§ 1396 občanský zákoník – Nepřípustnost zadržení cizí věci
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 1396 občanského zákoníku stanoví, ve kterých případech nelze uplatnit zadržovací právo, tedy kdy nelze cizí věc zadržet k zajištění dluhu. Neoprávněné držení věci: Pokud někdo získal věc neprávem, například násilím nebo lstí, nemůže ji zadržet k zajištění dluhu. (§ 1396 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: dlužník
- Judikatura: na § 1396 odkazuje 19 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Zadržet cizí věc nesmí ten, kdo ji má u sebe neprávem, zejména zmocnil-li se jí násilně nebo lstí.
(2) Zadržet cizí věc nesmí ani ten, komu bylo uloženo, aby s ní naložil způsobem neslučitelným s výkonem zadržovacího práva; to neplatí, měl-li věc u sebe v době zahájení insolvenčního řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Neoprávněné držení věci: Pokud někdo získal věc neprávem, například násilím nebo lstí, nemůže ji zadržet k zajištění dluhu.
- Způsob naložení s věcí: Zadržovací právo nelze uplatnit, pokud bylo někomu uloženo, aby s věcí naložil způsobem, který je s výkonem zadržovacího práva neslučitelný.
- Výjimka pro insolvenční řízení: I když bylo uloženo naložit s věcí způsobem neslučitelným se zadržovacím právem, může být věc zadržena, pokud ji měl věřitel u sebe v době zahájení insolvenčního řízení dlužníka.
Na co si dát pozor
- Je důležité rozlišovat mezi oprávněným a neoprávněným držením věci, neboť to má přímý vliv na možnost uplatnění zadržovacího práva.
- Při sjednávání smluv je vhodné zvážit, zda způsob naložení s věcí nebrání případnému uplatnění zadržovacího práva.
- V případě insolvenčního řízení dlužníka se pravidla pro zadržovací právo mohou lišit.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1396
Jak soudy aplikují § 1396
… „obecného“ zadržovacího práva v § 1395 a násl. o. z. přitom platí, že věřitel nesmí zadržet cizí movitou věc (kterou má u sebe) nejen tehdy, zmocnil-li se jí násilně nebo lstí (anebo jiným obdobně extrémním způsobem), ale ani tehdy, má-li ji u sebe jinak „neprávem“ (tj. protiprávně nebo bez právního důvodu); srov. § 1396 odst. 1 o. z. a výše uvedený rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3926/2020).
Podle ustanovení § 1396 odst. 1 o. z. zadržet cizí věc nesmí ten, kdo ji má u sebe neprávem, zejména zmocnil-li se jí násilně nebo lstí.
V dalším řízení bude na odvolacím soudu, aby se nejprve zabýval tím, zda byly naplněny podmínky pro uplatnění zadržovacího práva žalobcem k vysokozdvižnému vozíku dovolatelky ve smyslu § 1395 a násl. o. z. V této souvislosti nepřehlédne, že § 1396 odst. 1 o. z. sice za slovem „zejména“ obsahuje výčet dvou (extrémních) případů, v nichž je uplatnění zadržovacího práva vyloučeno proto, že má věřitel u sebe věc „neprávem“, a to zmocnil-li se věřitel cizí movité věci násilně nebo zmocnil-li se jí lstí.