§ 1026 občanský zákoník – Udržování a obnova rozhrady
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 1026 občanského zákoníku stanoví, že vlastník nemusí znovu stavět rozpadlou rozhradu (např. zeď, plot), ale musí ji udržovat v dobrém stavu, pokud by její poškození mohlo způsobit škodu sousedovi. Pokud hrozí, že se hranice mezi pozemky stane neznatelnou, má každý soused právo požadovat opravu nebo obnovení rozhrady. (§ 1026 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: vlastník
- Judikatura: na § 1026 odkazuje 7 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda. Dojde-li však k takovému narušení rozhrady, že hrozí, že se hranice mezi pozemky stane neznatelná, má každý soused právo požadovat opravu nebo obnovení rozhrady.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Vlastník pozemku není automaticky povinen znovu postavit zeď nebo plot, který se rozpadl.
- Povinnost udržovat rozhradu v dobrém stavu vzniká pouze v případě, že její špatný stav hrozí způsobit škodu sousedovi.
- Pokud je narušení rozhrady takové, že hrozí ztráta jasné hranice mezi pozemky, může kterýkoli ze sousedů požadovat její opravu nebo obnovení.
- Tento paragraf se týká rozhrad, které jsou buď společné (§ 1024), nebo kde je vlastnictví rozděleno (§ 1025).
Na co si dát pozor
- Povinnost udržovat rozhradu v dobrém stavu není absolutní, ale je podmíněna hrozbou škody sousedovi.
- Právo požadovat opravu nebo obnovení rozhrady vzniká, až když hrozí, že se hranice mezi pozemky stane neznatelnou.
- Paragraf nerozlišuje, kdo nese náklady na opravu nebo obnovení rozhrady, pokud je hranice neznatelná.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1026
Jak soudy aplikují § 1026
Odvolací soud pak v reakci na odvolací argumentaci žalovaných neshledal relevantní ani odkaz na § 1024 o. z. upravující institut rozhrady a s ním spojenou povinnost její údržby účastníky řízení dle § 1026 o. z. Odmítl i tvrzení žalovaných, že by v poměrech projednávané věci mělo být vydáno soudní rozhodnutí založené na ustanovení § 1028 věta druhá o. z. (o určení objektivně nezjistitelné hranice mezi pozemky), neboť pro takové konstitutivní rozhodnutí soudu nebyly dány podmínky.
Ustanovení § 1026 o. z., věty první, na věc nedopadá, neboť se týká jen opravy zdi za účelem zamezení imisí; o to v dané věci nejde.
Připomíná též usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2000/2010, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1671/2005, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2097/2006; odkazuje na § 1018 o. z., § 1026 o. z., § 127 odst. 1 obč. zák., a na stavební předpisy.