Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 1618 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 1618 občanského zákoníku vysvětluje, koho je třeba považovat za „děti“ v závěti nebo jiném pořízení pro případ smrti, a to v závislosti na tom, zda se jedná o vlastní děti zůstavitele, nebo děti někoho jiného.
§ 1618 Jiné odkazy
Dětmi se rozumí jen synové a dcery, jestliže zůstavitel pamatoval na děti někoho jiného. Jedná-li se však o vlastní děti zůstavitele, rozumí se tím i potomci vstupující na jejich místo.
Paragraf 1618 občanského zákoníku vysvětluje, koho je třeba považovat za „děti“ v závěti nebo jiném pořízení pro případ smrti, a to v závislosti na tom, zda se jedná o vlastní děti zůstavitele, nebo děti někoho jiného.
Co to znamená v praxi
Pokud zůstavitel odkazuje majetek dětem někoho jiného (např. dětem svého přítele), pak se pod pojmem „děti“ rozumí pouze přímí synové a dcery této osoby.
Jestliže zůstavitel odkazuje majetek svým vlastním dětem, pak se pod pojmem „děti“ rozumí nejen jeho přímí synové a dcery, ale i jejich potomci (např. vnuci), kteří by vstoupili na jejich místo, pokud by původní děti dědit nemohly.
Tento paragraf pomáhá vyjasnit, jak interpretovat vůli zůstavitele, pokud použije obecný pojem „děti“ v souvislosti s odkazem.
Na co si dát pozor
Je důležité rozlišovat, zda se odkaz týká vlastních dětí zůstavitele, nebo dětí jiné osoby, protože to má vliv na okruh oprávněných osob.
Pokud chce zůstavitel přesně definovat okruh osob, které mají odkaz získat, měl by je v pořízení pro případ smrti výslovně jmenovat, aby předešel nejasnostem.