Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce k zajištění bezpečnosti práce při provozu silničních vozidel

(1) Každá jáma musí být vybavena

a) nejméně jednou zásuvkou s napětím nejvýše 24 V v takovém provedení, aby připojované spotřebiče nebylo možno připojit do zásuvek s odlišným napětím. Zásuvka musí být v provedení do vlhka a chráněna před mechanickým poškozením,

b) pevnými svítidly v krytí**) alespoň IP 54. Svítidla musí mít ochranný koš a musí být umístěna tak, aby nebezpečí mechanického poškození bylo co nejmenší (např. ve výklencích apod.),

c) nejméně jednou přenosnou montážní lampou na napětí nejvýše 24 V opatřenou ochranným košem,

d) výklenky ve stěnách, umístěnými ve výšce umožňující pohodlné odkládání nářadí při práci,

e) nejméně jednou montážní plošinkou upravenou tak, aby jí bylo možno zvýšit podle potřeby stanoviště pracovníka způsobem zaručujícím mu při práci dokonalou stabilitu,

f) tabulkou upozorňující na zákaz kouření a užívání otevřeného ohně v jámě, popř. na jiné povinnosti uživatelů jam,

g) záchytnou (čisticí) jímkou, umístěnou v nejnižším bodě a krytou ochranným roštem.

(2) Každá jáma musí být nejméně jednou za směnu dokonale vyčištěna a není-li opatřena fungující vzduchotechnikou, ještě provětrána, byla-li ve směně použita.

(3) Do jam mají přístup jen pracovníci určení vedoucím pracovníkem, a to jen za účelem prohlídky, údržby nebo opravy vozidel, nebo čištění, prohlídky a opravy jam.

(4) Je zakázáno

a) v jámách nebo v jejich bezprostřední blízkosti kouřit, používat otevřeného ohně a svařovat,

b) užívat v jámách jiné světelné zdroje než ty, jimiž jsou vybaveny,

c) používat hořlavin I. třídy k čištění vozidel stojících nad jámami,

d) vnášet do jam nádoby, které obsahují nebo obsahovaly výbušné látky, hořlaviny I. třídy nebo jiné zdraví ohrožující látky a plyny, včetně tlakových nádob a akumulátorových baterií,

e) odkládat při práci v jámě, zvláště na jejím konci, části jejího krytu tak, aby ztížily únik z jámy v případě nebezpečí,

f) prodlévat uvnitř jámy v době přistavování a odjíždění vozidla,

g) odkládat v jámách nástroje a součástky jinde než do výklenků k tomu určených,

h) demontovat na vozidle stojícím nad jámou součástky nebo dílce o větší váze bez předběžného zajištění proti uvolnění a pádu,

i) vypouštět na dno jámy jakékoliv provozní kapaliny z agregátů vozidla.

(1) Vedoucí pracovník je povinen prověřit před použitím každou jámu, která nebyla používána po dobu jednoho pracovního týdne.

(2) Při prohlídce je nutno se přesvědčit zejména o stavu

a) podlahy, krytu jámy, zábradlí a výstražných značek,

b) vnitřního osvětlení,

c) čistoty stěn, podlah a schodů přístupových schodišť,

d) montážních plošinek a jiného zařízení,

e) čistoty ovzduší v jámě,

a o tom, že se jáma nečistí látkami uvedenými v § 11 odst. 4 písm. d).

(3) Vedoucí pracovník je povinen soustavně kontrolovat, zda pracovníci při práci v jámách správně používají provozovatelem předepsanou osobní a ochrannou výstroj a osobní ochranné pracovní prostředky a nejméně jednou za kalendářní rok se přesvědčit přezkoušením pracovníků určených k práci v jámách, že tito pracovníci

a) znají ustanovení této vyhlášky platná pro jejich práci a pracoviště,

b) dovedou poskytovat první pomoc.

(4) Pracovník, který provedl přezkoušení podle předchozího odstavce, je povinen neprodleně sepsat o tom zápis, v němž uvede zejména den a místo, kdy a kde k přezkoušení došlo a jména přezkoušených pracovníků. Účastníci přezkoušení zápis podepíší.

