolá, přestal-li splňovat podmínky stanovené pro způsobilost být členem zkušební komise, nebo z jiných vážných důvodů.

§ 52d PŘESTUPKY (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba Přestupku se dopustí přestupku tím, že ten, kdo a) nabízí v rozporu s § 2 odst. 3 nabídne poskytnutí právních služeb, právní služby, ačkoli není osobou oprávněnou k jejich poskytování podle § 2 odst. 1, b) v rozporu s § 2 odst. 3 poskytne právní služby službu opakovaně a za úplatu, ačkoli není osobou oprávněnou k jejich poskytování podle § 2 odst. 1, c) v rozporu s § 2 odst. 3 sám nebo c) prostřednictvím jiného za úplatu obstará, zprostředkuje nebo nabídne obstarání anebo zprostředkování poskytnutí právní služby osobou, která není oprávněna k jejich poskytování podle § 2 odst. 1, nebo d) v rozporu s § 12 odst. 5 použije označení „advokát“, „advokátní kancelář“ nebo odvozené tvary těchto označení, ačkoli nesplňuje zákonné podmínky pro používání takového takových označení, nebo jiným způsobem vyvolá klamavý dojem, že jde o advokáta. advokáta nebo advokátní kancelář. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 1 nebo c), nebo c) 3 000 000 Kč, za jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 3 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 200 000 Kč. b). (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) b) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku. (4) Přestupky podle tohoto zákona projednává Ministerstvo spravedlnosti. ČÁST DESÁTÁ

§ 54 Řízení (1) Advokátní zkouškou se prověřují znalosti z právního řádu České republiky, včetně schopností výkladu a použití právních předpisů na konkrétní případ, jakož i znalosti stavovských předpisů. Advokátní zkoušku lze vykonat pouze v jazyce českém nebo slovenském. (2) Zkouškou způsobilosti se ověřují znalosti uvedené v odstavci 1, avšak s přihlédnutím ke skutečnosti, že žadatel o její vykonání již v některém z domovských států splnil podmínky k tomu, aby v tomto státě získal oprávnění k poskytování právních služeb pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b). Zkoušku způsobilosti lze vykonat pouze v jazyce českém nebo slovenském. (3) Uznávací zkouškou se ověřují znalosti právních předpisů o poskytování právních služeb a základní znalosti o právním řádu České republiky; účelem uznávací zkoušky je i ověření znalostí stavovských předpisů. Uznávací zkoušku lze vykonat i v některém z cizích jazyků používaných běžně v mezinárodním styku. (4) Advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky je možno vykonat v Praze a v Brně, popřípadě i v jiném místě určeném Komorou. (5) Podrobnosti o advokátní zkoušce, zkoušce způsobilosti a uznávací zkoušce stanoví advokátní zkušební řád (§ 52 odst. 1). Komory.

§ 55 Řízení (1) Ve věcech uvedených v § 44 odst. 3, § 45 odst. 2 a v § 46 odst. 6 postupují orgány Komory podle správního řádu15a), nestanoví-li tento zákon něco jiného. Ustanovení § 10 a 11, 13, 58 až 63, § 71 odst. 3 až 5, § 73 odst. 1, § 80 až 100, 103 až 129, 134 až 139, 141 až 152 a 178 správního řádu se přitom nepoužijí. (2) Účastník může být v řízení podle odstavce 1 zastoupen na základě plné moci pouze advokátem; opatrovníkem účastníka řízení může být ustanoven pouze advokát. (3) V řízení podle odstavce 1 lze vyslýchat svědky, znalce nebo účastníky, jakož i provádět jiné důkazy za podmínek uvedených v § 33 odst. 6. (4) V řízení ve věcech, v nichž přísluší rozhodovat představenstvu (§ 44 odst. 3), se vždy nařídí ústní jednání. jednání; to neplatí ve věcech uvedených v § 25b odst. 3 a § 52l odst. 2, kde se ustanovení § 49 správního řádu nepoužije. (5) Písemné vyhotovení rozhodnutí Komory, kterým se řízení podle odstavce 1 končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti podat proti rozhodnutí žalobu podle zvláštního právního předpisu8a); odůvodnění a poučení není třeba, bylo-li rozhodnutím vyhověno všem účastníkům v plném rozsahu. (6) Doručené rozhodnutí Komory je v právní moci. (7) Komora může na návrh advokáta zrušit rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a), pokud by další trvání pozastavení výkonu advokacie vzhledem k osobním poměrům advokáta, k okolnostem, které vyšly najevo po zahájení trestního stíhání, nebo k době, kdy došlo k zahájení trestního stíhání, ztratilo na významu nebo se stalo vůči advokátovi nepřiměřeně přísným; advokát je však oprávněn takový návrh podat nejdříve po jednom roce ode dne právní moci rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie. Ustanovení soudního řádu správního o uspokojení navrhovatele tím nejsou dotčena15b). (8) Komora může na návrh kárného žalobce nebo i z moci úřední zrušit rozhodnutí, kterým nebyl výkon advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a) pozastaven, a ve věci znovu rozhodnout, pokud by vzhledem k okolnostem, které vyšly po tomto rozhodnutí najevo, byla ohrožena důvěra v další řádný výkon advokacie advokátem, proti němuž je trestní stíhání vedeno. (9) Vykonatelné rozhodnutí je podkladem pro výkon rozhodnutí a exekučním titulem podle zvláštních právních předpisů14).

