§ 259 trestní zákon – Porušení práva k ochranné známce a k chráněnému vzoru.
Trestní zákon · 86/1950 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 259 Trestního zákona (86/1950) stanoví, že trestný čin spáchá ten, kdo úmyslně uvede do obchodu, má na prodej nebo vyrobí zboží, které neoprávněně používá cizí ochrannou známku nebo chráněný vzor, nebo něco, co je s nimi snadno zaměnitelné. Trestné je úmyslné uvádění padělaného zboží na trh, jeho prodej nebo výroba. (§ 259 zákona č. 86/1950 Sb., trestní zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Porušení práva k ochranné známce a k chráněnému vzoru.
- Trestní sazba (odst. 1): „…známkou nebo značkou snadno s ní zaměnitelnou, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 86/1950 Sb.
(1) Kdo úmyslně uvede do obchodu nebo má na prodej zboží neoprávněně označené ochrannou známkou, k níž přísluší výhradní právo jinému, nebo známkou nebo značkou snadno s ní zaměnitelnou, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.
(2) Stejně bude potrestán, kdo úmyslně uvede do obchodu, má na prodej nebo za účelem dosažení hospodářského prospěchu vyrobí zboží podle chráněného vzoru, k jehož užívání přísluší výhradní právo jinému, nebo podle vzoru snadno s ním zaměnitelného.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Trestné je úmyslné uvádění padělaného zboží na trh, jeho prodej nebo výroba.
- Postihuje se nejen použití identické ochranné známky nebo vzoru, ale i takové, které jsou s originálem snadno zaměnitelné.
- Trest se vztahuje na porušení práv k ochranné známce (např. logo značky) i k chráněnému vzoru (např. design výrobku).
- Pro trestnost činu je nutný úmysl pachatele, tedy vědomí, že porušuje práva jiného.
Na co si dát pozor
- Při prodeji nebo výrobě zboží je třeba si ověřit, zda nejsou porušena práva k ochranným známkám nebo chráněným vzorům jiných subjektů.
- I pouhé držení zboží s úmyslem prodeje, které porušuje tato práva, může být trestné.
- Trestné je i jednání, kdy se zboží vyrábí podle chráněného vzoru za účelem dosažení hospodářského prospěchu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.