(1) Jámy a rampy, na kterých se provádějí prohlídky, údržba a opravy přípojných vozidel, musí být průjezdné nebo musí být vybaveny zařízením umožňujícím bezpečné vtažení a odtažení těchto vozidel.

(2) Neprůjezdné (koncové) jámy musí být opatřeny zarážkami přemístitelnými podle typu vozidel, která nad jámu zajíždějí.

(1) Zvláštní předpisy stanoví, jak musí být zařízeny a vybaveny garáže a odstavné plochy.*)

(2) Vjezdy a výjezdy hromadných garáží, dílen a podobných prostorů, do kterých vjíždějí vozidla, musí být po obou stranách opatřeny šikmým barevným šrafováním pod úhlem 45° žlutou a černou barvou**), a to do vzdálenosti 200 až 300 mm od hrany zárubně vrat. Šířka barevných pruhů musí být 140 až 220 mm. Tímtéž šrafováním musí být opatřeny také spodní části sklopných vrat do výšky 300 mm. Otevřená vrata musí být zajistitelná proti samovolnému zavření; sklopná vrata v otevřené poloze musí být zajištěna proti samovolnému pádu.

(3) Textilní odpadky nasycené olejem nebo hořlavinami není dovoleno v garáži ukládat nebo odhazovat. Hořlavé čisticí prostředky je dovoleno ukládat jen v plechových těsně uzavíratelných nádobách. Snadno vznětlivé látky nesmějí se ukládat blíže než 8 m od garáže.

(4) V hromadných garážích musí být na každých 10 vozidel nejméně 1 hasicí přístroj schváleného typu,***) jakož i další požární nářadí; hasicí přístroje musí být přezkušovány způsobem a ve lhůtách stanovených zvláštními předpisy.†) Všichni pracovníci pracující v garážích musí být vycvičeni v používání hasicích přístrojů a požárního nářadí a musí znát požární řád a poplachové směrnice.

(5) Motor vozidla je dovoleno uvádět do chodu v garáži jen za účelem bezprostředního výjezdu z garáže. V garáži je zakázáno doplňovat nádrž vozidla pohonnými hmotami a spouštět ohřívací zařízení motoru, prostoru pro řidiče, popřípadě pro cestující, vznikají-li při tom škodlivé plyny.

(6) Garáž se smí používat jako dílna jen tehdy, dal-li k tomu z hlediska požárně bezpečnostního souhlas okresní národní výbor. Mytí vozidla v garáži je dovoleno jen tehdy, je-li garáž připojena na veřejnou kanalizaci odbočkou opatřenou lapačem minerálních olejů schváleného typu.

(7) Nejvyšší dovolená rychlost vozidla uvnitř objektů a na pracovištích musí být stanovena podle místních podmínek, nesmí však být vyšší než 25 km za hodinu; organizace jsou povinny vyznačit stanovenou nejvyšší rychlost a ve větších objektech také přikázaný směr jízdy dopravními značkami.

(8) Na volných prostranstvích je dovoleno odstavovat vozidla jen tehdy, je-li tam zpevněný podklad.

(1) Náklady je dovoleno dopravovat vozidly jen za podmínek stanovených zvláštními předpisy.††) Vozidla pro dopravu nákladů musí být v takovém technickém stavu a vybavena takovým zařízením, aby byla zaručena bezpečná doprava a snadná manipulace s nákladem.

(2) Váha nákladu musí být stejnoměrně rozložena na ložné ploše a náklad zajištěn tak, aby nemohl spadnout, posouvat se nebo se zvrátit, a aby rovnoměrně zatěžoval kola. Obilí, sláma, seno a podobné náklady musí být k vozidlu bezpečně upevněny provazy, plachtami apod.; plachty se musí upevnit tak, aby se při jízdě nevzdouvaly; zdraví škodlivé sypké materiály musí být zakryty plachtou tak, aby nedocházelo k jejich rozprašování. Sláma, seno a podobné náklady musí být uloženy tak, aby se netřely o kola vozidla a byly mimo dosah výfukových plynů. Odklápěcí postranice a zadní čela a stěny vozidel musí být bezpečně zajištěny spínacími řetězy; řetězy musí být dostatečně odolné proti předpokládanému tahu a nárazům, jsou-li ze dvou částí, musí být spolehlivě spojeny s pojistkou. Při jízdě musí být sklápěcí karosérie vozidla zajištěna (např. zajišťovacími kolíky apod.). Řidič je povinen se přesvědčit před začátkem jízdy o bezpečném zajištění postranic, zadní stěny, sklápěcí karosérie a nákladu vozidla.

