Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 1396 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 1396 občanského zákoníku stanoví, ve kterých případech nelze uplatnit zadržovací právo, tedy kdy nelze cizí věc zadržet k zajištění dluhu.
§ 1396
(1) Zadržet cizí věc nesmí ten, kdo ji má u sebe neprávem, zejména zmocnil-li se jí násilně nebo lstí.
(2) Zadržet cizí věc nesmí ani ten, komu bylo uloženo, aby s ní naložil způsobem neslučitelným s výkonem zadržovacího práva; to neplatí, měl-li věc u sebe v době zahájení insolvenčního řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka.
Paragraf 1396 občanského zákoníku stanoví, ve kterých případech nelze uplatnit zadržovací právo, tedy kdy nelze cizí věc zadržet k zajištění dluhu.
Co to znamená v praxi
Neoprávněné držení věci: Pokud někdo získal věc neprávem, například násilím nebo lstí, nemůže ji zadržet k zajištění dluhu.
Způsob naložení s věcí: Zadržovací právo nelze uplatnit, pokud bylo někomu uloženo, aby s věcí naložil způsobem, který je s výkonem zadržovacího práva neslučitelný.
Výjimka pro insolvenční řízení: I když bylo uloženo naložit s věcí způsobem neslučitelným se zadržovacím právem, může být věc zadržena, pokud ji měl věřitel u sebe v době zahájení insolvenčního řízení dlužníka.
Na co si dát pozor
Je důležité rozlišovat mezi oprávněným a neoprávněným držením věci, neboť to má přímý vliv na možnost uplatnění zadržovacího práva.
Při sjednávání smluv je vhodné zvážit, zda způsob naložení s věcí nebrání případnému uplatnění zadržovacího práva.
V případě insolvenčního řízení dlužníka se pravidla pro zadržovací právo mohou lišit.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.