§ 3 trestní zákon – Zavinění.
Trestní zákon · 86/1950 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 3 zákona č. 86/1950 Sb., trestní zákon, definuje, co se rozumí zaviněním v trestním právu, a rozlišuje mezi úmyslným zaviněním a zaviněním z nedbalosti. Úmyslné zavinění nastává, když pachatel chtěl způsobit výsledek uvedený v zákoně, nebo věděl, že jej může způsobit, a byl s tím srozuměn. (§ 3 zákona č. 86/1950 Sb., trestní zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Zavinění.
- Týká se: pachatel
- Judikatura: na § 3 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 86/1950 Sb.
(1) Výsledek uvedený v zákoně je zaviněn úmyslně, jestliže pachatel
a) chtěl jej způsobit, nebo
b) věděl, že jej může způsobit, a pro případ, že jej způsobí, byl s tím srozuměn.
(2) Výsledek uvedený v zákoně je zaviněn z nedbalosti, jestliže pachatel
a) věděl, že jej může způsobit, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že jej nezpůsobí, nebo
b) nevěděl, že jej může způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět mohl.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Úmyslné zavinění nastává, když pachatel chtěl způsobit výsledek uvedený v zákoně, nebo věděl, že jej může způsobit, a byl s tím srozuměn.
- Zavinění z nedbalosti je dáno, když pachatel věděl, že může způsobit výsledek, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že se tak nestane, nebo nevěděl, že jej může způsobit, ačkoliv o tom vzhledem k okolnostem a svým poměrům vědět mohl.
- Pro posouzení trestní odpovědnosti je klíčové určit, zda pachatel jednal úmyslně nebo z nedbalosti, neboť to ovlivňuje, zda je jeho jednání vůbec trestné a jaký trest mu může být uložen.
Na co si dát pozor
- Rozdíl mezi úmyslem a nedbalostí spočívá v postoji pachatele k možnému výsledku jeho jednání.
- I když pachatel přímo nechtěl způsobit škodu, může být jeho jednání považováno za úmyslné, pokud věděl o možnosti způsobení škody a byl s tím srozuměn.
- Nedbalost může být buď vědomá (pachatel věděl, ale spoléhal) nebo nevědomá (pachatel nevěděl, ačkoliv vědět mohl).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 3
Jak soudy aplikují § 3
Navrhla pouze změny navrhovaného petitu, a to ad 1) upřesnit o porušení zákona především v § 3 odst. 1 tr. zákona č. 86/1950 Sb., pod bodem 2) za rozhodnutí obsahově navazující označit rozhodnutí o zahlazení odsouzení, pod bodem 3) postup podle § 271 odst. 1 tr. ř. doplnit ve spojení s vydáním zprošťujícího výroku podle § 226 písm. b) tr. ř. Ve smyslu těchto úprav závěrečného návrhu podané stížnosti pro porušení zákona pak navrhla, aby jí Nejvyšší soud vyhověl.
Související
§ 15 Zavinění (Zákon o odpovědnosti za přestupky a říze)§ 17 Zavinění k okolnosti zvlášť přitěžující (Zákon trestní zákoník)§ 3 Zavinění (Zákon České národní rady o přestupcích)§ 26 (Zákon o náhradách při úrazech a nemocech)§ 440 Zavinění poškozeného (Občanský zákoník)