(3) Kotvení nákladu na ložné ploše vozidla je dovoleno jen do kotevních ok ve vyztužené podlaze nebo vyztužených pevných částech karosérie.

(4) Přípojná vozidla musí být při nakládce a vykládce bezpečně zabrzděna a založena a náklad musí být ukládán a skládán tak, aby nedošlo k překlopení, zvrácení nebo pohybu vozidla. Návěsy a jednonápravové přívěsy musí být bezpečně podepřeny.

(5) Nakládku, dopravu a vykládku nebezpečných nákladů (hořlavin, výbušin, leptavých a jiných zdraví škodlivých látek) je nutno provádět podle ustanovení zvláštních předpisů.*)

(6) Při otvírání bočnic nesmí nikdo stát v dosahu bočnic, zadního čela nebo uvolněného nákladu tak, aby jimi mohl být zasažen.

(7) Pracovníkům doprovázejícím náklad na ložné ploše vozidla musí být vyhrazeno místo bezpečně zajištěné proti zranění přepravovaným nákladem; jeden z nich musí být pověřen dozorem nad jejich bezpečností a sledováním stavu nákladu za jízdy. Pověřený pracovník je povinen vyzvat smluveným znamením řidiče, aby zastavil, hrozí-li nebezpečí. Pracovníci doprovázející náklad nesmějí za jízdy stát, ani sedět na bočnicích nebo na zadním čele. Při dopravě dlouhého dříví, kulatiny, kovových tyčí, trub, sypkých hmot, obilí, slámy, sena a podobných nákladů nesmí nikdo na nákladu sedět.

(8) Vozidlo musí být vybaveno spolehlivým žebříkem nebo jiným rovnocenným zařízením, umožňujícím bezpečný výstup nebo sestup z naloženého vozidla. Stojí-li vozidlo na svahu, smí se použít k výstupu a sestupu žebříku jen s podmínkou, že je zapřen proti svahu.

(1) Zavazadla dopravovaná na střeše vozidla musí být umístěna a upevněna tak, aby nemohla spadnout, posouvat se nebo přesahovat šířku vozidla.

(2) Vozidla o celkové výšce přesahující dva metry, na jejichž střeše se dopravují náklady, musí být vybavena zařízením uvedeným v § 15 odst. 8. Zavazadla smí ukládat na střechu vozidla jen řidič nebo provozovatelem určený pracovník.

Při dopravě zvláště těžkých a rozměrných nákladů prováděné speciálními vozidly, je provozovatel povinen:

a) stanovit technologický postup při nakládání a vykládání,

b) zajistit technickou úpravu pracoviště k nakládání dopravovaného břemene,

c) zajistit vhodná zařízení a pomůcky dostatečné únosnosti pro naložení a vyložení,

d) prověřit zajištění nákladu pro dopravu,

e) přidělit na vozidlo nejméně dva řidiče, zajistit dostatečný počet dalších pracovníků pro manipulaci s nákladem a určit pracovníka řídícího práce při nakládání, upevnění a vykládání (§ 4).

Vozidla je za použití motorické síly dovoleno tlačit jen tažnou tyčí. Nezavěšená přípojná vozidla nesmějí být za použití motorické síly tlačena.

(1) Vozidlo přistavené k opravě musí být prázdné a řádně očištěné. Větší oprava naloženého vozidla je dovolena jen výjimečně v případech, kdy složení nákladu by činilo mimořádné potíže. V takovém případě musí být provedena oprava za přímého dozoru vedoucího pracovníka, který určí technologický postup. Vozidla s nebezpečným nákladem nesmějí být opravována v uzavřených prostorách.

