§ 1673 občanský zákoník – Odkázání dědice k podání žaloby
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 1673 občanského zákoníku upravuje situace, kdy soud odkáže dědice s domněle slabším právním důvodem k podání žaloby, aby si své dědické právo uplatnil, a to zejména v případech, kdy existuje dědická smlouva, závěť nebo vydědění. (§ 1673 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: dědic, zůstavitel
- Judikatura: na § 1673 odkazuje 18 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Proti dědici, který se opírá o dědickou smlouvu nepopřenou co do pravosti, se k podání žaloby odkáže každý dědic ze závěti nebo dědic zákonný. Proti dědici, který se opírá o závěť nepopřenou co do pravosti, se odkáže k podání žaloby každý zákonný dědic.
(2) Uvede-li zůstavitel důvod vydědění, odkáže se k podání žaloby potomek, který tvrdí, že byl vyděděn neprávem. Není-li důvod vydědění uveden, odkáže se k podání žaloby ten, kdo má dědit na jeho místě.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud se někdo opírá o dědickou smlouvu, jejíž pravost nikdo nezpochybňuje, a jiný dědic (ze závěti nebo zákonný) s tím nesouhlasí, soud odkáže tohoto druhého dědice k podání žaloby.
- Podobně, pokud existuje závěť, jejíž pravost není zpochybněna, a zákonný dědic s ní nesouhlasí, soud odkáže zákonného dědice k podání žaloby.
- Jestliže zůstavitel uvedl důvod vydědění a potomek tvrdí, že byl vyděděn neprávem, soud odkáže tohoto potomka k podání žaloby.
- Pokud důvod vydědění není uveden, soud odkáže k podání žaloby toho, kdo by měl dědit na místě vyděděného.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1673
Jak soudy aplikují § 1673
… by se od podpisu na závěti podstatně lišil), to vše za situace, kdy je k dispozici i druhá závěť zůstavitele (týkající se jiného jeho majetku) s totožným podpisem“, a tedy že „nebylo na místě odkázat odvolatele k podání žaloby, neboť závěť nebyla řádně popřena co do její pravosti“, a soud tedy měl postupovat podle § 1673 odst. 1 o. z. a odkázat k podání žaloby ve sporném řízení „zákonnou dědičku, jejíž dědické právo se jeví jako nejslabší“.
Není-li důvod vydědění uveden, odkáže se k podání žaloby ten, kdo má dědit na jeho místě (§ 1673 odst. 2 o. z.).
… soud dodává, že dojde-li mezi dědici k neshodě na skutkových tvrzeních o tom, zda je určitá část zůstavitelovy závěti založena na mylné pohnutce, půjde o spor o dědické právo a dědic, který z tohoto důvodu popírá platnost závěti (dovolává se omylu v pohnutce), bude odkázán k uplatnění svého práva ve sporném řízení (§ 1673 odst. 1 věta druhá o.z.).