§ 214 trestní zákon – Únos.
Trestní zákon · 86/1950 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 214 zákona 86/1950 definuje trestný čin únosu, který spočívá v odejmutí osoby mladší 15 let nebo osoby s duševní poruchou či nedostatečným vývojem z péče toho, kdo se o ni má starat. Trestný čin únosu se týká specifických skupin osob: dětí do 15 let a osob s určitým typem duševního postižení. (§ 214 zákona č. 86/1950 Sb., trestní zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Únos.
- Týká se: pachatel
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Kdo osobu mladší než patnáct let nebo osobu stiženou duševní poruchou nebo duševně nedostatečně vyvinutou odejme z…“
- Trestní sazba (odst. 1): „…z moci toho, kdo má povinnost o ni pečovat, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.“
- Trestní sazba (odst. 2): „Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 86/1950 Sb.
(1) Kdo osobu mladší než patnáct let nebo osobu stiženou duševní poruchou nebo duševně nedostatečně vyvinutou odejme z moci toho, kdo má povinnost o ni pečovat, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 v úmyslu opatřit sobě nebo někomu jinému majetkový prospěch,
b) je-li takovým činem ohrožen mravní vývoj unesené osoby, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Trestný čin únosu se týká specifických skupin osob: dětí do 15 let a osob s určitým typem duševního postižení.
- K naplnění skutkové podstaty dochází odejmutím takové osoby z moci toho, kdo má povinnost o ni pečovat (např. rodič, opatrovník, vychovatel).
- Základní trest za tento čin je odnětí svobody až na jeden rok.
- Trest se zvyšuje na jeden rok až pět let, pokud je únos spáchán za účelem majetkového prospěchu, ohrožuje mravní vývoj unesené osoby, nebo nastane jiná zvláště přitěžující okolnost.
Na co si dát pozor
- Zákon nerozlišuje, zda je pachatelem únosu rodič, příbuzný nebo cizí osoba; rozhodující je odejmutí z moci toho, kdo má povinnost o osobu pečovat.
- Zvýšený trest hrozí nejen za úmysl získat majetek, ale i za ohrožení mravního vývoje unesené osoby.
- Formulace „jiná zvláště přitěžující okolnost“ dává soudu prostor pro posouzení dalších závažných aspektů činu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.