(2) Kontrolu technického stavu spodku vozidla je dovoleno provádět jen při vypnutém motoru. Při kontrole nesmí být zařazen žádný převodový stupeň; vozidlo musí být zabezpečeno proti pohybu. Kontrolu chodu motoru a zařízení závislých na chodu motoru je dovoleno provádět jen tehdy, je-li motor spolehlivě upevněn a nejsou-li chodem motoru ohroženy osoby. Při větší opravě vozidla může být zdroj elektrického proudu zapojen jen při kontrole těch částí vozidla, které nemohou být zkoušeny bez jeho zapojení.

(3) Za chodu motoru není dovoleno ručně manipulovat s ovládacím zařízením vozidla (táhly, vidlicemi, západkami, pojistnými zařízeními apod.), s automaticky nebo servořízením ovládanou převodovkou nebo s přídavnou převodovkou vozidla bez předchozích opatření, která vyloučí nežádoucí pohyb vozidla a možnost úrazu.

(4) Kontrola a opravy hydraulického sklápěcího zařízení jsou dovoleny jen tehdy, je-li zdvižená sklápěcí část vozidla bezpečně podepřena pevnou vzpěrou spolehlivě zamezující samovolnému sklopení.

(5) Vozidlo nebo jeho části, zdvižené za účelem provádění opravy, musí být bezpečně podloženy; používání sudů, cihel a jiných nebezpečných podložek je zakázáno. Není dovoleno opravovat vozidla nebo jejich části zdvižené jeřáby nebo přenosnými zdviháky bez použití bezpečných podpěr (kozy, podpěrné stojany apod.). Ustanovení tohoto odstavce neplatí při výměně kol mimo prostory opraven nebo technických ošetřoven.

(6) Provádí-li se kontrola vozidla na zkušebním válcovém zařízení, musí být vozidlo zajištěno tak, aby samovolně nesjelo z válců, pokud je to pro toto zařízení výrobcem předepsáno.

(7) Zátku chladiče není dovoleno otevřít, došlo-li k přehřátí motoru. V tomto případě je nutno zachovat výrobcem stanovený postup. V případech, že výrobce postup nestanovil, je nutno při nízkých otáčkách motoru vyčkat tak dlouho, až klesne přetlak v chladicím zařízení.

(1) Na každém motorovém vozidle musí být účinné spouštěcí zařízení ve stavu schopném provozu.

(2) Ohřev motoru samodujnou lampou je dovolen jen na otevřeném prostranství a za přítomnosti další osoby, vybavené účinným hasicím přístrojem. Nalévat lehká paliva (éter apod.) do karburátoru a pod svíčky je zakázáno.

(3) Vlečení vozidla za účelem uvedení jeho motoru do chodu v uzavřených prostorách a objektech je dovoleno jen na vyznačených místech a pokud se zachovají podmínky stanovené v § 25 vyhlášky č. 80/1966 Sb.

(1) Při huštění pneumatik kol, nenamontovaných na vozidle, s ráfkem opatřeným závěrným a pojistným kruhem nebo s půleným ráfkem, musí být pracovník chráněn bezpečným krytem. V ohroženém prostoru nesmí být kromě pracovníka provádějícího huštění žádná jiná osoba. Pokud pracovník provádí huštění pneumatiky mimo prostor opravny nebo technické ošetřovny (u benzínových čerpadel, během cesty apod.) nemusí být chráněn krytem, musí však stát stranou tak, aby nebyl ohrožen.

(2) Po sejmutí pojistného kruhu není dovoleno uvolňovat pneumatiku jejím přihušťováním.

(1) Vysouvací, zdvihací a podobné mechanismy speciálních vozidel (silničních jeřábů, rýpadel, mechanických nakladačů, zdvihacích plošin, žebříků apod.) nesmí se za jízdy uvádět v činnost a musí být bezpečně zajištěny proti samovolnému pohybu. Převážet volně zavěšená břemena na zdvihacím zařízení silničního jeřábu je zakázáno, pokud podle technických předpisů výrobce není stanoveno jinak.

