Stručně: Paragraf 34 zákona č. 86/1950 Sb. stanovuje délku zkušební doby pro podmíněné propuštění z vězení, která trvá dva až deset let, a umožňuje soudu uložit propuštěnému omezení pro vedení řádného života a povinnost nahradit způsobenou škodu.
§ 34
(1) Při podmíněném propuštění se stanoví zkušební doba na dvě až deset let. Tato doba počíná podmíněným propuštěním vězně.
(2) Podmíněně propuštěnému lze uložit přiměřená omezení směřující k tomu, aby vedl řádný život pracujícího člověka; může se mu též uložit, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil.
Paragraf 34 zákona č. 86/1950 Sb. stanovuje délku zkušební doby pro podmíněné propuštění z vězení, která trvá dva až deset let, a umožňuje soudu uložit propuštěnému omezení pro vedení řádného života a povinnost nahradit způsobenou škodu.
Co to znamená v praxi
Soud určí délku zkušební doby, během níž se sleduje chování podmíněně propuštěného, přičemž tato doba začíná dnem propuštění.
Podmíněně propuštěnému mohou být uložena konkrétní omezení, která mají zajistit, aby vedl řádný život pracujícího člověka.
Soud může rovněž nařídit, aby podmíněně propuštěný podle svých finančních možností nahradil škodu, kterou způsobil trestným činem.
Na co si dát pozor
Nedodržení uložených omezení nebo nenahrazení škody může mít vliv na rozhodnutí soudu o tom, zda se zbytek trestu vykoná (§ 35).
Délka zkušební doby je poměrně široká (dva až deset let), což znamená, že soud má značnou volnost při jejím stanovení.
Hlídat změny § 34 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.