(1) Důchody z veřejného pensijního zaopatření, na něž vznikl nárok před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčeny a považují se za důchody podle tohoto zákona; u poživatelů odpočivných platů z řad příslušníků ozbrojených sil podléhajících ministerstvu národní bezpečnosti a z řad příslušníků Sboru vězeňské stráže považují se za důchody podle zákona o národním pojištění.
(2) Nároky na zaopatřovací důchody odvozené z důchodů uvedených v odstavci 1, které vznikly po 31. prosinci 1952, se posuzují podle tohoto zákona; výše těchto zaopatřovacích důchodů se však stanoví podle předpisů platných před účinností tohoto zákona.
Na osoby uvedené v § 2 se napříště nevztahují ustanovení zákona č. 76/1922 Sb., o vojenských požitcích zaopatřovacích, a zákona č. 153/1923 Sb., kterým se upravují některé služební poměry četnictva a některé četnické požitky, zejména odpočivné a zaopatřovací, vesměs ve znění předpisů je měnících a doplňujících, a ostatní předpisy, které odporují tomuto zákonu.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; provedou jej ministři národní obrany, národní bezpečnosti a vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.