(2) Silniční výložníkové jeřáby, které pracují v blízkosti ochranného pásma elektrických venkovních vedení,*) musí být vybaveny signalizačním zařízením, umístěným v kabině obsluhy, které upozorňuje spolehlivě na nebezpečné přiblížení výložníku k elektrickému venkovnímu vedení pod napětím.

(3) Mobilní jeřáby, automobilová rýpadla a podobné stroje musí mít při práci způsobilou, alespoň dvoučlennou obsluhu.

(1) Více než dva akumulátory je dovoleno současně nabíjet jen ve zvláštních místnostech se sklonem podlahy směrem k jímce, oddělených a uzavřených od ostatních provozních místností, náležitě temperovaných a při nuceném větrání větraných podtlakově (dále jen „akumulátorovny“).

(2) V akumulátorovnách není dovoleno instalovat dynama ani elektromotory v menším krytí než IP 55.

(3) Každá akumulátorovna musí být vybavena skříňkou obsahující léky předepsané lékařem a prostředky k poskytnutí první pomoci, potřebným počtem respirátorů, sněhovým hasicím přístrojem a umyvadlem s tekoucí vodou a mýdlem.

(4) Vstupovat do akumulátoroven smějí jen pověření pracovníci. Zákaz vstupu musí být vyznačen na tabulce umístěné zvenku na každých dveřích vedoucích do těchto místností.

(5) V akumulátorovnách se nesmí kouřit a nesmí se v nich používat nekrytého ohně.

(6) Náplň akumulátorů je dovoleno připravovat jen způsobem stanoveným výrobcem a ve speciálně upravených nádobách; přečerpávání je dovoleno provádět jen zařízením upraveným tak, aby pracovník nemohl přijít do přímého styku s žíravinou. Pracovníci jsou povinni používat při práci s žíravinou štítku z plexiskla k ochraně obličeje, gumových rukavic, gumové obuvi a zástěry odolné proti žíravině; zástěra musí přesahovat okraj obuvi.

(7) Spojení akumulátorů při nabíjení musí být provedeno pevně přiléhající svorkou, která zamezuje jiskření. Není dovoleno spojovat svorky akumulátorů drátem.

(8) Provozovatel je povinen přidělit pracovníkům, kteří pracují v akumulátorovnách, skříně pro oddělené ukládání pracovního a vycházkového oděvu.

(1) Provozovatelé jsou povinni provádět školení a praktický výcvik pracovníků před jejich nástupem do prací upravených touto vyhláškou a nejméně jednou za kalendářní rok provádět školení a praktický výcvik všech svých pracovníků pověřených výkonem nebo řízením takových prací. Toto školení může být spojeno se školením prováděným podle zvláštních předpisů.*) Provozovatel může zabezpečit školení a výcvik svých pracovníků dohodou s jiným provozovatelem.

(2) Pracovníci, na něž se vztahuje tato vyhláška, jsou povinni podrobit se před nástupem do práce a před uplynutím každého druhého kalendářního roku po nástupu do práce zkoušce, při níž mají prokázat znalost předpisů k zajištění bezpečnosti práce při provozu silničních vozidel.

(3) Zkouška podle předchozího odstavce se skládá před komisí, jejíž členy a předsedu jmenuje vedoucí organizace nebo jeho zástupce v dohodě s příslušným orgánem základní organizace Revolučního odborového hnutí, jde-li o jednotné zemědělské družstvo, v dohodě se základní organizací Českého svazu družstevních rolníků, jde-li o výrobní družstvo, s komisí péče o členy.

(4) Provozovatel je povinen uschovávat zápisy o školení a způsobu provádění zkoušek a o jejich výsledcích po dobu pěti let následujících po roce, v němž byly zkoušky provedeny.

Provozovatelé při plnění povinností podle této vyhlášky úzce spolupracují s orgány společenské kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci.

(1) Provozovatelé, jejichž pracoviště a technická zařízení neodpovídají ustanovením této vyhlášky, jsou povinni do 1 roku ode dne její účinnosti předložit příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce návrh plánu opatření s časovým harmonogramem ke splnění ustanovení této vyhlášky. Organizace podléhající hornímu zákonu předloží tento návrh ve stejné lhůtě příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.

(2) Silniční výložníkové jeřáby, jejichž technická způsobilost bude schválena po 1. lednu 1972, musí být při práci za podmínek uvedených v předchozí větě vybaveny odizolovaným prostředkem pro zavěšení nebo uchopení břemene.

Pro území České socialistické republiky pozbývá platnosti vyhláška ministerstva dopravy č. 188/1954 Ú. l., o bezpečnosti při práci v automobilové dopravě.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1971.

Předseda:

Ing. Šmok v. r.

*) ČSN 30 0024 Rozdělení a druhy vozidel - definice základních pojmů.

*) § 17 vyhlášky ministerstva vnitra č. 80/1966 Sb., o pravidlech silničního provozu (dále jen „vyhláška č. 80/1966 Sb.“).

**) zejména § 18 a 19 vyhlášky č. 80/1966 Sb.

***) Vyhláška ministerstva dopravy č. 145/1958 Ú. l., o podmínkách provozu vozidel na silnicích (dále jen „vyhláška č. 145/1958 Ú. l.“).

*) ČSN 73 0760 Požární předpisy pro výstavbu průmyslových závodů a sídlišť,

ČSN 65 0201 Předpisy pro zajištění požární bezpečnosti při výrobě, manipulaci, skladování a dopravě hořlavých kapalin.

**) Směrnice č. 5/1954 sb. Hyg. předpisů, o hygienických podmínkách pro výstavbu průmyslových podniků, ve znění uveřejněném ve sbírce Hygienických předpisů, svazek 3 z r. 1958 (dále jen „Směrnice č. 5/1958“), Směrnice č. 20/1959 sb. Hyg. předpisů, o hygienických podmínkách pro provoz a udržování průmyslových podniků, ve znění vydaném ve sbírce Hygienické předpisy, svazek 16 z r. 1962 (dále jen „Směrnice č. 20/1962“).

***) ČSN 36 0035 Denní osvětlení budov.

ČSN 36 0046 Umělé osvětlení v průmyslových závodech.

†) ČSN 74 4505 Podlahy. Základní ustanovení.

††) ČSN 01 8012 Bezpečnostní značky a tabulky, zejména tabulky se značkou 0622, 7810 a 7812.

*) ČSN 01 8012 Bezpečnostní značky a tabulky.

**) ČSN 34 1440 Předpisy pro elektrická zařízení na povrchu v místech s nebezpečím požáru nebo výbuchu hořlavých plynů a par,

ČSN 34 0110 Předpisy pro krytí elektrických předmětů.

*) ČSN 73 6055 Garáže, odstavné a parkovací plochy.

**) ČSN 01 2720 Bezpečnostní barvy.

***) ČSN 38 9100 Ruční hasicí přístroje.

†) Vyhláška ministerstva vnitra č. 70/1960 Sb., o zajištění pohotovosti hasicích přístrojů.

††) § 34 a 35 vyhlášky č. 80/1966 Sb.

Vyhláška č. 145/1958 Ú. l.

*) IV. díl výnosu Ústředního báňského úřadu z 26. 6. 1965 čj. 65/1965, kterým se vydává bezpečnostní předpis o výbušinách.

ČSN 07 8305 Kovové tlakové nádoby k dopravě plynů,

ČSN 34 1730 Předpisy pro pracoviště s radioaktivními látkami,

ČSN 65 0201 Předpisy pro zajištění požární bezpečnosti při výrobě, manipulaci, skladování a dopravě hořlavých kapalin.

*) § 5 vládního nařízení č. 80/1957 Sb., kterým se provádí zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon).

*) Vyhláška ministerstva vnitra č. 169/1955 Ú. l., o zajištění a organizaci požární ochrany v závodech (v organizacích podléhajících hornímu zákonu výnos bývalého Ústředního báňského úřadu čj. 25/1956, o zajištění a organizaci požární ochrany pro povrchové části hornických provozů),

vyhláška ministerstva dopravy (č. 53/1965 Sb., o výcviku a dalším zvyšování odbornosti řidičů silničních motorových vozidel.