Stručně: Paragraf 295 zákona č. 86/1950 Sb. stanoví, že osoba, která se za boje dopustí svémocného opuštění bojiště, vzdání se do zajetí, odepření používat zbraně nebo vybízení druhých k útěku či opuštění bojiště, bude potrestána smrtí a propadnutím jmění.
§ 295
Kdo za boje
a) svémocně opustí bojiště,
b) vzdá se do zajetí,
c) odepře používat zbraně, nebo
d) vybízí druhy k útěku nebo k svémocnému opuštění bojiště,
bude potrestán smrtí a propadnutím jmění.
Paragraf 295 zákona č. 86/1950 Sb. stanoví, že osoba, která se za boje dopustí svémocného opuštění bojiště, vzdání se do zajetí, odepření používat zbraně nebo vybízení druhých k útěku či opuštění bojiště, bude potrestána smrtí a propadnutím jmění.
Co to znamená v praxi
Tento paragraf se týká jednání spáchaného výhradně "za boje", což naznačuje situaci přímého ozbrojeného konfliktu.
Uvedené činy jsou považovány za závažné porušení vojenské kázně a povinností v bojové situaci.
Za tyto činy je stanoven nejvyšší možný trest, tedy trest smrti, a k němu navíc propadnutí veškerého jmění.
Paragraf specifikuje čtyři konkrétní typy jednání, které jsou trestné: opuštění bojiště, vzdání se, odmítnutí bojovat a podněcování k útěku.
Na co si dát pozor
Trestnost je vázána na spáchání činu "za boje".
Paragraf neumožňuje mírnější trest, pokud jsou splněny podmínky pro jeho aplikaci.
Trest smrti a propadnutí jmění jsou kumulativní, tedy ukládají se oba tresty současně.
Hlídat změny § 295 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.