§ 55d (1) Seznam advokátů, seznam advokátních koncipientů a seznam evropských advokátů vede Komora prostřednictvím informačního systému způsobem umožňujícím dálkový přístup. Seznamy jsou veřejně přístupné, s výjimkou údajů uvedených v odstavci 2 písm. b), d), e) a j). (2) Seznam advokátů, seznam advokátních koncipientů a seznam evropských advokátů obsahují o advokátech, advokátních koncipientech a evropských advokátech tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) rodné číslo, a není-li přiděleno, datum narození, c) sídlo advokáta nebo usazeného evropského advokáta, d) adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, e) podobu, f) identifikátor datové schránky, g) telefonní kontakt, h) identifikační číslo osoby, i) evidenční číslo, pod kterým je osoba zapsána v seznamu advokátů, seznamu evropských advokátů nebo seznamu advokátních koncipientů, j) údaj o uloženém kárném opatření, k) údaj o předběžném pozastavení výkonu správy majetku nebo advokátní úschovy, l) údaj o předběžném odejmutí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu, m) další údaje stanovené stavovským předpisem. (3) Osvědčení podle § 5g a § 27 odst. 2, osvědčení o zápisu do seznamu advokátů, osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů, identifikační průkaz advokáta, identifikační průkaz usazeného evropského advokáta a identifikační průkaz advokátního koncipienta, jakož i výpisy ze seznamu advokátů, ze seznamu advokátních koncipientů a ze seznamu evropských advokátů vydané Komorou jsou veřejnými listinami. (4) Identifikační průkaz advokáta, usazeného evropského advokáta a advokátního koncipienta obsahuje tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení držitele průkazu, b) evidenční číslo, pod kterým je držitel průkazu zapsán v seznamu advokátů, seznamu evropských advokátů nebo seznamu advokátních koncipientů, c) podobu držitele průkazu, d) datum narození držitele průkazu, e) další náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem.

§ 55e Správa cizího majetku advokátem Přechodná ustanovení (1) Písemnosti určené advokátovi nebo usazenému evropskému advokátovi doručuje Komora do jeho sídla; ustanovení § 14 odst. 4 tím nejsou dotčena. Písemnosti určené hostujícímu evropskému advokátovi doručuje Komora do místa uvedeného v § 35j odst. 1. Písemnosti určené advokátnímu koncipientovi doručuje Komora do sídla advokáta, k němuž je advokátní koncipient v pracovním poměru; je-li advokátní koncipient v pracovním poměru ke společnosti (§ 15), doručuje Komora písemnosti advokátnímu koncipientovi do sídla této společnosti nebo do sídla kteréhokoliv advokáta, který je jejím společníkem. (2) Výzva k zaplacení podle § 8 odst. 1 písm. d), kárná žaloba, předvolání účastníka kárného řízení k jednání, kárný příkaz a další rozhodnutí vydaná v kárném řízení, o nichž to stanoví kárný řád, rozhodnutí vydaná v řízení podle § 55, jimiž se toto řízení končí, jakož i rozhodnutí, kterým Komora změnila nebo zrušila své rozhodnutí poté, co byla proti němu podána žaloba podle zvláštního právního předpisu8a), se doručují advokátovi, advokátnímu koncipientovi nebo evropskému advokátovi do místa uvedeného v odstavci 1 do vlastních rukou. (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, pro doručování písemností podle odstavce 2 se použijí ustanovení správního řádu o doručování písemností ve správním řízení, s výjimkou ustanovení § 20 odst. 6 a § 24 odst. 2 správního řádu15a). (4) Má-li advokát, advokátní koncipient nebo usazený evropský advokát v kárném řízení nebo v řízení podle § 55 zástupce nebo opatrovníka, doručují se písemnosti uvedené v odstavci 2 pouze tomuto zástupci nebo opatrovníkovi. (5) Předchozími odstavci není dotčeno ustanovení § 35j odst. 1 věta druhá.

§ 72 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Například § 187 odst. 1 a § 191b odst. 2 občanského soudního řádu, § 91 odst. 2 zákona o soudnictví ve věcech mládeže. 1a) Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců České republiky. Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. 1b) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 1c) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 1d) § 89 zákona č. 111/1998 Sb. 1d) § 309 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). 1e) § 49 a 50 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 4a) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4c) Například § 35 odst. 1 trestního řádu, § 24 a 25 občanského soudního řádu, § 35 soudního řádu správního, § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. 7c) Například § 30 odst. 2 občanského soudního řádu, § 35 odst. 8 soudního řádu správního, § 33 trestního řádu. 8a) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 167 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 10a) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrné mzdě, ve znění pozdějších předpisů. 10b) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zejména zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 11a) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. 12) § 35 odst. 1 trestního řádu. § 25 odst. 3 občanského soudního řádu. § 31 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. 13) Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů. 13a) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. 14) § 274 písm. i) občanského soudního řádu.§ 40 odst. 1 písm. g) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 14a) Směrnice Rady č. 77/249/EHS ze dne 22. března 1997 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů. 14b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/5/ES ze dne 16. února 1998 o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace. 14c) § 83a odst. 1 a 5 zákoníku práce. 15) § 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 15a) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. 15b) § 62 soudního řádu správního. 17) § 36 až 40 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 296/2007 Sb. 17a) Například § 13 odst. 1 písm. d) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 70 odst. 3 obchodního zákoníku, § 9 odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 103/2001 Sb., § 50 odst. 3 a 4 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 28 a 29 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 17b) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 19) Zákon č. 455/1991 Sb. 20) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1502 ze dne 8. září 2015, kterým se stanoví minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektr