Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
87/1964

Vyhláška ministerstva vnitra o řidičských průkazech

87/1964 Sb. · 19 paragrafů

Úplné znění

19
↑ Předchozí paragrafy

§ 14 Odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu spolehlivosti k řízení motorových vozidel

(1) Uloží-li soud pro trestný čin zákaz řízení motorových vozidel, ztrácí řidič na stanovenou dobu řidičské oprávnění.

(2) Okresní dopravní inspektorát může rozhodnout, že se řidičské oprávnění odnímá, stal-li se řidič nespolehlivým k řízení motorových vozidel (§ 7 odst. 1). Okresní dopravní inspektorát je povinen na odůvodněnou žádost řidiče přezkoumat, zda nespolehlivost k řízení motorových vozidel trvá i nadále. Žádost může být podána nejdříve po uplynutí šesti měsíců od rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění. Shledá-li okresní dopravní inspektorát, že nespolehlivost k řízení motorových vozidel trvá, může řidič podat novou žádost po uplynutí dalších šesti měsíců.

(3) Před vrácením odňatého řidičského oprávnění může okresní dopravní inspektorát rozhodnout, aby byla přezkoumána tělesná nebo duševní schopnost řidiče lékařskou prohlídkou nebo aby byla přezkoušena jeho odborná způsobilost k řízení motorových vozidel (§ 13).

(4) Zákaz řízení motorových vozidel uložený soudem nebo odnětí řidičského oprávnění, o němž rozhodl okresní dopravní inspektorát, jen u některého z řidičských oprávnění zapsaných v řidičském průkaze zaznamená okresní dopravní inspektorát v řidičském průkaze. V ostatních případech musí řidič odevzdat řidičský průkaz okresnímu dopravnímu inspektorátu, v jehož obvodě má trvalý pobyt.

§ 15 Zadržení řidičského průkazu

(1) Lze-li důvodně očekávat

- uložení zákazu řízení motorových vozidel soudem (§ 14 odst. 1),

- odnětí řidičského oprávnění okresním dopravním inspektorátem

pro ztrátu tělesné nebo duševní schopnosti k řízení motorových vozidel (§ 13 odst. 2),

pro ztrátu odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel (§ 13 odst. 2),

pro ztrátu spolehlivosti k řízení motorových vozidel (§ 14 odst. 2),

nebo je-li podezření, že byly v řidičském průkaze neoprávněně provedeny zápisy, změny nebo opravy (§ 12 odst. 2), může orgán Veřejné bezpečnosti zadržet řidičský průkaz.

(2) Řidičský průkaz lze zadržet i tehdy, jestliže by byla další jízdou ohrožena bezpečnost silničního provozu.

(3) Okresní dopravní inspektorát může rozhodnout, že řidičský průkaz zadržený podle odstavce 1 nebude vrácen před konečným rozhodnutím. Jde-li o trestný čin, je k tomu třeba souhlasu příslušného prokurátora; před konečným rozhodnutím může být řidičský průkaz vrácen jen se souhlasem prokurátora nebo soudu.

§ 16 Jízdy do ciziny

(1) Řidičský průkaz vydaný podle § 2 odst. 1 opravňuje i pro jízdu do ciziny, pokud řidič jede do státu, který tento řidičský průkaz uznává. Jinak musí řidič mít mezinárodní řidičský průkaz vydaný na základě československého řidičského průkazu organizací ministerstvem vnitra tím pověřenou. Mezinárodní řidičský průkaz platí po dobu jednoho roku ode dne vydání a neplatí pro jízdy v Československé socialistické republice.

(2) Pro jízdu do ciziny však neplatí řidičské oprávnění skupiny M a T.

§ 17 Platnost cizozemských řidičských průkazů pro řízení motorových vozidel v Československé socialistické republice

(1) Na základě řidičského průkazu vydaného v cizině lze řídit motorové vozidlo v České republice jen tehdy, odpovídá-li tento řidičský průkaz vzoru podle přílohy č. 9 Úmluvy o silničním provozu, podepsané v Ženevě dne 19. září 1949, vzoru podle přílohy č. 6 Úmluvy o silničním provozu, podepsané ve Vídni dne 8. listopadu 1968, anebo vzoru podle přílohy I směrnice Rady č. 91/439/EHS ze dne 29. července 1991, o řidičských průkazech. Pokud nemá řidič český řidičský průkaz (§ 2 odst. 1), smí řídit motorové vozidlo také na základě v cizině vydaného mezinárodního řidičského průkazu, který odpovídá vzoru podle přílohy č. 10 Úmluvy o silničním provozu, podepsané v Ženevě dne 19. září 1949, vzoru podle přílohy č. 7 Úmluvy o silničním provozu, podepsané ve Vídni dne 8. listopadu 1968, anebo na základě v cizině vydaného mezinárodního povolení k řízení, které odpovídá vzoru podle přílohy E Mezinárodní úmluvy o jízdě motorovými vozidly, podepsané v Paříži dne 24. dubna 1926.

(2) Na základě řidičských průkazů vydaných v cizině smí občan Československé socialistické republiky, který přijel z ciziny, řídit motorové vozidlo v Československé socialistické republice nejvýše po dobu šesti měsíců ode dne překročení státních hranic.

(3) Řidičské průkazy vydané v cizině vymění okresní dopravní inspektorát za československý řidičský průkaz (§ 2 odst. 1) po přezkoušení žadatele z předpisů o silničním provozu.

§ 18 Řízení tramvají a trolejbusů

Oprávnění k řízení tramvají a trolejbusů udělují příslušné organizace (podniky městské dopravy apod.) podle zvláštních předpisů vydaných ministerstvem dopravy v dohodě s ministerstvem vnitra.

§ 20 Přechodná ustanovení

(1) Řidičská oprávnění udělená na základě dřívějších předpisů osobám, které nedosáhnou ke dni 1. července 1964 věkové hranice stanovené v § 5 odst. 1, zůstávají v platnosti.

(2) Řidiči, kteří mohli podle dřívějších předpisů řídit s oprávněním řidiče III. třídy autobusy neveřejné dopravy, smějí s tímto oprávněním tato vozidla řídit nejdéle do 31. prosince 1964. Prokáží-li v této lhůtě potvrzením zaměstnavatele, že takovéto autobusy řídili před 1. červencem 1964, udělí jim okresní dopravní inspektorát řidičské oprávnění skupiny D.

(3) Oprávnění k řízení tramvají a trolejbusů udělená na základě dřívějších předpisů zůstávají v platnosti.

(4) Kupony k řidičským průkazům vydaným na základě dřívějších předpisů platí napříště jako vložky. Závažnější dopravní přestupky se v nich vyznačují podle § 10.

§ 21 Zrušovací ustanovení

Zrušují se § 58 až 71, § 112 a § 113 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích, a § 55 odst. 3 vyhlášky č. 141/1960 Sb., kterou se vydávají pravidla silničního provozu.

§ 22 Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1964.

Ministr vnitra:

Štrougal v. r.

*) Za vozík pro tělesně postižené osoby se považuje motorové vozidlo, jehož pohotovostní váha nepřesahuje 300 kg a nejvyšší rychlost 30 km/h, které je konstruováno a vyrobeno (nikoliv jen přizpůsobeno) pro potřebu tělesně postižených osob a zpravidla je takovýmito osobami užíváno.

*) Směrnice ministerstva zdravotnictví pro zjišťování tělesné a duševní schopnosti uchazečů o řidičský průkaz a pro provádění preventivních lékařských prohlídek řidičů motorových vozidel a tramvají, poř. č. 32/1963 Sb. NV (částka 17 z roku 1963).

*) Jednotná učební osnova výcviku řidičů motorových vozidel uveřejněná v částce 157 Úředního listu z roku 1953 ve znění úředního sdělení ministerstva dopravy uveřejněného v částce 65 Úředního listu z roku 1954.

*) § 47 vyhlášky č. 141/1960 Sb., kterou se vydávají pravidla silničního provozu.