§ 274 trestní zákon – Kdo se za války nebo za bojové situace svémocně vzdaluje (§…
Trestní zákon · 86/1950 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 274 Trestního zákona (86/1950) stanoví, že voják, který se za války nebo bojové situace svémocně vzdálí buď s úmyslem trvale se vyhnout vojenské službě, nebo na dobu delší než dva dny, bude potrestán smrtí a propadnutím veškerého jmění. Tento paragraf se vztahuje pouze na situace, kdy je země ve válečném stavu nebo probíhá bojová situace. (§ 274 zákona č. 86/1950 Sb., trestní zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Lhůta nebo doba: „po dobu delší než dva dny“
- Odkazuje na: § 306
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 86/1950 Sb.
Kdo se za války nebo za bojové situace svémocně vzdaluje (§ 306)
a) v úmyslu trvale se vyhnout vojenské službě, nebo
b) po dobu delší než dva dny,
bude potrestán smrtí a propadnutím jmění.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Tento paragraf se vztahuje pouze na situace, kdy je země ve válečném stavu nebo probíhá bojová situace.
- Trest je mimořádně přísný – smrt a propadnutí celého majetku.
- Pro naplnění skutkové podstaty stačí buď úmysl trvale se vyhnout službě, nebo pouhé svémocné vzdálení se na více než dva dny.
- Zákon nerozlišuje mezi různými hodnostmi či funkcemi vojáka, trest je stejný pro všechny.
Na co si dát pozor
- Důraz je kladen na dobu války nebo bojové situace, což jsou specifické a závažné okolnosti.
- I relativně krátká doba svémocného vzdálení (více než dva dny) má za těchto okolností fatální následky.
- Úmysl trvale se vyhnout vojenské službě je dostatečný pro uložení trestu, i kdyby se voják vrátil dříve než po dvou dnech.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.