Stručně: Paragraf 3 zákona č. 86/1950 Sb., trestní zákon, definuje, co se rozumí zaviněním v trestním právu, a rozlišuje mezi úmyslným zaviněním a zaviněním z nedbalosti.
§ 3 Zavinění.
(1) Výsledek uvedený v zákoně je zaviněn úmyslně, jestliže pachatel
a) chtěl jej způsobit, nebo
b) věděl, že jej může způsobit, a pro případ, že jej způsobí, byl s tím srozuměn.
(2) Výsledek uvedený v zákoně je zaviněn z nedbalosti, jestliže pachatel
a) věděl, že jej může způsobit, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že jej nezpůsobí, nebo
b) nevěděl, že jej může způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět mohl.
Paragraf 3 zákona č. 86/1950 Sb., trestní zákon, definuje, co se rozumí zaviněním v trestním právu, a rozlišuje mezi úmyslným zaviněním a zaviněním z nedbalosti.
Co to znamená v praxi
Úmyslné zavinění nastává, když pachatel chtěl způsobit výsledek uvedený v zákoně, nebo věděl, že jej může způsobit, a byl s tím srozuměn.
Zavinění z nedbalosti je dáno, když pachatel věděl, že může způsobit výsledek, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že se tak nestane, nebo nevěděl, že jej může způsobit, ačkoliv o tom vzhledem k okolnostem a svým poměrům vědět mohl.
Pro posouzení trestní odpovědnosti je klíčové určit, zda pachatel jednal úmyslně nebo z nedbalosti, neboť to ovlivňuje, zda je jeho jednání vůbec trestné a jaký trest mu může být uložen.
Na co si dát pozor
Rozdíl mezi úmyslem a nedbalostí spočívá v postoji pachatele k možnému výsledku jeho jednání.
I když pachatel přímo nechtěl způsobit škodu, může být jeho jednání považováno za úmyslné, pokud věděl o možnosti způsobení škody a byl s tím srozuměn.
Nedbalost může být buď vědomá (pachatel věděl, ale spoléhal) nebo nevědomá (pachatel nevěděl, ačkoliv vědět mohl).
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.